Vylámání německých názvů ve výplatních otiscích na území Československa v roce 1945 a dále.
Dodávám, že vylámání je jedním ze způsobů, ve sledovaných obdobích a případech docházelo i k začerňování a začerveňování nepohodlných názvů, což v těchto poznámkách nezkoumám, Jde jen o vylamování či odpilování názvů.
Po osvobození docházelo též k vysekávání německých názvů českým živlem (v zásadě od 8. - 9. 5. 1945 a v dalších dnech a týdnech). Vysekávaly se hlavně německé názvy dohlédacích pošt v horní části denního razítka). Zde reprodukuji výplatní otisk FR 8h - 4m Družstevních závodů v Dražicích n. Jiz., dohlédací pošta Benátky n. Jiz. 1 (německy: Benatek a. d. Iser 1) a další tři případy :uživatel Jindřich Vitouš a syn Praha 88, uživatel Mogul Praha 1, kde jsou vylámány též německé názvy v denním razítku. Poslední případ je otisk uživatele, kde je vysekán německý text instituce na místě označení uživatele Svaz pro hospodaření obilím Praha 1. Jsou možné i kombinace obého.
Ještě jedna poznámka. K vysekání v období 1945 - 1992 došlo ještě několikrát. O jednom jsem již psal (Chemické závody v Záluží), druhý nastal v roce 1991 v Bratislavě, kde došlo k polovysekání názvu, vysekalo se "Česko" v nápisu Československo a zbylo jen "SLOVENSKO", i když k existenci samostatného státu došlo až 1. 1. 1993. O tomto případu někdy příště. Při podrobném studiu narazíme i na další plánované a odborně zabezpečené vysekávání části označení oprávněného uživatele. Stalo se to např. v případě Strojexportu, kdy již pominulo 25. výročí založení podniku zahraničního obchodu a setrvání původního označení by bylo nepravdivé a zavádějící. Docházelo i k přeměně textu a byl pro tu či onu chvíli text vysekán z důvodů nepravdivosti. Stalo se tak prakticky okamžitě a s vysekaným označením se počkalo do výroby nového štočku označení.
