HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

NĚKOLIK POHLEDŮ (109) - SEVEROČESKÉ TUKOVÉ ZÁVODY Ústí nad Labem

Severečeské tukové závody vznikly v roce 1946 znárodněním úspěšné firmy s dlouholetou tradicí Georg Schicht v Ústí nad  Labem. Tehdy se firma stala nárdoním podnikem a byla začleněna do koncernu Tukový průmysl. Jejím předchůdcem byla akciová společnost Jiří Schicht (též Georg Schicht), kterou založil dne 6. 7. 1848 Georg Schicht po získání živnostenského oprávnění na výrobu mýdla. O historii firmy a přehledu užívání výplatních strojů této firmy od roku 1926 jsme již na tomto webu před časem psal. Firmy vyráběla kromě mýdla (připomeňme si mýdlo s jelenem) další produkty: svíčky, tuky, glycerin. vodní sklo a další. Schichtové byli považováni za první republiky za Baťu č. 2. Firmu položili na pevných základech a úspěšné činnosti. Do dneška prosperuje její nástupkyně - firma SETUZA (zkratka SEveročeské TUkové ZÁvody).

O začátcích vyplácení zásilek touto firmou od roku 1926 jen pár údajů.

Společnost Jiří Schicht A. S. byla v pořadí p á t ý m uživatelem výplatního stroje (Francotyp), kterému dala poštovní správa souhlas Věstníkem č. 58 ze dne 18. 11. 1926. Ba co víc, byla vůbec naším p r v n í m   p r ů m y s l o v ý m  uživatelem výplatního stroje. První otisk s označením "OSTIA" vyplácel zásilky od 30. 11. 1926. Výplatní stroj vytvářel otisky se sběratelským označením FR 6 - s - 4m - 1K. Dohlédací poštou byla tehdy ÚSTÍ nad LABEM 2/AUSSIG 2.

Otisky patřily mezi první horečnatě hledané sběrateli. V listopadu 1927 totiž tiskl jen tři poslední číslice pořadového čísla. Kolečko s číselníkem prvního místa se uvolnilo a netisklo. Porucha dle Alberta Jonáše trvala 10 - 14 dnů.  Vznikl jeden z prvních chybotisků výplatních otisků. Otisk měnil v období 1927 - 1939 několikrát svou podobu - měnily se číslice bubnu, nově se ryl název OSTIA, jeho poloha v otisku se též měnila, denní razítko bylo též porušeno (název poštovního úřadu byl  zčásti odlomen ), denní razítko se rylo nově. V období 1926 - 1932 přinášely tyto otisky sběratelům velkou radost, jejich sbírka se zachycením těchto otisků radostně rozšiřovala. 

Nyní k období, které v tomto seriálu sledujeme - léta 1946 - 1992, to už nebyl Jiří Schicht, ale SEVEROČESKÉ TUKOVÉ ZÁVODY (definitvně pojmenovány v roce 1951 dle archivních záznamů). Vytvořila se i zkratka, z níž vzniklo logo a ochranná známka zapsaná v roce 1955 (stala se součástí výplatního otisku - viz níže). 

5. 3. 1948

F R A N C O T Y P

FR 6 - 0 - 4m - 2Km

hvězdička ve výplatní hodnotě vychýlená doprava, číslice měsíce vyšší než číslice dne/roku)

SETUZA 001

Na tomto místě zveřejňuji i otisk ze dne 11. 3. 194 ( jeden z posledních před změnou označení na příležitostné označení). Navíc reprodukuji i chlopeň s názvem  nově vzniklého národního podniku. 

Svědčí o velké úctě k zakladatelům. Nové vedení ve štočku označení a v nátisku na firemní obálky uvedlo v závorce text: /dř. JIŘÍ SCHICHT/. V té době věc nevídaná, zvláště na bývalých německých zabraných územích. I logo s velkým "S" bylo zachováno.  K novému se přistoupilo až v roce 1955, jak jsme uvedl. 

Dohlédací poštou byla pošta  ÚSTÍ n. LABEM 9.

 

SETUZA 002

 

28. 7. 1948

2 otisky (změna pošty)

Časové rozmezí: - 7/1948 - 3/1953 - 

První zachycení otisk s příležitostným textem, kde najdeme logo, stovku (společnost založena v roce 1848) a hlavně heslo: "SE STOLETOU TRADICÍ CESTOU NOVÉ DOBY" ,ketré bylo sice kompromisem, ale byla připomenuta stoletá tradice. Též věc nebývalá. Navíc do názvu podniku se nedostalo jméno komunistického představitele, jak to bylo v jiných případech. Mýslo asi nebylo tohoto skutku vhodné.  

Příležitostný otisk byl uveden v roce výročí 1948 (!) a vydržel až do roku 1953, možná i déle. Nové logo nastoupilo dle mé sbírky až v roce 1955.

Denní razítko průměr  má 24 mm.

Dohlédací pošta ÚSTÍ n. LABEM 9 (poslední zachycený otisk  14. 3. 1950)

Dohlédací pošta ÚSTÍ nad LABEM 3 (zachycené datum 4. 3. 1953)

 

SETUZA 003

4. 3. 1953

Denní razítko změněno (průměr 25 mm). 

Poznámka v roce 1950 se objevuje na obálkách stále jméno zakladatele Jiřího Schichta!. 

 

SETUZA 004

7. 3. 1956

FR 6-0-4m

změna označení - vsazeno nové logo - zkratka "stz", pod hvězdou, dole část ozubeného kola s lipovým listem, vše stylizovaně v kruhu

vychýlená hvězdička

Dohlédací pošta ÚSTÍ nad LABEM 3.

Denní raztko s průměrem 25 mm, číslice data různých velikosti (výšek), hvězdička ve výplatním razítku zprvu vychýlená (7. 3. 1956), později srovnaná, symetrická  (4/1974 - dále) 

Časové rozmetí: - 3/1956 - 5/1976 - 

 

SETUZA 005     SETUZA 006

 

POSTALIA

12. 6. 1984

- 4/1983 - 6/1984 - 

změna soustavy výplatního stroje

uplatněny PSČ (označení uživatele, denní razítko), pošta 400 03 ÚSTÍ NAD LABEM 3

 

SETUZA 007

 

27. 8. 1991

změna označení (na základě změny právního statutu, dříve koncernový podnik, nyní státní podnik)

Dohlédací pošta u obou otisků Postalia 400 03 ÚSTÍ NAD LABEM 3

 

SETUZA 008

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (108 - 2) - SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU (Období 1946 - 92 - 2. část)

Po nutném prologu se soustředím na výplatní otisky uživatele výplatních strojů, který jako jeden z mála v naší zemi si zachoval původní název.

Spolek pro chemickou a  hutní výrobu ve sledovaném období používal výplatní tsroje dvou soustav - zpočátku stroje Francotyp, poté Postalia. Velkou zajímavostí byla i skutečnost, že Spolek po znárodnění v roce 1945 převzal ústecký výplatní stroj Francotyp a používal jej dost let poté. Dohlédací (a podací) poštou byla celou dobu pošta Ústí nad Labem 1 (podací poštou byla v některých obdobích pošta Ústí nad Labem 2). Zaznamenal jsem i rozdílné odstíny červené barvy otisku (často otisky v červené barvě s odstínem oranžové). 

 

FRANCOTYP

FR 6h - 4m - 1K

vychýlená hvězdička ve výplatní hodnotě

14. 12. 1959

spolek 001   

 

FR 6h - 4m - 2Km

hvězdička symetrická, změna všech číslic, silné můstky, průměr denního razítka 23mm

7. 5. 1964

časové rozmezí: -5/1963 - 1/1974 -

spolek 002

 

FR 6h-4m

400 01 ÚSTÍ nad LABEM 1 (změna denního razítka),

vložení PSČ, změna vzhledu denního razítka (průměr 24 mm, slabé můstky), v označení  podnikové PSČ 400 32, označení ryto nově (změna údajů a grafiky)

časové rozmezí: - 5/1974 - 5/1979 -

 spolek 003     spolek 004

 

POSTALIA

dva otisky

první otisk

24. 4. 1980

časové rozmezí: - 4/1980 - 6/1990 - 

+

druhý otisk

26. 7. 1991

změna označení (na základě změny právníh podstaty, doplnění adresy), změna číslic v denním razítku

spolek 006

 

 

 

Číst dál...

SPOJENI OSUDEM S FIRMOU BAFRA REINICKENDORF

Firma Bafra Maschinen Ges. M. B. H. se sídlem v Emmenthaler Strasse 132 - 150 v Reinickendorfu Ost (severní část Berlína) byla prostřednictvím firmy Francotyp G. m. b H. v Berlíně nově založené firmy zajišťující  projekci a výrobu výplatních otisků, aby se stala jedním z dodavatelů této technické novinky na počátku 20. století při vyplácení poštovních zásilek do Československa. Druhou firmou byla firma Anker-Werke z Bielefeldu. Pozornost československé poštovní správy a designovaného zájemce o zastupování fy. B. Jarolímek z Prahy si tyto firmy zasloužily po úspěšném provozu výplatních strojů s mnohonásobnou výplatní hodnotou při hyperinflaci v Německu, kdy starý poštovní systém včetně poštovních známek a dalších způsobů vyplácení naprosto selhal.

Firma FRANCOTYP G.m. b. H. byla střešním podnikem, kde figurovaly tři továrny - výrobci výplatních strojů :

1/ Uhrenfabrik L. Furtwängler Söhne AG, Furtwangen (vyrobil 32 strojů s proslulým App No. 1,)

2/ Bafra Maschinen Reinickendorf Ost (dříve M. Dübner Berlin),

3/ Anker-Werke Bielefeld.

Posledně dvě jmenované firmy vyhověly Říšskému ministerstvu pošt a vyvedly Německo z krize vyplácen ízásilek při období inflace, která vrcholila v roce 1923. Bafra byla satrší německou mechanickou firmou a názvaná byla účelově: BAR ( FRAnkierung ( "volné, pohotové vyplácení" či "vyplácení bez zábran"). Tento subjekt byl silným hráčem na trhu, jak finančně, tak technologicky,  a  též svými výrobními kapacitami. V té době existovaly další firmy, ale podstatně menší. Kdo jim mohl konkurovat byl snad  ing. Erich Komusin a jeho žena Hildur s jejich firmou KOMUSINA (výrobce byla R. Gühl z Hamburku). Obě firmy - Anker Werke a Bafra Maschinen uspěly při výběru dodatvatelů výplatních strojů na přelomu let 1925 a 1926 u československé poštovní správy a staly se tak pod jménem spojené firmy FRANCOTYP  na dlouhou dobu monopolním a později dominantním dodavatelem výplatních strojů do Československa.

O firmě Anker jsem již psal. Ta dodávala výplatní stroje ANKER (typ A), které byly schopny tisknout  a vyplácet hodnoty do 99,99 Kčs. Nejstarší stroje tohoto typu měly pořadové číslo počitadla uprostřed mezi denním a výplatním razítkem, později vyvinuly zlepšený model (1927) , ale v horní pozici otisku. Toto vylepšení bylo nutné pro pohodlnější usazení označení oprávněného uživatele mezi denní a výplatní razítko.

