HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

STŘÍPKY Z HISTORIE - PRVNÍ TRAGÉDIE RODINY B. JAROLÍMKA (3 - 1)

Roizvoj firmy B. Jarolímek, mimo jiné i generálního zástupce výplatních tsrojů fy. Francotyp GmbH probíhal obtížně, nicméně hlavní překážky se postupně překonávaly. Firma byla ve 20. letech úspěšná,  vynikajícím způsobem řízena a hlavně byla  finančně zdravá. Právě proto si ji Ministerstvo pošt a telegrafů vybralo jako hlavního partnera pro výplatní stroje Francotyp.

Pro firmu, která si našla moderní provozy pro svou kancelářskou, obchodní a mechanickou činnost v budově na Perštýně 15, se v počátkem 30. let rýsovala zlatá budoucnost.

Až do 15. hodiny 45. minuty pátku 22. srpna 1930.

V tento osudný okamžik havaroval letoun na trase Praha (Kbely) - Brno - Bratislava s odletovým časem 15.05 z Prahy. 

Stroj se dostal do velmi silných bouřek, které probíhaly nad Vysočinou. Po odklonu z trasy a špatné identifikace pozemních objektů při podletu mraků nastala tragédie - na místě či posléze zemřelo 12 osob (2 členové posádky - pilot Josef Sedlář a mechanik Josef Trafina a 10 cestujících), jeden cestující sedící v zadní části letounu prof. Vojtěch Kraus byl zraněn, ale nehodu přežil. Čtyři cestující zemřeli na místě, dalších osm při či po  převozu do nemocnice. Záchranníé práce mnoha osob probíhaly téměř okamžitě po dopadu letadla na zem.

Rodina Bohumila Jarolímka při této letecké nehodě ztratila svého jediného nadějného syna Bohumila Jarolímka mladšího, ktrerý byl čerstvým vlastníkem a ředitelem firmy B. Jarolímek, velkoobchod kancelářskými potřebami a technickými kancelářskými stroji, Perštýn 15, Praha. Firma ztratila "následníka trůnu", který se i přes své mládí nemálo zasloužil o rozkvět firmy, zejména na úseku prodeje a servisu výplatních strojů Francotyp. Touto tragédií utrpěla i celá firma, která měla nakročeno k velké mu rozvoji.

Mladý život vyhasl společně s několika dalšími životy nadějných osobností.  Bohumil Jarolímek mladší měl v okamžiku tragédie  krásných 25 let+. Narodil se manželům Jarolímkovým dne 6. července 1905. Některé historické prameny uvádějí chybný věk 30 let.

Mladý Bohumil Jarolímek byl v létě se svým přítelem JUDr. Antonínem Hammerle v Itálii. Tato cesta  měla být cestou za víkendovým dobrodružstvím v Brně.

Oba nadějní mladíci měli v pondělí  24. 8. nastoupit do svých zaměstnání.

 

DSC00633

 Bohumil Jarolímek mladší

 

DSC00632

 Bohumil Jarolímek mladší - syn a Bohumil Jarolímek starší - otec

 

pokračování příště

Číst dál...

STŘÍPKY Z HISTORIE - DÍKY, PANÍ LUISO (2)

Každý sběratel toho či onoho sběratelského oboru v převážné většině vidí jen výsledek často složitého procesu vzniku sbíraných artefaktů. Uniká mu to, co vše  je nuoi vykonat, aby se takový předmět sběrattlského zájmu vůbec objevil. Často bývají takové okolnosti složité, a někdy i bolestné. Nejinak tomu je i u oboru, který sleduje tento web. Je jím obor sběratelství produktů, které vytváří výplatní stroj,  moderní vynález racionalizace poštovnictví dříve nazývaný frankotyp, nově správněji výplatní otisk.

V hrubých obrysem známe začátky, i když archivy jsou na informace skoupé. Archivy, Příliš vznosné slovo. Prostě to, co po "čištění" zbylo. Často nic, někdy něco málo. Ale víme, kdy se zrodila myšlena racionalizace (dokument poštovní správy), známe začátky uvedení tohoto vynálezu  do provozu, kdy a kde a kým. Co je naprosto neznámíé, je organizační a ekonomické zázemí vzniku vyplácení zásilek výplatními otisky u nás v roce 1926

Zatím jsou především neznámé především smlouvy mezi  MPT, vybraným zástupcem firmy B. Jarolímka a výrobce a dodavatelem firmy Francotyp GmbH. Zatím se bohužel nepodařilo objevit archiv nástupce firmy B. Jarolímek -  národního podniku NARPA Praha. Zatím je nedostupný. Možná, že skončil ve sběr, nebo splynul a archivem  nástupce Narpy  Kancelářských strojů n.p. Praha (a později i DataSystému v Bratislavě). Objevitelská a badatelská práce nás ještě čeká. Dokumenty by jistě odkryly další tajemství tohoto oboru. Ztaím musíme "vařit z vody".

