Výplatní otisky čs. Sokola v období protektorátu: 16. 3. 1939 - 8. 5. 1945

Příspěvek ke 160. výročí založení českého Sokola. 

V tomto období prošly oba výplatní stroje, které si opatřila u firmy B. Jarolímek Československá obec sokolská, mnoha změnami. Uživatel používal dva výplatní stroje. Vzniklo celkem osm výplatních otisků zejména díky změnám ve státoprávním uspořádání bývalého Československa a vydanými nařízeními  okupačními silami o dvojjazyčnosti. Svou roli zahrálo i pozdějšímu rozpuštění Sokola a jeho převedení pod nucenou správu poručníka a nominovaných organizací.  Došlo k tomu ale i díky reorganizaci samotného Sokola (vytvoření Svazu biografů). 

Výplatní stroj Francotyp - Bafra  s otiskem FR 8h - 4m, který plnil příležitostnou a propagační funkci během sokolského sletu, vyplácel v tomto období korespondenci  Svazu sokolských a jiných biografů, což bylo nákupní, výrobní, půjčovní a úvěrní zapsané společenstvo s r. o. se dídlem v Tyršově domě v Praze III. 

Dohlédací poštou pro oba stroje byla pošta PRAHA 9. 

FRANCOTYP

Otisk FR 6h - 4m 

Otisk československého vzoru

Několik měsíců po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava bylo z technických důvodů povoleno používat výplatní stroje s otisky československého vzrou. Ty se nelišily od otisků používaných během 1. a 2. republiky.

Ukázka otisku z 1. republiky.

Ukázkový otisk s datem 4. 9. 1937.

Otisk s datem 12. 10. 1939

Otisk neúplně poněmčený prvního protektorátního vzoru (změna výplatního razítka).

Nastalo období, kdy zmínka o všem "československém" ve veřejném prostoru  musela zmizet. Celistvost dokládá začernění tohoto slova v názvu organizace. Zajímavé je, že znak byl odkryt celý, nebyl začerněn, písmeno "Č" v logu bylo viditelné. Tak tomu bylo i ve výplatním otisku.

Otisky s daty 5. 1. 1940 a 3. 9. 1940

Otisk s úplným poněmčeným vzhledem, druhý protektorátní vzor (dvojjazyčné denní a výplatní razítko).

Přicházá rok 1941. Osud Sokola byl zpečetěn. Říšský protektor Konstantin von Neurath vydává Přípis č. j. BdSI I - I - 145/41 dne 12. 4. 1941, ve kterém zastavuje činnost Svazu, žup a jednot Sokola. Správa Sokola  a jeho majetku se dostala pod poručníka (treuhändera). Za zákonem následovala perzekuce. Zejména ve dnech 7. - 8. 10. proběhla "akce Sokol" včetně zatýkání a deportací zatčených členů Sokola  do Terezína a Osvětimi. Za těmito akcemi stál nový říšský  protektor Reinhard Heydrich. 

ČOS byal definitivně rozpuštěna, mládež byla přesunuta pod Kuratorium pro výchovu nládeže v Čechách a na Moravě. V život přišla nucená správa v čele s organizací  Der Nationalsozialstische Reichsbund für Leibesübungen (NSRL) a další nominované organizace.

Tento smutný  vývoj se odrazil ve vzhledu výplatních otisků.

Otisk s datem 9. 10. 1941 (stroj s otiskem byl již připraven den po "Akci Sokol) - otisk 1. dne (R)

Změna označení oprávněného uživatele   - původní označení změněo na "TYRŠŮV  DŮM/PRAHA III.). Logo ČOS zmizelo.   

Otisk s datem 24. 11. 1941

Vývoj šel dál a označení bylo změněno na německé. Došlo k úplnému poněmčení otisku původně patřícímu ČOS i na místě označení uživatele. 

Vytvořil se třetí poněmčený vzor. 

FRANCOTYP

FR 8h - 4m

Druhý výplatní stroj Francotyp - Bafra používaný Svazem sokolských a jiných biografů.

Původní označení vystřídal reklamní text: "SLOUŽÍME/ČLENSKÝM/BIOGRAFŮM/STAŇTE SE NAŠIMI ČLENY".

Otisk československého vzoru

Otisk s datem 24. 3. 1939 - otisk 1. dne (R)

Otisk neplného poněmčené vzoru (německo - český text ve výplatním razítku).

Zatím neznámý, ve veřejném prostoru se neobjevil, ale určitě existoval. Těmto změnám se nevyhl žádný aktivní výplatní tsroj. 

Otisk byl z roku 1939/1940.

Otisk úplného poněmčeného vzoru (k německo - českému výplatnímu razítku se připojilo i německo - české denní razítko)

Otisk s datem 16. 5. 1940 - otisk 1. dne (R)

Poštou prošlá celistvost s výplatním otiskem ze dne 4. 9. 1940

Úředně předepsanou barvou pro výplatní otisky v Ćeskoslovensku, ale i ve světě (až na povolené výjimky) byla barva jasně červená. S nástupem elektronizace a digitalizace UPU povolila i  další barvy (po ní se přizpůsobil i operátor výplatních otisků v České republice - Česká pošta s.p.), lépe čitelná - modrou a černou. Zatím ve světě převažuje modrá, u nás se hlavní výrobci výplatních strojů rozhodli též pro modrou.

Z dob Protektorátu, ale i v období po roce 1945 se vyskytly ojedinělé případy použití jiné než povolené jasně červené  barvy (respektive modré pro novinové zásilky) . Tou barvou, kterou někteří uživatelé vyplácely své zásilky byla barva fialová.

Reprodukuji dva příklady.

PŘÍKLAD PRVNÍ.

Protektorát ČM

Uživatel: Česká společnost pro průmysl cukerní/Akciová společnost pro obchod s cukrem

Dohlédací pošta PRAHA 1

FR 8h - 4m

Vývojová srovnávací a časová řada (odspodu nahoru)

Otisk 10. 2.1941

fialová barva

Otisk 11. 3. 1941

lehce nafialově až červená barva

Otisk 19. 6. 1942

barva jasně červená

Důvod ?

Další záhadou je, že za Protektorátu tento uživatel nebyl nucen přejít na předespanou variantu popisek běnecko - českou, zůstal jen u české (a to i na obálkách), nechal provést předepsané změny v e výplatním a denním razítku a upravil název přejmenované ulice. z Lützowovy ma Beethovenovou. U spodní obálky došlo k použití obou ulic bez opravné poznámky, jak bývalo zvykem.

PŘÍKLAD DRUHÝ

3. republika

Uživatel: Okresná sociálna poisťovňa v Nitre

Dohlédací pošta NITRA

Otisk s datem 13. 11. 1945

FR 8h - 3m

MP

Název firmy (příjmení či zkratka?) - Jarola s logem v troj§helníku, písmena G. S. vně (mezi denním a výplatním razítkem)

Subjekt G. S. Jarola

Činnost: výroba oa bchodtextilem

Výplatní stroj Francotyp, sběratelsky FR 8h - 4m

Dohlédací pošta: STRASSNITZ/STRÁŽNICE

Druhý definoitivní protektorátní výplatní otisk, úplný poněmčený vzor

Výplatní otisk 1. dne 30. 4. 1942

Poštou prošlá celistvost s otiskem s datem 10. 5. 1944

Sedmým pokračování tohoto identifikačního vysvětlení končí seriál o  mimopražských otiscích obsahujíccíh zkratky, iniciály, kresby, trklsmní texty, názvy výrobků a tak podobně. z odby Protektorátu.

Je pochopitelné, že když se objeví další nejasnosu, k seriálu se formou vysvětlivky vrátím.

Nyní nás čeká období 3. republiky a výplatní otisky s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice z let 1946 - 1948 (oficiálně povolené období používání těchto otisků) až 1951 (poslední případ opožděné větrné růžice ve výplatním otisku. Vysvětlivky a objasnění se bude držet Identifikačního rejstříku, který je otištěn v Katalogu výplatních otisků z území Ćeskoslovenska 1946 - 1948 (s výplatním razítkem tvaru motýlka), Filatelie 18/1983 strana 133 a 134. VYSVĚTLENÍ SE SOUSTŘEDÍ NA OTISKY PODLE TÉTO OSNOVY:

- ADRESY (13),

- NÁZVY VÝROBKŮ, REKLAMNÍ SLOGANY, POPIS ČINNOSTI (15),

- LETOPOČTY (3),

- ZKRATKY (46),

- KRESBY (17), též ve spojení s dalšími údaji.

Identifikační vysvětlivky budou selektivní a budou se tákat těch případů, které ještě v několika desítkách pokračování nebyly vysvětleny. Jakékoliv opakování by bylo nošením dříví do lesa.

Na úvod dvě celistvosti, které dokreslují, nač se soustředím.