Po roce 1945 čekala československé hospodářství řada změn - v oblasti majetkové a organizační. Nastalo zestátnění v roce 1945 a znárodnění v roce 1948. Měnily se i řídící struktury. Do tohoto vývoje zasáhla i poštovní správa změnami ve vzhledu výplatních otisků. Větrná růžice skončila, objevil se zoubkovaný obdélník na místě výplatního razítka výplatních otisků.
Zajímavou kapitolou jsou hospodářské svazy, které byly zřízeny v září 1939 v rámci Protektorátu. Na základě zákona byl vyvořen například Svaz pro dobytek maso a ryby, nebo Svaz pro brambory a škrob či Svaz pro mléko a tuky. Ttyo struktury zanikly rozhodnutím ministrů a ministryň v roce 1948 a byly vytvořeny nové struktury - centralizovaná Ústředí.
Uživatelé přečkali změnu ve vzhledu výplatních otisků, ale už nepřečkaly změny ve své samé podstatě.
V roce 1939 byly zřizovány s tímto cílem: "...šetřete v zájmu celkového hospodářství a obecního blaha, (svazy se zřizují, aby) řídily výrobu, odbyt, zpracování a rozdělování různých výrobků......". Ve svazech byly členy výrobci a obchodníci.
Většina svazů měla výplatní stroje, korespondence zcela jistě bylo víc než dost. Otisky po roce 1945 nesou znaky odpilování německých názvů, proto jsou české názvy na některých z nich asymetrické. Označení bylo jednoduché, pouze textové, jednalo se o řídící a správní orgán, který nepotřeboval využít výplatní stroje jako reklamu a propagaci. Sloužily jen jako prostředek vyplácení korespondence.
