HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VE ZNAMENÍ ZKRATEK: 47. - LN FB

L

LN + FB = , dva monogramy oddělené hvězdičkou, počáteční písmena novin Lidové Noviny + názvu nakladatelstvi Fr. Borový Praha - viz 4. otisk v pořadí

Sídlo: Praha II, Národní třída - Hostinský úvěrní ústav

Povolení: Věstník MPT č. 36 ze dne 18. 7. 1930

Výplatní stroj: Francotyp A s horním číslem počitadla

Sběratelsky FR 6h - 4m

Dohlédací poštovní úřad: PRAHA 1

PRVNÍ OTISK

První otisk byl jednodenní esejí

Datum eseje 10. 7. 1930 (RR) - bylo pořízeno několik esejí - jednak s nulovou hodnotou pro oficiální účely, jednak s hodnotou 20 hal. pro potřeby dalších subjektů včetně uživatele.

 AJ vysvětluje původ a důvod jednodenní eseje:" Koupě stroje byla uzavřena pro nepřítomnost šéfa závodu Borový. Vzhled štočku nebyl schválen a učiněn pokus o přemístění monogramů níže".

Dodávám důvod nepřípustnosti toho označení: ministerstvo pošta a telegrafů nepřipouštěla reklamní texty v označení oprávněného uživatele. proto vydán zákaz tento otisk používat oficiálně.

 

Borový 1 001

Otisk s nulovou hodnotou

Borový 1 002

Otisk s výplatní hodnotou 20 haléřů.Tento otisk stažen a B. Jarolímek si převzal tento výplatní stroj.

 

DRUHÝ OTISK

Jednodenní esej (RR)

Dodán jiný  výplatní stroj Francotyp A s horním číslem počitadla. Denní razítko i označení přeneseny do tohoto stroje s tím, že !štoček pod číslem (počitadla) přemístěn níže, v místa vlelvo od štočku pod známkou.

I tento otisk byl jednodenní esejí s datem 13. 8. 1930, otisk nevyplácel, neboť asi nebyl MPT uznán. AJ jej nezmiňuje, důvod (?).

Pořízeno několik otisků se zápornými čísly počitadla (před 0000 v rozmezí 7610 - 7693),pravděpodobně pro firmu B. Jarolímek dále otisk 1. dne (0001  - snad určen v domněnce, že bude schválen od MPT,

ale s hodnotou 60 haléřů) a do třetice tři otisky s nulovou hodnotou (povinné otisky pro archivní účely). Ani tento otisk nebyl v ten den či poté schválen.

Borový 2 001

Borový 2 002

Poštou prošlou celistvost s tímto otiskem literatura, ani známé sbérky nezaznamenaly. Čekalo se na rozhodnutí MPT?

 

TŘETÍ OTISK

Jednodenní esej (?) s datem 6. 9. 1930

Pořízen identický otisk s jiným datem. AJ uvádí použití od data 6. 9. do 23. 9. 1930 (?). Literatura ani známé sbírky nezaznamenaly poštou prošlé celistvosti (důvod?). Proč ta časová prodleva? Esej?

Borový 3 001

AJ uvádí, že v době od 5. 9. 1930 do 23. 9. 1930 otisk vyplácel (?). Celistvost zatím neznáma.

 

ČTVRTÝ OTISK

Otisk 1. dne 23. 9. 1930 (reklama odstraněna -souboj uživatel - MPT skončil)

Záznam AJ: "Z nařízení ministerstva odstraněn štoček pod známkou (jakožto reklama nepřípustný), a monogramy přeneseny opět na místo mezi razítko a známku pod číslo".

 

Borový 4 001

Celisvost - částečný tiskopis byl odeslán do Vysokého Mýta k vojenskému útvaru, kde byl dislokován F. T. Winkler.

 

Borový 4 002

I administrace Lidových novin se dočkala vyplácení korespondence upraveným výplatním otiskem.

Aby nebylo všem záhadám  a dohadům konec, před nedávnem jsme objevil zajímavou obálku s nejposlednějším označením otisku stroje uživatele Fr. Borového. Otisk s nulovou hodnotou s datem 11. 1. 1933, neporšlý poštou, označený psacím strojem Lidové noviny - František Borový, Praha. Otisk z ochoty? Či kontrolní otisk některého z aktérů této historie otisku Fr, Borový?Ale asi se jedná jen o náhodu. Rozdíly neobjeveny.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ STROJ POUŽÍVAL J. OTTO JEN NĚKOLIK TÝDNŮ

Jan Otto (8. 11. 1841 - 29. 5. 1916) byl významný český knihkupec, nakladatel, politik, podnikatel a kulturní činitel. V roce 1871 založil vydavatelství a knihkupectví. Významně se zasloužil o povznesení o českou kulturu, pésemnictví a zdvihl hrdost Čechů na svou historii a kulturu.

Firma J. Otto se v roce 1927 nechala přemluvit vedením firmy B. Jarolímek, aby si objednala výplatní stroj na vyplácení novinových zásilek. Učinila tak za podmínky,  že "bude povoleno frankovati novinové zásilky".  Ministerstvo pošt a telegrafů vyslovilo s vyplácením novinových zásilek předběžný souhlas, ale za podmínky, že dohlédacím úřadem bude PRAHA 1 a že otisky budou modré barvy.

B. Jarolímek poskytl firmě J. Otto výplatní stroj Francotyp A s se středovým číslem počitadla (malá písmena) sběratelské označení FR 6s - 4m. Povolení bylo uděleno 29. 9. 1927 Věstníkem č. 46. předtém se uskzečnily přípravy. Byl vytvořen otisk, který byl prezentován dne 17. 7. 1927. Zachovala se esej č. 24 (viz Katalog Bouška - Leiš) s chybným datem letopočtu - místo správného 1927 se objevil letopočet 1937 (RR). Otisk nebyl poštovně použit.

.OTTO 1 001

 

Výplatní stroj Francotyp A byl strojem skladovým, který B. Jarolímek používal na prezentace, vyzkoušení a podobně. Později si svou slávu prožil na výstavě Klubu českých filatelistů. Pro účely prezentace a získání souhlasu MPT byl válec naplněn modoru barvou, štoček označení byl přenesen z předchozí eseje a umístěn pod známkou (cca 3mm) Otisk byl přiložen k žádostio povolení. Datum eseje 9. 8. 1927. V historii čs. výplatního otisku období 1926 - 1939 se vyskytly či zachovaly jen dva otisky modré barvy - tento v archivu MPT a  druhý v exponátu Alberta Jonáše (uložen v depozitáři Poštovního muzea). Ohodnocení RRR si dozajista zaslouží. Druhým zachovaným modrým otiskem je otisk B. Jarolímek/Francotyp z pozdějších let, též RRR - evidovaný v Katalogu esejí Bouška - Leiš pod číslem Ess 25. 

U obou otisků bylo vyhověno požadavku MPT a v otisku je dohlédacím poštovním úřadem PRAHA 1.

J. Otto ve spolupráci s  B. Jarolímkem využil mezidobí schvalovacího procesu k vyplácení svých zásilek původním strojem, ale s dohlédací poštou PRAHA 4 Byl poštovně využit v době od 7. 10. 1927 až 18. 11. 1927 Fungoval více než měsíc. Ohodnocení R. Dolní celistvost vznikla sedm dní před definitivním ukončením proovzu stroje, takže má i svou hodnotu, která je zvýšena reklamní, textem na obálce. Poslední vydražení na Aukru bylo v hodnozě 95 Kč.

OTTO 1 002

 

Otto 2 001

 

Krátká historie výplatního otisku J., Otto byla krátká, skončila záporným vyřízením žádosti k vyplácení novinových zásilek ze strany MPT. Výsledkem bylo, že J. Otto zapůjčený stroj firmě B. Jarolímek vrátil.

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NÁPADNĚ VELKÁ ČÍSLA POČITADLA

Československá poštovní správa se rozhodla pro výplatní stroje FRANCOTYP  v poštovním provozu v polovině 20. let 20. století. Bylo to v době, kdy německý výrobce Francotyp - Bafra Berlin - Reinickdorf vyvíjel pro německý trh výplatní stroje s otisky  v novém progresivním tvaru. Bylo to v letech 1924 - 1926, Německo akceptovala výplatní razítko ve tvaru osmiúhelníku s nápisem DEUTSCHES REICH, které byly začátkem přechodu od vertikálního k horizontálnímu uspořádání. Vyvinula dva modely - "Simplex" a "Francotyp B". Uspořádání součástí bylo: kulaté denní razítko s datem a domicilem dohlédací pošty - ve středu uprostřed velké číslice počitadla otisků (různé typy číslic) - osmiúhelníkové (později obloukovité se čtyřmi prolomenými rohy) s názvem státu, výplatní hodnotou.    Tyto modely se omezeně použily v německém poštovním provozu (firmy Schering a Rudolf Mosse z Berlína). . Byly to celkem tři stroje. Tento model se osvědčil. Byl vyvinut i další model Anker/Bafra (vysoké číslice - obloukovité výplatní razítko), ale i jeden ze součástí Francotyp GmbH - firma Furtwängler Furtwangen vyvinul fabrikát Furtwängler . Zajímavostí a pozdějším nedostatkem tohoto typu bylo to, že umístění označení uživatele se mohlo umístit jen pod výplatní razítko, neboť vysoké číslice uprostřed mezi denním a výplatním razítkem , jiné umístění nedovolovaly.

Model  Francotyp B  byl i typem stroje, který byl nabídnut československému partnerovi společně s dalším typem A (Anker-Werke Bielefeld) na jaře 1926 ihned po zkušebním proovzu tohoto nového typu. Ministerstvo pošt a telegrafů dne 9. 9. 1926 tyto dva typy  povolilo na zkoušku.

Rád bych doplnil, že model Francotyp B (Bafra) byl mezistupněm k vytvoření dalšího typu stroje C (poháněného ručně). Tento typ byl sice povolen na krátkou dobu, ale pak byl československým MPT zamítnut z neznámých důvodů. Byly zkoupeny zpočátku jen výplatní stroje se sběratelským označením FR 8 s (v) - 3m.

Sbírky výplatních otisků ze začátku vyplácení výplatními stroji u nás dokládají tyto stroje B (3m)  s následujícími otisky: Číslice byly 5 - 6 mm vysoké.

1/ Velmi cenný (RRR) otisk - esej uvedeného uživatele České průmyslové a hospodářské banky v Praze s cenným datem 19. 6. 26. Jednalo se o nejstarší známý výplatní zkušební otisk, který vznikl v období horkých příprav na tento způsob vyplácení. Na Perštýně 15 se v té době rodila podoba a grafická úprava prvních otisků, jak je vidno ze zobrazeného otisku.

 

BIG 1 001  

Další otisk zobrazuje otisk stroj B s velkým číslicemi uprostřed vzešlého již u poštovního proovzu (prvním pražským uživatelem byla  Česká průmyslová a hospodářská banka v Praze.

BIG 1 002

 

Prvním mimopražským a celkově čtvrtým uživatelem bylo nakladatelství I. Buchsbaum v Moravské Ostravě 3 (Přívoz 1) , sběratelsky FR 8 s (v) - 3m. . Výška číslic 5mm. Dvě celistvosti poštou prošlé jsou zobrazeny, obě z let 1927 RR).První  z celistvostí je adresována na jednoho z průkopníků sběratelství tohoto oboru K. F. Pešák, pracovníka poštovního úřadu v Lomu u Mostu. Bez něj a několika dalších sběratelé bychom neměli tak perfektní zachovalou  sběratelskou a badatelskou základnu.

 

BIG 2 002

 

BIG 2 001

 

Poznámka:Tento článek neřeší další typ výplatního otisku s číslem počitadla mezi denním a výplatním razítkem  a malými číslicemi  uprostřed. Těchto otisků bylo více než zde popisovaných.

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS