Od roku 1970, ale nejvíce po roce 1976 se díky znovu založené komisi poštovní historie a celin začaly objevovat zpravodaje poštovní historie a řady jejích oborů. Zpravodajství od těchto let prakticky až do konce století bylo v Československu, a poté v obou nových republikách fenoménem. Zpravodaje byly výsledkem činnosti řady neúnavných a inspirativních redaktorů a jejich pomocníků, kteří usilovali o sdělení poštovně historických infromací svým příznivcům. Zpravodaje s těžko dostávaly na svět. přesto jich bla celá řada. I dnes se najdou posledbní mohykáni, kteří se této činnosti věnují a zpravodaje tisknout i přes vážnou konkurenci internetového zpravodajství.
Svůj zperavoda měla i Stolní společnost sběratelů výplatních otisků, která vznikla 18. 11. 1989 v Praze v restauraci U Pešků za účastí nadšenců Luďka Janů, Tomáše nováka, Jaroslava Kyzlinka a Ivana Leiše. Společnost se též rozhodla mít svůj tištěný zpravodaj. Redakční rada: Janů, Leiš, Novák. Redaktorem byl Tomáš Novák. Zpravodaj navázal na čtyři samizdatové zpravodaje, které tvořil v roce 1989 Luděk Janů (1 - 4) mimo struktury SČSF, a jmenoval se KURÝR. Vycházel až do roku 1991 a včetně čtyř samizdatů dosáhl čísla 14.
Na ukázku titulka čísla 14 (datum vydání 10. 4. 91), kterí bylo číslem posledním. Dodávám, že autorem hlavičky zpravodaje byl talentovaný výtvarník a pozdější architekt Karel Kuča, též sběratel výplatních otisků a členm sběratelských entitn včetně Společnosti. Titulku dotvořil Luděk Janů a zpravodaj obsahoval i první vyhlášenou aukci výplatních otisků, kterou Luděk Janů organizoval.
