HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Celistvosti v rarity přetvořené (11)

Celistvosti v rarity přetvořené (11)

 

Výplatní otisky doznaly po roce 1946 zásadní změny. Dle rozhodnutí poštovní správy se vzhled výplatního razítka čs.  výplatního otisku změnil z "větrné růžice (či "motýlka") na !zoubkovaný obdélní"( či "pseudoznámku").Postupně začly mizet motýlky a byly nahrazovány psudoznámkou. Zachytit oba doklady této změny s co možná nejmenším časovým rozdílem vyžadovalo sběratelského umění. U otisku firmy Jos. Horn a Co., mlýnu na koření, dovoz čaje a koření z Chřibské (německy Kreibitz) se to víc než dobře povedlo. Otisk s datem 19. 11. 1948 byl posledním u tohoto uživatele, otisk s datem 22. 11. 1948 byl prvním s novým vzorem. Obdivuhodné je, že se oba otisky ve vynikající kvalitě a navíc pročlé poštou zachovaly.  Výplatní stroj byl s největší pravděpodobností dovezen z říšského území během let 1938 - 1945. Svědčí o tom gotické číslice výplatního razítka a dvoukruhové denní razítko s můstky, dvě věci, které v prvním období čs. výplatního otisku neexistovaly. Navíc Chřibská je malá obec(v roce 1950 měla jen 548 obyvatel). průmysl však byl značný - sklárny, pivovar a zcela jistě významný subjekt Jos. Horn (založena 1884 se stanicí dráhy Chřibská - Rybniště) s rozsáhlou korespondencí. Katalog otisků Sudet autorů Bouška/Janů/Feldmann tento otisk nezaznamenává, i když s největší pravděpodobností  existoval, korespondence však šla směrem do Říše. Chčibská je město ležící ve Škluknovském výběžku, na okraji Národního parku České Švýcarsko, v Lužických horách. Otisky jsou vzácným dokladem nejen poštovní historie, ale i industriální historie a vůbec dokladem všeobecné historie. Z poštovně hitorického hlediska dvojčata celistvostí tvoří vzácnou zajímavost, kterých z tohoto bdobí není mnoho.

 

 

MOTÝLEK a PSEUDOZNÁMKA 1948 001

 

 

Číst dál...

Celistvosti v rarity přetvořené (10)

Celistvosti v rarity přetvořené (10)

 

Znárodněné výplatní otisky patří mezi hledané kusy tohoto oboru, které dokreslují poštovní a společenskou historii toho či onoho státního celku. Změny se týkají zejména denních razítek, ale i jiných osučástí otisků. Mohou být řízené, ale též živelné. Vysekávání nepohodlných či vadících názvů se děje nejen vysekáním, ale i začerněním (či začerveněním) a podobně. Během Protektorátu došlo i na jeho území k vysekáním českých názvů pošty z denného razítka výplatního otisku (zaznamenány jsou případy v Olomouci a v Brně). Doplňuji fakty o dalších změnách vzhledu výplatních otisků (nařízení ministerstva dopravy) a o zdrojích, které o těchto změnách píší. Tyto změny byly nařízeny z centra, nebyly živelné.

 

POZNÁMKY K PROTEKTORÁTNÍM OTISKůM

Výnos č. 93.369-V/1/38 ze dne 19. 5. 1939

1. 9. 1939   Povoleno vyplácet výplatními otisky i balíkové zásilky, cenné krabice a cenná psaní (vnitřní a mezinárodní styk)

19.9.1939   Nařízeno změnit výplatní razítka otisků z ĆESKOSLOVENSKO na BÖHMEN und MÄHREN/ČECHY A MORAVA

5. 12. 1939 Nařízeno používat dvojjazyčná denní razítka otisku (PRAG 1 – PRAHA 1)

 

Popisovaný a zobrazený případ vysekání nebylo z centra nařízeno (bylo to buď živelné či se souhlasem mstních poštovních orgánů. Nařízení k poněmčení označení oprávněných uživatelů výplatních tsrojů či zavedení dvojjazyčnosti též nebylo centrem vydáno. Bylo na uživatelích, jak se se s tímto "problémem" vypořádají.

Český filatelista č. 3/1940, strana 36 – 37 Článek L. Cibulky, Výplatní stroje Francotyp a jeho otisky

Národní sběratel – František Novotný, rok 1940, 1941

 

Protektorátní celistvosti 001

 

 

 

 

 

Číst dál...

Celistvosti v rarity přetvořené (9)

Celistvosti v rarity přetvořené (9)

 

V červenci a srpnu roku 1924 se ve Stockholmu konal 8. kongres UPU. V návaznosti na rozhodnutí předchozího 7. kongresu UPU v Madridu definitivně rozhodl o povolení pro výplatní stroje v poštovním provozu jako jednoho z prostředků vyplácení zásilek. Firma HASLER ze Švýcarska využila tuto příležitost a účastníkům kongresu a dalším zájemcům předvedla výplatní stroje. Celistvosti obsahuje předváděcí výplatní otisk speciálně vytvořený a uzpůsobený pro Švédsko (viz výplatní razítko). Jde jen o zkušební či předváděcí otisk s hodnotou a o vzácnou zajímavost, i když tento stroj nevyplácel zásilky v poštovním provozu. 

 

Předváděcí otisk Hasler 1924 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS