HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

CELISTVOSTI HOVOŘÍ

Celistvosti nejen s výplatními znaky pošty a dalších účastníků poštovního provozu, ale i  poznámkami či znaky hovoří a dokládají skutečnosti historie. V přelomových dobách podávají svědectví o tom, jak společnost žila. Celistvosti z Protektorátu ČM a doby bezprostředně po osvobození v roce 1945 jsou toho jen důkazem.Začerňování německých názvů či razítka sdělující, že" staré tiskopisy se používají až do vyčerpání zásob" (např. z narodohospodářských důvodů (po osvobození) anebo "Spotřeba starých zásob" v češtině a němčině (za Protektorátu) byly dost běžné. Reálie dosvědčují život v různých dobách.

VYČ 1 001

 

VYČ 2 002

 

VYČ 2 001

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CHVÁLA CELISTVOSTÍ

Od samého počátku, kdy jsem se začal věnovat poštovní historii a jejich arfefaktům jsme společně s ostatními přáteli - sběrateli razil zásadu sbírání artefaktů na celistvostech. Doposud se mi to jen a jen vyplatilo. Neuchovaly se nejen dotyčné artefakty, ale hlavně ve spojení s dalšími poštovně historickými a všeobecně historickými souvislostmi. Další údaje na averzu i reverzu vodně doplnily údaje, které sběratel považuje za cenné a rozhodující. Navíc se uchová jedna cennost, která by roztřiháním zničila cennost nejcennější - informace o aktérech sběratelství či o adresátech.

Takovým příkladem jsou i celistvosti, které níže zobrazuji. Jsou to dopisy  odeslané adresátovi - panu Josef Bezchlebovi, učiteli ze Žižkova dne 11. 3. 1936. To by nebylo nic velezajímavého. Zajímavý je i odkaz uvedený v adrese na Klub českých filatelistů. V roce 1935 a 1936 byli totiž po smrti zakladatele Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů Jaroslava Lešetického sběratelé výplatních otisků organizování v Odboru frankotypů při tomto klubu, nejstarším klubu filatelistů v Čechách. Předsedou odboru byl Albert Jonáš. Josef Bezchleba byl tehdy jedním z význačných sběratelů otisků a pravděpodobně i jakýsi jednatel této entity. Psal jsem o něm a jeho vztahu k Albertu Jonášovi ve své memoárové publikaci Žralok a frankotyp, která vyšla v Praze v roce 2017 (stále jsou zbylé výtisky k dostání a objednání na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.). Na straně 172 jsem zde otiskl dopis Josefa Bezchleby Albertu Jonášovi. Obor sběratelství výplatních otisků tehdy šel pomalu do klidu vlivem mnoha okolností - nadměrné práce Alberta Jonáš, nemoci jeho manželky Kitty a hlavně  kvůli událostem předvídajícími nadcházející smutné události.

Objevená celistvost s otiskem uživatele PETSCHEK a spol. s datem 11. 3. 1936 je hezkým dokreslením  o otiscích a jejich sběratelích.

Otisk byl jedním z posledních známých tohoto uživatele (oproti předchozím u ní došlo ke změně výplatního znaménka a číslic). I z tohoto hlediska je tato celistvost zajímavá.

 

Bezchleba 2 001

A po několika měsících další objev - celistvost adresovaná učiteli ze Žižkova Josefu Bezchlebovi, poslednímu mohykánovi sběratelství výplatních otisků u nás před druhou světovou po rozpuštění Odboru frankatypů při KČF. .Příjemný objev. Co bylo pak. Protektorát - II. světová válka - osvobození - komunistický převrat - krutá padesátá potírající sběratelství.... S výjimkou článku L. Cibulky ve filatelistickém časopise během Protektorátu nastal velký útlum. Svěratelé na slávu výplatního otisku zapomněli a sbírali individuálně. Ještě že tak. Díky mnohým a hlavně Mirko Markovi z Teplic, který zachycoval otisky v soukromém katalogu, mám svědectví určité doby. Čekat jsme museli do 60. let, prodleva pro obor byl zničující.

Dvacet let se zapsalo nepříznivě do historie sbírání výplatních otisků....Buďmě vděčni aspoň jednotlivcům, kteří jako Josef Bezchleba, L. Cibulka a M. Marek vytrvali a zachovali nám alespoň celistvosti.. Díky jim.

 

Bezchleba 001

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI VYPRÁVĚJÍ, CELISTVOSTI DOKLÁDAJÍ (2)

Otisky firmy JUlinen Meyér (INNOXA) v Soukenické ulici 12, Praha II. aneb celistvosti vyprávějí, celistvosti dokládají (2)

Firma Julien Meyér do hledáčku historie výplatních otisků vstoupila nejdříve v roce 1929, kdy projevila zájem o později zakázaný výplatní stroj Francotyp C3/C4 Nechala si vyrýt štoček označení uživatele (psal jsem o něm v Torzech č. 3) a kvůli odmítnuté žádosti stroj odmítla i ve formě náhrady za jiný stroj. Několik let vyplácely zásilky jiným způsobem.

S touto firmou (též název INNOXA) se setkáváme později v roce 1937., kdy si nechala vyrýt kouzelný štoček (mezi denním a výplatním razítkem hlava ženy a před ní Aeskulapova hůl obtočená hadem), pod výplatním razítkem název firmy Julien Meyér). Nesjme si jisti, čím se tato firma zabýval, ale pravděpodobně neměla daleko od lékařské či farmalogické oblasti.

Dokládá to Aeskulapova hůl obtočená hadem, znak lékařů a farmaceutů. Údajně se jedná o užvku stromovou, ale jsou i jiná vysvětlení. Tento znak je znakem životní síly a zdraví. Pochází ze čecké mytologie, pojmenování po bohu lékařství Asklépiovi, který byl synem Apollóna, který uzdravoval živé a obživoval mrtvé.

Tento výplatní otisk je mimořádně vynikajícím způsobem navržen a vyryt. Patří mezi skvosty výplatních otisků z I. republiky.

 

Celistvosti dokládají:

1/ první den tohoto výplatního otisku FR 8h - 4m (14. 9. 1937),

2/ aktivitu firmy v oblasti vyplácení zásilek výplatními otisky,

3/ filalové razítko upozorňujícípoštovní orgány, že firma má povolené snížené výplatné poštovním ředitelstvím v Praze - čj. 247201 - III a - 1937,

4/ nejen historii poštovního styku, ale i všeobecnou historie Československa příslušného období.

 

JULIEN 001     JULIEN 002

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS