HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (26)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (26)

 

Poštovní správa osvobozeného Československa se rozhodla v roce 1946 změnit vzhled výplatních otisků. Pošta opustila starý tvar výplatní razítka v otisku, ketrým byla "větrná růžice" s posláním posílat zásilky do všech směrů ve svět Mezi sběrateli však zdomácněl výraz "motýlek" připomínající křídla motýla, i když byly čtyři... Stalo se tak na základě Věstníku ministerstva pošt č. 62 ze dne 17. 12. 1946. Tvar mového výplatního razítka připomínal poštovní známku, pšta ji nazvala "razítko ve tvaru obdélníka, který je zoubkován". Mezi sběrateli zdomácněl název "pseudoznámka".  Tento tvar vydržeůl až do dneška a převzala jej i Česká republika, jakož i Slovensko. Průlomem od roku 2014 jsou digitální výplatní otisky, které opustily mázev Československo (nově Česká pošta) a výplatní razítko otisku ve staré formě se změnilo se souhlasem UPU na smíšenou formu nutných údajů.

Výplatní razítko  bylo v následujících letech postupně ve výplatních strojích na tento tvar měněno. "Motýlek" vydržel až do roku 1951, tedy asi pět let po úředním ohlášení této změny (byl jím otisk Francotyp - FR 6h - 4m uživatele Ústredná sociálna poisťovňa Bratislava -  dohlédací pošta BRATISLAVA 2, datum 13. 7. 1951. Pozdější datum celistvosti s otiskem výplatního razítka ve tvaru "motýlka" zatím nikdo nenahlásil. Dtát se to může.

Kdo jiný by změnil starý tvar výplatního razítka za nový než generální zástupce firmy Francotyp v Československu, tehdy ještě firma B. Jarolímek Praha u svého ofisiálního výplatního stroje Francotyp FR 6h - 4m (viz obrázek), a velmi i zéhy - má nejranější celistvost nese datum 13. 2. 1947 (tento stroj vyplácel korespondenci firmy). Zatím jsem nenarazil na dřívější datum, co ž se může stát. Doplňuji, že firma B. Jarolímek měla více strojů, ale předváděcích. I zde se "pseudoznámka" může vyskytnout, ale nebyly to celistvosti poštou prošlé, což je má nejvyšší preference při hodnocení celistvostí a jejich hodnoty. Vypadá to, že tento otisk v Československu byl prvním, kdy došlo k této změně.

Rozhodnutí poštovní správy bylo zajímavé ještě z jednoho hlediska. Dne 29. 10. 1946 povolila jeden z posledních motýlků u nás. Týkal se stroje HASLER, který byl umístěn na poště PRAHA 1 ve formě poštovního výplatního stroje a nesl v sobě R-obrazec na doporučené zásilky. Za dva měsíce bylo vše jinak. Objevila se "pseudoznámka".

A ještě jedna zajímavost. Poštovní správa v roce 1946 rozhodla o tom, že denní razítka otisku nebudou již jednokruhové (1K), ale dvoukruhové a později i dvoukruhové s můstky (2K, 2K-m). To je ale jiná kapitola.

Tyto celistvosti roku 1946 a 1947 s těmito a podobnými by rozhodně neměly chybět v žádném exponátu jednak specializovaném dotýkajícího se výplatních otisků, ale též v exponátech dokumnetujícíh obnovu poštovního provozu v Československu v letech 1945 a dále. Bohužel chybí, a navíc jso oceňovány neobjektivně nejvyššími medailemi. Navíc hraniční data je to nejcennější, co činí každý obor, nejen obor výplatních otisků, tím pravým ořechovým...

 

OVS B. Jarolímek 1947 001

 

 

 

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (25)

Celstvosti v rarity přetvořené (25)

 

Celistvosti s výplatními otisky, ale i celistvosti jiné, adresované slavné osobnosti vždy jsou hledané a přitahují pozornost sběrtaelů Jsou vždy okrasou sbírky, zejména, když se jedná o celistvosti věrohodné, prošlé poštou, nevytvořené sběrateli. Jednou z takových celistvostí je i celistvost vyplacená uživatelem KNIHA n. p. hl. m. Prahy ze dne 16. 2. 1967 (poměrně+ raný otisk, kdy se ještě organizovaně nesbíraly otisky) a adresovaná významnému československému sběrateli Miroslavu Bouškovi. Tento sběratel prolulý širokým sběratelským rozsahem, nejne ve filatelii. Jedník z jeho hlavních oborů byly výplatní otisky. V únoru 1976 se stal vedoucím sekce otisků komise poštovní historie a celin a vytvořil pro toto sběratlství základní typologii  otisků   z území Československa a podílel se na dalších základních dokumnetch (zetminologieaj.) a je autorem či spoluautorem  řady katalogů, seznamů a základních studií a článků. Právem patří do řady významných sběratelů vedle Jaroslava Lešetického, Alberta Jonáše, K. F. Pešáka, F. T. Winklera a řady pozdějších, kteří se zasloužili o rozvoj tohoto oboru poštovní historie.

Výplatní otisk této celistvosti je na svou dobu kvalitní a výrazný.  Je produktem výplatního stroje Francotyp (FR 8h - 4m). I když působí dojmem běžného otisku, otisky z této doby v této kvalitě jsou velmi řídké (až na výjimky).  Pozornost přitáhnou oválné číslice ve výplatním razítku, které firma Francotyp na přání ministerstva pošt a telegrafů pro stroje dodané do Československa za 1. republiky byly vyhotoveny jen pro naše území - říkalo se jim československé oválné číslice (firma fRancotyp vyhověla přáním i jiným poštovním správám ve světě). Gotické či novogotické číslice byly pravděpodobně z důvodů odmítnutí těchto číslic veřejností. To je však jen domněnka, nicméně dnes již nedokázatelná.

 

Celistvost Bouška 001

 

 

 

 

Číst dál...

CELISTVOTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (24)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (24)

 

Dnešní zajímavá celistvost není až tak raritou, ale zcela jistě cennou zajímavostí. Jedná se o cleistvost vyplacenou výplatním otiskem Francotyp (FR 8h - 4m), dohlédací poštou je PRAHA 034, uživatelem Spořitelna a záložna v Praze v Mostecké ulici. Otisk je krásně "vyjetý", zřetelný, pečlivě otištěný, na svou dobu vynikající. I žlutá obálka na rozdíl tehdy hojně používaných modrozelených obálek dává vyniknout otisku. Co je však cenné, je adresát. Příjemcem zásilky je M. (Mirko) Marek tč. žijící v Mostě (posléze se přestěhoval do Teplic. Byl jedním ze členů Stolní společnosti příležitostným razítek a frankotypů, kterou založil v Praze o vánocích roku 1932 praotec sběratelského oboru výplatních otisků slovutný Jaroslav Lešetický. Když se v polovině třicátých let Společnost rozpadla, ponechal si její razítko a tím nás překvapil v roce 1976, když jsme založili sekci otisků výplatních strojů při Komisi poštovní historie a celin SČSF a naší entitě byl platným členem nejen informacemi a radou, ale hlavně rozsáhlou sbírkou. Byl jedním z mála, který pokračoval ve sbírání i v období Protektorátu Č+M a po válce. Nejcennější byla jeho sběratelská aktivita v 50. letech, kdy tento obor upadl do zapomnění a válel se v prachu filatelistického opovržení. Uchoval cenné kousky. Jedním z nich je i dnešní celistvost. Za to mu patří posmrtně velký dík. Jeho celistvosti jsou poznatelné podle čísel v levém horním rohu psané tužkou krasopisným písmem.

 

Celistvost Mirko Marek 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS