Řada výplatních otisků v období let 1946 - 1992 (období Československa s výplatním razítkem otisku ve tvaru pseudoznámky) si nakrátko užila nového vzhledu na místě výplatního razítka (někdy i na místě denního razítka), ale označení uživatele si přenesla aspoň na krátkou dobu z období 3. republiky. V očekávání velkých změn nestálo za to měnit vše na několik měsíců či roků. Otisky měly stejné označení v období 3. republiky a v období v následujícím zejména v období let 1947 - 1949, kdy začínala nová 4. republika se socialistickým zaměřením.
Typický příklad - otisky Jäklova železářského průmyslu a. s.
Typickým příkladem je otisk uživatele Jäklův železářský průmysl akc. spol., který si zejména během 4. republiky prožil své, a nejen v názvech, ale i reorganizaci svých struktur. Důkazem jeho síly bylo, že že vše přečkal a po roce 1992 se opět vzchopil k další úspěšné existenci. Do historie se zapsal i jäkly či jekly - profesiními názvy pro zvarované železo obdélníkového tvaru či čtvercového profilu.
Jak procházel tento subjekt historií?
1905
František Pospíšil z Těšína navazuje na tradiční výrobu kováře Jäkla z Rýmařova (výroba železářského sortimentu) a zakládá specializovanou firmu Jäkls Hufeisenfarbrik GmbH ve Fryštátu (tehdy Freistadtu).
Vznikly válcovny na výrobu drátu.
1910
Aplikují se metody kováře Jäkla (výroba náprav, podkov apod.). Zakládají se Fryštátské železárny (výroba oceli) a Jäklův železářský průmysl a. s. (nápravy, podkovy, šrouby do důlních kolejnic ).
1918
Vzniká samostatná firma Jäkl Karviná
18. 12. 1922
Firma se přejmenovává na Jäklův železářský průmysl spol. s r. o.
22. 10. 1927
Firma pod tímto názvem působí ve Fryštátu.
Korespondence vyplacená výplatními otisky
Firma během období 1. republiky vyplácela svou korespondeci klasickými metodami. K výplatnímu stroji přistoupila až na konci tohoto období - dne 23. 12. 1936, kdy světlo světa spatřil otisk ze stroje Francotyp, Bafra s otiskem se sběratelským označením FR 7h - 4m (ov) - 1k. V označení uživatele bylo skromné: "JÄKEL/FRYŠTÁT".
Předpřipravená obálka na odeslání tiskopisu, ale neprošlá poštou ze dne 17. 8. 1937
Po záborech továrna vyráběla bezez změn s tím, že produkce byla přizpůsobena válečnému hospodářství. Firma pracovala pod názvem, Jäkel´s Eisenindustrie A. - Ag. Freistadt (Oberschles).
Z této doby je známý zatím jediný otisk, jehož výplatní razítko tvořila říšská orlice a název Deustche Reichspost v něm. Otisk vznikl úpravou původního z 1. republiky, o čemž svědčí číslice, identické z prvorepublikových číslic /viz srovnání s horními otisky/. V označení se objevuje pěkně vytvořené logo firmy JÄKEL.
Fotokopie černého otisku převzata z publikace Bouška/Janů/Feldmann "Katalog výplatních otisků "Sudet" 1938 - 1945" - Praha 1994.
Otisk s datem 7. 2. 44
Období 3. republiky
(výplatní otisk s razítkem ve tvaru větrné růžice)
Období 4. republiky
(výplatní otisk s razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku)
Po válce se na necelý rok obnovily dřívější poměry s tím, že
1. 1. 1946
došlo ke znárodnění a začlenění továrny do VŽKG (Vítkovické železárny Klementa Gottwalda) Ostrava 10
1. 7. 1949
podnik byl vyčelněn z VŽKG a začleněn podniku Drátovny a železárny n. p. se sídlem v Praze.
Došlo k rozdělení provozů na
- Drátovny a železárny Karviná - závod I (dříve Jäkl) s výrobou ocleových trubek a závod II s výrobou ocelových profilů a dalších výrobků (dříve Blumenthal).
1.1. 1951
železárny Karviná
1. 4. 1958
NHKG n.p. Kunčice, závod 19 Karviná.
Po roce 1993 se opět v názvu objevuje jméno Jäkl Karviná a firma je samostatná, ale to je již jiná historie.
Jak vypadaly otisky v těchto dvou obdobích?
3. republiky
Otisk s obnoveným československým vzorem - otisk s datem 8. 5. 47
Začátek 4. republiky
Otisk s datem13. 9. 48 - výplatní razítko již v novém tvaru zoubkovaného obdélníku
Poté název Jäkl mizí a firma v rámci různých subjektů. Zajímavé by bylo zjištění, kde se umístil tento výplatní stroj a jaký byl jeho osud.
Snad se to dozvíme z našich sbírek, kterou jsou poslední instatncí pro pátrání v tomto směru .....
