HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FILATELISTICKÁ VĚTRNÁ RŮŽICE

FILATELISTICKÁ VĚTRNÁ RŮŽICE

Při psaní svých memoárů a hlavně při hledání archivních podkladů pro mé dvě stěžejní práce o sběratelství výplatních otisků „Žralok a frankotyp“ a „Frankotypisté“ jsem velmi intenzivně procházel nejrozličnější archivní zdroje a dobové filatelistické časopisy. Narazil jsem při tom na nejrůznější zajímavé souvislosti a fakta. Jedna taková zajímavost mi uvízla v paměti a dnes se k ní vracím. Prostě mi to nedá.

Sběratelé začínající, a pokročilí už dobře vědí, že jednou ze součástí výplatní ho otisku je výplatní razítko, které definujeme jako „část otisku výplatního stroje (výplatního otisku) vyznačující název státu a výši výplatného, tvoří jej dvě části, pevná (rámeček příslušného tvaru, název státu eventuálně symboly výrobce stroje či pošty) a pohyblivá (výplatní číslice, eventuálně provozní měnitelné symboly u stroje –např. výplatní znaménko anebo symbol výplatní měny)“.

 

Rámeček, v jehož prostoru daného jeho tvarem, může mít různý tvar. UPU nechává rozhodnutí o tvaru na příslušné národní poštovní správě.

 

Československá poštovní správa se počátkem 20. let minulého století rozhodla o zvláštním tvaru, která vystihovala ideovou zakotvenost nového moderního zařízení při vyplácení zásilek, plně a srozumitelně se identifikovala s poštovním provozem vis a vis veřejnosti a ba co víc, estetický tvar se stal populárním mezi sběrateli.

 

Stala se jím poštovní „větrná růžice“, symbolizující rozesílání pošty do všech světových stran, jak jsem zachytil kdesi při dlouhých hodinách v archivech. Sběratelé byli prozaičtější – výplatní razítko nazvali prostě „motýlkem“, zejména pro jeho podobu s křidýlky výplatního razítka. „Větrná růžice" či „motýlek“ uživatele pošty a sběratele provázely celou 1. republiku, 2. republiku, Protektorát Čechy a Morava a část 3. republiky. Data uvádím níže. Pochopitelně, že vnitřní část výplatního razítka se měnila hlavně v názvu státu – u některých se do něj dostaly  pomlčka (Česko - Slovensko) či německý jazyk (Böhmen und Mähren).

 

Od prvního dne oficiálního použití dne 16. 9. 1926 až do změny, o které bylo rozhodnuto poštovní správou 17. 12. 1946, ale setrvačností tento tvar vydržel až do 13. 7. 1951. Toto datum je doposud jediné známé ze sbírek (výplatní stroj Francotyp FR 6h-4m), dohlédací pošta BRATISLAVA 2 uživatele Ústredná sociálna poisťovňa v Bratislavě.

 

Když jsem se probíral archivy, narazil jsem na jména exekutivních aktérů zavedení výplatních strojů do našeho poštovního provozu. Opominu dvě hlavní podpůrné postavy – Fatku a Dunovského. Jde o ty, kteří byli těmi vykonavateli jimi schváleného trendu – byli tři Josef Zábrodský, dr. Otokar Růžička a Václav Kučera (poslední dva podepsali za Ćeskoslovensko závěrečný protokol v Madridu, kde se rozhodlo o výplatních otiscích. Byli to odboroví radové a přímí účastníci rozhodných kongresů UPU – v Madridu 1920 a ve Stocholmu 1924, a snad i v Londýně 1928. Tyto kongresy rozhodly o výplatním otisků ve světě a u nás. Proč to říkám. Napadlo mne připodobnění jména jednoho z odborových radů dr. Růžičky s „větrnou růžicí“. Nebo je to ztřeštěná fabulace a spíše se přikloníme ke shora vyjádřené úvaze? Úloha Bohumila Jarolíma a firmy Francotyp si zaslouží další zkoumání tak jako hlubší výzkum jednání ministerstva té doby.

Přidržím se této úvahy, ale na oslí můstek „Růžička – růžice“ nezapomenu. Kdož ví.

Větrná růžice, též kompasová růžice anebo směrová růžice (nebo také hvězdný kříž ve tvaru čtyřcípé hvězdy!) je grafické znázornění – a teď zbystřeme – „SMĚRŮ SVĚTOVÝCH STRAN“. Na kompasu větrná růžice vyznačuje hlavní a vedlejší světové strany (od severovýchodu k severozápadu). Tento výraz se používá i v meteorologii, geografii, klimatologii, větrné energii, stavebnictví A DALŠÍCH OBLASTECH VĚDECKÉHO, ALE I PRAKTICKÉHO ŽIVOTA.

Proč by tomu nemohlo být v poštovnictví? I tam jde o světové strany. Vždyť se zásilky rozesílají do všech světových stran.

 

Pro přehlednost reprodukuji několik příkladů použití větrné růžice, které se objevují již po staletí v praktickém životě (zdroj: www.google.com) a několik celistvostí s výplatním otiskem z 1. republiky, kde je větrná růžice zřetelná. S přítelem Robertem Di Casolou jsme ji zvolili i na titulku našich katalogů výplatních otisků Československa, kterou jsme před několika lety vydali elektronicky na www.kf0015.cz a na svých webech (též ukazuji).

Poslední poznámka:

V roce 1946 došlo ke změně – poštovní správa opustila tento tvaru a dala přednost zoubkovanému obdélníku či „pseudoznámce“. Nověji (zejména u digitálních modrých otisků) i tento tvar byl opuštěn a vytvořily se nutné údaje a symboly v pravé části otisku bez vytvoření tvaru typického pro náš stát. Dokonce zmizel i název Česká republika a do otisku se dostal název Česká pošta, což regule UPU dovolují. Proti tomu není námitka. Ale aspoň mne zamrzí, že jsme se zbavili vynikajícího identifikačního tvaru, plně estetického, typického pro daný stát. Navíc splňujícího reklamní a propagační záměr.

Doba se mění a my s ní. Aspoň že „větrná růžice“ či „motýlek“ zdobí naše sbírky řady z nás.

2/12/2019

ILE

 

Růžice soubor 001

 

 

Růžice 001     Růžice 5 002     Růžice 5 001     Růžice 4 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (38)

V jednom z minulých pokračování seriálu "Celistvosti" jsem psal o předchůdci - uživateli Sudetské továrny na pohonné hmoty v Záluží v Krušných Horách (30). Slíbil jsem se k otisku, který tuto firmu od roku 1939 provází, později vrátit. Činím tak nyní. 

Shodou okolností se jedná o stejný výplatní otisk, který první uživatel v tehdejším Malteurenu über Brüx spustil Jednalo se o výplatní otisk FR 8 - 0 - 3m (g) 1kM. První evidovaný otisk nese datum -8/43-.  Tento otisk používala další továrna, která v dalších letech vystupovala pod jinými jmény.

 

Stalinovy závody (má sbírka eviduje dva otisk s daty 25. 1. 1961 a 27. 1. 1961) - FR 8 - 0 . 4 m 3m (g) - 1K, dohlédací pošta ZÁLUŽÍ v KRUŠNÝCH HORÁCH,

Chemické závody československo - sovětského přátelství, národní podnik Záluží  Krušných Horách, (sbírka: rozmezí dat 15. 8. 1964 - 20. 5. 1968),  -  FR 8 h - 3m (g), 2kM, dohlédací pošta viz shora,

ZOBRAZENÁ CELISTVOST: Viz předchozí celistvost s tím, že druhý řádek označení oprávněného uživatele s textem "ČESKOSLOVENSKO-SOVĚTSKÉHO PŘÁTELSTVÍ" bylo vysekáno (ve sbírce eviduji tři otisky s daty 18. 4. 1969, 02.09. 1969 a 15. 9. 1969). Důvod: nsouhlas s okupací Československa armádami států Varšavské smlouvy 21. 8. 1968. Celistvost s vysekaným otiskem není zajímavá jen z poštovně historického hlediska, ale ze všeobecně historického hlediska. Dokládá jednu z událostí v historii Československa, bohužel  v tomto případě smutnou.

Co následovalo dále, oisk, zejména jeho část, kde je označení uživatele doznalo těchto změn:

Vyryto nové označení a zasazeno do výplatního stroje. V textu se objevila část  textu "československo - sovětského přáteství) - štoček byl vyryt nově. Ve bsírce eviduje první otisk s datem 9. 12. 1969. Poslední otisk tohoto vzhledu mám s datem 16. 7. 1973 (mezitím se změnilo vročení - vyšší číslice roku). Výplatní tsroj stejný, otisk FR 8 - 0 -3m (g), 2K.

Zároveň se 27. 10. 1970 (údaj mé sbírky) objevil i další otisk stroje  Postalia, který si se stejným textem objednal a do provozu uvedl tento subjekt. Poslední datum mé sbírky je s datem 9. 7. 1974. Poté následovalo přejmenovávání, což je již mimo dosah tohoto sdělení.

 

Záluží 001

 

 

Číst dál...

Výplatní stroj KOMUSINA na palubě vzducholodi "Graf Zeppelin"

Výlatní stroj KOMUSINA na palubě vzducholodi LZ 127 "Graf Zeppelin"

 

Ke svému velkému překvapení jsme nedávno v literatuře narazil na zajímavou informaci. Firma Luftschiffbau Zeppelin Co. přijala na svou palubu vzducholodi "Graf ZEPPELIN" německý VÝPLATNÍ STROJ SOUSTAVY KOMUSINA k vyplácení zásilek na trase New York - Friedrichshafen. Psal se rok 1929. V renomovaných katalozích Michel a Sieger jsem o tomto stroji a jeho otiscích nenašel ani zmínku. Literatura uvádí, že stroj nesměl vážit více jak 3 kilogramy, což byla podmnínka výrobce vzducholoidi a Říšského ministerstva pro pošty a telegrafy, který provoz výplatního stroje povolil. K provozu došlo na obou trasách. První se uskutečnila v době od 11. do 15. 10. 1929. Kromě vyplácení strojem se zachovala i řada celistvostí vyplacené známkami a oražená příležitostnými razítky, které byly na palubě. ty již katalogy zachycují a kótují. Nebylo jich více jak čtyři stovky.

 

Zeppelin 002

  I další dvě vzducholodě měly s výplatním otiskem mnohé společného, buď vzducholodě či lety a k vyplácení došlo buď ve vzduchu anebo na souši. Katalogy již tyto otisky zachycují. Jednalo se o výplatní stroje německé provenience Francotyp.

Vzducholoď LZ 129 "Hindenburg"

3 verze otisků s dohlédací poštou Frankfurt (Main) 9 s daty 3. 5. 1937 (text 1. Reise LS Hindenburg nach Nordamerika 2. Mai 1937", 3. - 6. 5. 1937 s textem "In 2 Tagen nach Nordamerika" a třetí s datem od 6. 5. 1937 v několika verzích (jako druhý, bez reklamního textu či s textem "Deutsche Zeppelin-Reederei").

 

 

Třetí vzducholodí, která je spojená s výplatním strojem a otiskem je vzducholoď lZ 130 "Graf zeppelin". Firma Deutsche Zeppelin - Reederei Frankfurt (Main) pouzžívala k tomuto letu dv otisky s různými označeními uživatele (první s obrázkem vzducholodi a druhý s hangárem pro LZ 130, data 3/1938 a 9/1938).Výrobce výplatního stroje firma Francotyp.

 

Obrázky vzducholodií a výpatních otisků jsou ke shlédnutí v katalozích Sieger (Zeppelin Post Katalog - Sieger-Vrelag, 1981, Michel Zeppelin Specialized Catalogue 2003)

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS