OBSAH

Brusel  (9)

Ing. Ivan LEIŠ (1946)

1964 absolvuje Akademického gymnázia (SVVŠ) ve Štěpánské ulici Praha a studium zakončuje maturitou
1962 během studií na střední škole spoluzakládá Literárně hudební kolektiv (LIHUKO) a beatovou hudební skupinu The Beatniks, hraje na baskytaru, píše texty písní, divadelní pásma, povídky
1963 premiéry dvou her “Cocktail pro Pedra“ a „Přejdi pravěk“, jejichž je spoluautorem
1965 ukončuje spolupráci s beatovou skupinou The Beatniks
1964 – 1970 studuje Vysokou školu ekonomickou (VŠE) Praha, směr zahraniční obchod na obchodní fakultě
1965 spoluzakládá studentský časopis EKONOM, redakci opouští v roce 1967
1967 je zvolen předsedou Místního výboru (LCP) AIESEC na VŠE Praha na rok 1968, současně se stává
viceprezidentem Národního výboru AIESEC Československo (NCVP)
1970 začíná pracovat v podniku zahraničního obchodu TRANSAKTA Praha (obchodní skupina zvláštních obchodních operací), v roce 1995 tuto firmu opouští
1972 – 1995 získává akreditaci učitele anglického jazyka v Závodní škole práce a na Institutu zahraničního obchodu (IZO) Praha a vede různé kurzy anglického jazyka
1974 stává se členem filatelistického klubu KF, sběratelů specializovaných oborů 00-15 ve kterém je členem dodnes
1976 stává se členem obnovené komise specializovaných oborů (později poštovní historie a celin),zastává post redaktora a obnovuje vydávání Zpravodaje KPHC
1976 je zvolen tajemníkem a redaktorem zpravodaje založené sekce otisků výplatních strojů při KPHC SČF, zakládá zpravodaj sekce „Výplatní otisky“
1978 zakládá zpravodaj komise poštovní historie a celin „Poštovní historie“,později jej přejmenovává na „Postilión“, jehož hlavním redaktorem je až do roku 1989
1989 je spoluzakladatelem Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků
1989 je zvolen hráči vedoucím fotbalového týmu Transakty s názvem FT TRANSCO, tým podává úspěšné výsledky v lize podniků zahraničního obchodu a vyhrává v turnaji vybraných fotbalových zahraničních firem
1991 získává živnostenské oprávnění pro subjekt Ing.Ivan Leiš –TRANSCO a věnuje se ekonomickým a obchodním konzultacím (krizový management v měnové a finanční oblasti) a dovozu a vývozu zboží, tuto firmu vede dodnes, stává se společníkem a jednatelem v dalších rodinných firmách
2005 -2006 je zvolen prezidentem AIESEC ALUMNI INTERNATIONAL (AAI) se sídlem v Bruselu
2010 je zvolen předsedou Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00-15
2013 spoluzakladatel filatelistického internetového portálu www.kf0015.cz Klubu filatelistů 00-15
a autorem celé řady odborných článků na tomto portálu
2016 vstoupil do Síně slávy AIESEC Česká republika

Člen KF 00-15, AI, AI Česká republika, MSS USA, FG AFS (ARGE ) Německo
Autor celé řady katalogů, publikací a článků z různých filatelistických oborů specializované filatelie
(viz příslušné rubriky)

Divadelní pásma

„Přejdi pravěk“ (divadelní pásmo písniček a povídek), 1963 +/
„Cocktail pro Pedra“ (divadelní pásmo písniček, scének a povídek), 1963 +/

Filatelistické publikace

Seznam výplatních otisků pošt 1946 - 1976, 1977
Katalog výplatních otisků pražských pošt 1946 - 1982 ++/, 1983
Československá filatelie, Základní filatelistická terminologie (část hesel poštovní historie),1988 §§§/
Katalog podnikových výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 -1988, 1991 +++/ §/
Výplatní otisky (příručka), 1991
Katalog výplatních otisků z území Československa 1926 - 39, 1979 ++/
Katalog výplatních otisků z území Československa 1945 – 48 (s výplatním razítkem tvaru motýlka) 1983 ++/
Výplatní otisky firem a institucí z území Slovenska 1946 – 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníka), 2011
Katalog výplatních otisků Slovenské výplatní otisky 1946 - 1992 (s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku), 2011
70 let Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 Praha 1943 - 2013, 2013, ++++/
Meter Stamp Catalogue Czechoslovakia 1926 – 1992, 2014 §§/
Katalog modrých výplatních otisků NEOPOST, 2015

"Žralok a frankotyp", memoárová literatura o začátcích sběratelství výplatních otisků v Československu, samonákladem, Praha 2017

"Frankotypisté", memoárová literatura o sběratelství výplatních otisků ňba území Československa, samonákladem, Radonice 2018

Československé výplatní otisky 1946 - 1992 (typologická příručka, samonákladem, Praha 2017

a/ 1. část Výplatní otisky firem, institucí a organizací v Československu, 1946 - 1992 (typologický pohled)

b/ 2. část Výplatní otisky pošt v Československu 1946 - 1992 (typologický pohled)

Odborné publikace

Terminologie zvláštních obchodních operací, vydala PZO Transakta, Praha 1990

Oborové publikace

Kompendium AIESEC Československo,vxdal AIESEC Czechoslovakia,  Praha - Bratislava 1969

Vysvětlivky:

+/ spoluautor s Pavlem Havránkem
++/ spoluautor s Miroslavem Bouškou
+++/ spoluautor s Luďkem Janů
++++/ spoluautor s dalšími členy výboru KF 00-15
§/ rukopis
§§/ spoluautor s Robertem Di Casolou
§§§/ vedoucí a člen autorského kolektivu hesel poštovní historie KPHC SČSF

Letos jsem dopsal dvě publikace. Jedna z nic vyšla koncem května, druhou chystám k tisku v těchto dnech a vyjde jako příručka v druhé polovině roku 2017. Poté, co obě vyjdou a budou oficiální, vložím na osobní stránky konkrétnější a podrobnější popis. Co jsem nachystal?

ŽRALOK A FRANKOTYP

Kniha v žánru filatelistické a životopisné literatury faktu přibližuje 20. a 30. léta 20. století, kdy se zrodil výplatní stroj v poštovním provozu Československa a s ním i další předmět filatelistického a poštovně historického zájmu – výplatní otisk (dříve nazývaný též „frankotyp“ podle první soustavy výplatního stroje u nás Francotyp). Na životopisu pozoruhodné osobnosti tohoto oboru (ale i dalších osob) přibližuji tento obor a jeho rozkvět v našem sběratelství. Kniha je bohatě ilustrována. Vzdává hold architektu Albertu Jonášovi alias Žralokovi, který se zasloužil velkou měrou o popularizaci oboru svými studiemi, ale i ostatním legendám oboru – Jaroslavu Lešetickému, F. T. Winklerovi, K. F. Pešákovi a dalším.

ČESKOSLOVENSKÉ VÝPLATNÍ OTISKY V OBDOBÍ 1946 – 1992 (typologická příručka)

Typologická příručka je určena především sběratelům výplatních otisků a poštovní historie Československa. Zavádí od začátečníků po vyspělé specializované sběratele pomocí hesel do světa výplatních otisků s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníků připomínajícího známku.

Sběratelské obci dosud typologický pohled na tyto otisky a toto období zoufale chybí. Slováci dostali již dárek, české části bývalé republiky toto chybí. Příručka je přehledná a bohatě ilustrovaná. Má dvě části – jedna se zabývá výplatním stroji a jejich otisky v komerční sféře (podniky, firmy, instituce, organizace), a druhá výplatními stroje a jejich otisky v poštovní sféře (pošty). Navíc je jakýmsi českým úvodem ke katalogům, které byly autory Robertem Di Casolou a mnou sestaveny a vloženy na klubové stránky www.kf0015.cz.

Sdělení je důležitá lidská vlastnost. Nemusí být vždy pozitivní. Ale většinou snad i je. V zásadě si myslím, že sdělení hudbou, uměním a tvorbou (hezkým slovem k věci) je sdělením – vzkazem pocitů, které má člověk. A pokud ovládá své řemeslo, tak tím lépe. Ale i neumělé pokusy jsou milé.

Měl jsem to štěstí, že jsem stál v šedesátých letech u založení literárně hudebního kolektivu (zkratkou LIHUKO) a později třídní kapely, která se rozrostla o řadu talentů, která se nejdříve nazývala BEATNICI a pak BEATNIKS. Anebo to bylo naopak. Nevím, co mocipánům vadilo více – jestli angličtina či jasný název v češtině. Asi obé. Vadilo jim i LIHUKO, mysleli si, že jsme lihuplná skupina ….Vše se doneslo k našim profesorům a dostalo se nám poučení. Anebo to bylo varování.? Jdene z nás to nepochopil a skončil na DAMU bez maturity ze Štěpánské.

Začalo to s Pavlem, psali jsme scénky,. povídky, vtipy. Někteří učitelé se ve skečích poznali a byl konec. Pak se nás ujali přátelé ze Staveb silnic a železnic. Dali nám sál, podpořili nás, uspěli jsme. A UŽ TO ŠLO. Nedaleko bylo do Národního. Sbormistr J. Váchal se nás všiml a chtěl nás zasadit do jedné inscenace. Týden jsme cvičili a pak jsme sami odstoupili. Zlatá kaplička na nás ještě čeká. Nicméně kvalifikační u zkoušky v domě kultury jsme udělali všichni i jako kapela a soubor. A to jako amatéři. Dobyli jsme i Žofínský sál a Lucernu a Vojanovy sady.   Bodejť by ne, zpívala s námi spolužačka Hanka Pazeltová. To nás zachránilo. Takže zveřejním po vzoru Sputniků řadu materiálů. Ale postupně.

Je příjemné, když jedinec ocenění za to, co pro blízké entity v životě udělá a navíc není za tuto činnost hmotně oceňován. Navíc pochvala potěší a povzbudí do další práce.

V poslední době se mi dostalo dvou ocenění, kterých si velmi vážím.

Předně to je uvedení do Síně slávy AIESEC ALUMNI ČESKÁ REPUBLIKA u příležitosti 50. výročí existence Mezinárodního sdružení studentů ekonomických a obchodních škol (AIESEC) v České republice (založeno v roce 1966 v Československu) . Stalo se v dubnu na Žofíně a do Síně slávy jsem vstoupil společně s otcem - zakladatelem Milošem Motoškou, Jenem Sládkem a Ladislavem Prudkým.

To, že jsem byl v této společnosti, je druhým – neformálním – oceněním. Aspoň pro mne. V československém AIESECu jsem byl činný v letech 1967 – 1969 a v roce 1968 jsem byl předsedou Místního výboru AIEC na VŠE v Praze a po letech jsem prezidentoval AIESEC ALUMNI INTERNATIONAL, což je střešní světová organizace pro bývalé (odrostlé) členy AIESECu. To bylo v letech 2005 - 2006. Zvolen jsem byl na kongresu AAI na Sicilii.

Další poslední ocenění jsem dostal od jury VI. Mezinárodní filatelistické výstavy EUREGIA EGRENSIS, která se konala v Chomutově ve dnech 6. – 10. 5. 2015 za publikaci a katalog „Výplatní otisky firem a institucí z území Slovenska 1946 – 1992 s katalogem“. Oceněním byla velká pozlacená medaile. I této pocty si velmi vážím zejména s ohledem na to, že výplatní otisky jako sběratelský materiál nebyly historicky příliš oceňovány. Vydupat něco z filatelistického prachu bývá těžké. Viz ilustrace.

