HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

TORZA VÝPLATNÍHO OTISKU (10)

Desátá část torz čs. výplatních otisků 1. republiky by se dala nazvat něco jako "Nezkrotitelné vé". Kvůli němu mají sběratelé radost hned z několika otisků uživatele Vzájemné pojišťovny.

Na titulce je popsána historie, jak to všechno vzniklo. Uživatel si nejdříve nechal vyrýt štoček uživatele s dvouřádkovým malým nápisem. S největší pravděpodobností byl z tohoto důvodu pojišťovnou zamítnut a údajně nebyl nikdy namontován. Nejsou celistvé eseje, jen se zachoval cenný černotisk původního názvu. Zachoval se ve dvou podobách, možná, že byly ryty dvakrát. V nápisu je malé "vé".

I když povolení bylo vydáno až v lednu 1930, výplatní stroj již začal vyplácet s druhým vyrýtým označením již od 3. 12. 1929 (nápis byl čtyřřádkový - přibyl domicil). "Vé" v nápisu je vysoké, ne malé. Viz třetí výplatní otisk v pořadí prvního dne. Postupem doby se z velkého "vé" zůstalo malé "vé". Pravděpodobně opotřebením. Tento otisk dostal škpt. Winkler informaci na kartě se vzkazem od uživatele : "....že pan insp. Konixer není v našich službách....". Díky Bohu, že se F. T. Winkler dotázal a zachoval nám otisk s malým "vé".

Označení bylo pod výplatním razítkem otisku. Zajímavé jsou atypické číslice výplatního razítka, hlavně větší odstupy od sebe než u jiných výplatních hodnot.

A poslední podoba otisku je opět se čtyřřádkovým nápisem, štoček byl nově ryt a vsazen mezi denní a výplatní razítko.Otisk vyplácel pravdědobně až do konce období 1. republiky. Za dob Protektorátu ČM měl hned tři podoby, ale v jiném stroji FR 6h - 4m a s novým štočkem - "stejný název v erbu" mezi denním a výplatním razítkem

:

- 9/39   československá podoba otisku

10/39-  1. protektorátní podoba s poněmčeným výplatním razítkem

- 9/41- 2. podoba  protektorátního otisku s poněmčenými denním a výplatním razítkem.

 

Ale to už jsme překročili období 1. republiky.

 

POJ 1 001     POJ 2 001     POJ 2 002      POJ 3 001    POJ 3 002     POJ 3 003    

 

 

Číst dál...

THE FIRST IMPRINT OF THE SECOND METER STAMP MACHINE (FRANCOTYP) IN CZECHOSLOVAKIA

První otisk druhého výplatního stroje v pořadí druhého uživatele uživatele Česká průmyslová a hospodářská banka, Příkopy 35,  v Praze 1. Otisk č. 1 pořízen 16. 9. 1926 a Protokol odeslán poštou do Poštovního muzea, kde je dopis s podpisy čs. poštovní exekutivy/protokolární komise ministerstva pošt a telegrafů v čele s dr. Karlem Dunovským uložen. Výplatní stroj byl německé výroby, výrobcem  firma Francotyp GmbH. Schváleno na základě Věstníku č. 44 z 9. 9. 1926. Stroj B3, starší typ byl zapůjčen bance generálním zástupcem výrobce v ČSR firmou B. Jarolímek nezávazně na zkoušku. Zásilky stroj vyplácel od 16. 9. do 9. 11. 1926. Dohlédací pošta PRAHA 25. Stroj byl zakoupen až 10. 11. 1926.

POZOR: V chronologickém katalogu arch . Alberta Jonáše je tento stroj uveden chybně  jako čs. výplatní stroj č. 1 (katalog chybně uvádí první den použití 15. 9., ve skutečnosti byl první oficiální a úředně uznaný otisk až o den později 16. 9.) Před tímto datemmohly být pořízeny  dozajista jen zkušební otisky či eseje. 

 

Zajímavé je, že slavnostní akt byl plně v kompetenci poštovních orgánů. Na protokolu nejsou podpisy vedení banky/uživatele, firmy B. Jarolímek, či zástupců výrobce.

 

ILUSTRACE: Fotokopie obálkys výplatním otiskem, Protokolu o uvedení do provozu s  podpisy účastníků slavnostního uvedení stroje do provozu, portrét dr. Karla Dunovského, generálního ředitele pošt a telegrafů a vedoucího delegace (Langhans).

 

 

2. výplatní stroj 001     Druhý VS 001      Druhý VS 002     Karel Dunovsk

 

 

Číst dál...

FILATELISTICKÁ VĚTRNÁ RŮŽICE

FILATELISTICKÁ VĚTRNÁ RŮŽICE

Při psaní svých memoárů a hlavně při hledání archivních podkladů pro mé dvě stěžejní práce o sběratelství výplatních otisků „Žralok a frankotyp“ a „Frankotypisté“ jsem velmi intenzivně procházel nejrozličnější archivní zdroje a dobové filatelistické časopisy. Narazil jsem při tom na nejrůznější zajímavé souvislosti a fakta. Jedna taková zajímavost mi uvízla v paměti a dnes se k ní vracím. Prostě mi to nedá.

Sběratelé začínající, a pokročilí už dobře vědí, že jednou ze součástí výplatní ho otisku je výplatní razítko, které definujeme jako „část otisku výplatního stroje (výplatního otisku) vyznačující název státu a výši výplatného, tvoří jej dvě části, pevná (rámeček příslušného tvaru, název státu eventuálně symboly výrobce stroje či pošty) a pohyblivá (výplatní číslice, eventuálně provozní měnitelné symboly u stroje –např. výplatní znaménko anebo symbol výplatní měny)“.

 

Rámeček, v jehož prostoru daného jeho tvarem, může mít různý tvar. UPU nechává rozhodnutí o tvaru na příslušné národní poštovní správě.

 

Československá poštovní správa se počátkem 20. let minulého století rozhodla o zvláštním tvaru, která vystihovala ideovou zakotvenost nového moderního zařízení při vyplácení zásilek, plně a srozumitelně se identifikovala s poštovním provozem vis a vis veřejnosti a ba co víc, estetický tvar se stal populárním mezi sběrateli.

 

Stala se jím poštovní „větrná růžice“, symbolizující rozesílání pošty do všech světových stran, jak jsem zachytil kdesi při dlouhých hodinách v archivech. Sběratelé byli prozaičtější – výplatní razítko nazvali prostě „motýlkem“, zejména pro jeho podobu s křidýlky výplatního razítka. „Větrná růžice" či „motýlek“ uživatele pošty a sběratele provázely celou 1. republiku, 2. republiku, Protektorát Čechy a Morava a část 3. republiky. Data uvádím níže. Pochopitelně, že vnitřní část výplatního razítka se měnila hlavně v názvu státu – u některých se do něj dostaly  pomlčka (Česko - Slovensko) či německý jazyk (Böhmen und Mähren).

 

Od prvního dne oficiálního použití dne 16. 9. 1926 až do změny, o které bylo rozhodnuto poštovní správou 17. 12. 1946, ale setrvačností tento tvar vydržel až do 13. 7. 1951. Toto datum je doposud jediné známé ze sbírek (výplatní stroj Francotyp FR 6h-4m), dohlédací pošta BRATISLAVA 2 uživatele Ústredná sociálna poisťovňa v Bratislavě.

 

Když jsem se probíral archivy, narazil jsem na jména exekutivních aktérů zavedení výplatních strojů do našeho poštovního provozu. Opominu dvě hlavní podpůrné postavy – Fatku a Dunovského. Jde o ty, kteří byli těmi vykonavateli jimi schváleného trendu – byli tři Josef Zábrodský, dr. Otokar Růžička a Václav Kučera (poslední dva podepsali za Ćeskoslovensko závěrečný protokol v Madridu, kde se rozhodlo o výplatních otiscích. Byli to odboroví radové a přímí účastníci rozhodných kongresů UPU – v Madridu 1920 a ve Stocholmu 1924, a snad i v Londýně 1928. Tyto kongresy rozhodly o výplatním otisků ve světě a u nás. Proč to říkám. Napadlo mne připodobnění jména jednoho z odborových radů dr. Růžičky s „větrnou růžicí“. Nebo je to ztřeštěná fabulace a spíše se přikloníme ke shora vyjádřené úvaze? Úloha Bohumila Jarolíma a firmy Francotyp si zaslouží další zkoumání tak jako hlubší výzkum jednání ministerstva té doby.

Přidržím se této úvahy, ale na oslí můstek „Růžička – růžice“ nezapomenu. Kdož ví.

Větrná růžice, též kompasová růžice anebo směrová růžice (nebo také hvězdný kříž ve tvaru čtyřcípé hvězdy!) je grafické znázornění – a teď zbystřeme – „SMĚRŮ SVĚTOVÝCH STRAN“. Na kompasu větrná růžice vyznačuje hlavní a vedlejší světové strany (od severovýchodu k severozápadu). Tento výraz se používá i v meteorologii, geografii, klimatologii, větrné energii, stavebnictví A DALŠÍCH OBLASTECH VĚDECKÉHO, ALE I PRAKTICKÉHO ŽIVOTA.

Proč by tomu nemohlo být v poštovnictví? I tam jde o světové strany. Vždyť se zásilky rozesílají do všech světových stran.

 

Pro přehlednost reprodukuji několik příkladů použití větrné růžice, které se objevují již po staletí v praktickém životě (zdroj: www.google.com) a několik celistvostí s výplatním otiskem z 1. republiky, kde je větrná růžice zřetelná. S přítelem Robertem Di Casolou jsme ji zvolili i na titulku našich katalogů výplatních otisků Československa, kterou jsme před několika lety vydali elektronicky na www.kf0015.cz a na svých webech (též ukazuji).

Poslední poznámka:

V roce 1946 došlo ke změně – poštovní správa opustila tento tvaru a dala přednost zoubkovanému obdélníku či „pseudoznámce“. Nověji (zejména u digitálních modrých otisků) i tento tvar byl opuštěn a vytvořily se nutné údaje a symboly v pravé části otisku bez vytvoření tvaru typického pro náš stát. Dokonce zmizel i název Česká republika a do otisku se dostal název Česká pošta, což regule UPU dovolují. Proti tomu není námitka. Ale aspoň mne zamrzí, že jsme se zbavili vynikajícího identifikačního tvaru, plně estetického, typického pro daný stát. Navíc splňujícího reklamní a propagační záměr.

Doba se mění a my s ní. Aspoň že „větrná růžice“ či „motýlek“ zdobí naše sbírky řady z nás.

2/12/2019

ILE

 

Růžice soubor 001

 

 

Růžice 001     Růžice 5 002     Růžice 5 001     Růžice 4 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS