V období po II. světové válce se tehdejší poštovní správa přičinila zásadním způsobem o odlišení 3. a 4. republiky. Ve 3. republice (1945 - 1948) výplatní otisky měly podobu větrné růžice či po sběratelsku motýlka. Ve 4. republice, která se začala datovat koncem roku 1946, kdy místo prvorepublikového smybolu nastoupil zoubkovaný obdélník anebo po sběratelsku pseudoznámka, začala nová epocha. Udržela se aspoň symbolickým obdélníkem do dnešních dnů, i když se osttaní části otisku změnily v průběhu doby.
Tím se staly výplatní otisky objektem sběratelství, i když ne na takové úrovni jako za první republiky, kdy větrná růžice svým neobvyklým tvarem a oblíbeným symbolem a otisky s ní se staly u nás i ve světě hledaným artefaktem. Popularitu měly čs. otisky zejména v Německu, a nejen díky tomu, že tehdy byla první a jedinou soustavou u nás německá soustava FRANCOTYP.
Kromě otisků byly hledaným předmětem i celistvosti s otisky, které kromě otisků zachycovaly i obraz doby - společenské změny a historii. Dne 7. 10. 1947 (!) vznikla celistvost v obchodní korespondenci nově vzniklého subjektu a uživatele stroje FRANCOTYP - (otisk sběratelsky FR 8h - 4m - 2k), který měl název Brněnské továrny terstí a cukrových barviv Brno pod národní správou. K obchodnímu sdělení obsahující zprávu o ostružinovém destilátu fě. Ptáčník v Hradci Králové se využil starý korespondenční lístek pouýévaný za Protektorátu ČM, kde bylo zdůrazněno, že "Z úsporných důvodů používáme do vyčerpání". Původní název firmy v němčině "BRÜNNER ESSENZEN UND KULÖRFABRIKEN inh. Edwin Piesch" byl korigován dumovým razítkem nového subjektu - "Národní správa fy. Brněnské továrny terstí a cukrových barviv".
Poučné nejen z hlediska vývoje čs. výplatního tisku, ale i z historického hlediska.
