HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

NETRADIČNÍ POHLEDY (3)

NETRADIČNÍ POHLEDY (3)

Pohledy na klasické období výplatního otisku z území Československa pokračují dál. V dnešním třetím díle se zaměřuji na zabraná území v letech 1938 – 1945 cizími státy.

Po Mnichovské dohodě koncem září 1938  čtyř států – Německa, Itálie, Velké Británie a Francie Československá republika ztratila sudetské pohraniční oblasti. Po Vídeňské arbitráži v listopadu 1938 republika přišla o jižní části Slovenska a Podkarpatské Rusi, které připadly ve prospěch Maďarska. Na podzim stejného orku zabralo Těšínsko, Oravu a Spiš Polsko. Ve všech těchto oblastech nastoupila moc jmenovaných států a poštovní provoz nebyl výjimkou. Nejvíc důkazů ve vzhledu výplatních otisků přinesla anexe území Německem. Důkazů viditelných ve výplatních otiscích po zabrání území Maďarskem a Polskem bylo pro nízký počet uživatelů výplatních strojů dost málo. Na území Sudet byla nesrovnatelně odlišnější situace.

Výplatní otisky ztratily podobu československého vzoru a byly nahrazeny státoprávními názvy států či operátorů zabírajících států – Německa, Maďarska, Polska. V oblastech s nadvládou Maďarska a Polska výplatních strojů nebylo moc, vyskytovaly se sporadicky. V Sudetech to bylo jiné. Tato vyspělá část Československa měla řadu hospodářských subjektů, které výplatní stroje za 1. republiky používala.

Výplatní otisy na sudetském území

Poté, co vojenská moc předala moc a vládu v této oblasti civilním úřadům, nastoupily i říšské poštovní autority a zásadně změnily vzhled a podobu výplatních otisků. Jen výjimečně se zachovala větrná růžice, ovšem s odpilovanými českými názvy. Větrná růžice zůstala  ve třech případech, v ostatních se objevil obdélník s názvem DEUTSCHE REICHSPOST s německou orlicí.  I denní razítko doznalo změn, české názvy dohlédacích pošt musely zmizet, buď byly odpilovány anebo celé denní razítko bylo nahrazeno německým vzorem (dvoukruhové denní razítko s můstky). I jednoduché vyjádření slov  pro poštovní úřady se nahradilo složitějším a popisnějším vyjádřením. Za místním názvem se objevily bližší údaje regionu.    

Říšská pošta pod vlivem státních orgánů zásadně změnila vzhled výplatních otisků na zabraném území. Vlivem společenského a politického tlaku se poněmčila i označení uživatelů. České texty zmizely, zůstaly jen německé. Vliv německého prostředí byl znát. Jen málo firem z 1. republiky si zachovala stejná označení jako dřív, většinou jen obrázkových s názvem firmy.

I firma Francotyp využila nové situace a novým zájemcům, kterých nebylo málo, dodávala výplatní stroje ze svého programu bez omezení – s odlišným denním razítkem a s gotickými výplatními číslicemi, což československá poštovní správa ani pro tyto oblasti nepřipouštěla. Jednalo se o gotické a novogotické. I prosazovaná hvězdička před výplatní hodnotou byla doplněna dalšími znaky bez omezení (plné tečky, kosočtverce atd.).

Změny byly velké a zásadní. Vliv na ně mělo zejména připojení těchto oblastí k Třetí říši. Vzhled otisků určila svými nařízeními Říšská pošta. Navíc Francotyp GmbH, který byl v naprosté většině strojů naprosto dominantním dodavatelem, již nebyl omezován československou poštovní správou a měl volné ruce. V polovině 40. let navíc říšská poštovní správa souhlasila s uvedením další soustavy do poštovního provozu – byla jí soustava Postalia. Uživatelé si zakoupily čtyři výplatní stroje Postalia. Tím se prolomil více jak dvacetiletý monopol Francotyp na území Československa, i když bývalého.

 

Jak se dá ve stručnosti charakterizovat základní typologie výplatních strojů a jejich otisků na tomto území v těchto letech? Příklady následují-

 

Říšské výplatní otisky ze Sudet jsou produkty německých výplatních strojů Francotyp a Postalia, z nichž prvně jmenovaná soustava byla naprosto dominantní. A to nejen díky tomu, že v předchozích letech tu byly jen stroje Francotyp, ale i tím, že Francotyp GmbH byl aktivní i v letech následujících a pokračoval ve své expanzi na získaném území. 

Nejstarším modelem byl čtyřmístný stroj ANKER s osovou vzdáleností mezi středy denního razítka a výplatního razítka 6 cm.  Vyskytlo se několik v a r i a n t, z nichž nejvýraznější byly otisky buď s pořadovým číslem otisku anebo bez něj. ČASTO SE OBJEVOVALY OTISKY S ODSTRANĚNÝM ČESKÝM DOMICILEM POŠTOVNÍHO ÚŔADU A S ČESKOSLOVENSKÝM VZOREM DENNÍHO RAZÍTKA. Výplatní číslice byly československé, jednalo se o upravené  výplatní stroje (bývalého) československého vzoru. Text byl často psán germánským způsobem - kurentem. Denní razítko jednokruhé.

 

 

FRANCOTYP, typ ANKER, sběratelsky FR 6h - 4m, FR 6 - 0 - 4m1K

 

SUD 001     SUD 002

 

 

Dalšími stroji z produkce koncernu FRANCOTYP GmbH byly výplatní stroje FRANCOTYP, typ Bafra,k teré se vyznačovaly osovou vzdáleností mezi středy denního a výplatního razítka 8 cm.. Byly čtyřmístné ve výplatním razítku opět se vyskytovala buď s pořadovým číslem počitadla otisků anebo bez něj. Poprvé se na našem území objevila dvoukruhová denní razítka s můstky. Zachovány byly výplatní číslice československého vzoru s čs. hvězdičkou. V provozu se začaly objevovat nové subjekty -do té doby nebývalé -v některých případech s nacistickými názvy a symboly.

Výplatní otisky FRANCOTYP, typ BAFRA - sběratelsky FR 8h - 4m - 2K, FR 8 - 0 - 4m  -  2K

 

SUD 003     SUD 004

 

Další typologickou skupinou byly výplatní otisky Francotyp, typ Bafra s trojmístnou výplatní hodnotou, kde se objevily už gotické výplatní číslice ve výplatním razítku, s pořadovým číslem počitadla anebo bez něho. Vzdálenost mezi osami ve středu denního a výplatního razítka bylo 8 cm.

 

Výplatní otisky FRANCOTYP, typ Bafra, sběratelsky FR 8h - 3m (g), FR 8 - 0 - 3m (g)

 

SUD 005     SUD 006

 

Poprvé se na území Ćeskoslovenska objevil stsroj Francotyp, typ D, u kterého byla osová vzdálenost mezi denním a výplatním razítkem 6,7 cm. Pro snazší orientaci uvádím číslo "7" v symbolickém vyjádření tohoto podtypu otisku.   Tyto stroje byly převzaty z výrobního programu soustavy KOMUSINA. Stroje měly čtyřmístnou výplatní hornoru s gotickými číslicemi, s výplatním znaménkem ve tvaru malého kosočtverce, s pořadovým číslem počitadla otisků anebo bez něj. Zajímavé je jednokruhové denní razítko.

 

Výplatní otisky FRANCOTYP, typ D, sběratelsky FR 6,7h - 4m (g) - 1K, FR 6,7 - 0 - 4, (g) - 1K

 

SUD 007     SUD 008

 

Tento stručný typologický přehled uzavírám reprodukcí prvního výplatního stroje soustavy POSTALIA, u kterého je zřetelný ojedinělý design výplatního razítka s charakteristickými výplatními číslicemi používanými do dneška u strojů POSTALIA.

 

Výplatní stroj POSTALIA

 

SUD 009

K úplnosti podtypů je třeba ještě zmínit další dva podtypy - otisky s výplatními razítky ve tvaru větrné růžice (jednak vysekané názvy, jednak začerveněné české názvy), které jsem již na webu zobrazil před nějakým časem. Sběratelské označení :  Fr /M/ 6h - 4m a FR /M/  8h - 4m - dva případy známé z Chomutova a  jeden z Varnsdorfu.

 

NA ZÁVĚR:

Otisky ze zabraného území mají další zajímavosti, které byly způsobené vnějšími vlivy. Zmínil jsem například rozšířené domicily v denním razítku. Ty vydají ale na samostatnou studii.Poštovně - administrativní členění území připojených k Třetí říši bylo zdůrazněno v domicilu denného razítka v závorce. Prozatím se taková studie zatím nevyskytla a tato problematika čeká na zpracování.Zajímavosti byly i ve výplatnch  a denních razítkách, A v neposlední řadě u v označení uživatelů.  Není divu, Toto území bylo násilně odpojeno od Ćeskoslovenska a připojeno vši silou k Třetí říši. To se projevilo i v rychlé změně výplatních otisků a celé soustavě vyplácení zásilek výplatními otisky. Šlo zcel určitě o jeden z nějvětších zásahů do tohoto oboru.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    

Číst dál...

KATALOG ČESKOSLOVENSKO - výplatní otisky z území zabraném Německem v letech 1938 - 1945 (Sudety) Svazek 4

V letech 2013 až 2015 jsme zpracovali s přítelem Robertem Di Casolou  za spolupráce s přáteli Rickem Stambaughem z USA a Berhardem Brunnerem z Německa i 4. svazek Katalogu Československa. Tento Katalog je typologickým katalogem výplatních otisků z území, které tehdejšímu Československu zabralo Německo. Jednalo se o území Sudet v letech 1938 - 1945. Toto je  první katalog v barevné mutaci pro specializované sběratele v angličtině. Za úvodní stránky budou průběžně zařazovány jednotlivé stránky. První verze katalogu byla zdarma věnována Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů KF 00-15 a je zavěšena na jejich stránkách www.kf0015.cz. Na ilustračním katalogu v současnosti pracuje skupina složená z několika německých a rakouských specialistů a jednoho českého sběratele.

 

Sudety 1938 1945 001  

 

Sudety 2. část 1939 1945 001     SUD 1 001  

SUD 2 001    

SUD 3 001

SUD 4 001

SUD 5 001

SUD 6 001

SUD 8 001

SUD 9 001

SUD 10 001

SUD 11 001

SUD 12 001

SUD 13 001

SUD 14 001

SUD 15 001

SUD 16 001

SUD 17 001

SUD 18 001

SUD 19 001

SUD 20 001

SUD 21 001

SUD 22 001

SUD 23 001

SUD 24 001

SUD 25 001

Omlouvám se za špatnou kvalitu některých otisků. Předlohy byly v mnoha případech velmi nekvalitní.

Dodatky k typologii Svazku 4 budou průběžně zveřejňovány za tímto typologickým katalogem.

PŘÍLOHA

Ukázky několika celistvostí ze zabraných území v ltech 1938 - 1945

 

SUDET 1 001      Sudet 2 001

 

Sudet 3 001     Sudety 4 001

 

Sudety 5 001     Sudet 6 001  

 

Sudety 7 001Sudet 8 001

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ OTISKY NA ZABRANÝCH ÚZEMÍCH 1938 - 1945 (4)

Výplatní otisky na zabraných územích 1938 – 1945 (4)

 

DENNÍ RAZÍTKA

 

Třetí důležitou a poštovní správou předepsanou součástí je denní razítko. Denní razítko obsahuje pevné (stálé, nenastavitelné) a pohyblivé (nastavitelné) údaje.

 

Předtím, než se dotknu denních razítek výplatních strojů na zabraných územích, je třeba se zastavit u německých výplatních otisků před rokem 1938. Je to v zájmu pochopení dějů, které se u výplatních otisků odehrály mezi léty 1938 až 1945 v Sudetsku, které se stalo součástí Německé říše.

Významní badatelé a odborníci na německé výplatní otisky Heiner Dürst+ a Gerd Eich+ měli sami o sobě velké problémy popsat denní razítka německých otisků a najít jednotící systém pro jejich vzhled. Jak napsali ve svých katalozích a studiích: „Vzhled a nápisy místních razítek (Ortsstempel) jsou příliš rozmanité (vielfältig), abychom je mohli pojmout.“ Pokusili se popsat denní razítka, ale dodávají, že jen z důvodů, aby na ně upozornili s tím, že sběratel by je měl vzít do úvahy. Vycháeli z typologie Hanse-Joachima Andersona, který veřejnosti předložil systémovou typologii, alepsoň její začátek.

Ještě jednu poznámku k terminologii denních razítek. V Československu se vžil název „denní razítko“ (datum nadřazeno). Německo nadřadilo místo nad datum a většinou nazývá tato razítka jako místní razítka (Ortssetempel). V literatuře však narazíme i na denní razítka (Tagesstempel) nebo na podací razítka (Aufgabestempel).

Rozmanitost můžeme přisoudit i denním razítkům Sudet z let 1938 až 1945. Neexistoval žádný předpis s jednou výjimkou: německé úřady trvaly na odstranění českého názvu pošty a přesunutí německého do horní části razítka. První se splnilo, druhé v některých případech ne (zůstalo ou odpilovaných či vysekaných razítek, kde byly odstraněny české názvy pošt).

Německé výplatní otisky od začátku do zhruba poloviny roku 1934 obsahovaly denní razítka jednokruhová tak, jak to bylo u nás a i jinde. Jednokruhová denní razítka zůstala až do 70. let zejména u strojů Francotyp A, B, D. Od poloviny orku 1934 Francotyp přechází na dvoukruhová razítka zejména u typu C (německý název Ringstegstempel). Tento typ denního razítka přejala i Postalia. Proto u strojů, které byly objednány uživateli pro prostor Sudet má dvoukruhová razítek, která se dostala po roce 1945 i do dalších částí obnoveného Československa. I do dalších obsazených se tento typ nových a neobvyklých denních razítek postupně dostával. V tomto období se vyskytlo ještě jedno novum: jednak denní razítka byla více „mluvná“ než předtím- nestačil jen název pošty, bylo nutno doplnit i region – tzv. nižší identifikační údaj), jednak se doplňovaly další údaje (příležitostné texty atd. - u nás tato situace nenastala).

Třetím novým údajem byla i poštovní směrovací čísla (Postleitzahlen), u nás se označují jako instradační čísla. U některých výplatních otisků je vidíme v horní mezikruží či před názvem pošty. V Německu se dostaly i do dolní částí denního razítka. Je vidět, že v této oblasti existovala volnost a vše rozhodovaly místní poštovní autority. Poštovní směrovací čísla se vyžadovala z centra od roku 1944, předtím se vše nechalo na libovůli uživatelů a jejich dohlédacích poštovních úřadů.

U sudetsko – německých výplatních otisků došlo k několika různým případům v nepohyblivé části razítka. Nutno odlišit stroje, které buď v Sudetech po záboru zůstaly a prošly procesem poněmčení a úprav, a stroji, které byly zprovozněny po dodání z Německa. Vše se týká tehdy dominantní soustavy Francotyp, shodou okolností tato firma dodávala do Československa a do Německa, takže je možno jasně srovnávat.

Jaký byl vývoj. Zvolil jsem písmeno „A“ pro přehlednost a začátek pohledu na tuto „rozmanitou“ záležitost.

Ponechání čs. systému - název pošty s tím, že se vysekal český název a nastaly dvě eventuality – německý název zůstal na původním místě v dolní části razítka anebo se přenesl do horní části razítka. Zůstalo jen u názvu pošty (Abertham, Arnau, Asch 1 apod.).

Často se za název dohlédací pošty doplnil do závorky i náuev EGERLAND – Asch (EGERLAND) anebo Westsudeten někdy i s připojeným „L“ pro Land ve tvaru ASCH (WESTSUDETEN)). Vyskytly se i zkratky „SL“ pro Sudetenland). K názvu pošty se doplnňoval i druhý domicil (např. ALT HABENDORF BEI REICHENBERG). Číslo pošty, pokud bylo, se objevilo až na konci za složeninou názvu z několika slov. ASCH (SUDETEN) 2. Někdy se za názvem pošty vyskytl i název okresu (KR. AUSSIG)

Poštovní směrovací čísla se u písmene „A“ vyskytla u otisku Deutsche Gasolin „11a AUSSIG 1“.

Ještě jedna poznámka, která přímo nesouvisí s denním razítkem, ale se strojem a otiskem ano. Prověřil jsem celkem 26 otisků písmene „A“ ze čtyř zdrojů (sbírek a cloudů). Osmnáct z nich bylo dopraveno z Německa do Sudet a zprovozněno, zbytek tedy osm mělo původ v bývalém Československu. Došlo k výraznému navýšení zprovozněných strojů u nových subjektů. K výměnám došlo jen omezeně. I toto o něčem svědčí. Zabraná území se dostala do úplně jiného vývojového stupně.

Není vyloučeno, že další bádání přinese další zajímavosti.

Zobrazuji stránku z katalogu Roberta Di Casoly/Ivana Leiše (www.kf0015.cz, Praha 2017) a dosavadní známou typologii. (A – A1, A2, C). V tabulce jsou i rozměry razítek (průměry).

Druhou částí denního razítka strojů ze zabraných územích jsou číslice data denního razítka). I zde je celá řada zajímavostí. Číslice se navzájem od sebe dost liší. Zajímavé je, že většina německých katalogů se této problematice nevěnuje., Stejné to je i se studiem typů číslic u pořadového čísla otisku. Můj názor je, že by tak tomu mělo být.

Jednak to jsou číslice ze strojů zprovozněných na území bývalého Československa (v tabulce u typu A). Malé číslice, s dojmem vysokých a úzkých čísel.

Podobně tomuto typu jsou číslice u typu C (o jeden mm menší na výšku s dojmem užších číslic).

Dále nacházím číslice robustnější (viz typy A 1 a A2), někdy i s tečkami za řádem dne a měsíce a typově různými číslicemi (srovnej číslice „7“ a „4“). Jistě se dalším bádáním objeví i další odlišnosti a zvláštnosti i u této problematiky.

ILE II/2020

 

DR SUDETY 1 001     DR SUDETY 2 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS