Rok 1945 znamenal nejen osvobození a zbovuobnovení Československa v nových hranicích (ztráta Podkarpatské Rusi prostřednictvím "daru" J. V. Stalinovi), ale přinesl i několik vln znárodnění.
První vlna přišla záhy - v květnu 1945 na základě dekretů pretidenta Ed. Beneše, druhá po komunistickém puči v únoru 1948.
Nastaly velké změny. Ty týkající se uživatelů reflektovaly výplatní otisky.
K těmto změnám projevujcí se v označení oprávněného uživatele doplnily poštovní změny. O nich rozhodlo Ministerstvo pošt koncem roku 1946. Nařídilo změny vzhledu výplatního otisku na místě denního razítka (dvoukruhové denní razítko zprvu bez můstků / později s můstky a hlavně poslalo do propadliště dějin větrnou růžici a nahradilo jíi zoubkovaným obdélníkem ve výplatním razítku). Uživatelé tudíž nejenže ztratili vlastnická práva ke svým firmám a komerčním subjektům, ale byli donuceni změnit postupně i denní a výplatní razítka. Větrná růžice mizela rychleji než jednokruhová denní razítka. Přece jen to byl symbol všeho starého....V roce 1948 a 1949 uživatelé používali otisk se zoubkovaným obdélníkem, někteří opozdilci i větrnou růžici, ale ta postupně mizela (poslední byla z roku 1951 v Bratislavě).
Po roce 1949 většina z nich zmizela ze světa výplatních otisků a byla nahrazena novými subjekty.
Několik příkladů za všechny (jdou za sebou bez komentáře). Prakticky všechny subjekty, které nás provázely v období začínající rokem 1926, postupně mizely z veřejného poštovního provozu. Otisky byly němými svědky...
.
