HANUŠ ZÁPAL (původně Jan Zápal, od studií pouŽíval jméno HANUŠ)
český architekt, který je považován za nejvýznamnější osobnost záapadočeské architektury 20. století
Při cestách Plzeňským krajem křížem krážem narážíme na skvostné dílo tohoto nadaného architekta, a to včetně pošty v Železné Rudě
KRONIKA (život a výběr z jeho stěžejních projektů)
7. 2. 1885 narozen v Krašovicích u Dolní Bělé na PLzeňsku
studium na reálce v Rakovníku
studium architektury na České technice v Praze (prof. Josef Schulz)
1909 dokončení studií (3. 6. složil státní zkoušku)
1908-1909 práce v kanceláři profesora Jana Kouly
dále pracuje pro architekty Antonína Balšánka a Bedřicha Bendelmayera
1910 začal pracovat pro město Plzeň
1910-1911 projektoval soubor školních budov v Plzni, později realizoval Obchodní akadémii (1911)
1917 projektoval reprezentační budovu Měšťanského pivovaru
1922 projektoval rodinný dům Ladislava Lábka v Plzni
1923 projekce Masarykovy školy v Plzni
1923 projekce divadelního skladiště v Plzni
1923 pomník šesti děti zastřelenžmi maďarskými vojáky
1924 Kostnicova turistická chata na Krkavci
1921-25 návrh adaptace budovy bývalého Panského mlýna v Plzni
1924 soubor tří činžovnich domů včetně tzv. Mrakodrapu v Plzni
1924 Vyšší hospodářská škola v Plzni
1923-25 areál Benešovy školy v Plzni
1924-26 projekce plzeňského krematoria
1927 pomník purkmistra dr. Václava Petáka na hřbitově v Plzni
1925-29 budova Masarykova léčebného a výchovného ústavu pro zmrzačené děti
1928-29 sanatorium Janov u Mirošova
1930-31 navrhl budovu nové české školy, slavnostně otevřena v Želkzné Rudě dne 28. 6. 1931
Dnes v této budově je umístěn Městský úřad. Přímo s ní sousedila budova Poštovního úřadu, ve které byl později bufet a dnes je zde kavárna (pošta se přestěhovala). Obě stavby projektoval Hanuš Zápal
1930-32 budova Gymnázia Luďka Pika v Plzni
1933-34 budova Masarykovyo becné a m졚ťanské školy v Plasích
1934 českobratrský kostel v Kralovicích
školy v různých lokalitách
Hanuš Zápal se zabýval i opravami památek (rotunda, kostely aj.)
20. léta stal se vrchním stavebním komisařem a následně technickým radou
1931 odešel do výslužby na vlastní žádost pro zdravotní potíže
28.11.1964 umírá v Lednici u Kozojed, pochován v Rakovníku
