Z PRACHU VYDUPANÉ (5)
Dne 19. 2. 1976 vznikla sekce otisků výplatních strojů a byla začleněna do staronové komise specializovaných oborů (později přejmenované na komisi poštovní historii a celin SČSF). Vedoucím sekce byl zvolen dr. Miroslav Bouška, tajemníkem a redaktorem zpravodaje (v prvních dnech rubriky Zpravodaje KSO) ing. Ivan Leiš, kolování dostal na starosti Jaroslav Kyzlink, členy vedení sekce byli zvoleni ing. Pavel Jech a ing. Pravoslav Kukačka.
Rok 1976 byl pro práci sekce velmi zásadním. V tomto roce se konala dvě zásadní zasedání. První schůze sekce otisků výplatních strojů se konala 29. dubna 1976. Zúčastnili se Bouška, Jech, Leiš, omluven byl Kukačka.
Byl vypracován plán práce a vysloven s ním souhlas. Jednotlivé body plánu práce se začaly již plnit (sekce vznikla v únoru roku 1976). Informace o zřízení sekce byly zveřejněny různým způsobem a sekce nabírala zájemce o členství a spolupráci. Byl rozeslán dotazník a ve Filatelii 11/1976 byla zveřejněno oznámení o zřízení sekce.
Na Slovensku existovala v té době sekce otisků výplatních strojů pod vedením dr. Pavola Hallona, nově vzniklá česká navázala spolupráci s touto entitou. První schůzka se uskutečnila v Bratislavě v červnu.
Katalog byl stanoven jako hlavní priorita sekce. Vedení stanovilo i technikálie spojené s katalogizací (v té době bylo rozhodnuto o děrných štítcích) s tím, že záznamy budou ruční a pomocí děrných kleští.
Získali jsme i bardy výplatních otisků, zejména dr. Karla Všetečku, a podpořilo nás i Poštovní muzeum, kam docházejí podle rozhodnutí poštovní správy tři kusy nových či změněných výplatních otisků. Byli jsme pověřeni jejich uspořádáním a po využití pro katalog jejich zpětnému odevzdání Poštovnímu muzeu. Získali jsme velkou podporu Marie Janotové a dr. Pavle Čtvrtníka z Poštovního muzea. Jako první počin bylo rozhodnuto začít pracovat na I. dílu – všeobecná část, typologická část a věcná část od roku 1926 – 15. 3. 1939.
Dalším počinem byla propagace oboru na stránkách Filatelie. Prvními články byly: Výplatní stroje a jejich otisky (Boušky), Otisky frankovacích strojů s nulovou hodnotou (Jech) a Celistvosti otisku výplatních strojů s dodatečným výplatným (Leiš).
Vedení odsouhlasilo i vytváření pracovních skupin pro jednotlivé úseky problematiky sběratelství výplatních otisků.
Vedení se v roce 1976 scházelo s výjimkou letních měsíců dvakrát měsíčně.
Druhým důležitým setkáním bylo pracovní setkání sběratelů otisků výplatních strojů z českých zemí, které se konalo pod číslem I. dne 27. 11. 1976. Sešli jsme se v Praze v zasedací síni Městského výboru SČF v Kalininově ulici 7 v Praze 1. jako tajemník jsem pozval celkem 24 zájemců, kteří se do té doby přihlásili sekci. Dostavilo se 14 účastníků. Byli přítomni Palkoska, Vorlíček, Bechině, Bouška, Jech, Justýn, Kohout, Kukačka, Kyzlink, Leiš, Nekvasil, Sedláček, Souček, Ševela. Tímto národním a později celostátním zasedáním byla zahájena tradice, která vydržela do posledních dnů sekce v roce 1989 a přelila se i do práce následníků (Stolní společnost) v dalších letech.
Zasedání vedl Leiš, hlavní referát měl Bouška. První fáze dotazníkové akce proběhla a sekce eviduje 46 zájemců o členství a práci v sekci. Zaměření je velmi různorodé a široké. Ukazuje se, že sekce byla více než potřebná.
Účastníci zasedání se vyslovili k těmto problémům: otisky českého pohraničí, využití záznamů nedávno zesnulého Mirko Marka, forma sběratelství – celistvosti – výstřižky, hlavní kritérium – poštovně historické, neopakovat chyby předchozích katalogů, tradice sběratelství v českých zemích,
kolování, začlenění sekce do struktur české poštovní historie a DO SOUSTAV MODERNÍHO A RACIONÁLNÍHO VYPLÁCENÍ (Palkoska), poznatky se sběratelstvím, literatura, rubrika ve zpravodaji KPHC SČSF, rozhodnutí o novém pojmenování sběratelského artefaktu (ne frankotypy, ale otisky výplatních strojů či výplatní otisky (Leiš). Pro toto rozhodnutí I. Leiš stanovil a rozvedl právní, historické, logické, jazykové, směrnicové, normové a další důvody). Tento návrh byl jednomyslně přijat.
Setkání bylo sympatické hlavně tím, že se nevěnovalo jen nutné byrokracii, ale zejména nedovolilo, aby účastníci přešli k nadbytečné byrokracii. Na setkání účastnici viděli i materiály, řadu výplatních otisků, celistvostí, historických fotografií. Účastníci vyslechli několik referátů –„ Problematika typologie československého OVS“ (Bouška), „Některé změny a zajímavosti OVS z poslední doby (Kukačka), Historie sběratelství z 20. a 30. let (Nekvasil, Leiš). Byla zahájena i výměna (materiály poskytli Leiš, Ševela, Král).
První adresář je na světě a bude rozesílán (sestavil a vytiskl Leiš).
Zdůrazněna důležitost regionálních sbírek a exponátů a jasné místo výplatních otisků v těchto sbírkách.
V roce 1976 je ještě konala národní výměnná schůzka výplatních otisků (16. 12. 1976) v Praze a tato schůzka zakončila hlavní události v životě sběratelství výplatních otisků v Československu. Výměnné schůzky se konaly od tohoto roku dále jedenkrát za měsíc.
Sekce položila významné stavební kameny ve stavbě „sběratelského domu výplatních otisků v naší zemi“.
