NEJNOVĚJŠÍ PUBLIKACE

Počátkem září se mezi zájemce dostal čtvrtletník příznivců přírody, památek a lidí "Vítaný host na Šumavě a v Českém lese".  Jeho obsah je i nyní jako pokaždé široký a hutný. Pro poštovní historiky se v tomto čísle objevil i zajímavý článek "Pošta na Špičáku" autorky Mgr. Evy Horové. Článek je doplněn zajímavými fotografiemi lokalit pošt a poštoven na Špičáku.

Fotografie objektů převzaty  ze zmíněného článku Mgr. E. Horové. 

Obnovená tradice č. 65 vyšla  v červenci. Zpravodaj, který vydává Historický spolek Schwarzenberg, na svých 64 stranách přináší celou řadu zajímavých historických článků ze světa Schwarzenbergů, ale i nejnovější informace z činnosti tohoto agilního spolku, který oživuje již několik dlouhých let schwarzenbergskou tradici.. Zpravodaje je bohatě ilustrován barevnými fotografiemi. 

Zveřejňuji titulku tohoto zpravodaje a reprodukci prvních dvou stránek, kde si zájemce může přečíst, čemu se toto číslo zpravodaje věnuje.

Červencová pošta dodala členům Badatelské společnosti poštovních a výplatních otisků Arge BDPh a předplatitelům další sešit Zpravodaje této společnosti, která se zabývá v Německu a v Evropě badatelstvím na úseku výplatních otisků. Rozsah 51 stran formátu A4 a celá řada zajímavých článků a informací, z nichž přibližuji některé:

 - majáky na výplatních otiscích,

- rakouské jubileum,

- přehled soustav holandských výplatních otisků,

- výplatní otisky s vlakovými motivy,

- voda v životě,

- několikabarevné výplatní otisky

a celá řada dalších zajímavostí.

Tuto informaci doplňuji titulkou a jednou z početných stránek tohoto Zpravodaje.

V loňském roce vyšla rozsháhlá publikace Jiřího Padevěta, českého spisovatele, knihkupce, nakladatel a od roku 2006 ředitele nakladateství Akademia pod názvem "Kronika  protektorátu". Kniha zachycuje šest let Protektirátu Čechy a Morava kronikovou formou doplněnou o celou řadu dobových fotografií, z nichž většina je doposud neznámá. Zachycuje všední život včetně represí, rezistence, holocaustu, rozhodnutí státní a okupační správy, kolaborace,  bojových opearcí, kultury, všedního života. 

Význámná publikace krok za krokem, rok za rokem, den za dnem přibližuje události, kteřá naši předkové prožívali. Dává události do souvislostí a vytváží nutnou syntézu a ucelený pohled na jedny z nejsmutnějších období v životě našeho národa. 

Velice prospěšná publikace i pro badatele a příznivce poštovní historie. Na uvedená fakta lze lehce při sběratelství navázat a uvědomit si v souvislostech různé v konfrontaci se sběratelskými artefakty různé skutečnosti. 

Zveřejňuje fakta a je oproštěna od zbytečných slov a ideologických nánosů.

Kniha obsahuje rozsáhlý seznam literatury a pramenů, jakož i  rejstříky (jmenný, místní a předmětný) a zdroje vyobrazení. Nutno ocenit přehlednost a snadnou orientaci v tak rozsáhlé publikaci.

Vydala Akademia v roce 2021, vydání první, počet stran 871, pevná vazba.  

P. S. Dle vyjádření autora se máme na co těšit. Vyjdou ještě dvě kroniky - 2. a 3. republiky .... 

Titulka knihy a jedna ze stránek

V roce 2018 vydalo Nakladatelství PASEKA zajímavou knihu autora Shauna Walkera pod  českým názvem: Ruská kocovina Putinův svět a přízraky minulosti v překladu Johany Ringlovéa za odborné revize překladu Davida Svobody, Ph. D..Anglický originál vyšel díky nakladateství Oxford University Press v New Yorku pod lehce odlišným názvem: The Long Hangover: Putin´s New Russia and the Ghosts of the Past (v doslovném překladu - Dlouhá kocovina: Putinovo Nové Rusko a přízraky minulosti).

Autorem této zajímavé knihy, která popisuje Rusko a Putinovou politiku a po 24. 2. 2022 je více než aktuální dávající jasnou odpověď proč ruská agrese nastala, je odborník nade vše povolaný. Shaun Walker strávil v Moskvě 10 let, z čehož 6 let byl korespondentem deníku The Independent. V současnosti je korespondentem deníku The Guardian pro střední a východní Evropu. Ruské a sovětské dějiny vystudoval na Oxford University.

Kniha o rozsahu 334 stran je doplněna smaovysvětlujícími mapami, jmenným rejstříkem, dovysvětlujícími poznámkami a seznamem literatury.

Kapitoly nechávají nahlédnout do popisovaných okolností:

- Dohled nad minulostí,

- Dohled nad přítomností,

- Minulost se stává přítomností,

- Minulost v budoucnosti.

Poslední Walkerova věta v epilogu knihy na  straně 303 je více než výmluvná:

"Velkolepá minulost Ruska se stala národní posedlostí, prosperující budocnost se však zdá stále v nedohlednu". 

Titulka knihy

Ukázka z knihy Shauna Walkera:

Koncem roku 2021 vydala Badatelská společnost poštovních a komerčních výplatních otisků  (Forschungsgemeinschaft Post- und Absenderfreistempel e. V.) vydala  svůj zpravodaj  Bericht pod číslem 92 pro členy Společnosti.

Zpravodaje vycházejí již 37. rok pravidelně a přinášejí řadu zajímavých a poučných článků.

Nové číslo tohoto zpravodaje o 102 stranách je toho jen důkazem. Perfektní práci odvádí dlouholetý redaktor zpravodaje  Michael Engelhardt a zcela určitě i kmenoví  a neúnavní autor zejména z Německa, ale i z okolních zemí. I sběratel československých či českých výplatních otisků si přijde v článcích německých sběratelů a badatelů na své (příbuznost čs. otisků s otisky německými se nezapře).

Dvaadevadesátka obsahuje šestnáct zásadních článků a studií o výplatních strojích, výplatních otiscích, ale i  o příbuzných oborech. Jsou doplněny několika rubrikami jako např. Otázky a odpovědi, Reakce na články, Malé zajímavosti, Zprávy ze světa. Zpravodaje je bohatě ilustrován desítkami obrázků výplatních strojů a výplatních otisků. Najdeme zde i doprovodné materiály s výplatními otisky (jako např. reklamní letáky s výplatními otisky apod.). 

Bernhard Brunner píše o komerčních výplatních otiscích Německa a jejich přeměně v letech 1945/46.

Redaktor Michael Engelhardt otiskuje hned několik článků: Frama - nové poznatky o strojích, Doplňující funkce PrioH a  Poznatky o výplatní službě Německé pošty.

Čestný předseda Společnosti  Hans - Joachim Förster přináší ve své rozsáhlé studii cenné informace o ručním válečkovém razítku značky Klüssendorf ke znehodnocování a označování zásilek.  Stejný autor otiskuje článek  o otiscích uživatele  firmy Maggi.

Hans-Peter Lawatsch  si všímá zahraničních strojů Francotyp - Taxograph (z Brazilie a Chile). Dále přidává článek o zajímavostech denních razítek německých výplatních strojů a připojuje poznámky k označení výplatních strojů s betlémskou hvězdou  jako ryze vánoční téma. Dále si všímá v samostatném článků výplatních razítek otisků SSSR.

Současný předseda Společnosti Bernd Rosolski popisuje nové poznatky neznámých otisků strojů Francotyp,

Rakouský autor Wilfried Korber z Vídně popisuje ve svém článku rakouské výplatní otisky Francotyp  na příkladu korespondence firmy Otto Ender, Vídeň.

Pohled na reklamní výplatní otisky 30. až 60. let přináší článek manželů  Angeliky a Hanse - Joachima Försterových přináší jejich článek.Posledně jmenovaný autor se nevyhnul ani aktuálnímu tématu - nemocem na výplatních otiscích. 

Několik ukázek z tohoto zpravodaje:

Titulka Zpravodaje č. 92

Ukázky z článků Michaela Engehardta a Hanse - Joachima Förstera

 Ukázka z článku Bernda Rosolského

I. L. 2/2022

Koncem roku 2021 obohatila svět  zejména slovenské poštovní historie publikace renomovaného autora Ivana Tvrdého pod názvem "Historický vývoj názvov poštových služobní na Slovensku".  Zcela jistě ji uvítají i sběratelé a badatelé okolních zemí.

Tato práce vyšla jako první titul Monografie poštovej histórie a známok Slovenska, o jejíž zřízení a vydávání se Ivan Tvrdý významně zasloužil. 

Tolik potřebné dílo navazuje na první vydání před 18 lety a bylo hodně obohaceno o nové údaje a informace. Jako svou 27. publikaci ji vydala  Slovenská filatelistická akadémia  (SFA) Košice v nákladu 100 kusů.  Rozsah 262 stran. V knize je i několik fotografií vybraných poštovních úřadů a několik ukázek celistvostí respektive ústřižku poštou prošlých dopisů či poštovních poukázek.   Publikace prošla lektorským řízením, důkladnými jazykovými korekturami a obsahuje i úvodní slova ve slovenštině a třech dalších jazycích (maďarština, němčina, angličtina). Formát je "příručkový" o rozměrech 18 x 27,5 cm  a je vhodný pro práci filatelisty a poštovního historika.

Další informace o publikaci a objednávky na mejlové adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Autor Ivan Tvrdý je stoprocentní zárukou vysoké kvality a přesnosti údajů. Této problematice se věnuje řadu let a všechny jeho dosavadní práce jsou toho důkazem. 

Filatelistický a poštovně historický život Ivana Tvrdého je víc než bohatý, pestrý a různorodý. Svědčí o tom poslední strana přebalu recenzované knihy.  Ivana znám celou řadu let a v 70. a 80. letech minulého století jsme spolu úzce spolupracovali v Komisi poštovní historie a celin SČSF. Jako předseda sekce adjustace poštovních zásilek byl víc než platným členem vedení mé komise. 

Nahlédněme spolu do této práce a přibližme si její kapitoly.  

Práce je naprosto monografická a přivádí nás do poštovního prostoru Slovenska od dávných dob do současnosti. Po nezbytném vydavatelově úvodu a autorově předmluvě se dostáváme do kmenové části práce - do světa pošt na Slovensku. Autorova úvodní slova jsou víc než potřebná. Jsou perfektním návodem k tomu, aby se čtenář  v záplavě údajů orientoval. Uživatele by měl úvodu věnovat více času. Určitě se mu toto úsilí později při užívání publikace vrátí.

Autor uvádí v abecedním pořádku historický vývoj názvů pošt na Slovensku (seznamu je věnováno celkem  úctyhodných 158 stran). Čísluje pošty v rámci každého písmene od čísla "1" dále.  V rámci záznámů  u každé pošty uvádí datum otevření, data rušení a údaje o přejmenování a další údaje.

V rámci jednotlivých záznamů můžeme sledovat i jazykový vývoj, který více než zajímavý a těžko bychom bez této Monografie dávali názvy dohromady. V tom je velký přínos autorovy práce.   Názvy pošt byly pod vlivem různých jazyků - latiny, němčiny. Vyskytly se  později  i slovakizované názvy, V 19. století se začala prosazovat maďarština. Měnil se i pravopis a s ním i názvy. Názvy byly složené s různou formou psaní. Došlo i k přejmenování pošt. Přišly návraty k historickým názvům, překládaly se maďarské názvy, poslovenšťovalo se. Svůj vliv měla i situace za první republiky, kdy existoval společný stát Československo. Vliv měly i zábory a státoprávní změny.  Objevila se i rusínština. Rok 1948 se též významně podepsal na změnách názvů. Zmizely i názvy s náboženským charakterem. na názvem se podepsala i administrativa a v nemalé míře zavedení poštovních směrovacích čísel. To vše je v přehledech zachyceno. 

Dalšími přehledy jsou

- pošty na maďarském území (dočasně obsazeném),

- poštovny,

- experimentální poštovny,

- pošty - partner,

- poštovní střediska,

- smluvní výdej,

- pojízdné pošty,

- poštovní terminály (balíkoBOX),

- poštovní sběrny.

Přehledy doplňuje v závěru Monografie registr bývalých názvů, poděkování a použitá literatura.  Zejména rejstřík názvů je víc než potřeba pro snadnou orientaci a přesný badatelský a sběratelský pohled.

Ukázka několika stran recenzované publikace:

Ukázka z registru bývalých názvů

Ukázka  z přehledu pošt:

Ukázka z přehledu poštoven

Autorovi Ivamnu Tvrdému děkuji za tuto publikaci, která významně obohacuje poštovně historickou literaturu Slovenska, ale i bývalého Československa. Vřele doporučuji  vyznavačům slovenské, ale i československé poštovní historie jako významnou příručku a pomůcku si ji zařadit do osbní knihovničky. Doplňuje řadu českých monografií a zaplňuje bílá místa v poštovní historii středoevropského regionu, jehož jsme pevnou součástí.   

Nezbývá nám nic jiného než se těšit na další díly této monografické řady. 

Moje ubohá, prostá Šumavo, milovaný domove našich otců! Přicházejí a odcházejí, oceňují tvou krásu, aniž by ji viděli. Nedokáží nahmatat puls života, jejich srdce je srzdené a jejich mysl prázdná. Co je jim po tom, jak to tady bylo dřív a jak to bude vypadat v budocnosti?

Karel Klostermann

Motto Festivalu

Knihy o Śumavě tato Klostermannova  slova uvádějí na pravou míru. Ty jsou tím svědkem tohot, jak šla historie Šumavou.....

I. L.

V sobotu dne 20. 11. 2021 byly ve VImperku během 7. ročníku Festivalu ŠUMAVA - LITERA uděleny ceny Johana Steinbenera za rok 2021. Festival se konal od 1. do 20. 11. 2021. Vyvrcholil vyhlášením a udělením cen Johana Sreinbrenera za rok 2021 udělením cen za beletrii, výtvarné publikace, populárně naučné publikace a nejlepší německojazyčnou publikaci o Śumavě.

V kategorii fotografické a výtvarné knihy byly uděleny tyto ceny:

1. místo: Emil Kintzl, Jan Fischer: "Zmizelá Šumava 3"

2. místo: Martin Leiš - "Konec staré Šumavy"

3. místo: Václav Fiala, Michal kUčera - "Lesní kostel"

Další detaily o této alci na webu www.sumava-litera.cz.

Martinovi k tomuto úspěchu a ocenění blahopřejeme.

Martin LEIŠ, KONEC STARÉ ŠUMAVY

Ukázky z výpravné publikace:

Rok vydání 2020, vydal Mgr. Petr Plášil - BARON Hostivice, Text, informace, prodej, distribuce: Martin Leiš, +420602355077, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., I. vydání

312 stran, boharě ilustrováno