Z PRACHU VYDUPANÉ (19)
Rok sedmaosmdesátý. Českoslovenští výplatní otiskáři vstoupili do další sezóny své organizované činnosti v rámci federální komise poštovní historie a byli součástí sekce dopravy poštovních zásilek, která sdružovala zejména razítkáře všeho druhu, vyznavače různých druhů vyplácení poštovních zásilek a jejich znaků a též výplatní otiskáře. V zásadě se nic nezměnilo kromě organizační struktury, ve které zaujali zodpovědná místa známí a osvědčení sběratelé, kteří v rámci poštovně historických struktur působili již několik let. Do činnosti nikdo z vedení nemluvil. Působnost se rozšířila na celou republiku a co bylo hlavní, rozpočet se nezkrátil ani o korunu. Několik významných sběratelů však tuto změnu nepřijala, někteří se uchýlili do ústraní a s novou pracovní skupinou výplatních otisků nespolupracovali. Většina členů bývalé sekce toto rozhodnutí „shora“ přijala a pustila se do další práce. Čekala nás i smutná zpráva – zesnul St. Sláma st., velký propagátor našeho oboru, který se osobně znal s A. Jonášem.
XII. Celostátní setkání sběratelů otisků výplatních strojů se konalo v Praze dne 31. října 1987. Zúčastnilo se jej dvanáct sběratelů a příznivců. K mé velké lítosti se této akce nezúčastnil M. Bouška, omluvil se i A. Hašek, nový vedoucí sekce dopravy poštovních zásilek, pod níž spadala činnost sběratelů výplatních otisků. Při tomto setkání se omladil aktiv členů, což jsem kvitoval s povděkem. Stalo se tak nenápadně, nenásilně k mé velké radosti. Kolegové Novák, Janů, Skuhravý, Stříteský byli velkým příslibem, což se později dokázalo. Uvítali jsme i sběratelské a publicistické hvězdy jako kolegu Rulce, Brabce či Feldmanna. Setkání se konalo v důstojném prostředí ÚKDŽ v Praze na Vinohradech. Organizaci zajistil perfetně Pavel Stříteský.
Jednání poprvé řídil L. Janů. Navrženo bylo nové vedení ve složení Tomáš Novák (vedoucí skupiny), na tajemníka byl nominován Luděk Janů. Oba byli jednomyslně schváleni. Těžko se mi z důvodů jiných povinnosti v rámci KPHC místo tajemníka po dvanácti letech opouštělo, ale bohužel vše nešlo zvládnout. Přítomní ocenili práci a zásluhy minulého vedení, zejména vedoucího sekce M. Boušky.
Program zůstal stejný jako v předchozích letech – T. Novák přednesl výsledky činnosti sekce, L. Janů informoval o činnosti pražské skupiny. Pražští se scházejí jednou za měsíc, evidují pražské otisky, evidují i nové otisky v čs. poštovním provozu. Pořádají občasné přednášky, výměnu materiálů a starají se o to, aby se tak důležité informace pro obor dostaly mezi sběratele. I. Leiš seznámil účastníky s přípravou katalogu čs. uživatelů 1946 – 1986, o názvosloví výplatního otisku pro Československou filatelii“, L. Janů hovořil o evidenci nových otisků, J. Kyzlink připomněl 10 let kolování v Československu a ukázal část své sbírky, D. Brabec se zmínil o evidenci v souvislosti se zaváděním PSČ a I. Leiš hovořil o exponátech výplatních otisků a o metodice tvorby exponátů.
Co nás po této schůzce čekalo?
Rozšíření aktivu o krajské gestory a krajské spolupracovníky při shromažďování nových otisků, přehled otisků v Bratislavě, jichž se dotkly změny při přečíslování pošt a při změnách PSČ , propagace otisků ve Filatelii, přepracování exponátu St. Slámy (ujal se jej J. Kyzlink), propagační výstavky, rozšíření spolupráce se slovenskými sběrateli.
Účastníci se dozvěděli řadu cenných údajů – o sovětském stroji z Permu „Promsvjaz“, který se zkouší v Praze, o existenci asymetrických domicilů v denních razítkách otisků, o rubrice Výplatní otisky v novém zpravodaji sekce dopravy poštovních zásilek, který je připraven k tisku. Část setkání bylo věnováno odborným přednáškám a po skončení oficiálního programu se konala Velká výměnná schůzka. Toto setkání patřilo k jedněm z nejúspěšnějších.
Příští celostátní setkání bylo naplánováno na podzim roku 1988, ale mimo termín Světové výstavy PRAGA 1988. Navrhli jsme Brno.
Celostátní setkání v roce 1988 se zcela jistě konalo, ale zápis se ke mně nedostal, takže nemohu detailně sdělit, co se řešilo a probíralo. Byly to jistě ustálené problémy v ustáleném schématu. Činnost pracovní skupiny se odvíjela na pozadí Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1988, kde výplatní otiskáři zanechali výraznou stopu. Hlavním úspěchem bylo vydání publikace Československá filatelie“ s podrobnou terminologií, kde odminovala poštovní historie a mezi nimi i výplatní otisky. Do dneška je to referenční publikace s vynikající kvalitou na které pracovalo více jak desítka renomovaných poštovních historiků.
V roce 1988 došlo k velkému zpoždění tisku zpravodaje Výplatní otisky v tiskárně SČSF. Mezi sběrateli rostla nervozita. Vakuum vyplnilo založení Stolní společnosti sběratelů frankotypů mimo tsruktury SČSF s tím, že tato skupina začala vydávat zpravodaj KURÝR. KURÝR vyšel v roce 1988 čtyřikrát. Pozor neplést si jej s KURÝREM, který vyšel jako zpravodaj nově vzniklé nezávislé Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků. I přes potíže spojeneé s tiskem vyšly avizované zpravodaje Výplatní otisky a speciální číslo Sonda 1903. Titulky Výplatních otisků a Kurýra roku 1988 doplňují tento text.
O to větší akcí bylo Celostátní setkání výplatních otiskářů, které se konalo v rámci rozšířeného zasedání sekce dopravy poštovních zásilek KPH SČSF dne 1. září 1989 ve Znojmě. Vše na pozvání předsedy sekce dopravy poštovních zásilek KPH SČSF A. Haška a tajemníka jejího tajemníka L. Janů.
Záštitu nad akcí jsem převzal já. O této akci ve 20. pokračování.
