ALBERT JONÁŠ – STRUČNÁ KRONIKA ŽIVOTNÍCH OKAMŽIKŮ
(S DŮRAZEM NA FILATELISTICKÁ A POŠTOVNĚ HISTORICKÁ FAKTA)
1893 (7. 3.) –
Albert Jonáš se narodil na Královských Vinohradech
Rodiče: Albert Jonáš, železniční úředník, vrchní inspektor, přednosta vysočanského nádraží
Josefa Jonášová, roz. Salačová
1898 (28.10.)-
narodila se sestra A. Jonáše Blanka
1901
- první pokusy Alberta Jonáše o kresby
1908
- rodina Alberta Jonáše začala jezdit pravidelně do Lázní Toušeň
1910
- profesor češtiny František Žákavec doporučuje Alberta Jonáše ke studiu na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze
1912
- Albert Jonáš úspěšně skládá zkoušky na AVU a nastupuje do 1. ročníku. Studuje
figurální malířství u prof. Josefa Loukoty a prof. Vlaha Bukovace
1914
- Albert Jonáš rukuje k II. maďarskému regimentu, dostává se do Ruska a do Itálie
1916 (21. 5.)
- jednotka zajata v Itálii, Albert Jonáš v zajetí tvoří stovky kreseb a portrétů,
během pobytu v Castellanu skicuje různé motivy, přenáší klasické fresky do lunet
refektáře, kreslí studie lidského těla
1918
-z války se Albert Jonáš vrací jako nadporučík, zapsal se na studium architektury na AVU,
kde studuje u Jana Kotěry, a na stejný obor na České vysoké učení technické (ČVUT) ze
1920-24
-Albert Jonáš studium na ČVUT přerušuje a podává žádost na AVU do grafické
speciálky Maxe Švabinského, úspěšně ukončuje studium architektury na AVU, začíná
jako konstrukční inženýr ve firmě Matěj Blecha a spol., Karlín (stavitelská firma s
vlastním projekčním ateliérem). Stává se vedoucím konstrukční kanceláře. Jednou z
prvních staveb, kterou vedl, byl palác ROKOKO s průchodem do Lucerny. Následovaly:
Stieberova vila, obytná zástavba v Ovenecké č. 7 včetně hotelu Splendid (1923)a úřední
budovy pro továrnu Ringhoffer (1924).
1924
-Albert Jonáš získává nabídky na stavbu lázeňských budov (Lázně Sliač, vrchní hotel v
Jáchymově). Stavby nerealizovány. Pro bratry J. Urbana a B. Urbana navrhuje hradecký
Autoklub, regulaci okolí u Radiumpaláce v Jáchymově, velký park a bar pro ruletu
(provoz nepovolen).
1924-30
-Albert Jonáš navrhuje další stavby – neobarokní vily pro rodinu Petschkův Bubenči,
vilu Bedřicha Petschky (1927-1930), vilu Otto Petschky, navrhl a řídil práce adaptace
prvního patra Waldekova paláce na Václavském náměstí na Kavárnu Urban (1926),
projektoval úpravu Grabovy vily v Praze – Libni (1928 – 1929) včetně regulace okolí
1924(14.2.)
- uzavírá sňatek s učitelkou tance Josefinou Kateřinou („Kitty“) Bendlovou
1929(26.4.)
-byt Alberta Jonáše (Rokycanova 15, Praha-Žižkov) je vykraden
1926
-Albert Jonáš dostává zakázku na návrh salonního vozu pro egyptského krále
Fuada od Ringhofferových závodů. Zakázka nebyla realizována.
1929-30
-dle návrhu Alberta Jonáše byl realizován salonní vůz pro prezidenta
T. G. Masaryka (dar ministerstva železnic k Masarykovým 80. narozeninám –
původně císařská jídelna)
1930
-Albert Jonáš vytvořil první reklamní plakát (Dutinky s filtrem Destina)
1933
-Albert Jonáš navrhl salonní vůz pro srbského generála a ministra obrany Petara
Živkoviče a salonní vůz pro rumunskou královnu. Návrhy nebyly realizovány (?)
1926(9.9.)
- Československé ministerstvo pošt a telegrafů povoluje na zkoušku provoz
výplatních strojů soustavy Francotyp (německé provenience). Generálním
zástupcem dovozu a distribuce těchto strojů je určena firma B. Jarolímek Praha.
Otisky výplatních strojů od začátku provozu upoutávají pozornost Alberta Jonáše
z hlediska poštovně historického, typologického technického a výtvarného.
Začíná sbírat otisky stává se jedním z představitelů organizovaného sbírání
s Jaroslavem Lešetickým, svým švagrem Theodorem Františkem Winklerem a .
dalšími sběrateli. Je ve styku s firmou B. Jarolímek a MPT (min. pošt a telegrafů).
1930
-firma Matěj Blecha a spol. se rozštěpuje, Albert Jonáš z firmy odchází a soustřeďuje se
převážně na grafickou tvorbu. Navrhuje projekt pro Pražské vzorkové veletrhy
Pro Radiotrh Albert Jonáš se zabývá scénografií a instalacemi výstav. První scénografickou prací
byla dekorace ke hře Doktor Faust pro Malou loutkovou scénu v Bubenči (Terronská
814). Dále: tři výstavní instalace pro Pražské vzorkové veletrhy, výstavy
Československu v Praze, Brně, různé výstavy ve Švýcarsku, Francii, na Cejlonu,
v Indii a v Koreji. Věnuje se jako poradce a autor filmových a divadelních plakátů
u firmy Neubert.
1932 (26.12.)
- dopoledne tohoto dne zakládá spolu s dalšími sběrateli Stolní společnost
sběratelů příležitostných razítek a frankotypů v hotelu “U Zlaté husy“
na Václavském náměstí v Praze. Na dalších schůzkách přednáší o výplatních
otiscích, pravidelně publikuje ve filatelistických časopisech, popularizuje
tento sběratelský obor filatelie, slovem bojuje o jeho zakotvení mezi sběrateli
1932-33
- Albert Jonáš navrhuje plakáty pro firmu Telefunken a též štočky pro výplatní otisky této fimy
1933
- Albert Jonáš navrhuje turistické plakáty (první: Radost, klid a zotavení
na Slovensku)
1933-34
-Albert Jonáš vydává dva díly Studií o čsl. otiscích Francotypu (chronologická
typologie prvních čs. otisků)
1934-40
-Albert Jonáš navrhuje veletržní plakáty pro Pražské vzorkové veletrhy
1934(22.11.)
-v kavárně Hybernia se ustavuje Odbor frankotypů při Klubu českých
filatelistů (KČF). Předsedou byl zvolen Albert Jonáš.
1935-37
- navrhuje divadelní plakáty pro Městské divadlo pražské na Královských
Vinohradech
1935
přestává být aktivní ve vedení Odboru frankotypu KČF
1936-38
-Albert Jonáš navrhuje filmové plakáty (první Jízdní hlídka), pokračuje
i v dalších letech (1946, 1947)
1936-38
-Albert Jonáš vytvořil několik reklamních kampaní, např. pro fy. Kulík a OTTA
1937-39
-navrhuje interiér cestovní kanceláře Československé letecké společnosti
(Vodičkova ulice v Praze), pro tuto společnost navrhuje reklamní plakáty,
- spolupráce začala již ve 20. letech
Pro ministerstvo pošt a telegrafů navrhuje propagační leták informační
a sběratelské a upomínkové účely (dvoulist pro autopoštu, formát A4, přeložený
A5 a formát A5, přeložený A6), vyšly dva náklady ( 1937 a 1938 resp.1939
tisky v různých mutacích). Albert Jonáš i je i autorem příležitostných razítek.
V roce 1940 a 1941 vyšla soukromá vydání pro sběratelské účely. Není
prokázáno, že by autorem listů byl Albert Jonáš. Albert Jonáš navrhl i dvě
obrazové dopisnice s vytištěnou známkou TGM v hodnotě 50h. Albert Jonáš
navrhl i poštovní známky pro poštovní správu Albánie (Zu. 516, 517,518) a Srbska.
Byl i autorem několika výplatních otisků pro otisky Ringhoffer a Kohinoor, možná i dalších firem.
1939-45
-věnuje se návrhům plakátové tvorby, návrhům interiérů a instalaci výstav,
Pro interiér bufetu “Šindelář“ tvoří obrazy. Instaluje výstavu Českomoravských drah
(1940).
1940
-ve dnech 15. XI. – 31. XII 1940 se koná výstava Umělecko-průmyslového muzea a
Klubu českých filatelistů „POŠTOVNÍ ZNÁMKA 1840-1940) k 100. výročí první
poštovní známky na světě. Albert Jonáš je členem výstavního výboru. Ve třídě
"Sbírky umělců“ vystavuje svou sbírku výplatních otisků a od rozhodčího sboru
dostává zvláštní uznání za “ukázky krásné úpravy známek“. Jeho umělecký
rukopis je vidět i ve filatelistických časopisech při grafické úpravě. Je autorem
diplomu.
1939-45
-stále se věnuje instalacím výstav – Sto let železnice (1941, Přerov), výstava
Zbrojovky Brno
1942 (19.11.)
- umírá Jonášova manželka “Kitty“
1944 (2.11.)
- umírá jeho švagr F. T. Winkler, Albert Jonáš v těchto letech omezuje uměleckou
tvorbu z těchto dvou smutných důvodů.
1943
-vytváří tři filmové plakáty
1946-49
-vytváří několik reklamních a filmových plakátů
1949 ( - 1950)
-Albert Jonáš se zapojuje do příprav Mezinárodní výstavy poštovních známek
PRAGA 1950 (později změněna na Celostátní výstavu vlivem politických
událostí v Československu a po zrušení oatronace FIP).
Výstavním výborem vybrán jako výtvarník, architekt a
grafik výstavního projektu. Albert Jonáš navrhl instalační panely, propagační
brožury a propagační známku. Za spolupráci na výstavě a propagaci čs. filatelie
obdržel čestné uznání. A. Jonáš byl členem výstavního výboru.
Výstava se uskutečnila v Domě výtvarného umění v Praze ve dnech 28. 10. - 5. 11. 1950
pod záštitou ministra pošt dr. Aloise Neumana. Hlavním organizátorem výstavy byl
Závodní klub zaměstnanců města Prahy, odbor filatelie v čele s Václavem Maturou (nynější Klub
filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 Praha).
1953
-Albert Jonáš u příležitosti svých 60. narozenin obdržel od Klubu českých
filatelistů zlatou medaili za zásluhy o klub a klubový časopis. Pracuje na
grafické tvorbě plakátů a diplomů pro filatelistické výstavy, neúnavně působí
při organizaci filatelistického života
1953 (7.11.)
-vycházejí tři poštovní známky „ Měsíc československo-
sovětského přátelství“, z nichž známku v hodnotě 30h (Pof. 754) navrhl
Albert Jonáš, rytec Bedřich Housa
1953 (29.12.)
-vycházejí dvě poštovní známky „Doprava“, z nich jednu v hodnotě 1 Kč,
barva hnědá a modrá, navrhl Albert Jonáš (Pof. 767)
1954
-Albert Jonáš vytvořil poslední plakátovou reklamu
1955
-ve dnech 10. – 25. IX. 1955 se v Praze koná Mezinárodní výstava poštovních
PRAGA 1955 (Praha Mánes-Slovanský ostrov). Členem výstavního výboru je
Albert Jonáš ve funkci architekta výstavy.
1958
-Albert Jonáš vytvořil nespočet zápalkových nálepek, pro Světovou výstavu EXPO
navrhl zvláštní sérii
1959
-Albert Jonáš navrhl architektonicky výstavu Tisíc chutí (u Hybernů)
1962
-Ústředí československých filatelistů a ministerstvo dopravy a spojů
uděluje Albertu Jonášovi čestné uznání za dlouholetou činnost ve
prospěch filatelie
1964-66-68
- ilustruje učebnice pro základní a střední školy (Zoologie, Dějepis)
1968 (23.4.)
-u příležitosti 75. narozenin Alberta Jonáše uděluje ministr kultury a informací
titul „Zasloužilý umělec“ za významné a průkopnické dílo v oboru propagační
grafiky
1973
- vytvořil logo Slatinné lázně Toušeň
1973
-svou sbírku a exponát výplatních otisků, jakož i podklady pro studie
odkazuje Poštovnímu muzeu v Praze a prostřednictvím dr. Karla Všetečky
získává Poštovní muzeum tuto vzácnou sbírku prvních čsl. výplatních
otisků
1973 (11.3.)
-jmenován čestným občanem Lázní Toušeň. Dlouhá léta se věnoval propagaci
těchto lázní, spolupracoval s místními ochotníky, pro TJ Sokol projektoval
parkovou úpravu a vstupní bránu sportovišť. Projektoval rozšíření lázní
a reprezentativních staveb v obci
1974 (30.5.)
-Albert Jonáš umírá v Praze ve věku 81 let, rozloučení proběhlo 4.6.
ve Strašnickém krematoriu, ostatky Alberta Jonáše jsou uloženy na Olšanských
hřbitovech
1976
Po vzniku sekce otisků výplatních tsrojů KPHC SČSF se vrací osobnost A. Jonáše mezi
sběratele a na veřejnost. Vychází řada lčlánků o něm a jeho vztahu k filatelii a výplatním
otiskům. Zásadním prlomem byl článek I. leiše "Frankotypové opojení Alberta Jonáše",
kterž vyšel ve Filatelii v roce 1976. řada článků vyšla i ve zpravodaji Výplatní otisky
1979(IV+V)
-v toušeňské škole se konala souborná posmrtná výstava výběru z díla Alberta Jonáše
1980 (1.11.)
-umírá sestra A. Jonáše Blanka Jonášová - Winklerová, která stála po boku Alberta Jonáše
po smrti jejich životních partnerů ve 40. letech a byla mu vždy nablízku
1991
-Albert Jonáš je výrazně zmíněn v publikaci I. Leiše "Výplatní otisky" . Zdůrazněna jeho
pozitivní úloha při rozvoji tohoto sběratelského oboru poštovní historie na území Československa.
2012
-ve dnech 29.2. - 22.4.2012 se v Poštovním muzeu uskutečnila výstava
Propagace pošty první Československé republiky. Část výstavy ukázala tvorbu
letáků a plakátů Alberta Jonáše.
2018 (- 2019)
Uměleckou dobovou kulisu výstavy „Hana Podolská - legenda české módy“
v UMPRUM doplňují i plakáty Alberta Jonáše
2017
Vychází monografická memoárová publikace autora Ivana Leiše „Žralok a
frankotyp“ mapující počátky sběratelství výplatních otisků v Československu
ve 20. a 30. letech, ve které je významná část věnována osobnosti Alberta
Jonáše.
2019
Před budovou karlovarské pošty se uskutečnila výstava „Filmové a poštovní
plakáty Alberta Jonáše". Výstava přenesena po skončení Karlovarského
filmového festivalu na krátkou dobu do haly Hlavní pošty v Jindřišské ulici
v Praze.
Pozn.: tučně zvýrazněny události a zásluhy A. Jonáše v oblasti poštovnictví
RAD 2019 ILE (původní text součástí publikace „Žralok a frankotyp“, aktualizováno v roce 2019.
