Kulatá a půlkulatá poštovně historická výročí ve vztahu k českým zemím v roce 2022
1357
založení pravidelné kurýrní služby ve florencii, tzv, „Scarsella dei Mercanti Fiorentini“ (Měšec florentských kupců)
1457
Fridrich II. Habsburský pověřil šlechtický d Taxisů zřízením prvního poštovního spojení na území habsburské říše mezi Innsbruckem a Itálií, počátek říšské pošty
1527
počátky organizované a pravidelné poštovní přepravy v českých zemích (první mimořádný taxiský poštovní kurs v roce 1526)
1632
francouzský královská kartograf Melchior Tavernier vydal vůbec první poštovní mapu Carte Géographique des Postes qui traversent la France
1672 (10. 8.)
Leopold I. vydal dekret oddělující správu polní a civilní pošty
1722
částečné převzetí pošty do státní správy, tzv. reces s Paary,
zřízeny vrchní poštovní úřady v Praze a v Brně,
zaveden systém placení poštovného tzv. polovičním portem (polovinu platil odesilatel, polovinu příjemce)
1722 (17. 8.)
císař Karel VI. vyhlásil přísný zákaz podloudné dopravy soukromé korespondence
před 1732
první silniční mapa Čech, autor František Besoldt
1737
zavedení tzv. státních povinných silnic
asi 1757
zřízena listovní sběrna pražského židovského ghetta
1777
Rakousko uzavřelo se saským kurfiřte, dohodu o koordinaci poštovní dopravy
1782
zavedeno razítko „von Prag“ ,
v Praze zřízena soukromá doručovací služba, tzv. malá neboli klapačková pošta
Dopis s razítkem "von Prag" rok po zavedení tohoto eatítka v poštovním provozu (1783), celistvost ze soukromé sbír
1817
v Rakousku zaveden systém placení poštovného třemi způsoby:
- při podání.
- - při dodání,
- --polovičním portem,
ve větších městech rakouské monarchie vyvěšeny poštovní schránky,
doprava tisku monopolem státní pošty,
povinnost označovat korespondenci místním podacím razítkem
1832
zahájen provoz koněspřežné dráhy budějovicko – linecké
1837
otevřen první úsek parní Severní dráhy císaře Ferdinanda z Florisdorfu u Vídně do Wagramu,
vydán rakouský poštovní zákon platný v českých zemích až do roku 1946),
monopol státu na dopravu tisku,
první veřejné předvedení Morseova telegrafu
1847
zahájen provoz elektrického telegrafu skotského vynálezce Alexandra Baina na železniční trati Vídeň – Břeclav – Brno, o ork později linka prodloužena do Prahy
1847
vydán císařský výnos o telegrafech (telegrafie vyhlášena jako státní výhrada)
1872
vydán pokyn ministerstva obchodu o přespolním doručování,
založen zemský spolek poštmistrů
1882
vydán první pražský telefonní seznam,
zahájen provoz první pražské telefonní ústředny s 11 účastníky – 11. 8.)
1887
soukromým telefonním společnostem svěřeno telefonické přijímání a doručování telegramů
1887 (6.8.)
v Praze zřízena potrubní pošta
1892 (29. 12.)
zákonem č. 243 zestátněny městské telefonní sítě, veškerý telefonní provoz byly pod správou Ředitelství pošt a telegrafů
1897
zrušeny štafetové zásilky, vydána jazyková nařízení ministerského předsedy Kazimíra Badeniho
1922
vydán listovní a balíkový sazebník
1927 (19. 7.)
v Praze (Fibichova ulice) uvedena do provozu nová meziměstská a mezistátní telefonní ústředna
1932 (15. 12.)
dokončena modernizace pražské potrubní pošty
1937
vydán nový poštovní řád,
do provozu uvedena automatizovaná síť účastnického dálnopisu TELEX,
zavedla se autopošta
1952
vládním nařízením č. 13/1952 Sb. přejmenováno ministerstvo pošt na ministerstvo spojů,
pravidelná noční linka Plzeň – Praha – Brno
1972
zavedení sporožirových účtů
1982
VAKUS zavedl mikropočítačové systémy SPU – 800
1992 (19.10.)
poštovní tarify zvýšeny o 170 %
Zpracoval Ivan Leiš podle publikace Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsko autorů Čtvrtník P., Galuška J., Tošnerová P. (Liberec 2008)
