V období 4. republiky se koncem 40. a začátkem 50. let začaly objevovat otisky s pětimístnou výplatní hodnotou ve výplatním razítku. Od roku 1926 do konce období 3. republiky (cca 1948) výplatní stroje měly buď troj- anebo čtyřmístnou výplatní hodnotu. Ta mnohdy vydržela. Některé stroje formou přidané či připojené nuly (angefügte Null) se změnily na otisky s pětimístnou hodnotou. Přidaná nula vytvořila dvě místa pro haléřové hodnoty a dvě místa pro korunové hodnoty). V případě nutnosti vysokých poplatků i místo, kde bylo normálně výplatní znaménko, šlo použít pro uvedení první číslice koruny vyšší hodnoty. Důvodem byla změny poštovních poplatků, které platily od 1. 1. 1948 do 31. 5. 1953 a následná úprava poplatků z důvodů provedení pěněžní reformy (tzv. lidově měny) v období od 1. 6. do 18. 6. 1953 (dosavadní poplatky byly v desetinásobku tzv. staré měny a zároveň se poplatky rovnaly padesátinásobku poplatků v nové měně). Od 1. 6. 1953 poplatky vizuálně klesly. Ne všechny otisky však prodělaly tuto změnu. Zůstaly u původních míst hodnoty.
Pětimístná hodnota rezervovala první tři místa korunám a dvě haléřům.
Takto upravené otisky připojenou nulu později neodstranily a s pětimístnou hodnotou vyplácely zásilky i později viz příklady - např. ZKL Brno.
Někdy se pět míst pro výplatní hodnotu hodilo, zejména při vyplácení zásilek do zahraničí - např. zobrazený otisk pošty BRNO 200. Částka 513,00 našla své pohodlné místo v otisku.
Celistvost uživatele PRAMEN, pošta PRAHA 022, otisk s datem 18. 9. 1950
Celistvost uživatele Metalimex, pošta PRAHA 1, otisk s datem 29. I. 1952
Celistvost ZKL, pošta BRNO 32, otisk s datem 13. 5. 1980
Celistvost pošty BRNO 200, otisk s datem 18. IV. 1986, výplatné v částce 513,00 Kčs.
Celistvost vyplacená strojem UPF MV č. U 5 na přepážce pošty BRNO 2 dme 8. VI. 1954, s pětimístnou výplatní hodnotou. I tyto stroje řady Universal Postal Frankers MV zasjistili pracovníci firmy B. Jarolímek na přání čs. pošty.
