HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (17)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (17)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (17)

ROK 1986

Na rok 1986 připadlo významné výročí v životě komise. Tato entita více méně nepřetržitě (až na několikaměsíční výpadky) již dvacet let organizovaně zastřešovala československou poštovní historii a sběratelství celin. Navíc se v tomto roce konala významná Celostátní výstava poštovní historie a aerofilatelie v Ústí nad Labem. Tím se stal tento rok pomyslným vrcholkem v organizované poštovní historii.

Federální komise pod mým vedením pracovala v česko – slovenském složení – Evinic, Hašek, Leiš, Martinka, Pakoska, Chmelár, Stříteský, Brabec, Tvrdý, Jech. Vzhledem ke složení komise jsme se scházeli na různých místech, abychom usnadnili mimopražským členům komise netrávit čas ve vlacích či autobusem anebo po různých nádražích. Sešli jsme se celkem čtyřikrát – v Praze, Bratislavě, Chebu a během výstavy v Úst nad Labem. Během jednání komise jsme se z pochopitelných důvodů museli věnovat funkcionařině a byrokratickým záležitostem, ale zavedli jsme zásadu, že při každém stekání si vyslechneme i něco filatelistického či poštovně historického. Při únorovém setkání v Praze přednesl Antonín Hašek přednášku na téma „První razítkovací stroje v Rakousku a typologie současných strojových razítek“. Typologické zásady byly později publikovány ve filatelii, a tak se dostaly mezi širší okruh posluchačů.

V tomto roce se stabilizovaly federální sekce. Hodně pokročila sekce celin pod vedením kolegy Martinky. Metodicky se práce sekce rozdělila na několik skupin a byli určeni vedoucí pracovních skupin – předchůdci v rámci Rakouska – Uherska (Martinka), ČSR I+II (Bortlík, Osuskýú, moderní (Brabec), letecké (Šilhán), ostatní (Nekvasil). K práci vyzval i další kolegy – Palkosku, Papouška, Dočkala, Jahodu, Nekolu a Leukaniče. V rámci SČSF se celinářskou problematikou zabývalo několik komisí a sekcí. Jednoznačně jsme se shodli, že naší komisi přináleží sledování celiny z historického, funkčního, druhového a typového hlediska a to SČSF akceptoval. Dne 23. 11. 1985 SČSF rozhodlo o názvu naší komise na

                                         komisi poštovní historie SČSF.

„Celiny“ z názvu vypadly z důvodů, že se jimi zaobíralo několik komisí. Tato otázka zůstávala k řešení.

Stabilizovala se sekce dopravy poštovních zásilek, byl ustaven tajemník – Jan Jonáš. Rozšiřoval se aktiv sekce přepravy poštovních zásilek a zvláštních druhů zásilek. Na práci se kromě vedoucího Jana Suchého podílel i vít Vaníček.

Intenzivně se pracovalo na Generálním a oborových řádech. Předseda založil kroniku KPHC SČSF, kterou po skončení existence komise předal Poštovnímu muzeu v Praze. zaslouží si zmínit, že kroniku vyrobil bratra Pavla Stříteského v důstojném formátu, s kvalitními listy, vázanou v ků§ži a pevně okovanou stříbrnými šrouby. Kroniku jsem pravidelně doplňoval a ta se stala němým svědkem života komise. V dalším pokračování neměli následníci zájem , a proto skončila v depozitáři Poštovního muzea.

Publicistiku stavěla komise na jedno z předních míst činnosti, zejména pak propagační články o poštovní historii na stránkách Filatelie a Mladého filatelisty. Seriál v Mladém filatelistovi měl velký ohlas mezi mládežníky.

systém se vnesl do existujících exponátů poštovní historii a celin zejména díky Pavlovi Jechovi. Přehled se stal vynikající kartotékou, kde byly pečlivě zaznamenávány i ocenění. Přehled byl základem pro rozhodování SČSF. Jádrem bylo 37 exponátů (rok 1986), které byly špičkové a mnohé z nich byly zasílány do zahraničí, kde získaly vysoká ocenění. Více než 90% spadalo do kategorie „zlatých“. Jen zbytek byl oceněn stříbrnými či bronzovými medailemi. zapomínalo se na exponáty ve třídě literatury, v tom komise zajistila nápravu.

Jurymanství byla další činnost v hledáčku federální komise.

Velkou pozornost jsme věnovali nadcházející výstavě v Ústí nad Labem, která se konala v době od 6. do 14. 9. 1986. Plánoval se sborník a katalog. Jury měla pět jurymanů a tři pozorovatele. Prosadili jsme besedu vystavovatelů se jurymany. Nemohl na chybět seminář poštovní historie a aerofilatelie se čtyřmi přednáškami – 100 let R-nálepky (Šimonovský), 60 let firemního výplatního otisku (Leiš), 40 let poštovního výplatního otisku (Bouška) a přednáška na téma aerofilatelie (Helm). K výstavě bylo zadáno razítko s oběma motivy (poštovní historie a aerofilatelie) a plánovala se i známka. s R-nálepkou. V katalogu výstava se plánovaly články Historie ústecké pošty (Polišenský), Razítka Ústí nad Labem (Palkoska), Výplatní otisky Ústí nad Labem (Bouška, Leiš). Sborník předpokládal otištění článků 100 let R-nálepky )Šimonovský), 96 let uherské R-nálepky na Slovensku (Tvrdý), Automatizace současného čs. provozu (Brabec, Langhammer),Příspěvek k historii čs. výplatního otisku (k jeho 60. výročí) – (Bouška, Leiš), Poštovní použití leteckých známek ĆSR po roce 1945 (Oláh), Čs. balonová a vrtulníková pošta (Kolář), Rakouská vzducholoď Haida (Šilhán, Nekvasil).K výstavě byl vydán i plakát. Propagaci ve filatelii byla věnována též velká pozornost.

Začaly práce na názvosloví poštovní historie a celin, a to i včetně slovenské problematiky. Názvosloví se objevilo v publikaci Československá filatelie a do dneška přehled hesel nebyl překonán v žádné publikaci. Práce se zúčastnil široký aktiv členů naší komise. Všechna navržena hesla do „heslovníku“ byly tehdejší vedoucím kolektivu, který publikaci zpracovával, Pavlem Pitermannem akceptována v celé šíři. Celkem jsme začali pracovat na 600 heslech.

V roce 1985 jsme do zahraničí a na družební výstavy vyslali celkem 37 exponátů. Exponáty v Římě, Hamburku, Berlíně, Smolensku, na Ukrajině, Salgotarjánu,na Kubě, a v Bohumíně obstály a dosáhly tato ocenění:

Z           3

VPZ       8

MPZ     9

VS         3

MS         3

S             5

PS           1

MPS       1

B             1

II.cena   1

III.cena   2

V československu bylo vystaveno 69 exponátů (ČR) a 9 exponátů (Slovensko). nejvíce se vystavilo 30 exponátů z historie poštovnictví )30), dále ze směrů dopravy poštovních zásilek (18), adjustace poštovních zásilek )7), zvláštní přepravy zásilek (10) a celin (13). Převaha ocenění se soustředila do kategorie velkých a malých stříbrných (celkem 50).

Bratislavské zasedání navštívili Evinic, Gebauer, Leiš, Martinka, Stříteský, Jech, Tvrdý, Brabec, J. Tekeĺ. Omluvili se Hašek, Chmelár, Palkoska a Suchý.

Publicistika byla jedním z hlavních diskutovaných bodů. Schválili jsme další pokračování seriálu o poštovní historii formou dvanácti článků. Nezapomněli jsme ani na články v Mladém filatelistovi.

Začala se připravovat Světová výstava poštovních známek PRAGA 1988, při níž se plánoval Den poštovní historie na datum 31. 8. 1988.

Jednali jsme o přípravách na Celostátní výstavu poštovní historie a aerofilatelie. Byla ustavena jury Palkoska, Leiš (tajemník bez hlasovacího práva), Blaha, Obert, Jaššo, Bísek, Crha.Celkem došlo cca 100 přihlášek k vystavení v soutěžních třídách.

 

Výstavy v roce 1986 aktivně jurovaly členové sekce jurymanů PH (řádní jurymani či aspiranti – Blaha, Evinic, Jaššo, Leiš, Martinka, Obert, Palkoska, Tvrdý . Jurymany bylo obsazeno cekem 16 výstav (!), které se v roce 1986 konaly.

Předseda Leiš prezentoval nový zpravodaj KPH SČSF „Postilión“ a jeho 1. číslo. Komise rozhodla o vydávání pouze jednoho zpravodaje s tím, že bude aspoň na začátek obsahovat rubriky existujících sekcí a budou zřízeny dvě nové rubriky „Slovo mají předsedové SČF a ZSF“.

U příležitosti Celostátní výstavy v Ústí nad Lbem se konalo i zasedání komise . To už bylo po jurování, takže jsem měl možnost oznámit výsledky práce jury. Výstava dopadla úspěšně a zase posunula sběratelství poštovní historie o kousek dopředu. Katalog, sborník (i když nedošlo na vytištění několika článků) a exponáty a doporovodný seminář přispěl k rozšíření znalostí čs. poštovních historiků.

Komise se detailně zabývala činností sekce jurymanů poštovní historie a neuspokojivým stavem v obsazení. V té době komise disponovala pouze čtyřmi řádnými jurymany. Proběhla řízení s adepty, ale byl konstatován neuspokojivý stav. Adepti nají nedostatečnou teoretickou přípravu, neovládají znalosti teritoriální filatelie, zejména známkovou problematiku, podceňuje se encyklopedická znalost, nedostatečná je znalost aspoň jednoho světového jazyka, je zanedbána znalost historie Československa. Aspirantům a kandidátům byli určení konzultanti.Doporučeny semináře pro adepty jurymanství. Stanovit by se měla i povinná a doporučená literatura. Trvalý úkol v tomto směru byl přijat.

Naprosto neuspokojivá je situace v tištění zpravodaje Postilión – 1. číslo bylo předáno v březnu k tisku, v září nebylo ještě vytištěno. Intervence u SČF zůstaly nevyslyšeny.

Pro rok 1987 jsme plánovali se sejít v Praze, Bratislavě, Nitře a Terezíně.

Poslední zasedání KPH ČSF se konalo v Chebu a bylo doprovázeno i zasedání několika sekcí.

Zúčastnili se jej Hašek, Leiš, Stříteský, Tvrdý, Brabec, Šimonovský, Śpaček, Vychodil, Tauchen. Dvořák a několik dalších členů sekcí. Zhodnotili jsme práci v roce 1986 a stanovili si úkoly na rok 1987.Rozhodlo se, že bude vydáván samostatný zpravodaj sběratelů poštovních razítek a zpravodaj R-nálepky a doporučené celistvosti. A to kromě ústředního zpravodaje Postilión.

V publicistice jsme se rozhodli, že navrhneme vydat publikaci „Poštovní provoz očima sběratele“.

V roce 1987 se komise soustředí zejména na organizační činnost, publikační aktivitu, výstavnickou a jurymanskou činnost, práci odborně – metodických sekcí a zlepšení jejich práce.

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (1)

Celistvosti v rarity přetvořené

 

Oražená známka šeptá, ústřížek dopisu hovoří, dopis křičí.... (Dr. Franz Kalckhoff)

 

Prvním výplatním strojem, který byl použit na československých poštách byl výplatní stroj švýcarského výrobce firmy   HASLER, která čs.poštovní práva oficiálně zavedla na své přepážky v roce 1946. Umožňoval přijímat doporučené zásilky (viz doporučený obrazec v otisku).Tento stroj byl použit na poště PRAHA 1. Byl zvláštní nejen doporučenžm obrazcem, ale též i výplatním razítkem ve tvaru "motýlka" či větrné růžice", jak zajímavý tvar pojmenovali sběratelé. Výplatní otisky pošt záhy změnily tvar  výplatního razítka z "motýlka! na "pseudoznámku, která lépe vystihovala poštovní provoz.

Po všech těchto úpravách je z n á m á   j e d i n á  celistvost, "která křičí" slovy dr. F. Kalckhoffa a která dokumentuje tuto významnou část československé poštovní historie, zejména pak v tomto případě historii čs. poštovnictví. Raritou se stala svou jedinečností a  krátkostí období, kdy byl tento moderní prostředek vyplácení použit v čs. poštovním provozu.  

 

Raritní celistvost 1 001

Raritní celistvost 001

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (15)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (15)

Rok 1984 byl důležitý pro celou čs. filatelii. Měnila se koncepce, která byla stvrzena hned třemi sjezdy filatelistické entity. Dne 3. 11. 1984 se konal v Brně v hotelu Voroněž IV. sjezd Svazu českých filatelistů, dne 24. 11. 1984 se sešel IV. sjezd Zväzu slovenských filatelistov v Bratislavě a v sobotu 8. 12. 1984 se v pražském Paláci kultury sešel V. sjezd Svazu československých filatelistů. Sjezdy to byly významné a potvrdily to, co se v kuloárech v tomto roce šuškalo. I když se to nezdálo, jednání mělo vliv i na osud poštovní historie a celin v Československu.

Co konstatovaly SČF, ZSF a SČSF na konto čs. poštovní historie a jejich národních úrovní?

SČF: „Jedním z nejpopulárnějších odvětví filatelie SČF je poštovní historie. Na filatelistických výstavách byla reprezentována řadou nově vzniklých poštovně historicky angažovaných exponátů….. Organizačně byla poštovní historie v našem Svazu spojena se sběratelstvím celin, které je zatím jen málo rozvinuto… Rozvoj obou těchto oblastí zabezpečovali v krajích krajští gestoři …… Jejich práce měla vesměs dobrou úroveň …..“.

ZSF: „Oblasť poštovej histórie a vcelín možno charakterizovať najmä študijnou a publikačnou činnosťou….. byly usporiadane odborné semináre. Negativnym javom v práci komisie poštovej histórie a celín boli nedobré osobné vzťahy, ktoré se vo vedení v roku 1984 vyhrotili do takovej miery, že PÚV ZSF rozhodlo o pozastavení činnosti tejto komisie a zároveň rozhodlo o radikálním riešeni situácie. Nie uspokojivá v tomto smere bola i v komisii poštovej histórie a celín ZČSF“.

SČSF: „Oblast poštovní historie zaznamenala … významný rozvoj. Vznikla celá řada poštovně historických ….. exponátů ….. V příštím období bude třeba, aby komise pokračovala v nastoupené cestě a navíc, aby rozvinula systematickou činnost v přípravě a zvyšování kvalifikace jurymanů pro obor poštovní historie a celin“.

Mezi řádky se dalo číst poměrně dost.

IV. sjezd SČF rozhodl o zřízení komise poštovní historie a celin SČF na národní úrovni a jejím předsedou byl zvolen Vr. Palkoska.

V. sjezd SČSF rozhodl o zřízení komise poštovní historie a celin SČSF na federální úrovni a předsedou byl zvolen dosavadní II. místopředseda komise I. Leiš.

Slovenskoisi zvolilo svého předsedu – Dušana Evinice.

Národní komise v českých zemích měla toto složení po sjezdových jednáních:

Palkoska, předseda, Maxa, tajemník, Leiš, místopředseda, Bouška, vedoucí sekce výplatních otisků, Maxa, vedoucí sekce poštoven, redaktor časopisu Poštovny, Polišenský, vedoucí sekce historie poštovnictví, Langhammer, vedoucí sekce mechanizace a automatizace pošty, Suchý, pověřený vedoucí zřízení sekce poštovních militarií, Mahovský, zástupce vedoucího sekce doporučených zásilek a redaktor zpravodaje , Jech, evidence exponátů, pověřen vedením sekce razítek, Bortlík, vedoucí sekce celin, Leiše, vedoucí redaktor zpravodaje Poštovní historie a vedoucí redaktor zpravodaj Výplatní otisky, Stříteský, hospodář, redaktor Poštovní historie a Výplatních otisků, členy KPHC byli dále Vančura, Šimonovský a Brabec. Sestavený tým vypadal nadějně, navíc v komisi se objevily noví perspektivní tváře…

Podle složení komise a konkrétních zřízených organizačních článků to vypadalo, že národní komise budou zodpovědny za konkrétní sběratelské obory a federální komise bude metodickým a koncepčním článkem. Navíc symetrický model se vrátil do organizační struktury – dvě národní a jedna federální komise – koordinační centrum, která by zajišťovala činnost výstavní na mezinárodní úrovni, publikační činnost, sjednocovala by hodnocení exponátů a jejich tvorbu, měla by gesci nad jurymanskou činností, zřizovala by odborné komise, sekce, pracovní skupiny, připravovala by vzdělávací program, metodicky by řídila národní komise a jejích dalších orgánů …. Na toto téma se 10. – 12. 2. 1984 v Brně konala velká porada. Výstupy byly jednomyslně přijaty, ale jejich konkretizace způsobila problém. Počátkem roku se konala ještě další zvláštní porada v hotelu Central v Praze. Tam už došlo na lámání chleba. V závěrech z porady bylo jednoznačně stanoveno pro federální komisi toto pravidlo: sekcí je hodně, jsou bezbřehé, je třeba sjednotit existující a perspektivní směry do maximálně pěti směrů. Ty budou zaštítěny sekcemi, v rámci národních komisí formální sekce nebudou…. Uhodil blesk. Na této konferenci jsem byl delegován společně s Vr. Palkoskou, který ihned po úvodě a zahájení zmizel s tím, že jsi „jde něco zařídit“. Už se neobjevil a po nějakém čase jsme se sešli v restauraci Riga na Kulaťáku a já musel referovat, zda nebyly poznámky na jeho osobu. V ten okamžik jsem vše pochopil. Byla to past. Cesty však zpět už nebylo. Byl jsem hozen do vody a musel jsem plavat.

Tuto koncepci jsem odmítl. A to jsem si dovolil hodně. Argumentoval jsem na příkladu zvláštních druhů dopravy a přepravy poštovních zásilek (militárie, pošta ze zajateckých táborů, pošta z koncentračních táborů atd.)., která by „jednou střechou“ vše zadusila. Dostalo se mi obvinění z přílišného patetického přístupu. A bylo vymalováno.

Do určitého data jsem byl vyzván vyhotovit koncepci, která by se vešla do pěti směrů. Velký oříšek.

Ještě dodávám, že do tohoto mlýna jsem se dostal v Kalinince, když jsme se rozcházeli z pravidelné schůze komise v prostorách Městského výboru SČSF. V poklidu jsem rozprávěl s blízkými, když na mne Vr. Palkoska zavolal (už jsem to zažil jednou při lákání do komise PHC!). „Inženýrskej, na chvilku,“ pravil. Informoval mne, že se chystá nová koncepce a že on by si vzal funkci předsedy národní komise a já bych byl nejvhodnější na funkci předsedy federální komise. Mé námitky odmítal, bral to jako hotové. Konzultoval jsem tuto otázku se sobě blízkými v komisi. Někteří mi to přáli, někteří moc ne a argumentovali objektivitou, kterou jsem přijal., Odmítutí se však neuznalo. Byl jsem navržen na předsedu federálu. Chtěl jsem si ještě ověřit mé šance mezi slovenskými přáteli, nebyl čas. Konzultace s věrchuškou naznačily leccos, vypadlo to, že Vr. Palkoska s ní má opět (snad už potřetí) problémy. Věrchuška se asi domnívala, že já budu v nové koncepci povolný. To jsem nebyl, ale ztratil jsem podporu aktivu poštovních historiků, kterým se tímto vzala jejich hračka (přítelkyně tomu říká kačer), se kterou si dlouhou dobu hráli.

Jinak komise pracovala „postaru“, zpravodaje se pravidelně vydávali, na výstavách získávali ocenění, což mne a spolupracovníky povzbudilo. Krajská výstava v Mostě 1980 a Krajská výstava Bratislava – Praha 1982 v Bratislavě udělila zpravodajům malou postříbřenou medaili. I pozdější výstavy ocenily naši práci. Při práci se zpravodaji mi pomáhal skromný a spolehlivý Pavel Stříteský.

Ve Zpravodaji začaly vycházet i nové rubriky POLNÍ POŠTY, CELINY a další. Objevil se v něm i přehled mládežnických exponátů, jejich ocenění a další detaily. Tehdy o poštovní historii měli mladí dost velký zájem. I Pavel se začal věnovat redaktorské práci a začal přispívat do zpravodaje.

Den poštovní historie se konal ve dnech 19. – 21. 1. 1984 v Jindřichově Hradci. Organizačně nám pomáhal KF 02-4 a místní instituce. Přednášek bylo též dost – M. Polišenský na téma „Poštovní jubilea Jindřichova Hradce“. Fr. Dvořák přiblížil razítka I. a II. typu poštovního okresu Jindřichova Hradce, Vr. Palkoska mluvil o čs. celinách 1945 – 1983. Otevřela se propagační výstava, zasedalo rozšířené plénum KPHC, zasedaly sekce (historie poštovnictví a publikační). Pozornost přitáhla zejména Feldmannova přednáška na téma „Co je pošta“ (je otištěna ve zpravodaji Poštovní historie). Byli jsme přijati předsedou Městského výboru M. Smetanou. Vyšel II. sborník „Z poštovní historie J. Hradce – II. díl“. Do ní přispěli Polišenský – Sláma – Hes – Dvořák – Kořínek – Tarant. Příležitostné razítko na otevřené poštovní přepážce bylo též samozřejmostí.

Den poštovní historie v roce 1985 se konal v mostě (8. – 10. 11. 1985). Irgaizace se chopila agilní skupina poštovní historie a celin při KF 04-12 Most. I tam byla otevřena propagační výstava, večer se naplánovala beseda o poštovně historických exponátech, zhodnotila se výstava BRNO 1984. Odezněny přednášky : Fröhlichová (Pracovní a zajatecké tábory na Mostecku), Maxa (Dokumenty zajateckých táborů na Mostecku), Zíbrt (Vlakové pošty) Uskutečnil se i tématický zájezd po zrušených obcích a poštách. Sešly se sekce. Součástí programu byla i výměna.

V roce 1985 na základě jednání sjezdů, aktivů, setkání jsem připravil koncepci federální poštovní historie a návrh na zřízení šesti federálních sekcí. vypracoval jsem směry rozvoje čs. poštovní historie, projednal s národními komisemi (nejen s předsedy komisí) a předložil Předsednictvu ÚV SČSF. Dne 2. 6. 1985 vše bylo schváleno.

Byly schváleny tyto sekce s těmito vedoucími::

1/ sekce historie poštovnictví (Gebauer)

2/ sekce dopravy poštovních zásilek (Jech)

3/ sekce přepravy poštovních zásilek (Suchý)

4/ sekce adjustace poštovních zásilek (Tvrdý)

5/ celin (Martinka)

6/ sekce jurymanská (Palkoska)

Existující sekce, směry, sběratelské obory byly vklíněny do jednotlivých směrů. Vše jsem interně, ale i na stránkách tiskovin vysvětlil aktivu poštovních historiků. Mé přání bylo porýt všechny směry poštovní historie a celin, které se od roku 1526 na našem území a obdobně i na slovenském území rozvinuly.

Začaly přípravy na Celostátní výstavu poštovní historie, celin a aerofilatelie v Ústí nad Labem, která by měla být generálkou na nadcházející výstavu PRAGA 1988.

Začal jsem připravovat novou tvář a koncepci ústředního zpravodaje zhruba od poloviny roku 1986.Otiskl jsem ji v prvním čísle Poštovní historie z ledna 1986. V tomto čísle mi mile poděkoval za práci i předseda KPHC SČF Vratislav Palkoska, což mne dost potěšilo.

„Naše poděkování Ing. Ivanu Leišovi

Ing. Ivan Leiš obětavě po deset let nejen vydával zpravodaj POŠTOVNÍ HISTORIE, ale vykonával i většinu prací spjatých s jeho redigováním. S převzetím jiných úkolů v rámci SČSF končí s touto činností, a tak mu patří náš srdečný dík, za vše, co pro tento zpravodaj vykonal.

Na jeho místo jako redaktor nastupuje jeho dosavadní spolupracovník Pavel Stříteský, jemu přejeme nejen hodně úspěchů v této práci, ale hlavně, aby našel mezi námi dobré a stálé spolupracovníky, jak ve vedoucích odborných pracovních skupin, tak v krajských gestorech i v naší široké čtenářské obci. Nečtěte jen zpravodaj, ale napište nám. Jaká bude vzájemná spolupráce, takový bude i zpravodaj POŠTOVNÍ HISTORIE SČF.

JUDr. Vratislav Palkoska, předseda KPHC SČF“.

Slova hodná přítele a sympatizanta. Zdálo se, že vztahy i přes velké změny budou idylické ….

V té době pokračovala i úspěšná práce Pracovní skupiny Městského výboru Svazu čs. filatelistů Praha pro poštovní historii a celiny. Uspořádala zajímavý cyklus přednášek o poštovní historii Prahy s těmito přednáškami: Kolář – Praha, centrum letecké poštovní přepravy, Leiš – Výplatní otisky prvních pražských uživatelů z roku 1926, Mahovský – Z historie pražských R-nálepek, Hašek – Poštovní strojová propagace na pražských poštách, Bouška – Otisky výplatních tsrojů pražských pošt, Medlín – Rozvoj pošty na území obvodu Praha 4. Přednášky se konaly ve Středisku pražských filatelistů MěstV SČSF v Kalinince. V rámci této entity byla založena i odborná sekce zabývající se poštovní historií Prahy. Pracovní skupinu vedl Pravoslav Kukačka, gestor pro pH při MěstV SČSF.

KPHC vydala poslední číslo Poštovní historie (dvojčíslo 2-3/1986 v dubnu 1986). Již pod redaktorstvím Pavla Stříteského a po hlavičkou komise PHC SČF. Další číslo již nevyšlo a začal vycházet federální zpravodaj POSTILIÓN. O tom v některém příštím pokračování Nejvyšších pater.

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS