HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FENOMÉN BOHUMIL JAROLÍMEK

V roce 2026 uplyne sto let od úspěšného zavedení výplatního stroje Francotyp do poštovního provozu na území Československa. Výplatní razítko v otisku ve tvaru větrné růžice či motýlka vydrželo oficiálně do roku 1948. Nové pořádky změnily i vzhled populárního filatelistického a sběratelského  artefaktu u nás i ve světě. Článek o B. Jarolímkovi a jeho rodině je malou připomínkou nadcházejícího výročí.

 

 

FENOMÉN BOHUMIL JAROLÍMEK

Našim sběratelům výplatních otisků je velmi dobře známá firma B. Jarolímek Praha jako generální zástupce výplatních strojů Francotyp pro Československo. Tato firma uvedla výplatní stroje na čs. trh

a postarala se v období od roku 1926 do 1948 o jejich dynamický rozvoj. Dbal i na kvalitu jejich produktů – výplatních otisků. Pan Bohumil Jarolímek (1880 – 1960), jeho manželka Aloisie Jarolímková (1884 – 1954) a jejich syn Bohumil Jarolímek ml. (1905 – 1930) zcela právem patří na desku cti čs. výplatního otisku a měli by být všichni tři alespoň krátce v této publikaci zmíněni.

Rok 1926 byl zcela zásadní. Na rozšíření této obchodní činnosti o výplatní stroje (či stroje frankovací anebo známkovací, jak se tehdy říkalo) si Jarolímkovi vyžádali v bankách úvěr. Z dobové korespondence víme, že celou záležitost zastřešil otec Bohumil Jarolímek s tím, že mu vztahově pomohla velkým dílem jeho manželka Aloisie. Syn Bohumil v tomto roce se dožil 21 let, tudíž právní plnoletosti a velmi záhy se zapojil do otcovy obchodní firmy a byl připraven po všech stránkách převzít roli následovníka. Převzal i obor výplatních strojů, a podle dobových svědků velmi dobře.

Kromě tohoto oboru vedle velkoobchodu papírenského, zastupoval a obchodoval kromě výplatních strojů Francotyp i dalšími technickými vymoženostmi té doby – psací stroje Fortuna a Continental, počítací stroje Monos a další. Jednoduše řečeno šli s dobou. Zájemce o získání dalších informací a souvislostí stran této firmy doporučuji vynikající studii o B. Jarolímkovi z pera Rudolfa Píši. Čtenář ji najde pod názvem „Psaní v rytmu kláves“ na webových stránkách Věstníku Muzea cenných papírů (Praha 25. 3. 2015, ročník VIII, číslo 3). Autor tuto studii doprovodil i řadou ilustrací a dobových fotografií. I pro sběratele výplatních otisků velmi poučné. Bez B. Jarolímka by náš sběratelský obor byl ochuzen. Kdykoliv jdu na klubové setkání našeho spolku 00 – 15, tak míjím budovu na Perštýně 15 v Praze 1, kde firma B. Jarolímek sídlila, a připomenu si tuto slavnou historii, i když o tragické momenty nebylo nouze. Tuto historii dokončil nastoupivší komunistický režim. V roce 1949 se z prosperující firmy B. Jarolímek stala prodejna NARPA č. 01207, závod 0171 a rodina Bohumila Jarolímka přišla o vše, co léta budovala. Navíc upadla do společenského a podnikatelského zapomnění, ne však u všech a ne u poštovních historiků a sběratelů výplatních otisků. Skončila jedna z úžasných podnikatelských počinů, které tato země zažila.

Bližší historické údaje a ilustrační materiál v knihách autora „Žralok a frankotyp“ (Praha 2017, samonákladem) a „Frankotypisté“ (Praha 2018, samonákladem) či na klubovém webu www.kf0015.cz.

                                                                                 RAD 13. 4. 2019 ILE

                                                                                                                                                                

 

Číst dál...

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

 

Příspěvek k blížícímu se stoletému výročí sběratelství výplatních otisků na území Československa

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

přehled hlavních soustav výrobců, jejichž výplatní stroje vyplácely na území Československa poštovní zásilky od roku 1926

Tři poznámky na úvod.

Co rozumíme pod soustavou výplatního stroje? Jedná se o soustavu, která má odlišné uspořádání konstrukce výplatního stroje vyvinuté různými výrobci (firmami), které se v konečném vzhledu výplatního otisku liší řadou znaků, v rámci soustavy jednoho stroje (výrobce) může být vyvinuto několik modelů výplatních strojů, jednotlivé soustavy obvykle nesou název firmy

(výrobce), někdy doplněné o další identifikační názvy.

Československá filatelie (Část HESLA), Praha 1988

(upraveno)

Uvedené soustavy jsou soustavami, které příslušní výrobci (firmy) navrhly pro výplatní stroje obsahující dvě základní funkce: automatické (manuální či digitální) uhrazení či zúčtování poštovních poplatků při vyplácení poštovních zásilek a vyznačení poštovného na zásilku.

Výplatní stroje byly zařízeny buď na vkládání výplatních proužků, nastavení počitadla (uvnitř stroje) na určitou hodnotu předplaceného výplatného či v nejnovější obě na použití digitálního nastavení na dálku.

Soustavy jsou vtěleny do konstrukce strojů, které zahrnují klasické či moderní (digitální) výplatní stroje, přepážkové výplatní stroje APOST na přepážkách pošt nebo samoobslužné výplatní stroje vydávající otisky či automatové známky (ATM) po vhození určitého předepsaného obnosu (na území Československa od roku 1926 dodnes).

Přehled soustav obsahuje výplatní stroje použité na původním půdorysu území Československa (včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi). Přehled nemusí být úplný, obsahuje hlavní soustavy. Zejména v případě Podkarpatské Rusi, která byla součástí Československa v letech 1926 – 1939, nejsou známy na území Ukrajiny soustavy, které se zde používají. Zde seznam čeká na budoucí doplnění.

….

Ve světě existuje od prvních výplatních strojů uvedených do provozu v roce 1897 celkem 115 výrobců. Seznam není dozajista úplný. Soustřeďuje se na klasické a digitální výplatní stroje. Uvádějí jej Joel A. Hawkins a Richard Stambaugh ve svém katalogu (The International Postage Meter Stamp Catalog, Arizona 2005 a internetové doplňky na en.wikipedia.org – od roku 2005 dodnes).

Na území Československa od roku 1926 (1. rok použití výplatního stroje v tomto teritoriu) úspěšně vyplácely a některé z nich dosud vyplácejí výplatní stroje těchto soustav (abecedně).

AMIEL (Francie)

BAFRA (Německo – jen výplatní stroj s otiskem – esejí (v provozu nepoužit)

Frama (Švýcarsko)

Francotyp (Německo)

Francotyp - Postalia (Německo)

Francotyp – Taxograph (Německo)

Hasler (Švýcarsko)

též ASCOM – HASLER (Švýcarsko)

Lindaco – Krag (Skandinávie)

Neopost (Francie)

Pitney – Bowes (USA)

Postalia (Německo)

Postalia - Junior (Německo – Polsko)

Promsvjaz (Perm – SSSR, část Rusko)

Provozní laboratoř spojů Žilina (Československo)

SATAS (Francie)

Universal Postal Frankers (Multivalue) – (Velká Británie)

Vývojářské centrum České pošty s.p. – OZ VAKUS (Česká republika)

Výzkumný ústav spojů (Československo)

Depozitář Poštovní muzea ve Vyšším Brodě  vystavuje ve výstavních prostorách (Vyšebrodský klášter výplatní stroj zn. HAGIN. Tento stroj pod tímto názvem není potvrzen. Není ani známo, zda vůbec vyplácel zásilky (nezachovaly se ani eseje). Čeká se na vyjasnění sběratelské obce či objasnění (nepřesný název?). S výjimkou otisku Bafry (jen esej) všechny stroje se dočkaly v poštovním provozu otisků, které se díky sběratelům zachovaly. Celkem 19 soustav je slušný počet porovnáním se 115 (možná větším počtem) soustavami ve světě. Navíc několik strojů je české

respektive československé provenience.

RAD 12. 4. 2019 ILE

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS