Od roku 1926 se na místě výplatného objevily výplatní otisk, jejichž výplatní rauzítko bylo ve znamení větrné růžice (sběratelé začali též otisky pojmenovávat jako frankotypy nebo motýlky). Výplatní razítko v tomto tvaru se v nemalé míře zasloužilo o velkou popularitu otisků nejen v Československu, ale i ve svět zejména v Německu. Známé je vyznání významného německého sběratele moderních artefaktů poštovní historie Helmuta Dierse o kráse a esetičnosti československých výplatních otisků.
Nedávno jsem zachytil celistvost, kde je krásně oražen kašet s nápisem "odesláno z města chmele Žatce v němčině". Na tom by nebylo nic zajímavého či prozoruhodného, kdyby tento propagační nápis nebyl "zarámován" v kašetu přesně kopírujícího tvar výplatního razítka československého výplatního otisku - větrné růžice. Kašet je gumové razítko v barvě fialové. Doplnil údaje na obálce, která byla odeslaná novinaimi Saazet Hopfen- und Brauer-Zeitung, Saaz (Böhmen) do Prahy dne 2. V. 1935.
Traduje se legenda, že tvar výplatního razítka vymyslel jeden z vlivných a významných mužů ministerstva pošt a telegrafů, který stál u zrodu tohoto způsobu vyplácení - odborový rada JUDr. Otakar Růžička. Zlí jazykové tvrdí, že své jméno Růžička spojil s razítkem ve tvaru větrné růžice a do oficiálních dokumentů si prosadil svou . Obávám se, že tato bajka zůstane v říši bajek ....
