HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Roberto Di Casola

ROBERTO DI CASOLA

vyznání přítele otisku z území Československa

ÚVODEM

Den po 17. listopadu 1989 skupina vyznavačů sběratelství československého výplatního otisku založila Stolní společnost sběratelů výplatních otisků. Jedním z hlavních cílů bylo navázat úzký kontakt se sběrateli výplatních otisků ve světě. Zejména pak s těmi, které uchvátily otisky z území Československa. S některými jsem ve spojení do dneška i po zániku Stolní společnosti. Jedním z nich je i švýcarský sběratel Roberto di Casola, jehož jednou z filatelistických specializací je i československý výplatní otisk. Naše filatelistické přátelství vyústilo ve zpracování rozsáhlé monografické práce, která se zaměřila na výplatní otisk používaný na území Československa v letech 1926 až 1992. Úkol velmi obtížný, nicméně s výsledky, které jsme částečně zveřejnili na stránkách www.kf0015.cz. Jak to bývá,

hlavním je vždy otisky a jejich katalogizace, o autorech toho víme žalostně málo. Abych odčinil aspoň částečně tento dluh, položil jsem Robertovi několik otázek. Čtenářům předkládám jeho odpovědi v souhrnné zpovědi.

ZNÁMKY SBÍRÁM OD DESETI LET

Když mi bylo deset let, začal jsem sbírat známky. Sbíral jsem Itálii a Švýcarsko. Pak jsem dostal krásnou sbírku maďarských známek, protože má maminka byla Maďarka z Budapešti. Později jsem přešel k italským a švýcarským strojovým razítkám. Podařilo se mi vysbírat velkou většinu těchto razítek. Mám je na ústřižcích (4x9 cm). Obálky zabírají hodně místa.

UCHVÁTILY MNE ČERVENÉ SLOGANY OTISKů

Dále mne uchvátily červené štočky výplatních otisků (slogany). Jsou velmi krásné a začal jsem je studovat. V tu dobu se ustavila Asociace sběratelů otisků (AICAM) a dostával jsem novinky ke katalogu švýcarských výplatních otisků autora Heinera Dürsta. Okamžitě jsem jej kontaktoval. V průběhu let jsme se stali přáteli až tak hodně, že mi prodal mnoho otisků z jeho sbírky včetně těch ze světa. Mnoho z nich byly velmi zajímavé. Dnes má sbírka obsahuje více jak 6000 kusů. Též jsem začal spolupracovat s Rickem Stambaughem nad on-line doplňky k jeho Mezinárodnímu katalogu výplatních otisků.

ROK 1995 – STAL JSEM SE VÁŠNIVÝM SBĚRATELEM ČSL. OTISKů

V roce 1995 jsem obdržel kontakt na Luďka Janů a ten mi nabídl velké množství výplatních otisků ze světa a zejména mnoho kusů československých otisků. Cena byla velmi vysoká, ale já jsem ji akceptoval. Luděk ke mně zajel dvakrát a přivezl mi tyto kusy. Jsem vášnivým sběratelem klasického Československa, protože otisky vynikají krásným grafickým zpracováním.

HEINER DÜRST BYL MÝM OPRAVDOVÝMPŘÍTELEM

Mým prvním dílem bylo doplnění Dürstova katalogu včetně zahrnutí nových otisků s matrixy.Tuto práci jsem vykonal pod přímým vedením H. Dürsta. Ćasto jsem jej navštěvoval v Rüschlikonu, kde žil. H. Dürst byl velkým znalcem výplatních otisků celého světa and na všechny mé otázky měl odpovědi.

Byl to opravdový přítel, vždy nápomocný a velmi zdvořilý.

ZNÁMKOVÁ MANUÁLY – MÁ VELKÁ LÁSKA

Dodatkem, co jsem o mé filatelistické specializaci chci dodat, že mou láskou jsou manuály švýcarských známek. Mám prakticky všechny, které vyšly.

Dalšími specializacemi jsou skauting ve Švýcarsku a v Itálii a na celém světě. Pak sbírám výplatní otisky ze světa PIVA, cigaret, turistiky a mnoho dalších. Vždy jsme v Itálii, kde jsou nesoutěžní výstavy. Nezúčastňuji se soutěžních výstav, kde je jury. Můj pokoj (kde též pracuji) je plný krabic a alb.

KRÁTCE O MNĚ

Narodil jsem se v Římě dne 22. března 1942 (včetně bomb a dalších věcí) a ve věku 10 let jsme se přestěhovali do Švýcarska, neboť můj tatínek nemohl v Itálii najít práci.Od roku 1952 jsem žil v Luganu, kde jsem vystudoval s titulem inženýr (specializace: výpočty zpěvněného betonu). V současné době mám stále hodně práce. I když jsem již v penzi, práce jsem se nevzdal.

Dalšími mými vášněmi je skauting (včetně filatelistické skautingu) a pobyty v přírodě s karavanem.

MÁ BUDOUCNOST

Myslím, že v budoucnosti mám dost práce s doplňky katalogů výplatních otisků, které mi nahlašují sběratelé.

Lugano, duben 2015

Číst dál...

Výplatní otisky na zabraných územích

VÝPLATNÍ OTISKY NA ZABRANÝCH ÚZEMÍCH

Výplatní otisky na zabraných územích dokumentují mnohé. Ve svém předchozím příspěvku na těchto stránkách („Výplatní otisk na zabraném území“) jsem se zaměřil na vývoj výplatních otisků na zabraném území po Mnichovské dohodě a některé změny. Týkaly se především celkového vzhledu a jeho některých částí (denní, výplatní razítko a označení uživatele).

Změn bylo však více. Jsou víceméně známy, nicméně stojí za připomínky v kontextu sledování otisků této doby.

Předně se změnilo denní razítko – z československého vzoru (motýlek či větrná růžice) nastala změna na říšský obdélník s německou orlicí a názvem Německá říšská pošta v němčině. Známý fakt doplňuji obrázkem originálního věstníku z podzimu roku 1938 a třemi novými vzory výplatního otisku, které byly jedny z prvních tohoto vzoru. Kolega Berhnard Brunner poskytl otisk ze sbírky s datem 16. 12. 1938 (Lovosice), katalog přátel Dürsta a Eicha uvedl otisk z Podmokel s datem 22. 12. 1938, já mám ve sbírce datum 28. 12. 1938 otisku uživatele Schubert. Vyskytly se otisky s dřívějším datem?. Zajímavé je, že u všech tří je vysekané denní razítko, nové do té doby použití nebylo zhotoveno.

Další zajímavostí je skutečnost, že na zabraná území pronikly výplatní stroje další soustavy (odlišné od do tehdy monopolní soustavy Francotyp). Monopol narušila soustava Postalia. Tento fakt je z literatury již známý, nicméně stojí za připomenutí. Doposud se traduje, že k porušení monopolu došlo až zavedením soustavy Universal Postal Frankers MV na poštovní přepážky ve 40. letech po válce . Zatím jsou známy ze sledované doby čtyři otisky (v katalogu Di Casola/Leiš označeny jako Postalia D2). Čtvrtý zobrazený otisk je uveden ve zmíněném katalogu Dürstově a Eiuchově. Otisky nesou datum v rozmezí 9. 6. 1944 – 12. 2. 1945.

Třetí zajímavostí jsou výplatní otisky, které ve svém denním razítku mají vůbec první poštovní směrovací číslo (německy Postleitzahlen) použité na našem území v artefaktu z poštovního provozu. Na tomto místě doplňuji, že byly i další artefakty, které poštovní směrovací číslo v sobě mají (např. R-nálepky, gumová razítka, obálky apod.). Tuto informaci doplňuji těmito ilustracemi:

Ilustrace list 3 – Věstník Říšského ministerstva pošt č. 56/ročník 1944 ze 6. 6. 1944. Věstník doplňuji mapou tehdejšího německého území s detailním označením jeho částí, ke kterým byly přiřazeny poštovní směrovací čísla.

Ilustrace list 4 – Výrobní list ke štočku  výplatního stroje Francotyp (Sudentenländische Treibstoffwerke Aktiengesellschaft, kde je zobrazeno denní razítko s datem 25. 4. 1944 a atypickým vyrytím poštovního směrovacího čísla 11a, které bylo poštovní správou přiřazeno západním sudetských zemím (Sudetenland West) se sídlem v Liberci (Reichenberg) . Jako kontrast uvedeno denní razítko dalšího stroje – číslo je uvedeno v mezikruží před názvem pošty.

Ilustrace list 5 – Další příklady poštovního směrovacího čísla 11a v denním razítku (druhá polovina roku 1944, pravděpodobně i pozdější doba)

Ilustrace list 6 – Další příklady poštovního směrovacího čísla 11a v denním razítku různého vzhledu. Za povšimnutí stojí jednokruhová denní razítka a umístění čísla před názvem pošty.

Ilustrace list 7 – Další poštovní směrovací číslo – 9b – bylo použito na severní Moravě. Označení 9b krylo území východních Sudet (Sudetenland Ost). Otisky se vyskytovaly od 15. 4. 1944 dále.

Další zajímavostí a neobvyklostí je, že na zabraná území se dostaly výplatní stroje německé provenience, některé po válce zůstaly a dostaly se do vnitrozemí, některé byly staženy z poštovního provozu osvobozeného Československa po roce 1945.

Jejich prostřednictvím se k nám dostaly stroje s výplatními číslicemi různých tvarů – gotické hranaté, novogotické a malé oválné (Postalia). Objevily se u nás i dvoukruhová denní razítka s můstky různých velikostí (ty pak u nás zdomácněly až do dnešních dnů až na výjimky dvoukruhových bez můstků).

Označení oprávněného uživatele doznalo dalších změn – poněmčení či zasazení úplně nových uživatelů. Po roce 1945 byly štočky upraveny do české podoby. Některé zmizely úplně se zánikem subjektů, které výplatní stroje vlastnily. „Cesty strojů“ je oblast, kterou se nám již nepodaří zmapovat pro velký počet strojů a nepřesné či neexistující záznamy (zejména čísla strojů a další identifikační znaky, které se objevovaly na kartách, které stroje provázely). A to je škoda. U těch případů, kde se nám to podařilo, jsme překvapeni zjištěnými skutečnostmi.

V obrázkových přílohách jsou uvedeny otisky v černé barvě. Podotýkám, že původní barva je černá.

Uvedená čísla u otisků jsou katalogová čísla z Katalogu Di Casola/Leiš).

Děkuji přátelům Robertovi Di Casolovi a Berhardu Brunnerovi za cenné infomace a poskytnutí obrázků ze sbírek. V novém vydání Katalogu z území Sudet se všechna tato nová zjištění objeví.

Psáno pro www.kf0015.cz a přidáno: 10. 5. 2015

ILE

Číst dál...

TROCHA STATISTIKY

Právě jsem dokončil práci na Sešitu 1 obsahující databázi výplatních otisků složitého období let 1946 - 1992, kdy se v 50. a začátku 60. let výplatní otisky téměř nesbíraly a jejich sběratelé nebyli ani organizovaní v nějakEU smysluplné entitě. Navíc otisky díky nedbalosti všech zúčastněnpýcha při jejich vytváření byly nehezké, nezřetelné, vyjeté na nekvalitních obálkách a dokladech. Ty  byly jen a jen šedivé, modré, bílé, žluté, béžové.Nicméně otisky existovaly a je záslužné je evidovat a popsat. Slovenský katalog jsem přátelům vytvořil, první poštovní katalog též existuje, i když to bylo první nahození a potřebuje oprášit. Sešit 1, ve kterém jsem zachytil otisky z dohlédacích pošt PRAHA_ - PRAHA 093 ,  obsahuje řádově 400 základních výplatních otisků. Malý vzorek, ale udělal jsem si menší statistiku jen tak pro mně, což je vždy poučné. K čemu jsem dospěl?

 

POČTY strojů dle soustav

V tomto období vyplácely stroje těchto výrobců:

FRANCOTYP (evidováno 250),

POSTALIA (111)

PITNEY-BOWES (7)

HASLER (2)

POSTALIA JUNIOR (1)

 

Dominantní byly dvě soustavy - Francotyp a Postalia, Francotyp byl nepřekonatelný, tvořil 68%, Postalia 24%, ostatní tři soustavy byly zanedbatelné, nicméně též zajímavé (jako např. Swissair se svým Haslerem a označením zkratky pro stát ČSSR, ty se pohybovaly od 0,3% k 2%).

 

POČTY dle číslic výplatního razítka

Od pradávna mne zajímají číslice výplatních razítek, zejména u strojů Francotyp.

Proč. Jednoduché. Zástupci československé poštovní správy asi ve spolupráci s firmou B. Jarolímek si vydupalinv Berlíně vytvoření specifických a tehdy ojedinělých československých oválných číslic, dodávám, že různých velikostí, a i oválných tvarů. Jak dopadly tyto číslice u tohoto vybraného vzorku, který nemusí být určující!

 

Oválné československé číslice vytvořily u sledovaníého vzorku počet 156 (91,8%). To už vydá na studijní exponát s tématem "výplatní číslice". Zachytil jsem i gotické (4) - a novogotické (10). Dodávám, že vše u komerčních strojů (ne poštovních), a jen u soustavy Francotyp.

 

 

8/11/2019

ILE

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS