HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FENOMÉN BOHUMIL JAROLÍMEK

V roce 2026 uplyne sto let od úspěšného zavedení výplatního stroje Francotyp do poštovního provozu na území Československa. Výplatní razítko v otisku ve tvaru větrné růžice či motýlka vydrželo oficiálně do roku 1948. Nové pořádky změnily i vzhled populárního filatelistického a sběratelského  artefaktu u nás i ve světě. Článek o B. Jarolímkovi a jeho rodině je malou připomínkou nadcházejícího výročí.

 

 

FENOMÉN BOHUMIL JAROLÍMEK

Našim sběratelům výplatních otisků je velmi dobře známá firma B. Jarolímek Praha jako generální zástupce výplatních strojů Francotyp pro Československo. Tato firma uvedla výplatní stroje na čs. trh

a postarala se v období od roku 1926 do 1948 o jejich dynamický rozvoj. Dbal i na kvalitu jejich produktů – výplatních otisků. Pan Bohumil Jarolímek (1880 – 1960), jeho manželka Aloisie Jarolímková (1884 – 1954) a jejich syn Bohumil Jarolímek ml. (1905 – 1930) zcela právem patří na desku cti čs. výplatního otisku a měli by být všichni tři alespoň krátce v této publikaci zmíněni.

Rok 1926 byl zcela zásadní. Na rozšíření této obchodní činnosti o výplatní stroje (či stroje frankovací anebo známkovací, jak se tehdy říkalo) si Jarolímkovi vyžádali v bankách úvěr. Z dobové korespondence víme, že celou záležitost zastřešil otec Bohumil Jarolímek s tím, že mu vztahově pomohla velkým dílem jeho manželka Aloisie. Syn Bohumil v tomto roce se dožil 21 let, tudíž právní plnoletosti a velmi záhy se zapojil do otcovy obchodní firmy a byl připraven po všech stránkách převzít roli následovníka. Převzal i obor výplatních strojů, a podle dobových svědků velmi dobře.

Kromě tohoto oboru vedle velkoobchodu papírenského, zastupoval a obchodoval kromě výplatních strojů Francotyp i dalšími technickými vymoženostmi té doby – psací stroje Fortuna a Continental, počítací stroje Monos a další. Jednoduše řečeno šli s dobou. Zájemce o získání dalších informací a souvislostí stran této firmy doporučuji vynikající studii o B. Jarolímkovi z pera Rudolfa Píši. Čtenář ji najde pod názvem „Psaní v rytmu kláves“ na webových stránkách Věstníku Muzea cenných papírů (Praha 25. 3. 2015, ročník VIII, číslo 3). Autor tuto studii doprovodil i řadou ilustrací a dobových fotografií. I pro sběratele výplatních otisků velmi poučné. Bez B. Jarolímka by náš sběratelský obor byl ochuzen. Kdykoliv jdu na klubové setkání našeho spolku 00 – 15, tak míjím budovu na Perštýně 15 v Praze 1, kde firma B. Jarolímek sídlila, a připomenu si tuto slavnou historii, i když o tragické momenty nebylo nouze. Tuto historii dokončil nastoupivší komunistický režim. V roce 1949 se z prosperující firmy B. Jarolímek stala prodejna NARPA č. 01207, závod 0171 a rodina Bohumila Jarolímka přišla o vše, co léta budovala. Navíc upadla do společenského a podnikatelského zapomnění, ne však u všech a ne u poštovních historiků a sběratelů výplatních otisků. Skončila jedna z úžasných podnikatelských počinů, které tato země zažila.

Bližší historické údaje a ilustrační materiál v knihách autora „Žralok a frankotyp“ (Praha 2017, samonákladem) a „Frankotypisté“ (Praha 2018, samonákladem) či na klubovém webu www.kf0015.cz.

                                                                                 RAD 13. 4. 2019 ILE

                                                                                                                                                                

 

Číst dál...

ARCHIVY PROMLOUVAJÍ

ARCHIVY PROMLOUVAJÍ

 

Ve všech oborech lidské činnosti a lidského zájmu jsou archivy a údaje v nich obsažené nesmírně důležité. Nejinak tomu je i při sběratelských zálibách, a tím spíš ve filatelii, poštovní historii a specializovaných oborech. 

Archivní údaje a doklady pomíhají i v oboru výplatních otisků. Zejména jsou významné tzv. výrobní archivní karty, které výplatní stroj a jeho otisky doprovázejí celou existencí od samotného počátku. Tyto karty vyhotovuje výrobce, často doprovázejí stroj uživateli.

Přítel Hans - Joachim  Förster z Badatelské společnosti výplatních otisků Německa (čestný předseda této společnosti)  mne na ně upozornil, za což mu velmiu děkuji. Údaje doplňují přesně historii strojů a jejich otisků.

Nejinak je tomu i u výplatního stroje Francotyp uživatele firmy TEFA (Tefa teerfarben AG Liberec/reichenberg z koncernu IG Farbenindustrie). Od roku 1929 bylo u nás několik sídel této firmy (Liberec, Brno, Praha) a tím pádem i několik výplatních strojů. Výrobní archivní karty ohledně strojů v sídle firmy v Liberci doplňují věrohodně tato data: 

14. 2. 1929 dodala firma Francotyp generálnímu zástupci jejích strojů v Československu výplatní stroj C 808 pro iG Frabenindustrie v LIberci (bez štočku, který si uživatel nechal pravděpodobně vyrobit v Československu a to i společně se štočkem s názvem dohlédací pošty). Katalog Bouška/Leiš registruje dva výplatní otisky L 17 a a L 17 b.

30. 7. 1930 doělo k výměně datumových čísliv v denním razítku.

30. 3. 1939 se na scéně objevil nový stroj s názvem nového subjektu IG Farbenindustrie (tudíž i novým plně německým štočkem, novým denním razítkem - jen německý název pošty, denní razítko je říšské - dvoukruhové s můstky a výplatním razítkem s obdélníkovým říšským razítkem s orlicí a názvem Deutsche Reichspost), počáteční hraniční datum doplňuje údaje v Bouškově katalogu výplatních otisků "Sudet" 1938 - 1945 (spoluautoří Janů a feldmann) pod číslem R 29 - zde je uvedno datum    -7/44-     . Jedná se o nový stroj (viz též číslice.

Zbývá otázka, kde tento stroj po válce skončil a kde pokračoval ve své činnosti výplatní stroj používaný firmou TEFA od 14. 2. 1929 do 30. 2. 1939. Další zajímavá práce pro sběratele a badatele.

 

Doplňuji, že TEFA používala výplatní stroje též v Praze (PR 173) a v bRně (B 63a a B 63b - číslování dle katalogů Bouška/Leiš 1929 - 1939.

 

OVS TEFA IG FARBEN 001

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS