NETRADIČNÍ POHLEDY (4)
SLOVENSKO 1939 - 1945
Po Mnichovské dohodě koncem září 1938, Vídeňské arbitráži v listopadu 1938 a naléhání Polska z podzimu 1938 Československá republika ztratila velkou část svého území, obyvatelstva a infrastruktury. V březnu 1939 měly přijít ještě horší věci. V polovině března získaly samostatnost dva důležité územní celky – Slovensko a Podkarpatsko. Ze zbytku republiky – Čechy a Morava z rozhodnutí Německa vytvořila Protektorát BM (ČM) dne 16. 3. 1939. Vzniklo několik samostatných státních celků (Protektorát a Slovensko), některá území přešla pod území cizího státu (Podkarpatská Rus).
Politický vývoj a státoprávní změny se podepsaly i na systému vyplácení zásilek výplatními otisky.
Vznikl samostatný Slovenský štít dne 14. 3. 1939 a vytvořila se nová výplatně otiskářská země SLOVENSKO.
Předběžné slovenské otisky (s názvem ČESKOSLOVENSKO)
Vzhled prvních otisků byl totožný s otisky předchozí Československé republiky. Bylo tomu od poloviny března až do června/července 1939. tyto otisky lze nazvat předběžnými slovenskými otisky. K 14. 3. 1939 jich bylo 46 (oficiální úřední údaj z přílohy ke spisové agendě, která byla předána bývalým československým MPT slovenské poštovní správě). Zcela určitě jich bylo více, co úřední spis nezaznamenal. Seznam je součástí fondu MPT č. 429 v Národní archivu v Praze a přetiskl jej Katalóg odtlačkov výplatných strojov SLOVENSKO 1939 – 1945 autora Jána Marenčíka (Košice 2008). Další seznam najdeme i v Katalogu výplatních otisků Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945, díl mimopražští uživatele autora Miroslava Boušky (Praha 1977). Tento Katalog zaznamenává celkem
čtyři sběratelsky doložené otisky s nápisem ĆESKOSLOVENSKO (jeden z nich ČESKO – SLOVENSKO).
Má sbírka obsahuje přibližně pět otisků.
Slovenských výplatních otisků zejména z typologického hlediska se věnuje i Di Casolův a leišův Katalog Czechoslovakia – strany 52 – 54 (verze z listopadu 2013).
Výskyt těchto otisků je zřídkavý a zachovala se jich málo. Důvody lze najít jednal v tom, že období jejich používání trvalo jen několik měsíců (polovina března – červenec). Zdá se, že uživatelé výplatních strojů na nějakou dobu „vypli“ své výplatní stroje a čekali na změnu otisků s novou státností a přešli k vyplácení zásilek poštovními známkami (tento názor sdílí řada slovenských sběratelů).
Otisky s názvem SLOVENSKO
Ve sledovaném období se na Slovensku používaly výhradně stroje FRANCOTYP. I vzhled otisků byl zachován z období Československé republiky (zejména výplatní razítko ve tvaru větrné růžice). O podobě rozhodla slovenská poštovní správa (Ministerstvo dopravy a veřejných prác, rezort poštový). Ta rozhodla i o jmenování náhradního generálního zástupce pro stroje Francotyp na Slovensku. Stala se jím firma MILOŠ KRUPEC BRATISLAVA, a to od orku 1940.. Ttao firma spravovala již zaběhnuté výplatní stroje, a pokud se týče nových přírůstků, nabízela jen stroje typu C (manuální či elektrický pohon). Otisky z těchto strojů měly osovou vzdálenost 8 cm. Žádosti o nový výplatní stroj bylo nutno posílat na Ministerstvo dopravy a veřejných prác, rezort poštový. I vzhled podléhal této instituci. Ta stanovila i 20 bodů Podmínek k provozu stroje.
Označení uživatele bylo vyžadováno či povolováno jen do prostoru mezi denní a výplatní razítko. Nicméně se vyskytlo několik případů, kdy označení bylo pod výplatním razítkem či v kombinaci s vyžadovaným prostorem též současně i pod razítkem (v případě použití strojů s číslem počítadla uprostřed mezi denním a výplatním razítkem).
Popis jednotlivých částí:
DENNÍ RAZÍTKO: bylo vždy jednokruhové, dohlédací poštovní úřad vždy v horní části. Diametr 24 – 26 mm.
POŘADOVÉ ČÍSLO OTISKU: bylo vždy čtyřmístné v horní části mezi denním a výplatním razítkem.
VÝPLATNÍ RAZÍTKO: ve tvaru větrné růžice, různé velikosti odlišné ve velikosti o mm, i tvarově respektive úhel cípů kolísaly. Rozdílné byly i písmena názvu státu. Výplatní číslice měly různé tvary a velikosti. Výplatní hodnota byla většinou čtyřmístná, výjimečně trojmístná. Výplatní znaménko měla tvar malé hvězdičky s ostrými cípy, výjimečně hvězdičky s rozšířenými cípy na konci. Hvězdička, zejména malá u některých otisků byla „tancující“ – doleva či doprava.
OZNAČENÍ OPRÁVNĚNÉHO UŽIVATELE: ve většině případů obsahovalo název uživatele, kresbu, adresu, jen několik uživatelů skrylo svou identitu pod zkratku (SVUB, UB). řada uživatelů si zachovala vzhled otisků z předchozí éry.
Typologie
Na Slovensku byly v provozu tři modely strojů Francotyp: A, B, C.
Přehled podtypů (číslování Katalog Di Casola/Leiš), sběratelské označení Leiš
Francotyp A (Anker)
FTP 1 A.301/h - FR 6h – 4m
FTP 1 A.301/m – FR 6s – 4m
Francotyp B a C (Bafra)
FTP 1 C.301/h – FR 8h – 3m
FTP 1 C.351/h – FR 8h – 4m
(velké 7/6mm a malé 6/4mm číslice)
Zajímavé jsou i počty otisků. Ján Marenčík uvádí ve svém Katalogu celkem 151 otisků (stát SLOVENSKO), Miroslav Bouška o něco méně – 104 otisků (jen SLOVENSKO).
Několik uživatelů vyplácelo s otisky SLOVENSKO ještě několik měsíců, spíše dnů po 8. 5. 1945. Jednotný příkaz obnovené čes. poštovní správy stran změny z názvu SLOVENSKO na ČESKOSLOVENSKO byl realizován poměrně rychle.
Otisky - československý vzor
Otisky - slovenský vzor
