Jsem velkým příznivcem celiustvostí, výstřižky uznávám jen, když to je absolutně nutné, spíše pro dokumentaci. Kdysi jsem pro Filatelii napsal článek "Celistvost budiž pochválena", autocenzura jej změnila na "Kouzlo celistvosti". Snad jsme se nakonec sjednotili s redaktorem snad na "Chvála celistvosti", to už si nevzpomínám. O název nejde, jde o obsah. Popisoval jsem jednu celistvost vyplacenou výplatním otiskem, která podle slova Franze Kalckhoffa řvala. A dost hlasitě. Tolik zajímavostí, tolik úkonů a znaků poštovního provozu. Přímo studnice poznání.
Tato zásada mne doposud ani po padesáti letech nepopustila. Nedávno se mi do rukou dostala celistvost vyplacená, jak jinak, výplatním otiskem z I. čsl. republiky. Uživatele St. J. Macháček proslul coby speciální závod elektropřístrojů a ohebných hřídelů. Jeho elektrické břitvy VIBRO-SHAVE byly proslulé. Sídlo měl v Praze 1, v Palackého 8. Výplatní stroj s otiskem FR 8h-4m začal vyplácet již v roce 1931 a svůj vzhled v tomto obdsobí změnil jen jednou v prosinci roku 1932. Oba otisky reprodukuji.
Zajímavá je první celistvost, kdy otisk posloužil ptavděpodobně i manželce St. J. Macháčka, paní A. Macháčkové, respektive její společnosti A. Macháčková a spol., výroba jemných uzenin k vyplacení její zásilky Úřadovně Všeobecného pensijního ústavu. Pro úplnost uvádím i durhý otisk na celistvosti. tehdejší poštovní správa nedovolovala vyplácení zásilek jednoho schváleného uživatele i druhému, i když zpřízněného tak, jak je to v dnešní době. Buď si dohlédací pošta této skutečnosti nevšimla, anebo všimla a přčihnouřila oči. Rozhodně zajímavost hodná naší pozornosti a uložená do sbírky. A to už nemluvím o poznání reality tehdejšího českého prostředí.
