HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÝPLATNÍ STROJ ČESKOMORAVSKÁ-KOLBEN-DANĚK POD DOHLEDEM POŠTY PRAHA 79

V předchozím příspěvku o otisku uživatele Českomoravské strojírny a. s .Praha  s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku jsme slíbil, že  přiblížím předchůdce tohoto otisku detailněji.

 

Dohlédací pošta PRAHA 79

 

1. a 2.REPUBLIKA

Výplatní stroj Francotyp - sběratelsky FR 8h - 3m.

Otisk 1. dne 7. 5. 1937 (R)

Uživatele ČESKOMORAVSKÁ-KOLBEN-DANĚK (označení v otisku mezi denním a výplatním razítkem.

 

ČKD 002

 

PROTEKTORÁT ČM

Otisk s datem 6. 9. 1939

FR 8h - 3m - 1k

československý vzor ( 1. protektorátní vzor)

 

CKD 001

 

Otisk s datem 14, 10. 1939

2. protektorátní vzor - neúplně poněmčený (jen výplatní razítko)

 

CKD 002

 

Otisk s datem 5. 11. 1940

3. protektorátní vzor - úplně poněmčený (denní i výplatní razítko)

 

CKD 004

 

Dne 20. 12. 1940 došlo i na označení orpávněného uživatele. Došlo k vynucené změně. Židovští majitelé se nelíbili okupační moci  Byl vytvořen logotyp s nápisem PRAGA a doplněn ozubeným kolem se pěti komíny. Změila se i třetí část otisku. Subjekt byl přejmenován na Českomoravské strojírny a. s. Jeden z posledních otisků zachycen ještě 28. 4. 1945 (viz).

Otisk s datem 20. 12. 1940 (R). - otisk 1. dne

3, protektorátní vzor

FR 8 h - 3m - 1k

 

CKD 005

 

Otisk s datem 26. 4. 1945

Poštou prošlá celistvost s německým gumovým razítkem.

CKD 006

 

3. REPUBLIKA

Otisk s datem 21. 10. 1946

Obnovený otisk československého vzor z 1. a 2. republiky

 

CKD 007    

Stroj používala i Závodní rada Českomoravských strojíren Vysočany

Otisk s datem 21. 12. 1945

CKD 008

 

Otisk 4. republiky jsme již popsal v předchozím příspěvku v rámci seriálu Několik pohledů.

Zbývá dodat, že v praze orážel zásilky další stroj Francotyp s otiskem FR 8h - 4m. Za 1. a 2. republiky měl několik podob. Stroj s dohlédací poštou pRAHA 40 a s označením Českomoravská-Kolben-Daněk

. Ale to už je jiná historie .....

 

 

Číst dál...

ZASTAVENÍ (11) - VÝPLATNÍ STROJ SATAS NA ČS. POŠTĚ

SATAS na poště PRAHA 1, psal se rok 1968

 

Další soustavou, která se snažila ve sledovaném období let 1946 - 1992 proniknout do prostoru a provozu čs. pošt, byl francouzský výrobce SATAS. 

 

V roce 1968, roce relativního uvolňování rigidních nařízení a monopolistických vazeb, se do ČSSR dovezl jeden výplatní stroj tohoto výrobce. Byl provozován  velmi krátkou dobu na poště PRAHA 1 (18 dní???).

 

 

SATAS 3     SATAS 2   

Interní evidenční číslo poštovní správy:

ZP - 2118 - 0P 1

ME 91

33/86

 

 

Byl to jediný stroj a vznikla jediná podoba otisku svých stabilních částí, proto jsem byl nucen upravit hlavní nadpis této části mého seriálu o strojích na čs. poštách.

S ním přišel k nám i jeden prim - tento otisk poprvé v našem prostoru na zásilky vyznačoval i hodinu podání. I stroje před tímto strojem měly tuto  konstrukční schopnost, ale nebyla  nikdy využita.

Stroj byl schopen vydávat lepem opatřený výplatní písek fialové barvy. 

Otisk měl denní razítko dvoukruhové bez můstků, znatelně úzké mezikruží a ve výplatním razítku označení "V 6" (pravděpdobně číslo stroje). Zajímavé výplatní znaménko před hodnotou - malá hvězdička.

Dodávám, že se nám podařilo zachytit tento stroj a díky pochopení vedení Poštovního muzea v Praze a ve Vyšším Brodě jej zanést do depozitáře muzea ve Vyšším Brodě. Je součástí expozice díky pochopení Jana Galušky a Patricie Tošnerové (2016, možná vystaven i nyní). 

Celistvostí se nezachovalo mnoho, první den použití byl dne 13. 12. 1968  (R), poslední den se nepodařilo zistit, ani ze sbírek.

Další pokusy o uvedení těchto tsrojů do Československa nebyly. 

 

Otisky pořízené první den použití na poště PRAHA 1 o 15. hodině. První zobrazený otisk na fialovém pásku s lepem.

 

sat 002zvětšeno

 

 

sat 001

 

sat 004

Celistvost s výplatním otiskem prošlým poštou do ciziny ze dne 30. 12. 1968 (zatím nejzazší datum ve veřejném prostoru).

sat 005 

 

 

 

Číst dál...

STŘÍPKY Z HISTORIE - PRVNÍ TRAGÉDIE RODINY B. JAROLÍMKA (3 - 2)

V minulém pokračování "Střípky z historie (3 - 1) jsme se seznámili  asi s největší a nejtragičtější leteckou katastrofou mezi dvěma válkami v Československu v Bedřichově u Jih od počátků leteckého provozu s pasažéry, při které zahunulo celkem 12 osob (cestujících na lince Praha - Brno - Bratislava a dva členové posádky). Mezi deseti obětmi byl i nadějný jediný  syn manželů Jarolímkových a čerstvý majitel a ředitel firmy B. Jarolímek, velkoobchod se sídlem na Perštýně 15 v Praze Bohumil Jarolímek mladší. Tato firma měla generální zastoupení výplatních strojů Francotyp v Československu a úspěšně od roku 1926 rozvíjela tento nový způsob vyplácení poštovních zásilek (krom jiných činností).

Tragédie se nemile podepsala nejen na Jarolímkově rodině a zaměstnancích, ale i na chodu firmy. Po roce 1930 se objem prodaných výplatních strojů snížil. Je jasné, že na snížení se podílely i jiné faktory (dopad hospodářské krizew apod.), ale tato událost se firmy dotkla.

Silou nezměrné vůle byl tento hendikep překonán. Jizvy se postupně zacelovaly, ale byly stále zřetelné. 

 

Letecká katastrofa a její průběh

Fotografická galerie na začátek (zdroj: https://leteckenehody.webnode.cz/news/a20-8-1930-jihlava-bedrichov)

Letoun Ford 5 AT - C, výrobní číslo 5 - AT 5ONC8412, imatrikulace OK - FOR, provozovatel Československé Aerolinie.

Zde na snímku ještě v plné kráse.

DSC00679

 

Posádka letounu při letu na trase Praha (Kbely) - Brno - Bratislava.

Let 22. 8. 1930

Pilot: Josef Sedlář

Mechanik: Josef Trafina

Na obrázku fotografie pilota Josef Sedláře.

 

DSC00678

 

Trosky havarovaného letdala OK - FOR. Lokace: Bedřichov u Jihlavy - objekt cihelny.

Vyčíslená škoda: 2, 1254294,00 Kčs.

Vrak demontován a dopraven do Prahy ve dnech 24. a 25. 8. 1930. Letoun vyřazen z rejstříku dne 27. 9. 1930.

 

DSC00648     DSC00649

 

Leteckou katastrofu popisuje několik zdrojů, nejvíce určitě ing. Keller v knize " Nehody dopravních letadel v Československu I. díl". Určité skutečnosti najdeme i v jiných zdrojích - např. v archivech anebo v Kronice obced Bedřichov. Katastrofě sw věnoval i časopis Letectví a kosmonautika v roce 1989. Šlo přece jen o mimořádnou událost.

Průběh

Stroj vzlétl  z kbelského letiště v pátek 22. 8. 1930 v 15.05 hodin. Tato linka byla pravidelná. Chvíli po půl čtvrté se letoun dostal do velmi silných bouřek nad Vysočinou. Pilot se orzhodl odklonit let z pravidelné trasy. Letěl ve výšce 700 m až do prostoru nad obcí Habry. Letadlo začalo stoupat, poté pozvolný sestup. První jeho rozhodnutí bylo bouřkové mraky přelétnout. Záhy zjistil, že mraková vrstva je velmi vysoká. Rozhodl se oblačnost podlétnout.Když byl nad Jihlavou, tak zjistil nemoýnost pokračovat. Provedl otočku o 180° a pokusil se letět zpět do prahy. V záloze měl nouzové přistání.  V tu chvíli se nacházel nad částí jIhlavy - Bedřichovem ve velmi těsné blízkosti od cihelny s komínem. Manévroval doleva, letadlo ztrtailo rychlost a vztlak. Výsledkem tohoto manévru bylo zřícení na domek v objektu cihelny. Dopad způsobil explozi nádrží s palivem. To byla koncovka. 

Pomoc

Pomoc byla okamžitá a příkladná - místní občané, četníci z blízké stanice, zaměstnanci ČSD a místní cihelny. Letadlo hořelo, ale zachráncům se podařiilo všechny oběti vytáhnout z hořících trosek. Některé osoby ještě jevily zíámky života.

Vyšetřování

Na místo se dostavili zástupci policie, prokuratury, státního zatsupitelství a vyšetřovatelů. Přoijeli i komisaři, ředitelé letišť Praha a Brno. Druhý den byli na místě neštěstí i ministr a novináři. Dostavil se i zástupce Fordových závodů z Londýna .

Přeživší

Z posádky a cestujícíh přežil jedn prof. Vojtěch Kraus z Litoměřic, měl otřes mozku a pohmožděniny.

Oběti

Kromě dvou členů posádky (viz shora) na místě případně při či po převozu do nemocnice ztratilo životy deset osob (mezi nimi i Bohumil Jarolímek junior).

Na fotografii je se svými spolupracovníky krátce po získání vlastnictví firmy B. Jarolímek a jmenování ředitelem firmy , velkoobchod Perštýn 15 Praha  (sedící v první řadě uprostřed). Zdroj: článek R. Píša, V rytmu kláves, Věstník MCP.

 

DSC00634

 

Mezi deseti obětmi z řad cestujících kromě Bohumila Jarolímka mladšího byli: Marie Rybníčková, žena stavitele  z Brna, p. Lowenstein, novinář z Gdaňska, ing. Mirko Káš. syn továrníka z Brna, ing. Vojtěch Jokl, majitel autoškoly z Brna, Antonín Müller, stavitel z Brna, Vladimír Müller z Brna, jeho syn,  Rudolf Vonka, student z Kroměříže, ing. Bernard Eimann z Drážďan, JUDr. Antonín Hamrle z Prahy.  Byli to většinou mladý ve věku mezi 20 - 30 lety. V letadle byl jediný šedesátník. Pilotovi bylo 32 let a mechanikovi 26 let.

 

Dohry

Kromě osobních neštěstí a hlubokého smutku pozůstalých  a táhnoucích soudů o odškodnění  se udály dvě pozitivní skutečnosti:

- bylo uzákoněno povinné připojišťování cestujících v letecké dopravě,

- letadla se urychleně začala vybavovat radiostanicemi.

 

Bohužel k těmto dvěma prospěšným rozhodnutím musela přispěla tato tragédie a nenahraditelné ztráty většinou na mladých životech.

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS