Kyselé jablko
Motto: V životě snad každý ochutná jablko, které na povrchu vypadá lákavě, jen je nakousnout, ale po prvním nakousnutí zjistí, že je kyselé.
Foggy
KYSELÉ JABLKO
Jednou z kapitol mého života byla i činnost hodnotitele (jurymana) pro obory poštovní historie a celin. Byla to ze strany vedení tehdejší komise poštovní historie a celin veliká výzva, kterou jsem neodmítl a přijal. řada kolegů mne podporovala, někteří mne varovali. Jablko jsem okusil, zprvu chutnalo lákavě, na konci jsem si vypil i pohár hořkosti do dna. Po třetceti letech ukončení této záslužné činnosti jsem v sobě překonal subjektivní pocity a na faktech vykresluji, jak vše probíhalo. Byla to velká a cenná zkušnost. pOznal jsem řadu osbností s vynikajícími charketry, narazil jsem i na smutné postavy s opačnými vlastnostmi. Ve vzpomínkách, které je potřeba sdělit už pro historii (řečí se vyrojilo dost), se snažím držet faktů a zůstat nad věcí. Fakta a souvislosti je třeba vyjevit. pro ty, kteří stáli opodál a nebyli přímými aktéry tohoto procesu, pro podporovatele, krerým zpětně ještě děkuji za vše, co pro mne udělali ale i pro ty, kteří si mysleli, že nevím. Věděl jsem. Oceňuji ty, kteří v roce 1990, kdy se lámaly ledy, přiznali, že se podlehli a mýlili se. je mi líto, že někteří aktéři již nejsou mezi námi a nemohou sdělit svá stanoviska. Zveřejňuji i jejich názory tak, abychom zachovali objekivní přístup.
PROLOG
Koncem roku 1971 jsem se stal členem Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 99- 15 v Praze. Stalo se tak díky příteli Františku Komersovi, spolužáka z VŠE a významnému československému filatelistovi, který mne seznámil na burze U Nováků s legendou specializovaného sběratelství v filatelii Václavem Nebeským. Abych byl přesný, Václav Nebeský nepozval do Klubu 00-15 jen mne, ale i přítele Pavla Jecha, též dlouholetého filatelistu, spolužáka z VŠE a spolupracovníka z AIESECu.
Seznámení s Václavem Nebeským a rozhovor s ním u stolečku plném zajímavých poštovně historických artefaktů byl zásadní a osudový. Netrvalo dlouho a zavítali jsme do Myslíkovy ulice, kde se v tehdejším Agitačním středisku NF scházeli členové KF 00-15, který byl založen Václavem Nebeským a dalšími významnými čs. filatelisty v roce 1943. Stali jsme se členy tohoto významného klubu.
NAVRŽEN, PROZKOUŠEN A SCHVÁLEN ASPIRANTEM
Tím začal můj osud jménem specializované obory a poštovní historie. Letos (píše se rok 2021) na podzim jsem v zajetí tohoto magického sběratelského oboru 50 let. Stal se ze mne zanícený sběratel artefaktů poštovní historie. Ba co víc pohltila mne i další činnost : studijní, autorská, přednášková, poradenská, publicistická a recenzní. Postupně jsem se vrhl do neuvěřitelně širokého písma různých zajímavých oborů: výplatní otisky, zvláštní druhy dopravy listovních zásilek včetně kurýrní služby, cenzurní zásilky, poštovní historie mého rodného města Prahy a její předznámková razítka, poštovní historie Šumavy a poštovní historie a celiny Bangladeše a Indie, kde jsem služebně pobýval několikrát v mé obchodní kariéře. Pod vedením zkušených sběratelů a mentorů jsem pronikal do tajů a metodiky těchto oborů. Učil jsem se. Naslouchal. Získával znalosti, vědomosti a dovednosti.
Počátkem roku 1976 se cosi událo ve vedení tehdejšího Svazu československých filatelistů. Specializované obory pod mezinárodním tlakem FIPu musely být uznány i u nás. Stalo se. Nejprve se obnovila zaniklá komise specializovaných oborů, později přejmenovaná po mezinárodním vzoru na komisi poštovní historie a celin. Designovaným předsedou této staronové komise byl jmenován Vratislav Palkoska, který už „podruhé vstoupil do stejné řeky“. Komise ve zkratce KPHC zabývající se poštovní historií byla na světě. žezlo předal novému předsedovi Miroslav Polišenský, který Komisi vedl předtím. Spíše udržoval při životě bez činnosti.
Jako první věc bylo nutno stanovit a hlavně ukotvit identitu nové entity. To si vyžádalo určité vymezení pojmu poštovní historie a pročištění existujících oborů, které se pod deštník této komise dostaly. Nastalo pročištění. Řada oborů byla přijata a ukotvena, s řadou oborů se nová komise rozloučila (perfiny, lodní pošty a další). Stalo se, autorem nové koncepce byl Vratislava Palkoska, který zabezpečil i personální obsazení vznikajících sekcí. Vedoucí se rekrutovali ze dvou klubů – patnáctky (můj nový klub) a pětašedesátky. Odborná činnost oborů, které existovaly a měly členskou základnu, se podchytily. Ostatní logické obory poštovní historie z území Československa se nelegalizovaly – důvod: nebyl vedoucí, nebyla členská a sběratelská základna. Další obory se buď připojily k ostatním komisích SČSF anebo zůstaly ve vzduchoprázdnu.
Odborná činnost vyžadovala nejen odborné sekce a pracovní skupiny, ale i další sekce., které měly úzkou vazbu na sběratelství. Jednou z takových sekcí byla jurymanská sekce sdružující nejzkušenější členy KPHC, kteří byli určeni pro hodnocení exponátů poštovní historie a celin. Hodnotitelská činnost je jednou z nejdůležitějších. Na jurymanech /hodnotitelích leží velký úkol – na nich záleží, jaké hodnocení vystavovatelé dostanou. To má další důsledky – obor se může rozvíjet na základě vysokého hodnocení anebo odejít ze světa s nízkým hodnocením. Hodnocení a ocenění mohou povzbudit, ale i odradit. Morální vyspělost jurymanů oproštěných od závisti, zášti a osobních sporů je tudíž na místě. Tedy nejen odborné znalosti, ale i morální vyspělost by měla jurymana provázet. K tomu by měly pomoci i zásady pro hodnocení exponátů, které komise poštovní historie a celin v roce 1976 neměla. Ty se vytvořily. Vedoucím jurymanské sekce poštovní historie a celin byl příslušnými orgány určen Vratislav Palkoska. V té době byli i jiní kandidáti, ale takto se rozhodlo. Po odborné stránce nebylo pochyb.
Nastal jeden velký problém. Tato staronová komise neměla žádné členy, tedy jurymany specializované na poštovní historii a celiny. Tím vystavovatelská činnost hodně utrpěla. Trvalo dlouho než se zvláštním klíčem (bez zkoušek) určili v komisi její členové – noví jurymani s oprávněním, které vycházelo ze zhodnocení teoretických a praktických znalostí několika jedinců – členů nově vzniklého aktivu poštovní historie, a ve větší míře též z pověsti a osobních pocitů a zkušeností. V prvním kole se vytvořili okruh českých a moravských jurymanů. Mezi nimi byli: Vratislav Palkoska, Václav Nebeský, Oldřich Štaffa, Miroslav Polišenský, Miroslav Blaha, Jiří Nekvasil. Na Slovensku jurymany či v postavení na předstupních bylo více kolegů – tuším, že v roce 1980 jimi byli Jozef Obert, Ivan Tvrdý, kolega Diča a snad i Pavol Hallon Slovensko bylo v i v těchto otázkách autonomní. .. Jurymanem byl i František Žampach z Brna, ale do nově vzniklé sekce poštovně historických jurymanů se nedostal. Jurymanské řízení neprobělo, vše záviselo na rozhodnutí jednoho či několika lidech, kteří rozhodli o jmenování vybraných osob přímo do funkce jurymana. Na jednu stranu to bylo pochopitelné, na začátku někdo musel být jmenován, na druhé straně....?
Někteří se začali zúčastňovat občas práce v jury na soutěžních výstavách, někteří nebyli ani SČSF do hodnotitelských komisí jmenováni. Byla i třetí skupina - ač byli jmenováni vedením Komise a Svazu, nejurovali z rozličných důvodů.Prostě nechtěli. Pomalu, velmi pomalu se rodila kritéria pro ty, kteří se chtěli stát či byli vyhlédnuti jako tipy na budoucí jurymany. Jiří Nekvasil po roztržce s Vratislavem Palkoskou privilegium být nominován do jury ztratil. Tím jurymanské sekce PHC ztratila významného filatelistu. Řada výstav se musela obejít bez kmenových jurymanů PHC a tuto funkci zastávali kolegové z komise čs. známky či teritoriální komise. Nespokojenost vystavovatelů s hodnocením zesilovala.
Koncem 70. let oko padlo na Jozefa Tekeĺa a na mou maličkost. Později k nám přibyli další (jako např. kolega Martinka, známý slovenský celinář). Ajurymanský proces začal.
Dodávám, že zesílil i tlak na jurymany z hlediska politického a odborného. Předsedou sekce jurymanů SČSF byl předseda SČSF Ladislav Dvořáček v letech 1980 – 1984. Plán komise jurymanů byl vypracován předsedou a na plénu přednesen tehdejším tajemníkem ÚV SČSF J. Hoffmanem.
Před komisí byl nelehký úkol při přípravě a výchově aspirantů a kandidátů na jurymany a na jurymany samotné (postup byl trojstupňový) Tlak na sekce u všech komisí byl jednak ze shora, ale i ze zdola.
SČSF měl v roce 1980 celkem 90 aspirantů, kandidátů a jurymanů pro celou čs. filatelii. . Minimum z nich bylo uznanými hodnotiteli pro obor poštovní historie a celin.
Za této situace mi někdy v roce 1978 Vratislav Palkoska nabídl, abych se stal aspirantem na jurymana PHC. Nabídku jsem přijal. Měl jsem za sebou už několik let práce v nové komisi poštovní historie a celin, již jsem vystavoval, bavilo mne přednášet, věnoval jsem se řadě sběratelských oborů, vytvořil jsem i první poštovně historické články a práce včetně prvních katalogů (výplatních otisků), s kolegou a přítelem Miroslavem Bouškou jsme začali publikovat Katalog výplatních otisků Československa 1926 – 1939 a později 1945 - 1948 ve Filatelistických sešitech (Filatelii) Proběhlo aspirantské řízení a já jsem obdržel tuto akreditaci. Organizačně jsme se věnoval redaktorství dvou zpravodajů – Zpravodaji komise a bulletinu Výplatní otisky. Zastával jsem i funkci tajemníka sekce otisků výplatních strojů, kterou vedl v té době Miroslav Bouška. Požadavky na mně kladené ze strany Svazu jsem z velké části splňoval. v dalším pokračovaním s u nich zastavím podrobněji..
Byl mi stanoven i plán požadavků, které byly předpokladem k úspěšnému postupu na kandidáta jurymanství. Začal jsem se vzdělávat a zvolil jsem si i jiné obory k zesílení mé kvalifikace a rozšíření znalostí v oborech poštovní historie a celin. Měl jsem čas, s novými kandidáty se moc v té době nespěchalo. Novým předsedou jurymanské komise se stal Severín Zrubec ze Slovenska. Další řízení (2. stupně) - zkoušky na kandidáta na jurymana byly stanoveny na rok 1983. Dost času na splnění nastíněných požadavků a přípravu.
pokračuje
Obrazová příloha:
Dnes tři přílohy -
a/ dva nacyklostylované listy z materiálu svazu, které jsem jako člen jurymanské komise začal dostávat (titulní strana návrhu činnosti 1980 - 1984) a zápisu z 1. plenární schůze a semináře komise jurymanů.
b/ pozvánky k mé první oficiální práci v jury jako pozorovatele na Oblastní výstavě poštovních známek Příbram 1982 (předsedou jury byl dr. Vratislav Palkoska, můj jurymanský mentor a podporovatel),
c/ ppráce v jury jako pozorovatel jsem se začal zúčastňovat i dříve. Velkou zkušeností byla má práce v jury, která hodnotila exponáty na Národní výstavě poštovní historie a celin OSTRAVA 80. Mé hodocení a představy o medailích jsem si poznamenal v Seznamu exponátů. Se závěrečným protokolem jury jsem moc nelišil. To jsme již jurovaly podle nových schválených pravidel pro hodnocení exponátů PH + C.
To byla, panečku, výstava, doslova našlapaná kvalitními exponáty z oborů PH + C - velká vysoká škola filatelie. začátek jurymanské kariéry nemohl být lepší. Během několika dnů jsem skočil do neznámé vody, musel jsem plavat, pouřil jsem se odborně, ale získal jsem i znalosti ze vtahu mezi pravidly hodnocení a exponáty. Slušný, ale náročný začátek.
Národní výstava PH+C OSTRAVA 80
