Dozrál čas (5)
Otisk Protektorátu Čechy a Morava jsou jedněmi z nejzajímavějších otisků téměř stoleté historie otisků z území Československa. Posihují relativně krátké období. Statut Protektorátu ĆM byl podepsán v Praze dne 16. 3. 1939, to byl začátek tohoto období. Protektorát skončil dne 8. 5. 1945 kapitulací Německa, to byl konec tohoto období. Celkem šest let a necelé dva měsíce. Během tohoto období se událo hodně skutečností, které se zapsaly do historie výplatních strojů a výplatních otisků, které vyplácely poštovní zásilky. Událostí a změn bylo nadmíru hodně, některé případy vzhledu otisku trvaly je v řádu dnů, týdnů a měsíců.
Nejprve obecný pohled. Čerpám z druhého Katalogu dr. Miroslava Boušky Protektorát Čechy a Morva 1939 - 1945 (I. díl Mimoprařští uživateleé, Praha 1977, kapitola 6/ "Obecné zásady hodnocení celistvostí s výplatními otisky") str.10 a 11.
OBECNĚ
Zásada 1. Celistvosti, adresní strana, výstřižky
Dr. M. Bouška v prvé řadě zdůraznil "zásadu celistvostí". Napsal: "....vycházíme z předpokladu, že sběratelsky plnohodnotné jsou pouze celistvosti". Výstřižky mají pouze dokumentační hodnotu, a pokud bychom přece jen měli hodnotu vyčíslit, tedy zhruba jednou desetinou ceny celistvosti. V hiearchii hodnot si o něco lépe stojí adresní strana obálky, lkterá, pokdu má potřebné náležitosti, odpovídající druhu zásilky, může být hdonocena do jedné třetiny".
Zásada 2. Četnost výskytu
Toto je velmi důležitý ukazatel. Jak ji definovat: Četnost je počet celistvostí s otisky, která je dána délkou používání, množstvím denní korespondence, typem adresáta a ostatními podmínkami ovlivňujícími možnost jejich zachování (např. doba války, kdy se omezuje korespondence na minimum, cenzurní kontroly, opatrnost při psaní dopisů a pohlednic a oprávněné obavy z postihů apod.).
Při stanovení četnosti výskytu lze vycházet ze dvou hlavním skutečností. jednak ze sběratelské zkušenosti. Svěratek ví, které otisky se dají sehnat a které jsou obtížné k sehnání. Druhý pomocný ukazatel jsou čísla počitadla. Na nich ze vysledovat, počte oražených cleistvostí, i když ne vždy počitadlo je přesným ukazatelem. Může býz i zavádějícím či zkreslujícím. Na to je potřeba dát pozor. Může nám být však i nápomocné.
Protektorát byl součástí 3. říše (byl pod její ochranou). Řada celistvostí se dostala do říšského poštovního provozu a tam i zůstala. Může se stát, že tyto celistvosti zůstaly v sbírkách německých sběratelů a nejsou dodnes objeveny nebo široce známé.
Zásada 3. Historicky a poštovně historické cenné znaky
Mezi takové znaky patří jednak všeobecně cenné znaky obecné historie (jak ojsou například názvy firem, adresy a jejich změn, domicily firem, potisky obálek atd.) a dále poštovně historické znaky jako poštovní razítka, nálepky, úřední ruční poznámky, cenzurní značky, razítka a poznámky. Zajímavá jsou i označení oprávněných uživatelů, zejména jejich vývoj v čase.
Zásada 4. Kvalita a úplnost otisku
Otisk je pro sběratele výplatních otisků to nejdůležitější, váha hodnocení se sizstředí na otisky z těchto důvodů. Nekvalitně otištěné, velmi slabé, rozmazané otisk orzhodně nejsou ozdobou sbírky. V exponáty by pak nemají své místo vůbec.
Je pochopitelné, že je třeba vzít v úvahu podmínky, ve kterých se společnost v daném časovém úseku a na daném území nacházela. Vždyť bylo válečné hospodářství, ketrému se podřizovalo prakticky vše. Byl nedostatek papíru, chyběly barvy do výplatních tsrojů, obtížně se získávaly součástky a náhradní díly do výplatních strojů. Rozhodovaly objektivní okolnosti.
Oceněné otisku zvyšují doporučné poplatky, spěšnostní poplatky, různé méně obvyklé tarify, přídavná razítka, příchozí razítka, smíšené frankatury (otisk - známka) atd.
SPECIFICKY
Velmi rozhodný byl rok 1939, kdy poštovní správa (ministerstvo dopravy) pod tlakem okolností několikrát nařídila změnu či úpravu jednotlivých částí otisku v rámc germanizačních zákonů. Jednotlivé vzor existovaly velmi krátkou dobu, a to značně zvýšilo jejich hodnotu. (v řádu měsice či několika měsíců). Autor pše doslova: " ....jejich dochování (rozuměj varianty s výplatními razítky či denními razítky) je ve srovnání s pozdějími úplně poněmčenými a definitivními protektorátními výplatními otisky méně časté, z čehož vyplývá i jejich větší sbratelská hodnota."
K roku 1939 se připojil i rok 1941, kdy v poštovním provozu u výplatních otisků došlo je dvěma výjimečným událostem. Jednak rok 1941 přinesl úředně cshválenou modoru barvu výplatních otisků u tsrojůl uživatelů, kteří si požádali o zvláštní sazby na přepravu novin a časopisů (ale i sbírek zákonů apod.). Ve 40. letech se prosadilo i poněmčení denního razítka vemstěech s převažující mněmeckým živle,m (Olomouc., Brno, Jihlava, Vyškov). Došlo k odpilování českých názvů poštovních úřadů ve denních razítkách. Ttyo otisk mají nárok být hodnoceny výše.
