HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

PROVĚRKA KORESPONDENCE AKA CENZURA (7)

Dokončení

Základní úkoly prověrky korespondence?

- vyhledávat a dokumentovat spojení cizích rozvědek,

- kontrolovat, obstavovat, vyhodnocovat a dokumentovat poštovní styk v zorném poli rozvědky, kontrarozvědky, soudu či vyšetřovatelů trestných činů,

- vyřazovat z poštovní přepravy nepřátelské materiály. 

 

Organizace pracoviště prověrky korespondence:

 

Sledovací úsek. Sem se poředávaly všechny zásilky z příslušné pošty a zde se vyřazují podle vyšších pokynů (měsíční kapacita ař 170000 zásilek),.

Úsek úkolové prověrky: Vyhodnocování vyřazených zásilek podle vyšších požadavků.

Vyhledávací úsek: Zobecňování a konkretizování příznaků utajovaných spojení. 

Technický úsek: Technickými prostředky vyhledává utajené psojeníprovádí dokumentaci a otevírání uzavřených zásilek. Chemické prověrky, grafické expertízy, rozbory rukopisu či strojopisu, fotodokumentace, otevírání a zavírání zásilek.

 

Druhy prověrky korespondence, vývoj  provádění.

Namátková kontrola

Od roku 1948 na základě náhodného výběru zásilek z poštovní přepravy. Základem byly i podněty. 

Úkolová prověrka korespondence

Od roku 1948, cíl: zjisit utajovaných  spojení. Operativní svazky obsahovaly tento typ prověrky.

Z8jmová prověrka korespondence

Do roku 1965 úkolová prověrka. Cíl zajistit utajované spojení čs. rozvědky. Vyhledávání podle adresy na zásilce - předáváno Stb.

Skupinová prověrka korespondence

Do orku 1965 namátková prověrka. Výběr typů osob v zahraničí zaměřenou na určitou oblast, městoi, čtvrť, blok nebo ulici.Plnila i tématické úkoly.  Úkol bylo sledovat zatsupitelské úřady kapitalistických států.

Preventivní prověrka korespondence

Namětková kontrola zkoumala výpady proti socialistickému zřízení. Též zaměřeno na úniky státního tajemství. 

Výběrová prověrka korespondence

Do roku 1965 odpovídala namátkové prověrce.  Zaměření na vyhledávání utajeného psojení zahraničních výzvědných služeb. Zvolena různá kritéria. Cíl maximální množství písemných styků. Zapojení chemické prověrky korespondence. Náročné na zpracování. Postupně omezováno. Omezení na poštovní spojení ČSSR - NSR.  

Číst dál...

PROVĚRKA KORESPONDENCE AKA CENZURA (6)

ROK 1968

 

S rokem 1968 přišel velký rozvrat dosavadních postupů v prověrkách korespondence. Pracoviště zabývajících se prověrkami v budovách pošt  byla dekonspirovaná v na veřejnosti. To mělo tyto příčiny: málo konspirativní přístup pracovníků do místností pošt, místnosti neměly konkrtní označení, pracovníci nebyli na poštách dostatečně legalizováni, přeprava zadržených zásilek byla nevhodná, vedoucí pracovníci zklamali.

Došlo k různým organizačním změnám a situacím. Někde byla činnost prozrazena, někdy se ji podařilo utajit.

- pošta 120 v Praze: prověrka v vnitřním styku přerušena, vedení pošty zamezilo dalším prověrkám,

- telegrafní ústředna v Praze: prověrka přerušena, nevyhovující síť pracovníků,

- České Budějovice: prověrka maskována jako pracoviště pošty, anonymní dopis upozornil na tuto skutečnost, tisk záležitost zkoumal,

- Hradec Králové: prověrka maskována jako pošta, též proběhly informace v tisku,

- Karlovy Vary: maskováno jako pracoviště Veřejné bezpečnosti na železnici, místnosti byly uvolněny poště,

- Plzeň: prověrová místnost maskována jako pracoviště pro vojáky, uvolněno pro potřeby pošty, 

- Ústí nad Labem: prověrková místnost maskována jako pracoviště Krajské správy psojů, uvolněno poště,

- Brno: prověrková místnbost maskována jako dveizová kontrola,

- Olomouc: pracoviště prověrky korespondence maskováno jako pracoviště Veřejné bezpečnosti na železnici,

- Ostrava: maskováno jako Veřejná bezpečnost na železnici,

- Banská Bytsrica: místnosti uvolněny poště,

- Bratislava: prověrka korespondence maskovaná jako pracoviště devizové kontroly, v tisku nekonkrétní informace,

- Košice: prověrka korespondence jako pracoviště civilní obrany,

- Žilina: maskováno jako pracoviště devizové pracoviště, místnosti puvolněny poště.

Situace je nejasní, co se stalo v případě pošty O25 Praha, kde se kontrolovala korespondence z/do zahraničí.

V roce 1968 přestala pracovat řada kvalifikovaných pracovníků z obavy z prozrazení a skandalizace. 

 

Rok 1969

Situaci bylo nutno řešit. V tomto roce se uzavřela dohoda mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem pošt a telekomunikací.

V dohodě se řešila výstavba pracovišť, z nichž řada byla zastaralá. Stanovila se změna v organizaci poštovního proovzu a poštovní přepravy všech druhů zásilek a telegramů v zahraniční i ve vnitřní sféře. Dohodl se i způsob předávání zásilek pracovníky pošt pracovníkům pracoviště prověrky korespondence.   Došlo k legalizaci pracovníků prověrkových pracovišť jako pracovníci pošt případně k obsazování "oddaných" pracovníkůl pro prověrky korespondence.

Koncem roku 1968 došlo k určtému ozmezení prověrky korespondence a k uplatnění zpravodajské techniky. Stanovila se pravidla k postupům při prověrkách zpravodajskými technikami.

Později se postupně dřvbější praktiky vrátily.   Prosadila ji StB. Stanovila se pravidla pro vyřazování korespondence z/do ciziny.

 

Rok 1976

Došlo ke zřízení či obnovení pracovišť prověrky korespondce v krajském a okersním měřítku. porblém zůstaly. Hlavně s kvalifikovanýmni a politicky uvědomělými pracovníky.

 

Rok 1989

V srpnu provedena mimořádná bezpečnostní opatření. Zejména v souvislosti se srpnovými událostmi (21. výročí intervence armád Varšavské smlouvy)   se kontrolovalo jen v Praze 3000 zásilek denně.  Vyřazeno bylo celkem 1600 kusů protistátních letáků, časopisů a knih. 

 

 

 

 

Číst dál...

PROVĚRKA KORESPONDENCE AKA CENZURA (5)

Prověrka korespondence alias cenzura z doby komunistického Československa po roce 1948 (další pokračování)

(zpracováno podle studie Daniela Povolného z odboru dokumentace ÚDV, další zdroje: www.policie.cz, cz.wikipedia.org)

Prověrku korespondence alias cenzuru  v komunistickém Československu prováděla skupina BAa a její oddělen BAa-S/c. Jak jsem již uvedl, některé osoby byly zvláště prověřovány. Jedním z nich byl arcibiskup Beran.  Sledována byla jeho korespondence výstřižkových kanceláří, dopisů náboženského obsahu a letáků. Cenzoři se soustředili na zásilky ze Švýcarska a Jugoslávie. 

V hledáčku pracovníků uvedeného oddělení byly tiskoviny ze zahraničí. Řada z nich se zadržela. Sledována byla korespondence bývalých příslušníků Wehrmachtu  a korespondence rozhlasovým stanicím v zahraničí. 

Dne 1. 2. 1950 došlo na reorganizaci orgánů provádějících prověrky. Začalo s uplatňovat fotografování korespondence. Zkvalitnila se kartotéka adresátů a odesilatelů. V hledáčku byly tiskoviny z Jugoslávie a tzv. řetězové dopisy obsahující modlitby za čs. národ. Dopisy obsahovaly hrozby neštěstím, pokud adresát nebude dále modlitby rozesílat. 

Využívala se i různá výročí. V roce to bylo výročí narození TGM (7. 3. 1850). Rozesílaly se dopisy s masarykovskými hesly a myšlenkami, výzvami k sabotování práce, nenakupování v národních podnicích a k nevycházení na ulice. Řada dopisů st ímto obsahem byla zadržována s různými vysvětleními nebo bez nich. Některým adresátům bylo zadrženo mnoho dopisů a i peněz vložených do zásilek s odůvodněním, že se jedná o nezákonnou živnost. 

Přemíra zadržených dopisů a zpoždění v dodávání upozornily adresáty, že se něco děje a že je pošta zadržována a zkoumána. Bylo nutno změnit techniku prověrek. Zadržení korespondence s snížilo z řádu dnů na řád hodin. To ovšem důvodné podezření neodstranilo.

Kraje měly\ v 50. letech též svá oddělení prověrek korespondence. Existovaly i okrskové inspektoráty. Za měsíc došlo k prověrce u cca 600 kusů dopisů . Byly i namátkové kontroly, počet byl průměrně 900 dopisů na měsíc na jeden referát inspektorátu. 

Rok 1951. Původní oddělení BAa - S/c bylo přeměněno na V. sektor StB. Nastaly změny v činnosti. Práce byla specializována, skončily noční služby. Příslušníci StB, kteří četli korespondenci, byli nazýváni "čtenáři".  Vypisovaly se sledované poznatky a předávaly dalším pověřeným sektorům StB. Za den se zpracovalo  460 cenzurních záznamů. 

Díky takové kontrole se odhalila celá řada případů. Zasílání map a popisů autobusové, železniční a trolejbusové dopravy v ČSR, rozsudky rodinných příslušníků, pašování peněz a finančních machinací. Korespondence prozradila i nelegální emigraci z ČSR na Západ. Zachycovaly s nálady obyvatelstva, náboženské dopisy, výzvy  vytváření zásob, komentáře k cenám zboží, zveličování zpráv o zdravotním stavu obyvatelstva a strach z nové války.

Zajímavá byla struktura skupoin pověřených prověrkou korespondence. Jako celek byli označováni  jako "čtenáři",  Existovaly vnitřní a i zahraniční skupiny. V takové "čtenářské skupině" pracovali: rozlepovač, zalepovač, vedoucí skupiny, v zahraničních skupinách byli ještě překladatelé. Norma byla 30 přečtených dopisů za hodinu, bylo rozlepeno cca 2000 obálek za směnu a stejný počet byl za směnu zalepen. Vedoucí měl funkci kontrolora. Navíc byli pověřeni zpracovávat kartotéku uprchlíků. Zvláštním úkolem obou skupin bylo zachycení kontaktů mezi emigranty a osobami žijícími v ČSR.

Kromě struktury skupin byl stanoven i časový plán záchytu korespondence a vrácení zpět do oběhu. Nařízení z 1. 6. 1951 stanovilo, že sekretariáty sektorů StB si převezmou záchyty v 10.00 hodin sa ve 14.00 hodin. Ty se vracely zpět buď ve 14.00 hodin anebo v 16. 15 hodin. 

Dbalo se též na konspiraci a přísné utajení prověrek korespondece. Stále se stanovovaly metody, které vedly k utajení prováděných prověrek. 

Rok 1963 přinesl zrušení obstavovat poštovních zásilek ve vnitrostátním styku na základě nařízení ministra vnitra. Tzv. "výslednost kontroly" byla malá. Nastala nová fáze - zaměřit se na poštovní zásilky zahraničních nepřátelských rozvědek. Vnitrostátní kontrola se vyžadovala jen v nezbytně nutných případech.

Přesto statistika byla hrozivá: (údaje roku 1966):

- kontrola 99 000 000 zásilek,

-  toho vnitrostátních zásilek: 40 000 000,

- 293 926 záchytů ,

- 92400 vyřazených zásilek (závadné tiskoviny.

Tento enormní  počet kontroly umožňovalo zařízení Jezero (velká napařovačka k rozlepování obálek) a pneumatický lis k zalepování zásilek. StB tato zařízení používala od roku 1964.  Adresát tak nepoznal, co se s jeho zásilkou dělo. Navíc bylo zakázáno označovat kontrolu zásilek na obálky jakýmkoliv způsobem (výjimkou byly zásilky obsahující peníze ze zahraničí, které bylo nutno na výzvu orgánů směnit v bankách). Pro napařovák se vžil i neoficiální název Parník.

 pokračuje   

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS