Užití nepovolených barev
Výplatní otisky na území Československa byly povoleny jen v červené barvě, navíc jasné červené barvě. V krátkém období několika let (1942 - cca 1948) se pro novinové zásilky povolila barva modrá. Týkala se jen soustavy Francotyp a jen komerčních subjektů. Zejména v období let 1946 - 1992 se však vyskytla u několika strojů, a to jak v komerční sféře, tak i u poštovních barva modrá, černá, fialová, smíšená (modročerná) apod. Toto bylo proti existujícím pčedpisům, poštovní správa nijak nesankcionovala tyto případy a tolerovala je. Tyto barvy, ať již originální od výrobce (případ modré - zbytek dřívějších zásob) anebo nekvalitní např. inkoustové, byly nouzovým řešením při nedostatku originální červené barvy z důvodů nedostatku devizových prostředků a byly použity, aby předplacené výplatné mohlo být využito. Mnohdy barvu doprovázel i nekvalitní otisk jak z důvodů nekvalitní barvy, tak z důvodů začínajícího morálního a fyzického opotřebení výplatnách tsrojů. Některé podobné otisky se těžko dají reprodukovat.
Jako jeden z příkladů je výplatní otisk Keramických závodů n.p. z Teplic II (otisk FR 8 - 0 - 3m (g) s datem12. 5. 1981). Ve sbírce mám i další otisky, z nichž nejzazší nese datum 12. 2. 1982. Období použití nepovolené barvy bylo poměrně dlouhé. Musím dodat, že tento otisk je velmi kvalitní a dokazuje, že pozdější rozhodnutí UPU ohledně použití jiných barev než červené, bylo dost prozíravé a správné. Z estetických důvodů, ale i z důvodů snadnějšího čtení výplatního znaku. Příkladem mohou být digitální výplatní otisky z období 2014 a dále použité na území České republiky (ale o mnoho dříve i na Slovensku, v Rakousku a v Německu) Podobné otisky jsou zajímavým doplňkem specializovaných sbírek, i když se vysloveně o vzácné kousky nejedná.Anebo ano?