V roce 1939 se vyskytlo několik ojedinělých případů, kdy se se zpožděním projevil vliv 2. republiky, kdy byl prosazen (nikoliv schválen) zákon o autonomiích a změně názvu státu na ČESKO - SLOVENSKO. Druhá republika však existovala velmi krátce, a tak tento pomlčkový název se dostal do stroje jen za dobu trvání 2. republiky jednou. Další případy nových výplatních razítek dorazily od výrobce vyryté až v červenci a sronu, kdy už 2. republika a název s pomlčkouz již neexistoval. Zachovaly se zkušební otisky neprošlé poštou a několik málo otisků poštou prošlých (Korklewi, Škoda). Těchto případů není mnoho, a to se projevuje v jejich hodnoceních.
VZORY otisků
Vzor československý, tzv. "pohrobci" či předběžné protektorátní výplatní otisky. Vyskytly se za Protektorátu a staly se ceněnou zajímavostí. Ttyo otisky existovaly právně od 16. 3. 1939 (vznik Protektorátu) až do 19. 9. 1939, kdy poštovní správa rozhodla o odstranění názvu ĆESKOSLOVENSKO ve výplatním razítku a nahradila jej dvojjazyčným BÖHMEN UND MÄHREN/ČECHY A MORAVA.
Vzor neúplně poněmčený, Tyto otisky existovaly s dvojjazyčným výplatním razítkem, denní razítko bylo ještě původní československé. Tento vzro byl oficiálně povolen v době od 19. 9. 1939 do 5. 12. 1939, kdy vyšlo nařízení protektorátní poštovn ísprávyzavíést němekco - české názvy poštovních úřadů do denního razítka.
Vzor úplně poněmčený, definitivní protektorátní vzor. Pněmčena výplatní i denní razítka. Rozhodné datum: 5. 12. 1939 až do 8. 5. 1945.
Je pochopitelné, že existovaly převisy jendotlivých vzorů po příslušném konečném datu, i když dost výjimečně.
Tato hlediska a orzdělení na vzory při ohodnocení otisků hraje též velkou roli. První dny otisků jednotlivých vzorů ještě ocenění vylepšují, i když se často jedná o otisky s nulovou hodnotou. Vznikaly i eseje či zkušební otisky před příslušným prokazatelným dnem 1. otisku. I tento fakt je nutno vzít v úvahu při hodnocení.
Okolnosti si zahrály roli i při změnách ve třetí části potisku - v označení uživatele. Jednak vycházela nařízení, která se týkalaodstranění všeho, co připomínalo bývalé Československo či názvy ulic a náměstí po slavných osobnostech československé státnosti a kultury (Havlíček, Vrchlický atd.). Slovo "československý" muselo též zmizet z různýc hnázvů instutucí a subjektů.To vše bylo nutno odstranit či přejmenovat. Kladl se důraz na germánské názvy. I tyto případy, zejména v kontextu se srovnáním stavu před a po rozhodnutí se jistě cení poměrně vysoko. Často se hodnotí podle "ceny záliby".
Existovaly i individuální případy, které vycházely z místních rozhodnutí (např. Českobudějovická historie). To mělo vliv i na hodnocení celistvostí s otisky v tomto případě.
Vraťme se k vzorům.
Na začátku května, po vypuknutí Pražského povstání se vyskytl jeden ojedinělý případ otisku znárodněného. Dne 5. 5. 1945 vytvořili pracovníci rozhlasu (pravděpodobně ve spolupráci s mechaniky fy., B. Jarolímek) otisk, které se stal předběžným českosloveským otiskem 3. republiky. Denní razítko bylo s českým názvem pošty, výplatní razítko s názvem Československo. Uživatelem stroje byl Český rozhlas (i označení doznalo českého názvu). Takový otisk jistě je hodnocen poměrně vysoko. Zůstalo u nulové hodnoty, situace při bojích o Český rozhlas nedovolovala korespondovat, natož korespondenci regulérně odesílat.
Dodávám, že autor Katalogu protektorátních otisků se neodvážil ke stanovevní cenových či bodových záznamů k jednotlivých otisků. Ani v době vydání Katalogu situace nedozrála k cenoým záznamům.
Jak vidno, oceňování výplatních otisků na celistvostech je značně složité a mělo by být výsledkem několika parametrů a nalezením jejich vzájemné váhy.
Důležitá poznámka:
Výplatní otisky se objevují jednal na ústřižcích či výstřižcích, které vznikly nůžkami sběratelů - ty mají nižší hodnotu než ceůlistvosti. Zmiňoval jsem o nich ve všech pěti pokračováním tohoto seriálu článků o hodnocení.
NA DRUHÉ STRANĚ EXISTUJÍ ú t r ž k y NAPŘ. POŠTOVNÍCH PRŮVODEK. TY SE POVAŽUJÍ ZA REGULÉRNÍ POŠTOVNĚ HISTORICKÉ MATERIÁLY, NA NICHŽ OTISKY MAJÍ STEJNOU HODNOTU JAKO CELISTVOSTI. ODTRŽENÍ SOUVISÍ S ÚŘEDNÍM ÚKONEM (NE Z DŮVODŮ ZASTŘIHÁVÁNÍ, ABY SE NÁM ÚSTŘIŽKY VEŠLY POHODLNĚ DO KRABIC ČI ALB).
Takže rozlišujeme mezi sběratelskými výstřižky a úředními poštovními útržky (části poštovních dokladů).
