HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (16)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (16)

 

V 15. pokračování Nejvyšších pater jsem popsal úsek, kdy byl vydáván zpravodaj pod názvem POŠTOVNÍ HISTORIE, a to od začátku roku 1978 až zhruba do poloviny roku 1986, kdy se změnila situace. Byly vytvořeny dvě národní komise poštovní historie a celin s jednou zastřešovací federální komisí. V roce 1985, kdy jsem byl československými poštovními historiky navržen do funkce předsedy KPHC SČSF a potvrzen PÚV SČSF v této funkci, tak jsem s velkým smutkem musel opustit redakci Poštovní historie a předat ji svému příteli a blízkému kolegovi Pavlu Stříteskému.

Pavel se osvědčil již pod mým vedením. První dvě čísla Poštovní historie v roce 1986 připravil, realizoval a rozeslal mezi subskribenty výtečně. I redaktorské práce se ujal bez připomínek a dokonce napsal již své první redaktorské články, a to s odbornou erudicí. Byla naděje, že komise poštovní historie a celin SČF získá v Pavlovi a ve zpravodaji Poštovní historie bezbolestné pokračovatele zavedené tradice. Jisté okolnosti však tuto naději změnily, a dost zásadně. Důvodů bylo několik. Pavel, ač mnou podporován zůstal na redaktorskou práci sám, nenašel spolupracovníky, ani přispěvatele. Svaz se též k několika zpravodajům vydávaných pod hlavičkou KPHC a jejích sekcí stavěl dost rezervovaně.

Tlak, který na mne vyvinuli po prvním roce existence komise pod mým vedením, začal být nesnesitelný. A to neuvažuji ani anonymy, které jsem obdržel, a telefonáty mé rodině. Musel jsem se bránit a hlavně vysvětlovat. Když za mnou přišli přátelé Bulíček a Stodola ze Severočeského kraje s návrhem uspořádat tehdy populární „Křeslo pro hosta“ k vysvětlení změny koncepce a metodiky řízení poštovní historie v Československu, rád jsem souhlasil. Bylo stanoveno datum, prostředí, moderátoři. Křeslo se nakonec nekonalo na přání soupeřů…Tedy nový časopis byl více než nutností a to i s ohledem na další důvody. Chtěl jsem stmelit celou československou poštovní historii včetně rozklížené slovenské části. To se povedlo a přispěl k tomu nový zpravodaj POSTILIÓN, který jsem zřídil koncem roku 1986. O něm podrobněji v některém z dalších dílů Nejvyšších pater. Postilión převzala i koncem roku nově zřízená nástupkyně KPHC – Českomoravská odborná skupina pro poštovní historii (celiny již v roce 1988 jsme předal nově zřízené komisi celin SČSF. První Postilion vyšel na podzim roku 1986 pod číslem 1-86 jako zpravodaj Komise poštovní historie a celin Svazu československých filatelistů. I když v předtuše odchodu celin z náplně komise jsem do titulky uvedl, že jde o tiskovinu KPH (komise poštovní historie).Celinám jsme se pochopitelně věnovali, vždyť jednou ze sekcí byla i sekce celin pod vedením kolegy Martinky ze Slovenska….

Nová entita vznikla za přítomnosti 18 poštovních historiků v Praze dne 2. 12. 1990. Předsedou byl zvolen Karel Špaček. První vedení tvořili Špaček – Petr – Langhammer - Stříteský, revizorem byl zvolen Hauzner. Pavla jsem požádal, aby se aktivně zúčastnil práce nové entity a zajistil kontinuitu. Což mi splnil a já jsem na něj do dnešních dob hrdý. Komise poštovní historie zanikla uplynutím funkčního období dne 31. 12. 1989. Tedy ne mým odstoupením, jak se rozšiřovalo mezi členy komise, ale přirozený zánikem. Jednak objektivně, jinak, var doby by k tomu jistě přispěl. Ale to předbíhám. Vraťme se do roku 1985, prvního roku existence federální a dvou národních komisí, tedy symetrického modelu, po kterém toužili léta poštovní historici.

První zasedání nově vytvořené a zvolené komise SČSF se konalo hned na začátku roku 1985 – 30. Března. Zúčastnili se jí kolegové Evinic, Hašek, Martinka, Palkoska, Stříteský. Omluvili se Chmelár, Jech, Foman, Polišenský a členové vedení SČSFDvořáček a Švarc, kteří slavili 90 let organizované filatelie na Slovensku. Účastníky jsem pozval do nově renovovaných prostor Paláce Chamoreé – Harbuval (prostor reprezentační místnosti Konírny) ve Sněmovní ulici na Malé Straně. Laskavostí generálního ředitele OZO Transakta zasedání mělo slavnostní ráz se vším servisem.

Schůze to byla rozšířená i o hosty. Jednalo se o zásadní jednání, které mělo dát další základy v pokračování existence poštovní historie u nás. Nová koncepce pro poštovní historii vzešla z návrhů V. sjezdu SČSF, růlzných porad a aktivů čs. filatelistů a se souhlasem národních komisí. Posvětil ji i PÚV SČSF. Ten schválil i vedení nové komise Leiš (předseda) – Palkoska – Evinic (místopředsedové) – Hašek (tajemník) – Stříteský (hospodář) – Chmelár – Martinka (členové vedení). Zároveň se potvrdil i šéf sekce jurymanů KPHC SČSF – Palkoska. Ještě dvě data jsou důležitá – 12. 2. 1985 se konala porada s vedením (Dvořáček, Švarc) a 2. 2. 1985 jednání s vedením dalších komisí SČSF, kde padlo jednomyslné rozhodnutí ustavit dle nové koncepce návrhy sekcí kryjící celou problematiku sběratelství poštovní historie v Československu. Později byla tato koncepce napadena, že se vytvořila shora. Ano, impuls vyšel shora, ale řádně se o ní jednalo na úrovni národních komisí. Navíc čs. Poštovní historie trpěla stanoviskem, dost rozšířeným, že „pokud nebudou sběratele, nebudou sekce a podpora těchto oborů“. Což dle mého názoru je chyba a je třeba podporovat i obory, které do čs. poštovní historie patří ,i když nemají odpovídající členskou základnu. Do dneška se potýkáme s tím, že některým oborům „ujel vlak“ a už nikdy zpoždění nedoženou. Nakonec sekce výplatních otisků, poštoven, perfinů vznikly též od hlavy, neboť sběratelé nebyli známí…Důležité je, že „sekce“ byly na federální úrovni, na národních úrovních skupiny používaly název „odborné skupiny“. KPHC tímto rozhodnutím plnila své společenské poslání, a to v prvé řadě.

Byla ustavena i  komise národní SČF ve složení: Palakoska (předseda) – Leiš (místopředseda) – Maxa (tajemník) - Stříteský (hospodář) – Polišenský (odborná skupina poštovní historie) – Bouška (výplatní otisky) – Šimonovský (RN) – Hašek (příležitostná a propagační razítka) – Langhammer (Mechanizace a automatizace) Jech (razítka a dodatky) – Stříteský (publikace) – Bortlík (celiny) – Suchý (militárie) – Brabec (ochrana a konzervace exponátů) – Uvažovalo se i o odborné skupině pro pragensie. Krajské skupiny podléhaly této komisi

Národní komise na Slovensku byla ustavena v tomto složení: Evinic )předseda) – Martinka (místopředseda) – Chmelár (tajemník) – Kvas (skupina poštovní historie) – skupina razítek bez vedoucího – Tvrdý (poštovní nálepky) – Martinka (celiny) – kraje vedli Večerík, Kvas, Hric, Evinic..

Komise vzala na vědomí hlavní směry rozvoje sběratelských oborů: historie poštovnictví – doprava zásilek a její hlavní znaky – přeprava zásilek včetně zvláštních druhů přepravy, adjustace zásilek, celiny., Potvrdila se i sekce zabývající se publikační činností. Na vedoucí byli odsouhlaseni Polišenský – Jech – Tvrdý – Martinka a Chmelár. Zvláštní druhy zásilek svého garanta teprve hledal. Návrh A 11/1 pokrývající tuto koncepci a návrhy na personálie byl jednomyslně schválen.

Byly stanoveny zásady fungování komise, probrána vzdělávací činnost, příprava oborového řádu PHC, výstavní činnost a stav příprav Celostátní výstavy PHC a aerofilatelie 1986 V Ústí nad Labem.

Zasedání vedení a též její rozšířený formát se v roce 1985 uskutečnil ještě 7. 9. 1985 v Bratislavě a 7. 12. 1985 v Praze. Tato zasedání se týkala koncepčních a metodických záležitostí v oblsti: JURYOVÁNÍ, STAVU ČS. JURYMANŮ PHC, OBSAZENÍ VÝSTAV V ROCE 1986, STAV SBĚRATELSTVÍ PHC, SVAZOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI 1985 – 1986, OBOROVÉHO ŘÁDU PRO HODNOCENÍ EXPONÁTŮ PHC.

Komise se jednoznačně postavila za zřízení a realizaci federálního zpravodaje PHC. Tam byl dán základ Postilióna.

Komise měla několik jurymanů. Řádnými jurymany byli – Palkoska – Jaššo – Obert – Blaha – Polišenský. Kandidáty byli Leiš a Tekeĺ. Aspiranty – Tvrdý, Evinic, Martinka. Na publikační tituly byly navrženy práce monografické v počtu devíti (!) a deset pravidelných zpravodajů (jen v českých zemích, slovenské je nutno připočítat), Slovenští kolegové navrhli dvě monografické práce a osm studií do sborníků. Do ročenek se navrhlo šest prac jen ze Slovenska.

Koncem roku bylo jasno i v obsazení sekcí – poštovnictví (Gebauer) – doprava poštovních zásilek (Jech), adjustace (Tvrdý)Suchý (přeprava poštovních zásilek a zvláštní druhy), Martinka (celiny), Palkoska (jurymani).

Komise registrovala i další jména se zájmem o práci jurymanapoštovní historie a celiny:  Dočkal – Zika – Thiemel – Pytlík – Stahalík – Vychodil – Vaníček (stav konce roku 1985).

 

 

 

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (15)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (15)

Rok 1984 byl důležitý pro celou čs. filatelii. Měnila se koncepce, která byla stvrzena hned třemi sjezdy filatelistické entity. Dne 3. 11. 1984 se konal v Brně v hotelu Voroněž IV. sjezd Svazu českých filatelistů, dne 24. 11. 1984 se sešel IV. sjezd Zväzu slovenských filatelistov v Bratislavě a v sobotu 8. 12. 1984 se v pražském Paláci kultury sešel V. sjezd Svazu československých filatelistů. Sjezdy to byly významné a potvrdily to, co se v kuloárech v tomto roce šuškalo. I když se to nezdálo, jednání mělo vliv i na osud poštovní historie a celin v Československu.

Co konstatovaly SČF, ZSF a SČSF na konto čs. poštovní historie a jejich národních úrovní?

SČF: „Jedním z nejpopulárnějších odvětví filatelie SČF je poštovní historie. Na filatelistických výstavách byla reprezentována řadou nově vzniklých poštovně historicky angažovaných exponátů….. Organizačně byla poštovní historie v našem Svazu spojena se sběratelstvím celin, které je zatím jen málo rozvinuto… Rozvoj obou těchto oblastí zabezpečovali v krajích krajští gestoři …… Jejich práce měla vesměs dobrou úroveň …..“.

ZSF: „Oblasť poštovej histórie a vcelín možno charakterizovať najmä študijnou a publikačnou činnosťou….. byly usporiadane odborné semináre. Negativnym javom v práci komisie poštovej histórie a celín boli nedobré osobné vzťahy, ktoré se vo vedení v roku 1984 vyhrotili do takovej miery, že PÚV ZSF rozhodlo o pozastavení činnosti tejto komisie a zároveň rozhodlo o radikálním riešeni situácie. Nie uspokojivá v tomto smere bola i v komisii poštovej histórie a celín ZČSF“.

SČSF: „Oblast poštovní historie zaznamenala … významný rozvoj. Vznikla celá řada poštovně historických ….. exponátů ….. V příštím období bude třeba, aby komise pokračovala v nastoupené cestě a navíc, aby rozvinula systematickou činnost v přípravě a zvyšování kvalifikace jurymanů pro obor poštovní historie a celin“.

Mezi řádky se dalo číst poměrně dost.

IV. sjezd SČF rozhodl o zřízení komise poštovní historie a celin SČF na národní úrovni a jejím předsedou byl zvolen Vr. Palkoska.

V. sjezd SČSF rozhodl o zřízení komise poštovní historie a celin SČSF na federální úrovni a předsedou byl zvolen dosavadní II. místopředseda komise I. Leiš.

Slovenskoisi zvolilo svého předsedu – Dušana Evinice.

Národní komise v českých zemích měla toto složení po sjezdových jednáních:

Palkoska, předseda, Maxa, tajemník, Leiš, místopředseda, Bouška, vedoucí sekce výplatních otisků, Maxa, vedoucí sekce poštoven, redaktor časopisu Poštovny, Polišenský, vedoucí sekce historie poštovnictví, Langhammer, vedoucí sekce mechanizace a automatizace pošty, Suchý, pověřený vedoucí zřízení sekce poštovních militarií, Mahovský, zástupce vedoucího sekce doporučených zásilek a redaktor zpravodaje , Jech, evidence exponátů, pověřen vedením sekce razítek, Bortlík, vedoucí sekce celin, Leiše, vedoucí redaktor zpravodaje Poštovní historie a vedoucí redaktor zpravodaj Výplatní otisky, Stříteský, hospodář, redaktor Poštovní historie a Výplatních otisků, členy KPHC byli dále Vančura, Šimonovský a Brabec. Sestavený tým vypadal nadějně, navíc v komisi se objevily noví perspektivní tváře…

Podle složení komise a konkrétních zřízených organizačních článků to vypadalo, že národní komise budou zodpovědny za konkrétní sběratelské obory a federální komise bude metodickým a koncepčním článkem. Navíc symetrický model se vrátil do organizační struktury – dvě národní a jedna federální komise – koordinační centrum, která by zajišťovala činnost výstavní na mezinárodní úrovni, publikační činnost, sjednocovala by hodnocení exponátů a jejich tvorbu, měla by gesci nad jurymanskou činností, zřizovala by odborné komise, sekce, pracovní skupiny, připravovala by vzdělávací program, metodicky by řídila národní komise a jejích dalších orgánů …. Na toto téma se 10. – 12. 2. 1984 v Brně konala velká porada. Výstupy byly jednomyslně přijaty, ale jejich konkretizace způsobila problém. Počátkem roku se konala ještě další zvláštní porada v hotelu Central v Praze. Tam už došlo na lámání chleba. V závěrech z porady bylo jednoznačně stanoveno pro federální komisi toto pravidlo: sekcí je hodně, jsou bezbřehé, je třeba sjednotit existující a perspektivní směry do maximálně pěti směrů. Ty budou zaštítěny sekcemi, v rámci národních komisí formální sekce nebudou…. Uhodil blesk. Na této konferenci jsem byl delegován společně s Vr. Palkoskou, který ihned po úvodě a zahájení zmizel s tím, že jsi „jde něco zařídit“. Už se neobjevil a po nějakém čase jsme se sešli v restauraci Riga na Kulaťáku a já musel referovat, zda nebyly poznámky na jeho osobu. V ten okamžik jsem vše pochopil. Byla to past. Cesty však zpět už nebylo. Byl jsem hozen do vody a musel jsem plavat.

Tuto koncepci jsem odmítl. A to jsem si dovolil hodně. Argumentoval jsem na příkladu zvláštních druhů dopravy a přepravy poštovních zásilek (militárie, pošta ze zajateckých táborů, pošta z koncentračních táborů atd.)., která by „jednou střechou“ vše zadusila. Dostalo se mi obvinění z přílišného patetického přístupu. A bylo vymalováno.

Do určitého data jsem byl vyzván vyhotovit koncepci, která by se vešla do pěti směrů. Velký oříšek.

Ještě dodávám, že do tohoto mlýna jsem se dostal v Kalinince, když jsme se rozcházeli z pravidelné schůze komise v prostorách Městského výboru SČSF. V poklidu jsem rozprávěl s blízkými, když na mne Vr. Palkoska zavolal (už jsem to zažil jednou při lákání do komise PHC!). „Inženýrskej, na chvilku,“ pravil. Informoval mne, že se chystá nová koncepce a že on by si vzal funkci předsedy národní komise a já bych byl nejvhodnější na funkci předsedy federální komise. Mé námitky odmítal, bral to jako hotové. Konzultoval jsem tuto otázku se sobě blízkými v komisi. Někteří mi to přáli, někteří moc ne a argumentovali objektivitou, kterou jsem přijal., Odmítutí se však neuznalo. Byl jsem navržen na předsedu federálu. Chtěl jsem si ještě ověřit mé šance mezi slovenskými přáteli, nebyl čas. Konzultace s věrchuškou naznačily leccos, vypadlo to, že Vr. Palkoska s ní má opět (snad už potřetí) problémy. Věrchuška se asi domnívala, že já budu v nové koncepci povolný. To jsem nebyl, ale ztratil jsem podporu aktivu poštovních historiků, kterým se tímto vzala jejich hračka (přítelkyně tomu říká kačer), se kterou si dlouhou dobu hráli.

Jinak komise pracovala „postaru“, zpravodaje se pravidelně vydávali, na výstavách získávali ocenění, což mne a spolupracovníky povzbudilo. Krajská výstava v Mostě 1980 a Krajská výstava Bratislava – Praha 1982 v Bratislavě udělila zpravodajům malou postříbřenou medaili. I pozdější výstavy ocenily naši práci. Při práci se zpravodaji mi pomáhal skromný a spolehlivý Pavel Stříteský.

Ve Zpravodaji začaly vycházet i nové rubriky POLNÍ POŠTY, CELINY a další. Objevil se v něm i přehled mládežnických exponátů, jejich ocenění a další detaily. Tehdy o poštovní historii měli mladí dost velký zájem. I Pavel se začal věnovat redaktorské práci a začal přispívat do zpravodaje.

Den poštovní historie se konal ve dnech 19. – 21. 1. 1984 v Jindřichově Hradci. Organizačně nám pomáhal KF 02-4 a místní instituce. Přednášek bylo též dost – M. Polišenský na téma „Poštovní jubilea Jindřichova Hradce“. Fr. Dvořák přiblížil razítka I. a II. typu poštovního okresu Jindřichova Hradce, Vr. Palkoska mluvil o čs. celinách 1945 – 1983. Otevřela se propagační výstava, zasedalo rozšířené plénum KPHC, zasedaly sekce (historie poštovnictví a publikační). Pozornost přitáhla zejména Feldmannova přednáška na téma „Co je pošta“ (je otištěna ve zpravodaji Poštovní historie). Byli jsme přijati předsedou Městského výboru M. Smetanou. Vyšel II. sborník „Z poštovní historie J. Hradce – II. díl“. Do ní přispěli Polišenský – Sláma – Hes – Dvořák – Kořínek – Tarant. Příležitostné razítko na otevřené poštovní přepážce bylo též samozřejmostí.

Den poštovní historie v roce 1985 se konal v mostě (8. – 10. 11. 1985). Irgaizace se chopila agilní skupina poštovní historie a celin při KF 04-12 Most. I tam byla otevřena propagační výstava, večer se naplánovala beseda o poštovně historických exponátech, zhodnotila se výstava BRNO 1984. Odezněny přednášky : Fröhlichová (Pracovní a zajatecké tábory na Mostecku), Maxa (Dokumenty zajateckých táborů na Mostecku), Zíbrt (Vlakové pošty) Uskutečnil se i tématický zájezd po zrušených obcích a poštách. Sešly se sekce. Součástí programu byla i výměna.

V roce 1985 na základě jednání sjezdů, aktivů, setkání jsem připravil koncepci federální poštovní historie a návrh na zřízení šesti federálních sekcí. vypracoval jsem směry rozvoje čs. poštovní historie, projednal s národními komisemi (nejen s předsedy komisí) a předložil Předsednictvu ÚV SČSF. Dne 2. 6. 1985 vše bylo schváleno.

Byly schváleny tyto sekce s těmito vedoucími::

1/ sekce historie poštovnictví (Gebauer)

2/ sekce dopravy poštovních zásilek (Jech)

3/ sekce přepravy poštovních zásilek (Suchý)

4/ sekce adjustace poštovních zásilek (Tvrdý)

5/ celin (Martinka)

6/ sekce jurymanská (Palkoska)

Existující sekce, směry, sběratelské obory byly vklíněny do jednotlivých směrů. Vše jsem interně, ale i na stránkách tiskovin vysvětlil aktivu poštovních historiků. Mé přání bylo porýt všechny směry poštovní historie a celin, které se od roku 1526 na našem území a obdobně i na slovenském území rozvinuly.

Začaly přípravy na Celostátní výstavu poštovní historie, celin a aerofilatelie v Ústí nad Labem, která by měla být generálkou na nadcházející výstavu PRAGA 1988.

Začal jsem připravovat novou tvář a koncepci ústředního zpravodaje zhruba od poloviny roku 1986.Otiskl jsem ji v prvním čísle Poštovní historie z ledna 1986. V tomto čísle mi mile poděkoval za práci i předseda KPHC SČF Vratislav Palkoska, což mne dost potěšilo.

„Naše poděkování Ing. Ivanu Leišovi

Ing. Ivan Leiš obětavě po deset let nejen vydával zpravodaj POŠTOVNÍ HISTORIE, ale vykonával i většinu prací spjatých s jeho redigováním. S převzetím jiných úkolů v rámci SČSF končí s touto činností, a tak mu patří náš srdečný dík, za vše, co pro tento zpravodaj vykonal.

Na jeho místo jako redaktor nastupuje jeho dosavadní spolupracovník Pavel Stříteský, jemu přejeme nejen hodně úspěchů v této práci, ale hlavně, aby našel mezi námi dobré a stálé spolupracovníky, jak ve vedoucích odborných pracovních skupin, tak v krajských gestorech i v naší široké čtenářské obci. Nečtěte jen zpravodaj, ale napište nám. Jaká bude vzájemná spolupráce, takový bude i zpravodaj POŠTOVNÍ HISTORIE SČF.

JUDr. Vratislav Palkoska, předseda KPHC SČF“.

Slova hodná přítele a sympatizanta. Zdálo se, že vztahy i přes velké změny budou idylické ….

V té době pokračovala i úspěšná práce Pracovní skupiny Městského výboru Svazu čs. filatelistů Praha pro poštovní historii a celiny. Uspořádala zajímavý cyklus přednášek o poštovní historii Prahy s těmito přednáškami: Kolář – Praha, centrum letecké poštovní přepravy, Leiš – Výplatní otisky prvních pražských uživatelů z roku 1926, Mahovský – Z historie pražských R-nálepek, Hašek – Poštovní strojová propagace na pražských poštách, Bouška – Otisky výplatních tsrojů pražských pošt, Medlín – Rozvoj pošty na území obvodu Praha 4. Přednášky se konaly ve Středisku pražských filatelistů MěstV SČSF v Kalinince. V rámci této entity byla založena i odborná sekce zabývající se poštovní historií Prahy. Pracovní skupinu vedl Pravoslav Kukačka, gestor pro pH při MěstV SČSF.

KPHC vydala poslední číslo Poštovní historie (dvojčíslo 2-3/1986 v dubnu 1986). Již pod redaktorstvím Pavla Stříteského a po hlavičkou komise PHC SČF. Další číslo již nevyšlo a začal vycházet federální zpravodaj POSTILIÓN. O tom v některém příštím pokračování Nejvyšších pater.

 

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (14)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (14)

V jedné z kapitol o nejvyšších patrech jsem popsal dva roky poštovně historického zpravodajství komise specializovaných oborů a později komise poštovní historie a celin v letech 1976 a 1977, které jsem měl jako redaktor Zpravodaje KSO (KPHC) na starosti. Byl vydáván jeden zpravodaj pro všechny existující články komise, tedy včetně zřízených sekcí a začínajících pracovních skupin poštovní historie a celin v rámci krajů. Mezi zájemce se dostalo jen v roce 1977 204 (!) stránky, a to pravidelně s pestrým obsahem. Po několikaleté přestávce, kdy se zpravodaje nevydávaly, se objevily cyklostylované zpravodaje a v každém jednom z nich skromná jedna strana tištěná pomocí kovolistů. Od šéfa komise a čtenářů jsem sklidil chválu, za kterou jsem po mnoha letech vděčen. Dlužno říci, že jsem měl na starosti redigování a distribuci, tisk zabezpečoval ve  svazové tiskárně Václav Mahovský. Natištěné stránky v kupkách se ocitly v sekretariátu SČF v Celetné a já nastoupil ke snášení, vázání a rozesílání.Častokrát jsem odcházel ze sekretariátu SČF jako poslední s taškami plnými zpravodajů…

Poštovné nejdříve platil SČF, později jsme zavedli zaslání pěti obálek ročně s napsanými adresami a vylepenými známkami. Tento způsob fungoval až do konce existence komise PHC v roce 1989.

Tento způsob mi doporučil Vojta Maxa, při počtu několika set výtisků by se to nedalo zvládnout ani technicky, ani finančně.

Tlak některých sekcí v čele se sekcí doporučených celistvostí a R-nálepek na oddělení ústředního zpravodaje od zamýšlených zpravodajů sekcí byl enormní. Svaz nakonec kývl na decentralizaci a povolil vydávání některých zpravodajů sekcí jako samostatné tiskoviny. Najednou začalo vycházet v rámci komise několik zpravodajů. Zpravodaje pracovních skupin v krajích si tisk a rozesílání zajišťovaly samy. Rok 1978 přinesl neuvěřitelný boom poštovně historického zpravodajství. Zlepšila se i technika tisku, bylo možno tisknout i ilustrace a tím se zlepšila i grafika. Ústřední zpravodaj a zpravodaje několika sekcí vycházely ve formátu A5.

V úvodníku čísla 1/1978 přejmenovaného zpravodaje z KSO (ZKPHC) na POŠTOVNÍ HISTORII se stal skutečně ústřední zpravodaj, který se mohl věnovat problematice poštovní historie a jako celku. Rubriky jednotlivých oborů až na výjimky (některé sekce neměly kapacitu na vydávání) z ústředního zpravodaje vymizely.

V úvodníku k této změně jsem napsal:

„VYSLYŠENÉ VOLÁNÍ – SPLNĚNÝ SEN. Volání čtenářů bylo konečně vyslyšeno. Sen redaktora o zpravodaji, který by odpovídal významu komise poštovní historie a celin SČF, se v letošním roce splnil. Podařilo se nám to ….. vydávat zpravodaj formátu A5 s ilustracemi a reprodukcemi. Obsah se soustředí výhradně na popularizaci práce komise jako celku, její materiály a metodické pokyny, na nové (nebo zaostávající či přešlapující) obory poštovní historie, a hlavně na historii pošty – na tu dávnou, ale též na tu současnou“.

Poštovní historie s malým „p“ dostala dárek – Poštovní historii s velkým „P“.

První číslo obsahovalo rubriku „Ze života komise – sekcí – krajských pracovních skupin“, dále „Poštovní provoz“, Zajímavosti, Ozvěny Náklad byl 450 kusů, první rok jsem vydal 4 čísla jeho zvláštní číslo (Adresář členů KPHC).

Zpravodaj jsem nazval „Poštovní historie“, opustil jsem předchozí název „Zpravodaj KPHC“, připadal mi příliš úřední. Vytvořil jsem horní hlavičku s trubkou, kterou jsem převzal ze skandinávských zdrojů. Líbila se mi nejen kresba, ale i překřížené dva šípy značící chod pošty do různých světových stran. I ozdoba trubky, ale i její tvar byl estetický. Navíc, co může ladit se zpravodajem – trubka postilióna…. Hlavička se několikrát v průběhu devíti let, kdy tento zpravodaj vycházel pod tím názvem. Celkem měla pět podob a několik jemných modifikací. V letech 1980 – 1983 jsem se vrátil v podobě hlavičku úplně na začátek.

Číslování bylo dělené, nikoliv průběžné. Každý rok začínalo číslováno od jedničky a připojil se letopočet. Každé číslo bylo číslováno též od strany 1 až ke konečné straně. První číslo vyšlo v lednu 1978 a poslední v dubnu 1986 (dvojčíslo 2 – 3/1986). Zprvu jsem byl u žezla zpravodaje sám, v posledních letech mi velmi pomáhal přítel Pavel Stříteský, nesmírně obětavý a ochotný člen komise, který měl hned několik funkcí i přes svůj složitý zdravotní stav.

První a poslední zpravodaj vycházející pod názvem Poštovní historie reprodukuji za tímto článkem. Současně jsem začal vydávat i další zpravodaj Výplatní otisky pro sekci výplatních otisků KPHC, též v počtu několika stovek.

Rád bych ještě zmínil, že jsem u obou zpravodajů dodržel vzhled první stránky – až na výjimky jsem zasadil na tuto stranu celistvost. Všiml jsem si, že i další zpravodaje vycházející v rámci SČF tuto zásadu též začaly aplikovat.

Jaká je bilance zpravodaje POŠTOVNÍ HISTORIE? V období 1978 – 1986 jsem vydal celkem 41 samostatných zpravodajů, z nichž některé byly prezentovány i rozsahem jako dvojčísla.

První ročník (1978) přinesl 40 stran, předposlední (úplný) ročník (1985) též 40 stran (v polsedních letech jsme zavedli u ročníku ve formě průběžného číslování). Stále jsme vychytávali možnosti vylepšení a vycházeli vstříc čtenářům.

Poslední ročník ( 1986) měl dvě čísla a 24 stran. to jsme už přicházeli na další změnu (Postilión), o této periodě se zmíním později. Tato změna též zobrazila i změnu  komise PHC jako ty změny předtím. Tak to má být. Život je změna. Zpravodaje v rozsahu 360 stran se dostaly pravidelně mezi své předplatitele. Ve zpravodaji jsem dal i slovo slovenským přátelům, z nichž nejdále byl snad Rudolf Kurian z Hórké při Poprade… Redakční zásobník zůstal prázdný, všechny došlé příspěvky jsem otiskl, čím se naplnil, byla bohatá korespondence čtenářů a autorů, kterou si uchovávám do dneška. Vydá na slušný archiv.

Titulky prvního a poslední čísla Poštovní historie doplňuje článek vyšlý v posledním čísle o němém razítku z pera přítele Pavla Jecha, thedy již schváleného vedoucího sekce dopravy a přepravy listovních zásilek nvé komise PHC SČSF.

 

 

Poštovní historie zpravodaj 001 Zpravodaj Poštovní historie číslo 1986 001Z obsahu 1986 001

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS