Jednou ze zajímavých součástí výplatního otisku 3. republiky jsou čísla počitadla, a to nejen jejich tvar jejich číslic. Různé varianty tvoří zejména jejich umístění. Z 1. a 2. republiky a období Protektorátu byla jejich pozice.
U výplatních strojů Francotyp Anker (otisky FR 6 ...) pozice čísel počitadla byly tyto:
a/ horní (viz třetí otisk dole - Městské podniky pražské)
b/ střední (viz druhý otisk - Úrazová pojišťovna pro Ćechy v Praze).
Nově tyto stroje byly i bez čísel počitadla (novum tohoto období) - Severočeský uhelný syndikát Ústí nad Labem.
Z typologického hlediska se otisky odlišovaly od předchízejícíh období tím, že předpisy nepožadovaly zachování pořadového čísla otisků. Tím se rozšiřuje škála do té doby existujícíh podtypů.
U výplatních strojů Bafra a jejich otisků (FR 8 ...) čísla počitadla byla nejčastěji v horní poloze. Uživatele mInisterstvo zahraničního obchodu, otisk s datem 15. 1. 1947. V tomto orce se ještě pouývaly do vypotřebování zásob obálky s německým textem.
Tato celistvost má ještě jednu zajímavost: výplatné bylo vysoké. Kapacita výplatních číslic tohoto čtyřmístného stroje umožňovala vyplatit zásilku jedním otiskem.
Otisky se středovým umístění čsel počitadla se vyskytoval ojediněle. Velmi řídký případ otisku Francotyp B (Bafra), podtyp otisku FR 8 s (v). Pro tento podtyp jsou charakteristické velké pořadové číslice ve středové poloze. Uživatel Schenker a spol., otisk s datem 4. 10. 1946.
Dalším podtypem byly otisky bez čísla počitadla otisků (případ prakticky nemožný v předchozím období 1. a 2. republiky, a i v Protektorátu). Tyto případy však byly časté na zabraných územích.
Dva přípklady otisků uživatele firmy Křižík v Podmoklech. Známé jsou dvě varianty, které se liší výplatními číslicemi a různým označením. Pod logem firmy jsou písmena "L" a "G", jejichž význam je doposud neobjasněný.
