HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Celistvosti v rarity přetvořené (14)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (14)

I výplatní otisky jsou součástí hledaných a často vzácných či raritních celistvostí. Přispívají k tomu nejen samotné výplatní otisky, ale též i doplňující znaky zejména poštovních subjektů, případně i jiné okolností.

Poválečná 50. léta toho byly jen důkazem. Evropa byla po ničivé a hrůzostrašné válce v chaosu. Navíc se spustila železná opona a vznikly dva světy - kapitalistický a druhý, který si říkal socialistický tábor. Své si řekl i hospodářský a politický vývoj, došlo i v poštovně historických artefaktech k velkým změnám.

Dnešní celistvost vznikla během několika dnů v roce 1951. Jablonecká firma Elektro-Praga n.p, Jablonecké Paseky zaslal firmě BMW do Mnichova doporučenou zásilku v hodnotě Kč 11,- . Výplatné bylo zapraveno výplatním strojem Francotyp ( otisk FR 8h-4m) dne 30. 3. 1951. Celistvost nese protektorátní (černou) R-nálepku Jablonecké Paseky a fialové gumové razítko s českým názvem DOPORUČENĚ. Ještě na území Československa prošla zásilka cenzurou v Jablonci n. N.(kulaté razítko). Zda cenzor doplnil svou ruční poznámku, to není tak jisté.

Jisté je, že na místo určení zásilka dorazila dne 3. 4., prošla hned třemi poštami (viz razítka München 2, München?, München 13 – 3. – 4. 4. 1951) a obdržela několik ručních poznámek a upřesnění adresy. Konečný úkon provedla podatelna BMW, která zásilku obdržela 4. 4. 1951 (viz pagrazítko).

Obdivuhodná je doba, po kterou byla zásilka na cestě (6 dní), navíc v té komplikované době plné kontrol.

Celistvost je zajímavá a přitažlivá nejen poštovní, ale i všeobecnou historií.

 

Scan1

Číst dál...

Celistvosti v rarity přetvořené (11)

Celistvosti v rarity přetvořené (11)

 

Výplatní otisky doznaly po roce 1946 zásadní změny. Dle rozhodnutí poštovní správy se vzhled výplatního razítka čs.  výplatního otisku změnil z "větrné růžice (či "motýlka") na !zoubkovaný obdélní"( či "pseudoznámku").Postupně začly mizet motýlky a byly nahrazovány psudoznámkou. Zachytit oba doklady této změny s co možná nejmenším časovým rozdílem vyžadovalo sběratelského umění. U otisku firmy Jos. Horn a Co., mlýnu na koření, dovoz čaje a koření z Chřibské (německy Kreibitz) se to víc než dobře povedlo. Otisk s datem 19. 11. 1948 byl posledním u tohoto uživatele, otisk s datem 22. 11. 1948 byl prvním s novým vzorem. Obdivuhodné je, že se oba otisky ve vynikající kvalitě a navíc pročlé poštou zachovaly.  Výplatní stroj byl s největší pravděpodobností dovezen z říšského území během let 1938 - 1945. Svědčí o tom gotické číslice výplatního razítka a dvoukruhové denní razítko s můstky, dvě věci, které v prvním období čs. výplatního otisku neexistovaly. Navíc Chřibská je malá obec(v roce 1950 měla jen 548 obyvatel). průmysl však byl značný - sklárny, pivovar a zcela jistě významný subjekt Jos. Horn (založena 1884 se stanicí dráhy Chřibská - Rybniště) s rozsáhlou korespondencí. Katalog otisků Sudet autorů Bouška/Janů/Feldmann tento otisk nezaznamenává, i když s největší pravděpodobností  existoval, korespondence však šla směrem do Říše. Chčibská je město ležící ve Škluknovském výběžku, na okraji Národního parku České Švýcarsko, v Lužických horách. Otisky jsou vzácným dokladem nejen poštovní historie, ale i industriální historie a vůbec dokladem všeobecné historie. Z poštovně hitorického hlediska dvojčata celistvostí tvoří vzácnou zajímavost, kterých z tohoto bdobí není mnoho.

 

 

MOTÝLEK a PSEUDOZNÁMKA 1948 001

 

 

Číst dál...

Celistvosti v rarity přetvořené (10)

Celistvosti v rarity přetvořené (10)

 

Znárodněné výplatní otisky patří mezi hledané kusy tohoto oboru, které dokreslují poštovní a společenskou historii toho či onoho státního celku. Změny se týkají zejména denních razítek, ale i jiných osučástí otisků. Mohou být řízené, ale též živelné. Vysekávání nepohodlných či vadících názvů se děje nejen vysekáním, ale i začerněním (či začerveněním) a podobně. Během Protektorátu došlo i na jeho území k vysekáním českých názvů pošty z denného razítka výplatního otisku (zaznamenány jsou případy v Olomouci a v Brně). Doplňuji fakty o dalších změnách vzhledu výplatních otisků (nařízení ministerstva dopravy) a o zdrojích, které o těchto změnách píší. Tyto změny byly nařízeny z centra, nebyly živelné.

 

POZNÁMKY K PROTEKTORÁTNÍM OTISKůM

Výnos č. 93.369-V/1/38 ze dne 19. 5. 1939

1. 9. 1939   Povoleno vyplácet výplatními otisky i balíkové zásilky, cenné krabice a cenná psaní (vnitřní a mezinárodní styk)

19.9.1939   Nařízeno změnit výplatní razítka otisků z ĆESKOSLOVENSKO na BÖHMEN und MÄHREN/ČECHY A MORAVA

5. 12. 1939 Nařízeno používat dvojjazyčná denní razítka otisku (PRAG 1 – PRAHA 1)

 

Popisovaný a zobrazený případ vysekání nebylo z centra nařízeno (bylo to buď živelné či se souhlasem mstních poštovních orgánů. Nařízení k poněmčení označení oprávněných uživatelů výplatních tsrojů či zavedení dvojjazyčnosti též nebylo centrem vydáno. Bylo na uživatelích, jak se se s tímto "problémem" vypořádají.

Český filatelista č. 3/1940, strana 36 – 37 Článek L. Cibulky, Výplatní stroje Francotyp a jeho otisky

Národní sběratel – František Novotný, rok 1940, 1941

 

Protektorátní celistvosti 001

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS