Počešťování a poněmčování
Tyto dva jazykové procesy odpovídaly době a byly častým jevem až do etnického odsunu ve 40. letech.
Jedním příkladem za všechny může posloužit otisk uživatele bratří Girscheků, velkoobchod železem. s textem nebyl problém, v otisku se nevyskytoval ani za I. republiky (GIRSCHEK), jen během období zabraných území (objevil se německý název Eisengrosshandkung Gebr. GIRSCHEK). Po roce 1945 nastala situace jiná, počeštění se vyžadovalo. Chtěla to i společnost a společenské prostředí. Na prvorepublikovém stroji se objevil štoček se jménem počeštěným "GIRŠEK". Za odbornou zajímavost ještě stojí, že bylo odstraněno i počitadlo a uživatel se navrátil jednokruhovému prvorepublikovému denním rzítko (nyní jednojazyčnému), i když za říšské situace razítko bylo dvoukruhové s můstky...
