Osa života a kariéry Josefa Václav Radeckého (též Radetzkého) z Radče, českého šlechtice z rodu Radeckých z Radče, významného rakouského vojenského velitele, tsratéga, politika, vojenského reformátora a generálního guvern=ra Lombardsko - benátského království. Jeden z nejlepších vojevůdců Evropy 19. století. Velitel rakouských sil v Itálii, rakouský polní maršál.Za svého ýživota obdržel 37 významných vyznamenání. Jeho sochy a desky ve větším množství zdobí mnoho míst.
Proslulý gourmet, jeho největší pochoutkou byl smažený řízek, který mu představil jeho osobní kuchař (milánská specialita byla upravena a byl vynechán sýr, zůstal proslulý trojobal). Pochoutkju brzy převzal jeho obdivovatel mladý císař Franz Josef I.
1766 (2. 11.)
narozen na zámku v Třebnici, syn harběte Petra Eusebia Radeckého a Marie Venantie rozené Bechyňové z Lažan.
1784
Po studiích na gymnasiu u piaristů v Panské ulici v Praze, studiu na rytířské alkademii v Brně a na Theresianu ve Vídni vstupuje jako kadet do 1. kyrysnického pluku c. a k. rakouské armády (Gyöngyösi).
1788 - 1789
Je účastníkem rakousko - turecké války s Osmanskou říší.Jeden z pobočníků generála Laudona.
1794
Bojuje v První koaliční válce proti revoluční Francii (rytmistr)
1796
Převelen do severní Itálie (pionýrský pluk, ženijní jendotky). Po vypuknutí Druhé koaliční války slouží v severní Itálii (adjutant v generálském štábu).
1798
žení se s Františkou, hraběnkou Strassoldo - Grafenberg (+1854), z manželství vzešlo pět synů a tři dcery.
1800
Plukovník a velitel kyrysnického pluku na Rýně
1893
Jmenován generálmajorem.
Účastní se několika bitev (severní Itálie, Caldier, Ehrenhausen aj.).
1809
Přijímá pozici stálého náčelníka generálního štábu, reorganizuje rakouské vojsko.
1813
Generalissimus rakouských vojsk kníže Karel I. Filip ze Schwarzenberg jej jmenuje náčelníkem generálního štábu, vytvořil spojenecké plány bitvy národů u Lipska.Snaží se prosadit reformy, ale s malými úpsěchy.
1829
Velitel olomoucké pevnosti.
1829 - 1831
Působí v Olomouci.
1831
Velitel rakouských vojsk na Aoeninském polosotrově, provádí reorganizaci armády.
1836
V roce svých 60. narozenin dostává hodnost polního maršála.
1848
Bojuje v Itálii, slaví úspěchy v bitvách u Verony, u Custozy a u Novary.
Rakouský skladatel Johan Strauss starší skládá slavný Radeckého marš. Ruský car Mikuláš I. jej oceňuje titulem ruského generála polního maršála.
1850
Velí dvěma armádním sborům v Olomouci .
1849 - 1857
Jmenován generálním guvernérem Lombardsko - benátského království (5. vicekrál) a velitelem II. armády, Ukončuje aktivní vojenskou kariéru po 72 letech.
1858 (5. 1.)
Umírá v Miláně ve věku 91 let.
Radecký nzemřel v boji, ale uklouzl na navoskované podlaze v pokoji své rezidence v Miláně. Zlomil si krček stehenní kosti a zemřel na následky tohoto zranění.
Přáním císaře Franze Josef I. byl jej pohřbít v Kapucínské kryptě ve vídni. Nakonec rozhodl jeho mecenáš Joseph Gottfried Pargfrieder, který je uložil k poslednímu odpočinku ve Wetzdorfu v památníku rakouské arníády na vrchu Heldenberg v dolním Rakousku, v samostatné kryptě, kryté obeliskem, po boku generála Wimpfena. l
1858
V Praze odhalen pomník olního maršála Radeckého z Radče, skica prof. Christian Ruben, sochařina bratři Josef Max (sochy vojáků) a Emanuel Max (socha maršálka), odlitky Jakob Daniel Burgschmiet a Christoph Lenz (Norimberk). .
Pomník stál v letech 1859 - 1919 na dolním Malostranském náměstí (dvě místa). Poslední dvě fotografie na konci článku v ilustracích zobrazují popisovaný pomník.
1918
Pražský pomník zakryt plátnem
1919
Pomník demontován
1921
Odstraněn i kamenný podstavec z leštěné žuly se čtyřmi tabulkami připomínajícími bitvy (Verona, Vicenza, Custozza, Novara).Podstavec zničen.
Uvažuje se o opětovném vztyčení pomníku významného českého rodáka na Malostranském náměstí.
