Výplatní otisky za Protektorátu Čechy a Morava (2)
Jak jsem uvedl v 1. části tohoto miniseriálu, germanizační trendy týkající se výplatních otisků v Protektorátu Čechy a Morava nebyly okamžité, ale po několikaměsíční prodlevě postupné.
Jako první příklad uvádím genezi výplatních otisků Národní banky pro Čechy a Moravu v Praze jako typický příklad postupné germanizace, kterou prošly všechny otisky existující v té době na území Protektorátu ČM a nově vznikající.
Základní fáze postupné germanizace probíhaly takto:
a/ otisk v prvorepublikové podobě,
b/ změna znaku státnosti - výplatního razítka - uveden německo - český název nového státního celku, neúplně poněmčený výplatní otisk,
c/ změna denního razítka - uveden německo - český název dohlédací pošty, v otisku se objevily rozdělovací znaménka (křížky) mezi německým a českým názvem, úplně poněmčený otisk.
TYTO HLAVNÍ A ZÁKLADNÍ ZMĚNY VZHLEDU VÝPLATNÍCH OTISKŮ SE ZAČALY DÍT KONCEM ROKU 1939 A POČÁTKEM ROKU 1940, VŠE POSTUPNĚ.
Další fází bylo označení oprávněného uživatele (různé změny, otisky byly buď německo - české anebo jen německé, řada otisků obsahovala neutrální české označení anebo neutrální text, název či obrázek).
Od roku 1943 i v některých oblastech došlo k odstranění českého názvu dohlédací pošty (oblasti s převažujícím německým obyvatelstvem).
Specifické změny se týkaly i vlastních názvů názvů bývalého státu, měst, ulic, adres, slavných národních osobností apod., které německé okupační orgány politicky a ideologicky iritovaly.
Uživatel výplatního stroje: Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze, Praha
Výplatní stroj: Francotyp, Anker, model A4
Výplatní otisk sběratelsky: FR 6h - 4m (ov) - 1k
Dohlédací pošta: PRAHA 1
Otisky ze dnů:
a/ 21. 6. 1939,
b/ 13. 10. 1939,
c/ 10. 3. 1940.