Vraťme se do roku 1926. To už byli jasní aktéři zavedení výplatních strojů u nás. Důležitou tsránkou celého procesu, který by výplatní tsroje vůbec uvedl do provozu, bylo ekonomické pozadí. To měla na starosti firma B. Jarolímek, která nesla hlavní tíhu této záležiltosti. V oblasti organizační, obchodní a technické, ale zejména ekonomické a finanční.  Z posbíraných střípků se nám vytvořila hrubá mozaika - v této záležitosti byla nejdůležitějším činitelem paní Aloisie Jarolímková, poz. Šišková (narozena dne 21. 6. 1884), dcera zedníka ze Smíchova a ode dne 11. 9. 1904 manželka majitele firmy pana Bohumila Jarolímka. Ve společnosti a ve firmě se jí jinak neřeklo než paní Luisa.

Co vím o finančních začátcích? Je toho málo, ale přece něco. K informacím hodně přispěl pan Rudolf Píša, který zjistil řadu potřebných údajů a souvislostí (viz jeho Věstník MCP a článek V rytmu kláves). .  V květnu došlo ke konečné dohodě mezi třemi aktéry celého procesu. Závěry dohod vyžadovaly finance na nákup výplatních strojů na rozjezd celé akce. Řešení bylo blízko. 

Firma B. Jarolímek měla účet u České průmyslové a hospodářské banky v Praze (ano, to byl druhý uživatel výplatního stroje u nás). Manželé Jarolímkovi začali jednat s touto bankou a jednání dopadla úspěšně. Úvěr ve výši 50000 až 100000 Kčs  byl poskytnut.Měl ale několik dost tvrdých podmínek.

1/ Ručení: paní Aloisie Jarolímková ručila svým domem v Karlově ulici 188/4 v Praze. Zde se nacházela i mechanická dílna firmy B. Jarolímek. Toto jištění při úvěru bylo přijato,

2/ Rozsah použití: Úvěr mohl být využit jen na nákup výplatních strojů Francotyp a na stroje, které se platily přede a hotově (jinak se výhodná se změnila),

3/ Určení zboží: Úvěr byl určen jen na objednané zboží zákazníky, nikoliv  na stroje na sklad,

4/ Vymezení zákazníků: Zákazníky a odběrateli výplatních strojů mohly být jen velké subjekty vzhledem ke značně vysoké ceně (tehdy jeden stroj stál 21000 až 26000 Kčs).  Mohly to být banky, pojišťovny, nemocenské pokladny, úřady, velké tovární subjekty vysoce solventní uživatelé.

Na tomto místě stojí za poznámku jedna skutečnost: poštovní správa vůbec neuvažovala na začátku s umístěním výplatních strojů na přepážkách poštovních úřadů. Bylo to kvůli nedůvěře či  nejistotě anebo nedostatku finančních prostředků? Souhlas poštovní správa vydala až o 20 let později - v roce 1946.

5/ Povolení poštovní správy: MPT si vyhradilo, že každý subjekt, každý stroj bude né  tpečeť jejich souhlasu. Proto se každé povolení, alespoň ze začátku objevovalo ve věstnících MPT,

6/ Čerpání a splácení: Úvěr byl splatný bance do jednoiho měsíce od použití (čerpání).

 

Smlouva o úvěru mezi bankou a firmou B. Jarolímek byla podepsána v srpnu 1926, tedy několik dní před oficiálním zahájením provozu prvních dvou strojů Francotyp (typ A, typ B)  dne 16. 9. 1926.

 

Co bylo dál? Výplatní stroj díky houževnatosti rodiny Jarolímků a důsledným postupům a pomoci  paní Luisy se stal součástí našeho poštovního systému a Československo se zařadilo mezi vyspělé země světa i v poštovnictví.

Těžký začátek, ale úspěšná léta podnikání, bohužel zakalené tragickou smrtí Bohumila Jarolímka juniora, hořké a nedůstojné konce obou aktérů pana Bohumila Jarolímka seniora a paní Luisy Jarolímkové (po znárodnění konfiskace nemovitého a movitého majetku odsun do Krásné Lípy, ztráta zdraví obou manželů, nedůstojné životní podmínky a konec života v zapomnění).

Nezbývá mi nic jiného než vyjádřit díky paní Luise.  Stále u těžkých začátků a dokázala všechny těžkosti a překážky společně s manželem překonat.

 

 

DSC00639

Paní Luisa
(Aloisie) Jarolímková roz. Śišková

Zdrij: Věstník MCP, článek R. Píši "V rytmu kláves").

 

Jedny z prvních výplatních strojůl Francotyp používaných u nás (některé jsou sosučástí expozice  a depozitáře Poštovního muzea ve Vyšším Brodě).

 

DSC00646     DSC00644     DSC00645

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS