Firma L. & C. Hardtmuth, továrna na tužky, České Budějovice obdržela povolení ministerstva pošta a telegrafů č. 12 z 10. 3. 1930  (259. čs. uživatel v pořadí). První výplatní otisk se objevil na zásilkách tohoto uživatele již 14. 1. 1930 a stroj vyplácel zásilky do 4. 2. 1930. V denním razítku byl však "členěný" název dohlédací pošty: ČESKÉ/BUDĚJOVICE 1, což odporovalo poštovní  normě. Do stroje bylo dne 4. 2. zasazeno správné denní razítko s nečleněným názvem dohlédací pošty "ČESKÉ BUDĚJOVICE 1".

Otisk se členěným názvem dohlédací pošty v denním razítku je  jediným takovým případem v I. republice v  období 1926 - 1939. Reprodukuji jeden z prvních otisků  prvního dne použití otisku se členěným názvem (otisk č. 62), takovéto zachycení se rovná raritnímu stupni.

Zůstávají dvě záhady, pokud se týče data v denním razítku:

1/ Povolení pro chod stroj bylo vydáno 10. 3. 1930, otisk vyplácel již od 14. . 1930,

2/ Albert Jonáš publikuje otisk s datem 14. 2. 1930, deset před tím již byl do stroje zasazeno denní razítko s nečleněným názvem (4. 2. 1930).

Kde vznikl problém?

DVA CENNÉ NÁLEZY

Původně jsem si zobrazené dva artefakty z říše výplatních otisků chtěl nechat na ukázku 100. jubilejní části seriálu o celistvostech tohoto sběratelského směru. Nedalo m to, zvěřejňuji je již dnes.

Výchozím předpokladem upozornění na dva otisky je legislativa. Věstník ministerstva pošt č. 62 ze dne 17. 12. 1946 stanovil nový vzor výplatních otisků ("větrná růžice" se mění na "zoubkovaný obdélník". Zároveń však stanovil, že výplatní otisk budou tvořit dvoukruhová razítka denní bez můstků....".

Změna výplatního razítka na sebe nechala čekat do ledna 1947, změna denního razítka byla dle zobrazených důkazů podstatně rychlejší, dokonce předběhla shora uvedené datum (1. celistvost poštou neprošlá s dohlédací poštou CHŘIBSKÁ - 19. 11. 1946!, jedná se o esej, otisk nenabyl tzv. právní moci k užití ), druhá celistvost se opozdila dva dny za datem věstníku (2. celistvost, poštou prošlá, dohlédací pošta JABLONEC n. NISOU 1 - 19. 12. 1946!!!). Věrohodná celistvost je druhá, vznikla po zveřejnění změny ve věstníku, je bez můstků, poštou prošlá).

Ale i první celistvost je zajímavá, vznikla jen zasazením motýlkového vzoru výplatního razítka (z říšského území během let 1938 - 1945 se běžně dodávaly stroje na sudentské území s dvoukruhovým denním razítkem z můstky a s fotickými číslicemi výplatního razítka, takže tento otisk se vyhlášenou změnou nesouvisí). 

Zajímavé by bylo dopátrat se faktu, s jakými denními razítky  otisky obou uživatelů byly  v provozu před datem 17. 12. 1946. Možná, že bychom byli překvapení. Ale to je již jiná historie hodná naší zvýšené pozornosti ...

P.S. Ootisku s dohlédací poštou  Chřibská jsem již psal před časem v jiné osuvislosti.

Počešťování a poněmčování

Tyto dva jazykové procesy odpovídaly době a byly častým jevem až do etnického odsunu ve 40. letech.

Jedním příkladem za všechny může posloužit otisk uživatele bratří Girscheků, velkoobchod železem. s textem nebyl problém, v otisku se nevyskytoval ani za I. republiky (GIRSCHEK), jen během období zabraných území (objevil se německý název Eisengrosshandkung Gebr. GIRSCHEK).  Po roce 1945 nastala situace jiná, počeštění se vyžadovalo. Chtěla to i společnost a společenské prostředí. Na prvorepublikovém stroji se objevil štoček se jménem počeštěným "GIRŠEK". Za odbornou zajímavost ještě stojí, že bylo odstraněno i počitadlo a uživatel se navrátil jednokruhovému prvorepublikovému denním rzítko (nyní jednojazyčnému), i když za říšské situace razítko bylo dvoukruhové s můstky...