Profese se v životě každého z nás objevuje, dokonce se musí objevit. Něco nás život musí. A nejvíc to je profese. Jsou i jiné způsoby obživy, ale ty raději na tomto místě nebudu zmiňovat. Normální je si zvolit vzdělání, které máme raději a které nám vyhovuje. Mnohdy se nezadaří. Mnohdy ano. Někdy svou troškou přispěje štěstíčko a náhody života. Stále si připomínám, ale zmiňuji to i před jinými – profese je být profesionál. To by měl být cíl našeho snažení.

Od vzdělání je to buď krůček či hodně krůčku, ale těch šťastných, jak věřím, je hodně. Někteří litují, že přišel pátek a nastal víkend. Někteří si chodí do zaměstnání odpočinout. Někteří toho mají až nad hlavu. Jsme lidé různí a lidé různého ražení. Tak to je a tak to má být.

Já měl obrovské štěstí v neštěstí. Původně jsem chtěl studovat na umělecké škole. Tehdejší předpisy FAMu (nutnost jednoroční praxe ve výrobě) a tátův odpor proti mému přání rozhodly, že jsem si zvolil druhou cestu, Abych aspoň trochu vyhověl mým zájmům – cizím jazykům. Filosofie byla nedosažitelná v té době, takže rozhodnutí padlo – zahraniční obchod na VŠE. Vyšlo to i díky tomu, že jsem na střední škole měl výbornou profesorku angličtiny – noblesní Libušku Reichertovou. Vstupní testy a zkouška z angličtiny a společenských věd rozhodly matematika nematematika I když ani ta nebyla špatná. Rozhodnuto od roku 1964 jsem zapsán na obchodní fakultu. Po absolvování, které jsem si o rok prodloužil díky praxi AIESECu v USA , nastal problém. Jako jeden z těch, kteří konstituovali AIESEC v Československu jsem se stal „nebezpečným živlem s importem špionů do republiky“. Naši sympatizanti a podporovatelé jako profesor O. Šik a rektor a pozdější ministr prof .Kadlec zapsaní na index nepohodlných osob toto nevylepšili. Noví mocipáni byli rozhodnuti. Se živly pryč. Takže jsem se ucházel o práci v zahraničním obchodě, výsledkem byly odmítavé reakce, nakonec Bůh pomohl. Vzali mně. A zase rozhodli lidé, kteří se nebáli, i když doba začínala být zlá. A nejen se rozhodli, ale přijali mne do elitního útvaru – obchodní skupiny, která se zabývala zvláštními obchodním transakcemi. Štěstí, i když příští léta od nástupu ze mne neudělala plnokrevného zahraničního obchodníka. Jako poučení se mi dostalo, abych se seznámil se dvěma tabulkami – výpočtem ážií a disážií a tabulkou měr a vah v cizích zemích. Dnes by se tato kariéra dala nazvat jako „krizový manažér pro situace, kdy dochází k měnovým a finančním problémům“. Měl jsem štěstí na svého prvního šéfa, i další šéfy, kolegy a kolegyně. Když jmenuji a vzpomínám, tak prvním šéfem byl Karel Kovařík. Profesionál . Klatovák. Rovný chlap přející mladým. Jazykově vybavený. S praxí u firmy obchodující se zahraničím. I jemu se osud nevyhl. Pracoval jsem ve výborném týmu, jehož práce měla smysl a výsledky. Takže díky Bohu a díky těm, kteří se nebáli ani v těžké době.  

To je dilema, které mne provází od samého dětství. Jak se dívám kolem sebe a poslouchám různé lidi, tak nejsem sám. Je nás víc. Vždyť tramping vznikl z nějakých důvodů. Práce ve všední dny ve městě a pak do přírody. Řada lidí tvrdí, že je příroda je nabíjí. Je to tak. Závisí jen na každé osobnosti, jak dlouho tam a tu. Takže z tohoto vychází obé – město i příroda. takže projděme se městem, ale i přírodou. A zapněme si digitální přístroje a zachyťme tyto okamžiky. Takže pomocí moderní techniky si zachyťme tyto neopakovatelné okamžiky, ať již statické či mobilní. Jen, abychom měli hcuť, sílu, výdrž. Určitě se nemá nic přehánět.