Ve třech příspěvcích jsem se dotkl výplatních otisků firmy Jindřich Klinger - a to od jejich prvního v roce 1935 do posledního v roce 1948, než se znárodnění subjekt změnil na národní podnik pod jiným názvem TECHNOLEN.
V přehledech a zobrazených otiscích chybělo období let 1939 - 1945, což nyní napravuji. Díky archivům a sbírce můžu poměrně přesně zveřejnit i data, kdy byly otisky používány. Kromě označení uživatele se díky nařízením poštovním správy pod tíhou nastalých okolností změnilo nejdříve výplatní razítko a poté i denní. Označení bylo nezávadné a celou dobu Protektorátu zůstalo stejné.
Období Protektorátu Čechy a Morava
Československý vzor
Otisk se stejným vzhledem jako za 1. a 2. republiky v době od 15. 3. do cca října 1939 zůstal v podobě s československým vzorem (otisk viz v příspěvku "Ve znamení adres" ze dne 11. 9. 2020 na tomto webu.
Neúplný protektorátní poněmčený vzor (poněmčeno výplatní razítko)
Otisk s datem 19. 10. 1939, poštou prošlá celistvost
Úplný protektorátní poněmčený vzor (přibylo poněmčené dvojjazyčné denní razítko)
Otisk 1. dne ze dne 27. 11. 39 (R), anulát.
Výplatní otisk se stejným datem ve tvaru anulátu na obálce. V tomto okamžiku jakoi zkušební otisk (pořadové číslo předchází prvnímu uznanému otisku) a ze sběratelského otisku esejí, i když plnohodnotný otisk byl vytvořen vzápětí v rozpětí minut.
U otisků se změnami upoutává ještě jedna zajímavost. Ke změnám došlo poměrně rychle vzápětí po zveřejnění příslušných nařízení poštovní správy (ministerstva dopravy). Napdá mne jedno vysvětlení. Byl tu německý vliv a tlak (majitel tkalcoven byl německé národnosti)? Možná, že svou roli si zahrály normální náhoda čši proběh.