Firma BAFRA byla ještě o něco pružnější než Anker. Dlouhou dobu dodávala na československý trh několik strojů a od každého stroje i několik modelů. Pružně reagovala i na požadavek čs. poštovní správy vytvořit výplatní stroj na vyplácení novinových zásilek, který bohužel neprošel schvalovacím systémem. Hodnota stroje typu B ziskla hodnoty až do výše Kčs 9,99. Pořadová čísla byla zprvu uprostřed nápadně velká, ale později se zmenšila a přesunula do horní části otisku, a to ze stejného důvodu jako u strojů Anker. Od 10. 12. 1929 vyslyšela požadavek československé strany a začala dodávat nový a zdokonalený stroj typu B. Změny byly mechanické (jednodušší nastavení data, lepší odhazování vyplacených zásilek atd.  Pořadová čísla byla malá a nahoře. 

Otisky strojů A a B jsou snadno odlišitelné (základní parametr - vzdálenost os vedných středy denních a výplatních razítek se na první pohled lišily.

Bafra začala však vyrábět typ C.  Ministerstvo pošt a telegrafů je povolilo 14. 2. 1929 so československého poštovního provozu. Tyto stroje se poháněly ručně (lůikou) Povolení bylo na zkoušku. Vydrřelo do 19. 6. 1929, kdy minisretsvo tyto stroje zalázalo s tím, že vydaná povolení platila. Typ C se vyznačoval  stroj  až čtyřmístnou výplatní hodnotou, pořadová čísla byla malá.typ C se nelišil ničím od otisků typu B (novějšího typu). Sběratelsky jsou těžko odlišitelné, což ovšem nehraje velkou roli při sbírání, které není vysoce studijní. Naštěstí z počátečních dvaceti let jejich použítí v československu zůstalo dost archivních údajů  a Jonášova identifikace k odlišení mezi typy B a C.,

O firmě BAFRA moc toho kromě uvedených údajů shora nevíme. Zasloužila se o stroje, které byly modrní, výkonné a odlávaly morálnímu i fyzickému opotřebení mnoho desítek let. BAFRA existovala i v dalších letech a zachovala si výrobní a manažerskou samostatnost. V roce 1972 definitivně splynula s firmou Francotyp, se kterou do té doby byla pod svým jménem spojena výrobně. Firma Francotyp též nevydržela tlak a pod jménem Francotyp - Postalia ( FP) se sídly v Offenbachu a Berlíně vytvořila silnou firmu v roce 1983. Existuje do dneška a svůj tradiční trh Českou republiku a mnoho dalších zemí na světě neopustila, úspěšně konkuruje a dokonce dodává do české republiky a dalších zemí i digitální výplatní stroje  třetí generace.V archivu jsem nedávno našel i údaje, že stroje této firmy se vyřazují ještě o mnoho let později a snad  i v těchto dnech (např. výplatní stroj Bafra E 371 uživatele Obersuhl z Berlína vyrobený v roce 1955 se vyřadil až v roce 1987, v aukci se vydražil za 99 Euro). 

Firma BAFRA se významně zapsala do československé a české historie výplatního otisku . V dávném sídle firmy  v Emmenthaler Strasse v Reinickendorfu ještě v 80. letech firma Francotyp - Postalia sídlila a zcela určitě sídlí nadále.

Tato slova doplňuji desítkou koláží se vztahem k firmě BAFRA.

Koláž 1

Mapka lokace čtvrti Reinickendorf v Berlíně, znak a silniční cedule

 

Bafra 1 001

Pohlednice ze začátku 20. století zachycující Hansastrasse s rohem Residenzstrasse. Sídlo firmy Bafra Emmenthaler Strasse je spojnicí mezi Residenzstrasse a Aroserstrasse

Druhý snímek: Historická brána v Reinickendorfu.

 

Bafra 2 001

 

Třetí obrázek: ukázka zástavby v Emmenthaler Strasse, kde bylo sídlo firmy Bafra. Někde v této ulici v dílnách BAFRA (dříve M. Dübner) se zrodily v roce 1920 - 1923 první výplatní stroje Bafra (typ B)

 

Bafra 3 001

Označení výrobků firmy BAFRA (nebyly to jen výplatní stroje ve 20. letech minulého století  - dolní označení), ale i další mechanické výrobky např. kávomlýnky (označení nahoře) v 30. letech

 

bafra 4 001

Pátá koláž: Přítel Otto Gleixner, ředitel a kutrátor Filatelistické knihovny v Mnichově mi svého času poslal dopis s otiskem firmy Francotyp - Postalia GmbH s identickou adresou dřívější firmy BAFRA, teprve nyní jsem si obálku prohlédl a uplatňuji ji poprvé v tomto článku. Psal se rok 1988

Dalšé strojírenská firma Fabrik Stolzenberg měla své sídlo též ve stejném objektu, kde sídlila BAFRA. Nátisk detailů o firmě Fabrik Stolzenberg z reverzu obálky

Čtvrť Reinickendorf hostila i daší strojírenské a mechanické firmy - např. fu. H. Gossen, určitě je tam řada strojírenských firem do dnešk - ukázka hlavičky jejich firemního papíru.

 

Bafra 5 001

 

Šestá koláž:Výplatní otisk z výplatního stroje vyrobeného firmou BAFRA v Reinickendorfu. Jeden z prvních výplatních otisků Německa používaného Říšským ministerstvem financů z počátku 20. let.

Na dvou dalších obrázcích výplatní tsroje vyrobené firmou BAFRA - na prvním je proslulý model B 1, druhý je z pozdějších let.  Oba tsroje poháněné typickou klikou.

 

Bafra 6 001

 

Sedmý obrázek: Zvětšený stroj BAFRA, model B 1 v druhé části listu dalšěí model Bafra (s klikou) pod heslem: "Poštovní úřad doma, zprovozněn ve všech kulturních státech světa".

Stroj a heslo obklopeny výplatními razítky 23 srátů světa včetně Ćeskoslovenska (vzor 1. republiky).

 

Bafra 8 001

 

Devátý obrázek: Kopie  vzácného dopisu firmy Francotyp Gesellschaft mbH, kteý byl napsán ve zmiňované adrese (datován 15. 3. 1946).

 

Bafra 9 001

 

Desátý obrázek: Kávomlýnek vyroben firmou Bafra Maschinen G. m b. H. v Reinickendorfu, vzácný aukční kus z 30. let.

 

Bafra 10 001

A na závěr: Cenný otisk výplatního stroje BAFRA, typ B , trojmístná výplatní hodnota, velké číslice počitadla uprostřed. První výplatní stroj Bafry u nás. Od fy. B. Jarolímek si jej koupila firma J. Buchsbaum, nakladatelství v Moravské Ostravě (Přívoz). Stroj byl provozován na základě povolení MPT Věstník 58 ze dne 18. 11. 1926 od 22. 11. 1926 do 3. 8. 1928. zobrazený otisk s datem 21. 5. 1927.temnto otisk patří mezi klemoty začátků vyplácení výplatním otiskem v Ćeskoslovensku.

 

Buchs 001

 

Firma Bafra Maschinen-Gesellschaft m. b. H. byla v čilém korespondečním styku s firmou B. Jarolímek, svým generálním zástupcem pro Ćeskoslovensko. Bafra používala svůj výtvor - výplatní stroj Francotyp, typu B nebo C. Dopis odešel z další zjištěné adresy - Wilkestrasse 25 v Berlíně - Reinickendorfu-Ost.Otisk datován 13. 5. 1931.

 

Bafra dopis 001

Zajímavý předváděcí výplatní otisk firmy Bafra. Registruje údaje pro perspektivního zákazníka výplatního stroje A 9000. Zajímavé je i datum - slovní zkratka pro listopad (NOV) a vročení (poslední dvě číslice)  roku 1963. Návrh dotisku s dohlédací poštou Gütersloh 1.

 

Bafra otisk 001

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS