HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁCLAV NEBESKÝ, nestor čs. filatelie vzpomíná

Originální dopis Václava Nebeského, nestora československých specializovaných oborů, iniciátora založenía čestného předsedy dnešního Klubu filatelistů 00-15 v roce 1943, zakladatele komise speciálních oborů v roce 1966, místopředsedy  a čestného předsedy SČSF. Zveřejňuji vzpomínky i průvodní dopis. Dovolím si pana redaktora Nebeského ve vší pokoře poopravit - v té době jsem nebyl tajemník KPHC, to byl Vojta Maxa, já jsem byl jen skromným redaktorem zpravodaje KPHC a ve vedení sekce otisků výplatních strojů.

 

Zajímavá je i informace o účasti arch. Alberta Jonáše v začínající komisi v roce 1966, kde se ujal gestorství nad výplatními otisky (tehdy ještě frankotypy). Jsem přesvědčen, že tehdy mu asistoval i dr. Karel Všetečka, který gestorství později převzal (počátkem 70. let). Rozhodlo asi zdraví A. Jonáše (zesnul v roce 1974).

 

 

 

Nebeský 1 001m     Nebeský 001 Nebeský 3 001  

 

 

 

Číst dál...

VÁCLAV NEBESKÝ, nestor československé a české filatelie

NEBESKÉHO CENNÝ PŘÍNOS ČESKOSLOVENSKÉ A ČESKÉ FILATELII

V červenci 2018 uplynulo 120 let od narození Václava Nebeského (narozen 1898)

Po skončení II. světové války se Václav Nebeský s vervou sobě vlastní pustil energicky do organizování české a československé filatelie. Opět oživil klub filatelistů, který založil a jehož činnost pomáhal organizovat. Se svými přáteli začal organizovat výstavy nejvyššího řádu (první po válce byla PRAHA 1950, později aktivně pracoval při přípravách výstavy PRAGA 1968). Zaměřil se i specializované výstavy, které zájemcům ukazovaly, co jsou specializované obory (zasloužil se o první výstavu specializovaných oborů PRAHA 1966). Organizačně se zapojil do organizované filatelie na celostátní úrovni (v šedesátých letech byl zvolen na místo 2. místopředsedy nově vzniklého SČSF, předtím byl též tajemníkem). Byl prvním předsedou komise specializovaných oborů. Později pracoval aktivně ve zřízeném Svazu českých filatelistů, Byl předsedou   Městského výboru v Praze- Byl i místopředsedou SČF.

Přitom nezapomínal na „svůj“ klub, jehož činnost se utěšeně rozvíjela. Nezapomněl ani na mladé. Předával jim cenné zkušenosti. Ukázal jim, co je třeba k filatelii mít: houževnatost, trpělivost a pracovitost. Pak dozajista přijde úspěch a radost.

Jeho vlastnost „předávat znalosti a zkušenosti“ byla skutečně proslulá. Zaznamenal své vzpomínky a předal nám je ve své známé knížce Filatelistovo podzimní rozjímaní. Vtěsnal tolik faktů na 268 stran, to je skutečně obdivuhodné. Čtivou formou zachytil barvitě významné postavy české filatelie a hlavní události v naší filatelii.

Odborně pokračoval dál, stále inklinoval ke specializovaným oborům. Využil svých zkušeností z minula (byl platným členem Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů ve třicátých letech), i když mu tento způsob nevyhovoval. Své získané zkušenosti využil při vydání Katalogu příležitostných a propagačních razítek.

Pokoušel se i o vystavování, i když o tomto Nebeského snažení nemáme moc informací. Pochlubil se udělením „čestného uznání“ z výstavy roku 1940, to bylo asi vše, co z dostupné literatury víme.

Oceněn byl Václav Nebeský během svého života mnohokrát. Za své počiny v československém filatelistickém hnutí, zejména pak za práci s mládeží, angažování při rozvoji filatelie v Československu a při zakládání entit specializovaného sběratelství (byl prvním předsedou Komise specializovaných oborů krom jiného).

Co by asi řekl, kdyby mohl být při našem výročí mezi námi a připomínat si vznik klubu, který založil společně s dalšími svými přáteli Kolaříkem, Maturou, Mrňákem a jinými za podpory kolegů prof. Grusse a Basiky?

Zkusme: „ Co je sedmdesát let klubového života proti celé historii lidského rodu! A přece je to dostatek dlouhá doba, aby člověk nadmíru jasně postřehl, jak se změnil svět, lidé v něm a jejich život.

Pár roků, pár měsíců nám dneska stačí – a pochopíme obsah a smysl toho leckdy mlhavého, nejasného a příliš patetického slova: pokrok. Natož sedmdesát let!“

A dodejme parafrázi jeho vlastních slov ve vztahu k jeho osobnosti: „S obdivem a úctou smekněme

před Václavem Nebeském, který před drahnými lety, kdy jen málokdo zdobil tento svět, láskyplně, trpělivě a v skrytu kladl známku po známce do základu české filatelie.“

A na úplný konec: „Tady a tak se narodil ten, kterým dnes právem patří naše úcta a čestný titul patriarchů a průkopníků české filatelie. Panu redaktorovi s obdivem tyto řádky věnuje                                                                                        

                                                                                                                                               Ivan Leiš

 

 

 

Čestné předsednictví Václava Nebeského , nestora české a československé filatelie

                                                                                      

Svaz československých filatelistů si Václava Nebeského zvolil jako svého čestného předsedu. Od šedesátých let minulého století je i čestným předsedou Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00 – 15 Praha.

 

Osobní vzpomínky

 

 

 

 

 

 

Václav Nebeský

otec-zakladatel KF 00-15

 

 

 

Klub filatelistů 00-15, sběratelů specializovaných oborů Praha registrovaný v rámci Svazu českých filatelistů (SČF) si připomene dne 13. května 2013 významné výročí tak důležité pro klub, jakož i pro celou českou, ale též československou filatelii. Zmiňovaný den bude klubu 70 let. Klub se tak zařadí k dalším českým a československým klubům, které slaví několik desítek let existence.

 

Toto výročí stojí za připomenutí. Vždyť klub vznikl v nelehkých dobách Protektorátu Čechy a Morava – v roce 1943. U jeho vzniku stály velké osobnosti české filatelie. Jednak jako jeho členové – ze všech jmenujme zejména Václava Nebeského, Josefa Kolaříka, Václava Maturu, Františka Macáka, Karla Baiera, Vladimíra Vaňka, jednak významné filatelisty, kteří u kolébky stáli – mezi jinými prof. Mudr. Josefa Grusse (předsedu Ústředí filatelistických spolků) anebo Karla Basiku (tajemníka Ústředí). Klub se stal útočištěm pro mnoho známých filatelistů díky tomu, že kromě poštovních známek, razil cestu tzv. specializovaných oborů, později poštovní historii a celinám. Jeho členové stáli u zrodu dalších organizací české filatelie, z nichž chci zmínit zejména komise specializovaných oborů, později komise poštovní historie a celin a řady sekcí této komise, či nezávislých článků poštovní historie na československé, české, regionální, místní a jiné úrovni. Klub vychoval řadu odborníků, kteří se pyšní přednáškovou činností, cennými sbírkami, exponáty, publikacemi. 70 let, to je jeden lidksý život, kolik takových životů se žilo a žije v rámci našeho klubu. O tom se zmíním dále v textu.

 

Ve vzpomínání stojí si připomenout osobnost, která se o zrod klubu a jeho pozdější fungování zasloužila nejvíc. Iniciátorem klubu, jeho spiritus movens, tahounem, který dal při zrození klubu do vínku této prospěšné organizaci směr a prospěšnou náplň byl Václav Nebeský, neúnavný organizátor svazového života, vysoký svazový funkcionář, vychovatel mladé filatelistické generace (jak se říkalo dorostenců), vynikající znalec československé známky a hlavně jejich deskových značek, strojových propagačních a příležitostných razítek, uznávaný odborník, milý a nebojácný člověk, nestor naší filatelie, pan redaktor a hlavně otec-zakladatel našeho klubu.

 

O jeho skromnosti svědčí fakt, že vždy dotáhl celou záležitost do konce, a pak předal žezlo svým kolegům. Prvním předsedou klubu či, jak on sám tuto entitu nazýval „ochranného sdružení velmi početných filatelistických přátel“, anebo oficiálně S.K. zaměstnanců města Prahy, odbor filatelie (SK ZMP) byl překvapivě jeho přítel městský radní a zaměstnanec Elektrických podniků hl. m. Prahy Josef Kolařík, a ne Václav Nebeský, pan vrchní účetní rada pražského Magistrátu. Skromnost nade vše.

 

 

 

 

 

 

 

2

 

Odnož sportovního klubu měl výbor s patnácti členy, Václav Nebeský se stal vzdělalatelem (dnes by se řeklo školitelem či organizátorem přednášek). I o tuto činnost se zasloužil. Ta provází náš klub dodnes.

 

 

U příležitosti 70 let si připomeňme osobnost Václav Nebeského či Vaška anebo pana redaktora, jak jej mnozí nazývali. On to byl, který stál u kolébky. Historie jeho života se prolíná s historií klubu. Vašek a klub jedno byli a Vaškovi vděčíme za to, že máme přístav pro naši filatelistickou činnost.

 

 

Pan redaktor se zasloužil i o to, že i přítel ing. Pavel Jech a má maličkost jsme již několik desítek let pevně svázáni s klubem. Vlastně mezi námi zpočátku byla další osobnost naší fialtelie - vždy optimistický ing. František Komers. Po dokončení vysoké školy jsme s Pavlem nastoupili do podniku zahraničního obchodu Transakta a v koších podatelny jsme objevili jeden ze specializovaných oborů – výplatní otisky. Ale nejen otisky, ale razítka, zvláštní druhy přepravy poštovních zásilek, R-nálepky a jiné lahůdky poštovní historie. Co s t?. Po čtyřech letech hromadění jsme hledali spřízněné duše, kde je najít? Pomohl Fanda Komers, který měl stolek na filatelistické burze U Nováků. Poradil nám kontaktovat dalšího „stolkaře“ - přítele Václava Nebeského. Ostych byl namístě, nicméně podařilo se a pan redaktor nás pozval na schůzku klubu do Myslíkovy ulice (tehdy to byl prostory Agitačního střediska Národní fronty). A tady se nám rozevřel svět osobností a filatelistických zajímavostí. Poznali jsme spřízněné duše a upsali se poštovní historii a našim, hlavním oborům - Pavel hlavně provizorním R-nálepkám a já zejména výplatním otiskům. A co víc, seznámili jsme se s dalšími příznivci a sběrateli našich oborů – Václavem Mahovským, Karlem Horkým, stavitelem Antonínem Vorlíčkem, dr. Miroslavem Bouškou a (tehdy ještě studentem) Pravoslavem Kukačkou, dnes hlavním tahounem našeho klubu. Psal se rok 1974 a já měl to štěstí, že jsme pana Václav Nebeského potkal a poznal osobně.

 

 

Tolik osobní exkurs popisující osobní zážitek, ale i vlastnost Vaška Nebeského – dávat lidi dohromady a klestit cestu zájemcům o specializované obory, které v roce 1960 z pověření nejvyšším československých filatelistických orgánů Václav Nebeský zakládal.

 

 

   O Vaškovi toho nebylo moc napsáno, ale přece se něco najde. Hlavní bylo, že sepsal (a jiní mu vydali) Filatelistovo podzimní rozjímání. Tato čtivá knížka zachytila mnohé, i když pan redaktor psal o jiných (o sobě minimálně). Přibližme si na ní a na několika jiných zdrojích jaký byl Václav člověk, i když několik shora uvedených řádků by možná úplně stačilo. Ale nešť, máme výročí, rozepišme se.

 

 

Sepsáno v Radonicích v lednu 2012.

 

 

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelských struktur čs. poštovní historie (1)

 

V nejvyšších patrech sběratelských struktur čs. poštovní historie (1)

Vracím se ve vzpomínkách do let 1976 až 1989, do let, která mi přinesla neocenitelnou zkušenost, rozšířila mé vědomosti a odborné znalosti a umožnila poznat řadu výjimečných osobností, kterých si do dneška velmi vážím. Náhodou jsem se dostal do světa sběratelství specializovaných oborů, později přejmenovaných na obory poštovní historie a celin, který soustředil řadu legend tohoto sběratelství. Ukončila se tak éra mého hledání sběratelství, které bych pojal za své. Stalo se, vydržel jsem u nich do současnosti, kdy píši tyto řádky jako vzpomínky na několik let, kdy jsem byl součástí struktur specializovaného sbírání. Těch čtrnáct let měly i trpkou příchuť na pozadí smutné doby normalizace, kdy se lámaly i charaktery a kdy lidské vlastnosti už nebyly ani vlastnostmi. Nicméně se říká, „co tě nezabije, to tě posílí“. A tak se stalo.

Předehra

Ve své memoárové knize „Frankotypisté“ jsem popsal kroky hledání mého sběratelského ukotvení po nesmělých filatelistických začátcích, kdy jsem začal v šesti letech sbírat volně ložené známky zejména razítka, která mne značně fascinovala. I na burze u Nováků, kam mne můj táta bral každou neděli, jsem se pídil po známkách s razítky. Víceméně pravidelně, pokud táta nebyl s tuberou na Pleši, kterou si přivezl z nucených prací a následného berlínského koncentráku v Říši. Vedly mne k tomu dopisy od příbuzných  z různých částí světa, kam se rodina dostala. Dopisy mám do dneška uloženy jako celistvosti, aniž jsem tušil, že za několik let smyté známky nebudou cool na rozdíl od celistvostí. Mihla se kolem mne i bohemislovenika, do dneška mi zůstaly listy polepené známkami s příslušným textem. Tehdy jsem pochopil, že filatelie může být i vzdělávacím elementem. Natož rozšiřování znalosti zeměpisu, jazyků a historických postav. Dva druhy známek jsem měl rád – Kolumba na známkách a letadla Swissairu ve švýcarských horách. Obdiv k postavám, které něco dokázaly a vášeň pro cestování. A to mi zůstalo i do dneška. Největší potěšení mi způsobuje shromažďování údajů o významných postavách a psaní studií o nich a radost z cestování. Tak vida, jak se to rýmuje. Ne, že ne.

S pomocí spolužáka na VŠE, přítele a kolegy Franty Komerse, jinak známého českého filatelisty jsem společně s přítelem Pavlem Jechem poznal legendu Václava Nebeského, hybnou sílu specializovaných oborů u nás. Václav Nebeský nás pozval do klubu 00-15, kde jsme zůstali do dneška. Tehdy vedla klub další významná postava specializovaného sbírání Vratislav Palkoska. Ten si nás všiml a jednoho večera, když jsme se z pravidelných schůzek v klubu v Myslíkové ulici (tehdy bylo přístavem klubu Agitační středisko NF – tedy Národní fronty, kam filatelisté v době vlády jedné strany organizačně patřili) rozcházeli, se k naší skupince připojil. Nabídl mi být součástí staronově ustavené komise specializovaných oborů s tím, že slyšel o tom, jak jsem obnovil studentský časopis EKONOM na VŠE a jaký měl mezi studenty a akademiky ohlas aže by mi svěřil redaktorství a realizaci zamýšleného tištěného zpravodaje komise. Přemýšlel jsem do příští schůzky a řekl jsem své ano. I další členové klubu dostali svou možnost účastnit se práce v této komisi.

První schůzka komise v Celetné

První schůzka pozvaných členů vedení nově vznikající komise se konala 24. 2. 1976 v zasedačce v Celetné ulici v Praze 1. Designovaný předseda Vratislav Palkoska pozval dosavadního předsedu komise specializovaných oborů Miroslava Polišenského a dále jsme měl první možnost poznat Oldřicha Štaffu, J. Mokerského, Jiřího Nekvasila a Vojtěcha Maxu. Pozván byl i Antonín Vorlíček, místopředseda našeho klubu 00-15, ale omluvil se. Mohu se přiznat, že jsem oněměl. V jedné místnosti jsem poznal hned několik slavných postav specializovaného sběratelství. Polišenského jako zaníceného poštovního historika specializujícího se na historii poštovnictví, Oldřicha Štaffu, který si mne získal článkem o (tehdy) frankotypech OSN a stejnojmenným jeho exponátem vystaveném na výstavě specializovaných oborů v Praze na Staromáku, Vojtěcha Maxu známého poštovnami, perfiny a též známkovou tvorbou Polska, ale hlavně jeho tatínkem a rodinou a Jiřího Nekvasila známého články na mnoho témat, vynikajícího sběratele, znalce a publicisty. Šel jsem do kolen. První dojem byl

vynikající. Ale mělo být šťastným okamžikům konec.

Schůzi zahájil M. Polišenský, oznámil, že rezignuje na funkci předsedy komise specializovaných oborů a jak to bývá, zazněla slova díků spolupracovníkům.

Vr. Palkoska nám oznámil, že „PÚV se usneslo a jmenovala jej předsedou komise specializovaných oborů Svazu českých filatelistů. Též poděkoval předchozímu předsedovi za práci a bez okolků rozjel práci komise. Zde musím říci, že před několika lety zbavil stejný PÚV (možná obměněné předsednictvo Ústředního výboru díky politickým změnám po roce 1968) Vr. Palkosku vedení této komise. Tehdy jsem si vzpomněl na přísloví: „Dvakrát do stejné řeky…..“. Když jsme šli spolu s Vojtěchem Maxou k domovům, slyšel jsem od něj užaslá slova nepochopení a údivu…..

Rozdělení pozic

Začalo se s porcováním medvěda. Předseda byl jasný díky rozhodnutí PÚV. Prvním místopředsedou se stal O. Štaffa (současně si odnesl portfolio evidence členů). Druhým místopředsedou s portfoliem tiskových záležitostí dostal do vínku A. Vorlíček. Tajemníkem byl V. Maxa a vedení doplnil V. Nebeský.

Byla nastíněna struktura sekcí, poštovní historii měl na starosti M. Polišenský, celiny J. Nekvasil, výplatní otisky M. Bouška a R-nálepky V. Mahovský. Já jsem potvrzen zatím nebyl. Čekalo se na něco anebo se váhalo? Nevím. Nicméně jsem si vyslechl další konkrétní body, které vypadaly velmi konstruktivně a promyšleně.

Plán na rok 1976 – ano, přijato. Aktivy (jaké hezké slovo) – ano. V březnu se bude konat aktiv bývalých členů „někdejší komise“ (sic!) a vzápětí aktiv, a to široký zájemců o specializované obory nejen z Prahy, ale i z krajů. Další sekce – budou se hledat vedoucí. Zásady hodnocení exponátů – záležitost předsedy. Sympozium Kutná Hora 1976 – ano. Bude se probírat – úprava sbírek, zásady hodnocení, zásady pro jmenování jurymanů, specializované obory a námětové sbírky. Nábor nových členů – ano, současně s vypracováním adresáře.

Stanovily se i trvalé úkoly, které nás provázely několik funkčních období a kdyby stará struktura pokračovala, bylo by tomu i do dneška. Spolupráce se Slovenskem – ano, spolupráce s komisí mládeže – ano.

Na nadcházející výstavu v Kutné Hoře Svaz (sic!) zajistil řadu hodnotných exponátů ve větším počtu ze zahraničí. Zapomnělo se dodat, že to byly exponáty ze socialistických zemí. Taková byla doba..

Finance byl, ne že ne. Celkem celá komise dostala přiklepnuto, jak se říkalo, na rok 1977 celkem Kčs 17000,00. Na svou dobu dost. Jiné, tehdy vlivnější komise však měly nesrovnatelně více…

Věstník bude, rozumí se poštovní. Tehdy dost nutná pomůcka vydávaná Československými spoji.

Míč by vykopnut a do světa se dostala konkrétní fakta. Říkal jsem si, „hlavně že máme komisi s věhlasnými odborníky a dělnými filatelisty“, když jsem se vydal směr Jižní Město. Byla to má první konkrétní zkušenost s nejvyššími patry organizovaného specializovaného sběratelství u nás. První dojem – pozitivní. Nenapadlo se mne v nitru zeptat: „bude to tak i nadále?“. Úplně jsem v tu chvíli zapomněl na to, že sběratelství od tohoto dne nebude jen organizované v normalizačním hávu, ale i přímo řízené svazovými funkcionáři - řídícím předsedou, místopředsedy, tajemníky a šéfy prodloužené ruky Národní fronty a jiných důležitých organizací. Později jsem to pocítil na své vlastní kůži. 

1 - 1/2019

    

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS