4. pokračování
V roce 1972 byla vydána další směrnice pro prověrky korespondence. Úpravy nastaly i v dalších letech - 1980 a 1982. Úkolová prověrka (cenzura) se stanovila na období šesti měsíců s možným prodloužením o dalších šest měsíců. Další kategorie prověrky - zájmová se stanovila na dobu nezbytně nutnou. Třetí kategorie byla skupinová - doba na tři měsíce s možností prodloužení o další tři měsíce. Výběrová a preventivní prověrka probíhala neustále bez neomezení. Řadu kategorií prověrek povoloval smaotný náměstek ministra vnitra. Další prověrky prováděli náčelníci různých správ:
- I. (hlavní správa rozvědky), II. (správa kontrarozvědky pro boj s vnějším nepřítelem), III. (správa vojenksé kontrarozvědky), V. (správa ocharny stranických a ústavních činitelů), XI. (správa kontrarozvědky pro ochrarnu ekonomiky) a XII. (správa kontrarozvědky v Bratislavě) a XIV. (správa kontrarozvědky pro boj proti mimořádným a zvláštním formám trestné činnosti a zpravodajské správy hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státních hranic).
Stejná pravomoc byl dána i náčelníkům správy sledování a správa výkonné zpravodajské techniky (IV. a VI. správy).
Organizace prověrky korespondence
V roce 1949 pravomoc ke kontrole korespondence měly celní úřad, tiskové oddělení odd Stb a devizová kontrola.
Poštovní úřad PRAHA 120 zkoumal tiskoviny ze zahraničí. Byly předávány StB. Některé instutuce byly vyňaty z kontroly tiskovin.
Kontrolu mohly provádět i další instituce (např. SNB). Zvýšilo se riziko dekonspirace. Z tohoto důvodu se učinila příslušná opatření a cenzura byla v rukou skupiny BAt (operativní technika StB). Skupina BAa (StB) vyčlenila skupinu BAa - S/c (cenzura korespondence a odposlechy telefonu). Vytvořil se určitý zmatek a ujednání se porušovala.
Prověrka či cenzura se vztahovala nejen na osoby, ale též na státy.
Přednost odboru BAa (velitelství StB) nařídil, aby veškerá korespondence z/do Jugoslávie vyjma služební korespondence subjektů socialistického sektoru byla vyřazována a podle možností ničena. Sledovaly se odesilatelé a adresáti takové korespondence. Podobná nařízení se vztahovala i na Slovensko.
Jugoslávie byla v zorném poli příslušných orgánů. Prověrka měla být soustavná. Noviny byly zadržovány, jen jednoznačné tiskoviny sloužící vládnoucí třídě byly propuštěny do poštovního dodání.
Rok 1951 přinesl zrušení cenzury s Německem. Později též s Rakouskem. Cenzura listovních zásilek z/do Jugoslávie byla zrušena až později.
Korespondence významných osob byly dalším úkolem orgánů pověřených prověrkou korespondence. Jednou z nich byl arcibiskup Beran. Jeho korespondence byla důležitým zdrojem informací pro prověrkové orgány. Na informace navázalo odposlouchávání.
Korespondence si hledala různé cesty - korespondence z Jugoslávie byly často odesílány z Rakouska.
pokračuje
