Uživatel Vysoká škola chemicko - technologická v Praze používala výplatní stroj Pitney - Bowes (model 5000 vyráběný ve Velké Británii).
Výplatní otisky připravily tři překvapení.
PRAHA 6
17. 4. 2. 1972 (poslední číslice data viditelně vyšší než ostatní - viz druhá zvětšená celistvost)
Uživatel měl sjednanou dohodu s poštovní správou o paušalním poštovném, přesto jednu zásilku vyplatil dvěma sazbami.
Zaprvé měly v období - 4/72 - podobu poštovního výplatního stroje. U otisku chybělo označení uživatele. Uživatel a mechanik čekali na štoček označení, které se mělo umístit vlevo od denního razítka a ktreré mělo mít v textu uvedeno podnikoví PSČ 166 28. Tento otisk se může snadno zaměnit za otisk poštovní.
Jedná se výjimečnou zajímavost, která nebyla až tak běžná za dlouhou historii.Proto se dá celistvost s tímto otiskem označtit jako "R".
Otisk má ještě jednu zvláštnost - dvoukruhové razítko bez můstků, které bylo pro stroje Pitney - Bowes typické.
Jelikož má zásada je sbírat celou řadu otisků u jendoho uživatele, objevil jsem i u celistvosti s datem 20. 4. 1978 stejnou anomálii - vyšší číslici "8" u data. Takže nejen u dvojky, ale i dalšího čísla.
Na tomtro místě uvádím definice dvou pojmů, které se v souvislosti s poštovním výplatním otiskem postalia objevují stále více. Jde o "variantu výplatního otisku" a dále o "PSČ ve výplatním otisku". Definice jsem zveřejnil ve své knize Výplatní otisky Příručka vydané samonákladem v Praze v roce 1991 - strany 123 a 129. Doba chtěla, aby sd lehce doplnily a upravily.
VARIANTA ČS. vÝPLATNÍHO OTISKU
Otisk příslušného typu či podtypu s odchylkou v některé jeho části, kterou bylo nutno provést z důvodu pořadavku uživatele či pošty anebo obchodního zástupce příslušné soustavy. Důvodeme může být i úprava či oprava
některé části stabilní nebo pohyblivé části stroje po jeho poškození, zastarání či nutné úpravě. Viz Výplatní otisk, typ výplatního otisku, podtyp výplatního otisku.
POŠTOVNÍ SMĚROVACÍ ČÍSLO (PSČ) V ČS. VÝPLATNÍM OTISKU
Ve výplatním otisku z území Československa se po zavedení PSČ v roce 1973 v čs. poštovním provozu postupně objevují tato čísla v denním razítku před názvem pošty (výjimečně jsou známy i případy nespávného umístění PSČ za názvem pošty nebo v dolní části denního razítka oddělené od názvu pošty případně asymetricky umístěné před názvem pošty).
Dalším místem ve výplatním otisku je označení oprávněného uživatele, kde se před domicilem umisťují PSČ. Jde o tzv. podniková PSČ přidělená jednotlivých subjektům. Jsou registrovány i chybná PSČ - tzv. chybotisky. PSČ v denním razítku a v označení se většinou odlišují, ale mohou být i stejná.
PSČ zavedená v roce 1973 nejsou prvními případy PSČ na našem území. První pokus byl učiněn ve výplatních otiscích na zabraných územích Sudet v letech1944 a 1945. Šlo o tzv. Postleitzahlen (PLZ) umístěná v denním razítku pod horním můstkem denního razítka ve tvaru - dvě číslice/malé písmeno - např. 11a, to v případě doukruhových denních razítek s můstkem, u jednokruhových denních razítek se PLZ dostalo do dolní části kruhu - např. otisk fy. Schicht z Ústí n. L.). Uvést toto PSČ byo zejména povinné u nových výplatních strojů. Dostalo se i do existujícíCh strojů, i když ne do všech vyplácejících na zabraných územích Stalo se tak z rozhodnutí Říšského ministerstva pošt č. 56 ze dne 6. 6. 1944. U starých strojů či dříve uvedených strojů do provozu tento případ vzhledem k historickým okolnostem nedošlo.
Autor definic, Ivan Leiš, Výplatní otisky Příručka, samonákladem, Praha 1991.
