HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

JOSEF ROSENAUER, plavebních kanalů to projektant

Ing. Josef Rosenauer byl český inženýr, který vyprojektoval a postavil na Šumavě dva významné plavební kanály - Schwarzenberský a Vchynicko - tetovský. K Šumavě neodmyslitelně patří a do dneška návštěvníci tohoto krásného kouta naší země Josefa Rosenauera za to obdivují.

 

Časová osa jeho života a kariéry:

 

1735 (asi 26. 2.)

narozen v Chvalšinách jako nemanželské dítě Voršily Traxlerové, dcery tesaře Martina Traxlera. Pokřtěn s příjmením otce - Rosenauer, který jej nikdy nepřiznal.

1739

Jako čtyřletý zapsán u svého dědy Martina Traxlera (český archiv-soupisy poddaných Velkostatek Český Krumlov)

1748

Začal se učit u lesníka Petra Lambechara (Červený Dvůr)

1758

Vynikal schopnostmi v lesnictví a geometrii a měl být povýšen služebně, v čemž mu bránil nemanželský původ. Marie Terezie tento hendikep odstranila listinou 20. 11.  Rosenauer nastupuje jako lesní adjunkt do služeb Schwarzenberků v Českém Krumlově. 

1760

Na náklady zaměstnavatele začíná studovat v tzv. inženýrské akademii ve Vídni.

1770

Akademii dokončuje s výborným prospěchem.

1771

Získává titul schwarzenberského knížecího lesního inženýra.

1774

Skládá zeměměřičské zkoušky a stává se přísežným zemským zeměměřičem.

Zpracovává návrh umožňující levnou dopravu dřeva z nepřístupné Šumavy v povodí Vltavy svahovým plavebním kanálem přes hlavní evropské rozvodí do řeky Mihely (Grosse Mühl) a dále do Dunaje.  Návrh předložen knížeti Josefu I. Adamovi ze Schwarzenbergu.

1785

Josef Rosenauer vypracovává projekt kanálu obcházející nesplavnou část Vtltavy u dnešní Lipenské nádrže směrem na Vyšší Brod. Kanaál byl určen pro spalvování dřeva, ale i pro provoz dvaceti pil. Kanál schválen, ale nerealizován.

1789

Začíná realizace Schwarzenberského kanálu

1793

Dokončena první část projektu - starý kanál (délka 39,9 km) vedoucích od potoka Zwettelbach  k Jelenímu potoku.   Druhá část byla zastavena z obavy z nedostatku vody.

1821 - 1822

Druhá část (stavba nového kanálu) byla postavena a  dokončena podle Rosenauerova projektu v uvedených letech 

Konec 18. století 

Kníže Josef II. ze Schwarzenbergu pověřuje Rosenauera (tehdy již ředitele schwarzenberské plavby) navržením systému plavení dříví v oblasti Modravy a Roklanu. Byl navržen Vchynicko - tetovský plavební kanál (obchází nesplavnou část Vydry po Antýglem a spojením s Křemelnou. 

Josef Rosenauer stál též u zřízení plavebního kanálu pro plavení dříví na řece Aist v Horním Rakousku.

1804 (10. 3.)

Ve věku 69 let umírá v Českém Krumlově na následky neúspěšné operace močových cest. Zanechal vdovu a osm dětí. 

______

1928 + 1991

V chvalšinách na domě čp 118 umístěny dvě pamětní desky Josefa Rosenauera.

1999 - 2000

Zřízeno Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu v Chvalšinách.

Zdroj informací: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Rosenauer  

 

 

 

.

Číst dál...

ČEŇKOVA PILA (1)

ČEŇKOVA PILA (původně Bubeníčkova pila) - osada v Povydří u silnice mezi Sušicí a Srním.

Vodní pila s náhonem na vydře před soutokem řeky Vydry s řekou  Křemelnou, 650 metrů n. m.

 

Časová osa

1860           Jedním z návštěvníků v Bubeníčkově letním domě byl i Bedřich Smetana ( 1824 - 1884).

                  Při návštěvě byl doprovázen dirigentem Národního divadla M. Anderlem.

                  Za jeho přítomnosti a za přítomnosti vychovatele Bubeníčkových dětí L. Procházkou vysadil B. Smetana

                  tři smrky. Jeden z nich je označen jako Smetanův smrk.

                  Při pobytu byl inspirován k úvodnímu motivu symfonické básně Vltava.

 

1868 - 1870 Český podnikatel a obchodník (se dřevem) Čeněk Bubeníček (1807 - 1888) vybudoval pilu, hlavním odběratelem dřeva byla Praha.

                  Ve svém letním domě hostil řadu českých umělců.

 

1912           Město Kašperské Hory vystavělo Malou elektrárnu Čeňkova pila

 

1934           Začala stavba další Elektrárny Vydra (stavěna 1934 - 1938) 

 

 

 

DSC00946     DSC00979     DSC00948     DSC01004     DSC00960      DSC00968

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS