HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Za Ludvíkem Pytlíčkem

ZA LUDVÍKEM PYTLÍČKEM

 

V polovině února 2019 nás dostihla smutná zpráva o úmrtí českého filatelisty ze Semil, Ludvíka Pytlíčka. Bylo mu 76 let. 

 

Ludvík Pytlíček byl snad nejznámnějším českým sběratelm, který se specializoval zejména na československou známku z období 1918 - 1939. Na konci jeho sbírka obsahující 5000 listů  dosáhla dokonalosti a obsahovala i několik unikátů. Hodnota jeho sbírky se odhadovala na 100 mil. Kč. Pojišťovny alespoň na tuto částku sbírku ocenily. Na řadě mezinárodních výstav dosáhl významných ocenění (zlaté medaile). Zlatých medailí obdržel celkem dvacet. Nejznámější známkoiu, která jeho sbírka obsahovala, byla zřejmě žilkovaná čtyřkorunovka s převráceným přetiskem Pošta československá 1919, kterou nechal údajně zhotovit tehdejší ministr pošt a telegrafů pro TGM a ministry s příkazem "otočit přetisk na památku". Kolem několika takovýchto známek se vytvořila legenda o známkách, které přes ministrova syna pronikly na veřejnost. Do dneška není tato legenda ověřena a potvrzena. Ve sbírce měl i další filatelistické "pecky". 

Ludvík Pytlíček byl snad majitelem největší sbírky poštovních známek u nás. Není divu, Kromě znalostí Ludvík Pytlíček měl i trochu toho pomyslného filatelistického štěstí při sběratelství. Měl dar koupit či získat a dar prodat.  Vždyť známky sbíral od svých deseti let, tedy věnoval se této zálibě 66 let. V roce 2017 svou sbírku rozprodal, neboť nikdo z jeho potomků nechtěl ve sběratelství pokračovat. Ludvík Pytlíček měl i živnost na prodej známek a filatelistických potřeb. Byl členem kanadské a americké filatelistické společnosti a člen elitní společnosti - Klubu sběratelů filatelistických rarit Club 100 de Monte Carlo de l´Elité de la Philatelie. Civilním povoláním byl mistrem a vývojářem  v textilce.

Ludvík Pytlíček se zajímal i o jiné obory a časové úseky filatelie, a to včetně specializovaných oborů, i když tyto oboiry pravděpodobně nebyly jeho cílem. Nicméně rád specializovaným sběratelům povídal o svém oboru (ujal se i jedné přednášky v rímci mého domovského klubu filazelistů 00-15)a potěšil mne svou neohlášenou účastí na mé přednášce v rámc iklubu v Domuz Portus, když jsme slavili 70. výročí klubu. Letmo jsme se stýkali i během mé funkcionářské kariéry a já jsem z pozdálí sledoval jeho úděl - jednou nahoře, jednou dole. Po zákazu vystavovat u nás (zejména na výstavách PRAGA)  byly jeho exponáty  vyslány na několik zahraničních výstav, kde byly náležitě oceněny. Napssedy jsem viděl  ukázku jeho  sbírky na výstavě v New Yorku v roce 2016 v síni rarit, kde vystavená zmnámka přitáhla pozornost návštěvníků, z nicž řada z nich byla Čechoameričany.

Úspěch přináší i problémy. Ludvík Pytlíček si jich užil dost. Dokonce byl bez dalšího vysvětlení vyloučen z řad členů SČF pro neetické chování Byl i účastníkem nsoudních sporů, kde soud na konci líčení konstatoval jeho nevinu. Došlo i na obvinění z padělatelství a krádeží (včetné té na japonské výstavě Philanippon v tokio 1991.). Je zmiňován i v knize Brama Kleina, syna otce, který byl údajně okraden. Odkazů na veřejných zdrojích obviňujícíh Ludvíka Pytlíčka, ale i na jeho obranu existuje celá řada. Jednoznačně se však nic neprokázalo.

Ludvík Pytlíček však zůstane v našich pamětích jako velký a  vášnivý sběratel s velkými znalostmi. Takových osobností by naše filatelie a veřejný život potřebovala více.

 

Ludvíku Pytlíčku, R.I.P.

 

Zdroj černobílé fotografie : www.google.com  - TV Nova

 

LUDVÍK PYTLÍČEK 001

 

 

 

 

Číst dál...

Rykrova hvězda ORION stále září

Rykrova hvězda ORION stále září

Po mnoha letech zapomnění se koncem června 2016 osobnost Zdeňka Rykra, českého malíře,sochaře,grafika, kreslíře, reklamního designéra,   ilustrátora, žurnalisty, scénografa, dostala do všeobecného povědomí. Stalo se tak díky Národní galerii v Praze, která 27. 5. 2016 otevřela brány výstavy děl tohoto významného umělce a ve Veletržním paláci .Výstava je profilem jeho děl včetně jeho úspěchů v reklamním designérství, které mají úzký vztah i ke sběratelství výplatních otisků (končí 28. 8. 2016). Zdeněk Rykr byl kmenovým reklamním designérem několika průmyslových a obchodních firem za 1. republiky a zasloužil se i o profesionální návrhy štočků pro označení oprávněného uživatele výplatního otisku. I díky němu je prvorepublikové období výplatních otisků hodnoceno vysoko a jeho otisky hledány sběrateli.

Kronika života Zdeňka Rykra

1910 (26. 10.) Narodil se v nádražní budově v Chotěboři v rodině úředníka Severozápadní dráhy

1907                 Otec byl přeložen do Kolína na funkci drážního inspektora. Jeho domovem byla opět

                           nádražní budova. Železnice, vlaky, koleje – to je jeho osud od začátku do konce života.

                           V Kolíně vychodil obecnou školu a poté reálné gymnázium

1908                  Jeho nejranější kresba vznikla v tomto roce.

1917                 Ve výloze Kaškova knihkupectví v Kolíně vystavil svou kresbu „Promenáda“. Po

                         dnech musela být z výlohy odstraněna pro pobouření veřejnosti.

1919                Úspěšně složil maturitu. Působí jako vychovatel mladého hraběte Prokopa Lažanského

                         na zámku Chyše. Začíná se malbám včetně štětcových kreseb.Vznikají první díla.

1920               Vytvořil první reklamní plakáty pro Kolínskou rafinériii petroleje. Začal spolupracovat

                         is ostatními firmami (Pála Slaný, PALABA, ).

1920               Koná se první výstava(práce z Chyše, krajinné obrazy Polabí a okolí Kolína)

1920               Nebyl přijat na AVU, vzdělává se jako samouk. Vstoupil na Filosofickou fakultu

                       UK, vystudoval dějiny umění a klasickou archeologii.

1921(5.3.)     Navázal pevný kontakt s firmou A. Maršner (později ORION,ještě později Nestlé). Byl

                        pověřen později „návrhy reklamních předmětů,plakátů,emballáží apod.“. V době

                         uzavření kontraktu se firma jmenovala : “ První česká akciová společnost továren

                         na orientálské cukrovinky a čokoládu na královských Vinohradech dříve A. Maršner“.  

                         Vznikla čtyřcípá hvězda, existující dones na výrobcích firmy (skica zr.1921).

1923               Vytvořen „mouřenín labužnicky vychutnávající vůni šálkulahodné kávy“ pro firmu

                ORION          

1924       Ukončil studium na UK obhájením doktora filosofie.Stále tvoří malby a volnou

                 grafiku.

20. léta   Působí jako fejetonista v časopisech Trn, Tribuna, rediguje časopis Domov a svět.

               Pokračuje ve spolupráci s ORIONem, od uměleckého poradce přes návrháře

               až na šéfa reklamního oddělení.  

1924       Pohostinsky navrhuje výpravy pro Národní divadlo.

1925       Pracuje v ND jako scénograf.

                 Prochází různými styly: postimpresionismem, expresionismem,novoklasicismem,

                 realismem,neo-fauvismem,kubismem,purismem, novou věcností, konstruktivismem,

                 surrealismem,abstraktní tvorbou,gestickými malbami,koláží,asambláží. Každý pořádá

                výstavy (www.creativoas.cz)., které doprovází jím psaný katalog.

1927       Kolínu věnoval knižní sérii velkých akvarelových kreseb „Kolín“.Dostává se do styku s

               uměleckými osobnostmi (Den, Štorch-Marien,Funke).Aktivně působí ve Studentském

               klubu mladých.

30. léta   Na jedné cest do zahraničí se seznamuje se svou budoucí manželkou Miladou

                 Součkovou, literátkou, členkou Pražského lingvistického kroužku a absolventkou

                 přírodních věd na UK, Rykrova manželka přežila Rykra o více než 40 let,

               po roce 1945 pracovala jako kulturní atašé čs. konzulátu v New Yorku , po roce 1948

                v USA zůstala, od roku 1963 pracovala na Harvardově univerzitě jako knihovnice, poté

                 přednášela českou a slovanskou litearturu

1937       Ministerstvo obchodu pověřilo Z. Rykra,aby vytvořil sérii reklamních plakátů na téma Krásy

                Československa,byl autorem výstavní expozice turistického ruchu v Čs. pavilónu.      

                 Vstupuje do Salonu Nadnezávislých.    

1940       Dobrovolně odchází ze světa. Umírá pod koly rychlíku směřujícího přes Plzeň do Paříže

                 nedaleko barrandovské skály. Píše se datum 15. 1.

  

   Díky tomu, že Zdeněk Rykr „zakotvil“ v oboru průmyslové reklamy u Orionky a dalších firem u nás i v zahraničí, výrazně se podepsal i do vzhledu jednoho z nástrojů reklamy – výplatního otisku. Jeho hvězda zvěčněná na výplatním otisku z roku 1928 a z dalších let, jakož i jeho atypické psací písmo pro název Orion. Pracoval i pro další firmy – Pála, Palaba, Baťa, Káva Kulík je docela moŽNÉ,že se v budoucnu doČkáme i dalŠích pŘEKVAPENÍ o AUTORSTVÍ ZDEŇKA RYKRA u jINÝCH VÝPLATNÍCH OTISKů.

Zaměří se sběratelé i na uměleckou stránku výplatních otisků, zejména první republiky, jedné z nejhezčích otisků devadesátileté historie těchto poštovně historických artefaktů? Vždyť o výtvarnících a rytcích štočků toho víme žalostně málo. Zdeněk rykr je pro nás sběratele velká šance. Jeho tvorba pro průmyslovou reklamu též.

Nebyl jediným výtvarníkem –bylo jich vÍce – Albert JonÁŠ, JiŘÍ solar,J. Pavkos, Svatopluk TUREK, Emil weiss, Leopold Richter,Xander, Cubr-PokornÝ, lEO Heilbrunn a další. Na tomto poli nás ćeká ještě hodně práce. Byli i tito umělci návrháři štočků pro výplatní otisky?

V obrazové části můžeme spatřitfotografii zeňka rykla v ateliéru, rodný dům (či nádraží) v chotěboři s detailem pamětní desky o narození a úmrtí),umělecké ukázky průmyslové a obchodní reklamní tvorby – orionská hvězda,mouřenín,obal na čokoládu s typickým psacím písmem,balící papír a obal pro Orion,

současné obaly na výrobky firmy NESTLÉ – pokračovatele A. Mašnera a Orionky, výplatní otisky Orionky s proslulou hvězdou a psacím názvem orionky (od roku 1928) a pozdější úpravu otisku. Pozorný čtenář si jistě přečetl článek Pavla jecha ve Filatelii o ohnutém křidélku,obraz Prahy z roku 1935, různé obrazy různých stylů Zdeňka RYkra z různých časových období převzatých z veřejných zdrojů.

Zdroje:

1/ http://strategie.e15.cz

2/ www.ngprague.cz

3/ www.creativoas.cz

4/ https.//cs.wikipedia.org/wiki

5/ www.cvstyle.cz

6/ www.kulTurissimo.cz

7/ www.dedictvivysociny.cz

Přidáno: VII/2016                                                                                  Autor: Ivan Leiš          

     

  

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS