Každá celistvost má svůj příběh. Nejinak tomu je v případě celistvosti vyplacené otiskem uživatele Národní banky Československé z prvního období historie čs. výplatních otisků (I. republika).
Národní banka Československá v Praze odeslala doporučenou zásilku dne 10. 4. 1933 adresátovi Deutsche Bank und Disconto=Gesellschaft v Berlíně. Zásilka byla vyplacena otiskem ze stroje Francotyp (model Anker), sběratelské označení pro otisk FR 6h - 4m - 1k. Na reverzu se objevuje zálepka Národní banky Československé s bílým lvem.
Zásilka došla do Berlína druhý den, t.j. 11. 4. 1933 (příchozí razítko berlínské pošty na rubové straně. Adresát ji obdržel téhož dne, o čemž svědčí příchozí razítko uživatele. Zásilka obsahovala pravděpodobně cennou přílohu, jednu z těch, o kterých mluví další razítko přes adresu.
A ještě jedna zajímavost, která byla běžná v bankovní poště. Celistvost je po stranách rozřezaná, což byla praxe bankovních institucí. Měla jeden praktický dosah. Tím, že se strany rozřezaly a obálka rozložila, tak nedošlo k zanechání aztrátě důležitého obsahu v zásilce (bankovek, šeků, obligací apod.). Některé výstavní řády a jurymani považují takové vystavené artefakty za neúplné a rozhodně ne za celistvosti. Bohužel opak je pravdou, Jsou to věrohodné a plnohodnotné doklady a měly by být považovány za celistvosti. K takové úpravě došlo jedním z účastníků dopravy a přepravy poštovní zásilky, což by nemělo snižovat hodnotu celistvosti.
