HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Celistvosti v rarity přetvořené (13)

Celistvosti v rarity přetvořené (13)

 

Na zobrazené celistvosti je kromě hodnoty celiny dodatečné vplatné ve formě výplatního razítka s hodnotou ve tvaru  pseudoznámky neúplného výplatního otisku. Takový vh případů není vidět mnoho. Obvykle dle předpisů se měl vyjet celý poštovní výplatní otisk (s denním razítkem). Zajímavost poštovního provozu to rozhodně je.

 

 

 

 

 

Číst dál...

První výplatní otisk na světě

PRVNÍ VÝPLATNÍ OTISK NA SVĚTĚ

(ke dni 15. 4. 2019, datu vzniku tohoto článku)

Každý obor lidské činnosti nutí své příznivce k tomu, aby vypátral a zveřejnil, kdo byl v tom kterém úseku první. Nejinak tomu je i ve sběratelském oboru otisků výplatních strojů. Je vždy otázkou času, kdy světem uznaný rekord bude překonán. Nejinak tomu bylo i u výplatních otisků. 

Před rokem 1997 se světová sběratelská, badatelská a odborná veřejnost shodla na to, že prvním světově uznaným výplatním strojem na světě splňujícím atributy tohoto vynálezu na vyplácení listovních zásilek, byl vynález Karla Uchermanna z Norska. K tomuto kvalifikovanému závěru přispěly dvě autority své doby – S. D. Barfoot, B.Sc. a Werner Simon, kteří ve svém katalogu The Meter Postage Stamp Catalogue, jehož vydání bylo podporováno jedním z výrobců Universal Postal Frankers Ltd. z Londýna, přiznali prvenství Uchermannovu vynálezu. Tento vynález vyrobený firmou Krag Maskinfabrik z tehdejší Kristiánie (nyní Oslo) byl schválen Královským norským ministerstvem pro veřejné záležitosti dne 6. 5. 1903 a byl použit na Hlavní poště v Kristiánii v době od 15. 6. 1903 do 2. 1. 1905. Vyplácel zásilky a registroval uhrazené poplatky.

Léta 1996 a 1997 do této na první pohled neochvějné a nezlomitelné skutečnosti vnesla nové světlo. Nejdříve to byl Ken Lawrence, filatelistický badatel a autor napsal v květu 1996 do časopisu American Philatelist článek o experimentu na úseku výplatních strojů, který patentoval italský hrabě Detalmo Di Brazza z Udine v Itálii žijící s rodinou v USA. Jeho patent byl předložen příslušným úřadům k zápisu 30. 6. a 28. 7. 1896. New York Times dne 7. 10. 1897 z té doby potvrdil, že tři výplatní stroje dle tohoto patentu byly v provozu v New Yorku v roce 1897.

 

Dále to byl sběratel a vystavovatel Doug Kelsey, který na výstavě PACIFIC 97 vystavil získaný výplatní otisk na celistvosti. Měl datum 1. 3. 1897 a prošel poštou. Měl licenční číslo M4 a byl umístěn nejprve na 42. ulici/Park Avenue a v neznámé době přemístěn do Bowling Green Building.

I tento stroj, jak potvrdila světová odborná veřejnost a badatelská entita, měl dva parametry – vyplácení a registraci poplatků. Otázkou zůstává, kolik bylo v té době v užívání strojů. Tři nebo čtyři? Novináři hovoří o třech, ale zachycený otisk měl číslo M 4. To už není pro historii tak důležité. Co je jednoznačné, je skutečnost, že

„Tímto objevem se doba vzniku prvního výplatního stroje posunuje do konce 19. století a mění se podoba a údaj o vynálezci prvního výplatního stroje a jeho otisku. Svět přepsal historii. Pokus Karla Uchermanna se odsunul na druhé místo“.

 

Tuto událost popisuji ve své nedávno vydané knize „Frankotypisté“ (2018) na straně 9. Slova dokládám i ilustracemi.

V roce 1997 jsme přepsali historii, dočkáme se další změny? To nám řekne budoucnost a badatelská píle sběratelů.

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (3)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (3)

 

První otisky z výplatního stroje Francotyp uživatele firmy kork - Lewi z Roudnice nad Labem se otiskly poprvé dne 19. 7. 1939. Bylo to již v době existence Protektorátu ČECHY a MORAVA, ale ve výplaztním razítku se objevilo ČESKO - SLOVENSKO. Není divu technika se zpozdila. I když Národní shromáždění druhé republiky přijalo rozdělený název, i když ne plným počtem hlasů zákonodárců, přesto někteří uživatelé si objednali razítko s rozděleným názvem a vtělenou státoprávmní pomlčkou. Došla až v době nového státního celku. V tomto došlo k raritě. Takovýchto otisků nebylo moc, technika jaksi selhala. Anebo v tom byl jiný důvod? Snad lidský faktor. Události těch dob nám byly zachovány na poštovně historických celistvostech. U firmy Kork - Lewi máme nulový otisk (první otisky na karty se takto většinou tiskly), další ve sbírce dosvědčují, že vyplácely i  zásilky. Moc takových případů nebylo, proto jsou raritní. Protektorátní stát zahtily zejménaotsiky s nápisem Československo, podzim je změnil na dvojjazyčné Čechy a Morava....

 

Nulový otisk Korklewi 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS