HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Literatury není nikdy dost

Při Svazu německých filatelistů působí pracovní skupina Deustche Ostgebiete, která vydává luxusní zpravodaj, kvalitní s vynikajícími ilustracemi, fundovanými lčánky a rozsáhlým obsahem. V ní se tíéž vyskytují články o poštovní historii z území Českjoslovenska. V komissi poštovní historie a vcelin ČSF jsme s kolegy razili heslo: "Literatury není nidy dost". Za zaslání děkuji příteli Hartmutu Saagerovi, předsedovi této entity z Wiesbadenu, který mi reprodukovaný výtisk zaslal.

 

Literatura 001     Literatura 2 001

Číst dál...

VZNIK PŘÍLEŽITOSTNÝCH ARTEFAKTŮ KLUBU 00-15

Na podzim roku 2010 jsem byl osloven vedením klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů,  00-15 v Praze, jehož jsem oficiálně členem bez přestávky od 1. 1. 1973,  s nabídkou na jejího předsedu po odstoupivším Jiřím Váchovi. Osobně jsem neváhal ani minutu, jen jsem si vzal krátký čas, abych tuto důležitou záležitost oznámil rodině a svým obchodním partnerům a spolupracovníkům v mezinárodních organizacích, kde jsem byl stále činný.. Vedení klubu dostalo můj souhlas a zanedlouho členská schůze nominaci schválila. Zařadil jsem se k vynikající společnosti filatelistů a poštovních historiků, kteří tuto funkci zastávali přede mnou za všechny jmenuji alespoň Josefa Kolaříka, Vratislava Palkosku, zastupujícího Antonína Vorlíčka, Antonína Haška a další.

Jedním z úkolů, které jsem prožil v osttaních organizacích, kde jsem působil, bylo stanovení a ukotvení identity této entity. Tím byly a jsou specializované obory ve filatelii  či jejich užší (očištěná) varianta poštovní historie a celiny. Identita se nejlépe ukotvuje s pomocí filatelistických artefaktů a vytvoření hrdosti na entitu pomocí vlastní historie. Filatelistická entita, s kterou jsem jako ostatní spojil svůj filatelistický osud, měla svou slavnou historii. O to byla má úloha lehčí.

První větší akcí, kterou jsem s polečně se člny stávajícího výboru incioval, bylo 70. výročí založení klubu v době Protektorátu Čechy a Morava - 13. 5. 1943 v Obecním domě. Jaké by to byly oslavy bez filatelistických materiálů, a navíc materiálů poštovně historických. Navrhli jsme poštovní dopisnici, kde by se zakotvily nejen naše výročí, ale i další poštovně historické skutečnosti. Logickou souvislost jsem našel v poštovních směrovacích číslech (v roce 2013 jsme si připomínali jejich 40. výročí v československém poštobní provozu ), hlavně její "připomínková" nálepka s výzvou k používání čísel a fenomén moderního poštovního provozu, doposud opomíjen a má velká filatelistická láska - výplatní stroj. Co mohlo být větším symbolem tohoto směru než "žehlička" - poštovní stroj Postalia se svým výrazným výplatním otiskem, bez kterého se neobešla jediná přepážka československého poštovnictví moderní doby (od 60. let). Doposud tento významný rys nepřipomněl žádný artefakt vydaný poštovními autoritami u nás. 

Připravil jsem námět a návrh, kde se připomínka PSČ objevila ve výplatní zóně dopisnice a v přítiskové zoně se objevila ladná ruka poštovní manipulantky se žehličkou orážející celistvost a vyznačující otiskem zaplacení a zaregistrování poplatku. Celistvost byla doplněna adresou klubu a doporučenou nálepkou v národních barvách. Společně s  klubovým jednatelem Pravoslavem Kukačkou jsme zašli za Břetislavem Janíkem, šéfem  známkové tvorby, který náš návrh a jeho ideový záměr přijal. Určil výtvarníka, který je též filatelistou, Pavla Sivka, který můj nápad zpracoval do vynikající grafické podoby. Pro úplnost dodávám, že se jedné z pracovních  schůzek zúčastnil i Jiří Kratochvíl, který posvětil náležitosti spojené se zobrazenou R-nálepkou a doporučenou zásilkou. Celistvost doplnila i tehdejší expresní nálepka. Otisk byl otiskem poštovním. Zachoval jsem i obálku ve žluté barvě, tak typickou pro svou dobu. Údaje doplnila textová zmínka o výročí klubu. Uvedená adresa na obálce byla místem setkávání členů klubu v 70. a dalších letech (Agitační středisko Národní fronty v Myslíkové ulici 2 v Praze 2).

Příležitostná dopisnice České pošty byla na světě. Pokřtěna byla v roce 2013 časově blízko klubového výročí a mohla jít do světa i s příležitostným razítkem. Byla to význámná událost pro poštu, poštovně historické události, českou poštovní historii a zejména pro filatelistický klub prosazující a podporující poštovní historii na našem území jako významnou součást české a československé všeobecné historie. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale dopisncie s razítkem upevnila identitu jednoho z mnoha českých filatelistických klubů, z nichž se jen některé zabývají specializovanými obory.

Několik snímků z jejího  křtu přikládám k této krátké vzpomínce. Pavel Sivko vytvořil i návrh razítka prvního dne a razítka, kterým se na hlavní poště orážely ve vybrané dny podané zásilky u specializované přepážky. Dodávám, že k tomuto výročí vydal klub upravený tiskový list s kupony (UTL), příležitostná nálepka s logotypem a bylo používáno i reklamní nepoštovní razítko z dílny rytce Mildy Bláhy. Tyto nejsou však obsahem této vzpomínkové noticky.

Křest se konal na Hlavní poště v Jindřišské ulici v Praze dne 4. 3. 2013. Na fotografiích : Jiří Kratochvíl s paní při poštovně historické procházce Starým městem pražkým, Pravoslav Kukačka s nátiskem,  Břetislav Janík, Pavel Sivko při autogramniádě po křtu a první zprava při prezentaci klubových artefaktů a dalších počinů České pošty, jejichž tvůrci a organizátoři stojí nalevo od něj.

DSC03947         DSC03948     DSC03950     DSC03978     DSC03968     DSC03913     DSC03976    Křest 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

PRVNÍ VLAKOVKA NA NAŠEM ÚZEMÍ

PROLOG K VÝROČÍ

(PRVNÍ VLAKOVÉ POŠTY NA NAŠEM ÚZEMÍ)

Za několik dní si připomeneme jedno ze zajímavých výročí české poštovní historie. Již jsme se o něm zmiňovali – 1. 8. 1850 zahájily svou činnost na našem území první vlakové pošty na trase Vídeň – Bohumín (ambulantní pošty 1 a 2). K tomuto významnému výročí se jistě vysloví Petr Študent z Muzea vlakové pošty, kterého jsme požádali o článek. Zároveň zahájí svou přednáškou o tomto tématu 3. 9. 2015 další klubový cyklus 2015/2016. Tato problematika si zasluhuje úvodu a to zastavením nad historií železnice, jejíž se vlakové pošty staly součástí.

Vlaková pošta byla zřízena na železnici, kterou postavila společnost pod názvem C.k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (německy: K.K. privilegierte Kaiser Ferdinands-Nordbahn, známá též pod zkratkou KFNB). Tato společnost byla rakouská těžební a železniční společnost založená v roce 1836.

První a hlavní tratí vybudovanou a provozovanou touto společností byla „železnice mezi Vídní a Bochní s vedlejšími drahami do Brna, Olomouce, Opavy, Bilská a Bělé, pak ke skladům soli ve Dworech, Wieliczce a u Bochni“. Měla označení „severní dráha“. Dodnes ji železničáři přezdívají „Ferdinandka“. Tato železnice propojila Dolní Rakousy přes Moravu a Rakouské Slezsko se Západní Haličí (Malopolskem). V roce 1839 to byla první parostrojní železnice v českých zemích (dodnes tzv. druhý železniční koridor). Byl využit příznivý terén Moravy (nížiny).

Stručná kronika „Ferdinandky“ 1829 - 1856

1829 – Franz Xaver Riepl vypracoval projekt železnice Vídeň – Halič.

Hlavním důvodem byla přeprava krmných volů a soli (s uhlím se nepočítalo).

  1. 3. 1836 – vznikla firma, začal úpis akcií

  1. 3. 1836 – Císař Ferdinand I. podepsal privilegium na výstavbu železnice

25. 4. 1836 - konala se první Valná hromada akcionářů, hlavním mecenášem firmy

byl bankovní dům Salomona Mayera Rotschilda, rozhodnuto o jménu

firmy a železnice

1837 - zahájena výstavba trati

XI 1837 – zprovozněn Floridsdorf – Deutsch-Wagram

  1. 6. 1839 – první vlaky přijely z Vídně do Břeclavi

  1. 7. 1839 – první vlak přijel do Brna

  1. 9. 1841 – vlak přijel do Přerova

17. 9. 1841 – vlak přijel do Olomouce

15. 8. 1842 – vlak přijel do Lipníka nad Bečvou

1844 – po krátkém zastavení prací (nedostatek financí) se začala rozšiřovat trať za Lipník nad

Bečvou

1847 – dokončen úsek z Lipníka nad Bečvou do Bohumína

  1. 5. 1847 – první vlak přijel do Bohumína

  1. 9. 1848 – zprovozněna spojovací trať Bohumín – Annaberg (vznik prvního spojení Vídeň –

Berlín)

  1. 3. 1856 – zahájen provoz na celé hlavní trati KFNB z Vídně do Krakova.

Vybudováním a zprovozněním této dráhy se vytvořily reálné předpoklady k zahájení fungování vlakové pošty na našem území.

Autor: Ivan Leiš s použitím zdroje http://cs.wikipedia.org, přidáno 11. 7. 2015

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS