Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - sobota, 04 březen 2023

Strážnická pošta přispěla československé poštovní historii několika otiskářskými zajímavostmi. Ve sledovaném období provozovala výplatní stroj Postalia..

Výplatní otisk Postalia

Období:   - 6/70 - 4/83 -

Období černého a fialového  otisku: - 5/82 -  3/83 -

Z důvodů nedostatku předepsané jasně červené barvy se použila barav černí, která vytvořila několik mutací.

Otisky těchto barevných odtsínů na dopisech a poštovních průvodkách.

Dva příležitostné otisky

Otisk ze dne 17. 4. 91 k 43. mezinárodnímu kongresu esperantistů železničářů v Olomouci ( 11. - 17, 5. 1991), Štoček ve strém otisku.

Otisk ze dne 25. 8. 92 k výročí narození Jana Amose Komenského ( nar. 28. března 1592). Štoček v novém otisku (změněné denní razítko).

Dnes zavítám do "Města oděvů" - Prostějova, jak se za I. republiky nazývalo toto město. Bylo zde několik  desítek slavných firem, které se soustřeďovaly na výrobu pánských, dámských  a  dětských oděvů. Prostě město konfekce.

Začalo to někdy v minulosti a konkrétní obrysy tomu daly osobnosti jako Meier Mandl (1858), František Rolný (1862 - 1899), Carl Hoschek, Gustav Sborowitz, J. Nehera a další. Mezi 175 firmami vynikal i F. Řezáč. Po dobu socialistického hospodaření se vše sloučilo do národního podniku Oděvní průmysl (na začátku závody Jiřího Wolkera). A tímto subjektem to též skončilo po změnách poměrů v Ćeské republice. Oficiálně: "Asiaté nás dostali", neoficiálně ?

Hlavička z firemního papíru F, Řezáč podává svědectví i o objektu továrny z doby Protektorátu ČM.

Někde v tomto objektu byl dne 29. prosince 1942 uveden do provozu i výplatnístsroj Francotyp, model C, výrobní číslo 36317.

Oficiální použivatel, jak se tehdy uvádělo, byl F. Řezáč a spol., továrna na pánské, dámské a dětské oděvy Prostějov.

První podoba protektorátního úplně poněmčeného otisku. Podací a dohlédací pošta PROSSNITZ 2/PROSTĚJOV 2

Otisk ze dne 26. 2. 43.

Tehdy ještě Oděvní průmyslové závody / Dr. Jurna & Řezáč, Prossnitz/Prostějov

Otisk a celistvost  v roce 1945

Otisk s datem 19. 10. 45

Otisk: štoček nově ryt bez německých názvů (viz předchozí otisk).  upraveny i denní a výplatní razítka.

Došlo i ke změně majitelů. Gumové razítko přes označení uživatele výplatního otisku vše uvádělo na pravou míru.

Zajímavá je i celistvost .Německo - český nátisk je přerazítkován  českým gumovým razítkem.

Další změna přišla v roce 1947, kdy  se upravilo označení soukromého majitele. Na jak dlouho?

Otisk 1. dne 24. 3. 1947 (R).

Jedním ze zajímavých otisků 4. republiky byl výplatní otisk Písecké spořitelny.

Tento uživate na otisk neuvedl svůj název či zaměření. Otisk byl využit jednak k vyplácení zásilek moderním způsobem, ale zejména k propagaci a podpoře regionálního a místního patriotismu.

Na němém otisku z roku 1952 (výplatní otisk s razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku) nacházíme jen propagační slogan: " Navštivte město v lesích/Písek nad Otavou".

Otisk s datem 29. 10. 52

Výplatní stroj Francotyp, model  Bafra, otisk sběratelsky FR 8h - 4m - 1k, dohlédací a podací pošta PÍSEK 1.

Nedá mi to, abych zájemce o výplatní otisky Československa a jejich hlubší poznání nezavedl do období roku 1945.

V tu dobu otisk měl jinou podobu.

Jednak se lišilo výplatním razítkem (tehdy prvorepubliková větrná růžice), jednak zmizel nově text pod tímto razítkem. Tehdy ještě oslovoval cílovou skupinu návštěvníků sloganem: "SÍDLO PENSISTŮ A LETNÍCH HOSTŮ/MÉSTO SADŮ A ZAHRAD".

Obdivudhoné je datum otisku  - několik měsíců po osvobození. Všechna čest mechanikům firmy B. Jarolímek - otisk má československý prvorepublikový vzor bez nutnosti znárodňovat, začervěňovat, vysekávat.  Navíc uživatel vyslyšel rady mechaniků z doby roku 1939, kdy se výplatní razítko měnilo na poněmčený protektorátní vzor: "Razítko si dobře schovejte, k návratu dojde brzo". Výborní mechanici - přesní prognostici.Stalo se.

Otisk ze dne 16. 7. 45.

Tento výplatní otisk se posléze v 50. letech  zařadil do kategorie otisků zaniklých, ale nezapomenutých.  Jaký vývoj během několika let změn.

Pokud se zabýváme výplatními otisky 3. republiky (období od roku 1945 do komunistického převratu v roce 1948), upoutá naší pozornost změna, která nastal ve výplatních otiscích z rozhodnutí tehdejší správy. Koncem roku 1946 se rozhodlo, že se opustí podoba výplatního razítka čs. otisků - větrná růžice či motýlka. To byla hlavní změna, která se týkala státnosti výplatního otisku. K těmto změnám se přikročilo již začátkem roku 1947 a řada strojů starých a nových měly v sobě  nový symbol výplatního razítka - zoubkovaný obdélník či pseudoznámku. Zároveň se rozhodlo o druhé změně otisku a  podobě denního razítka podle německého vzoru. Československý jednokruhový vzor se opustil otisk  a přistoupilo se k dvoukruhovému dennímu razítku. Velmi krátce nato se přidaly do denního razítka i můstky. Soudě podle rychlosti změn denního razítka, tato druháí změna nebyla příliš důležitá a hlavně byla pomalá. Jednokruhoví denní razítka se hojně zůstala v otiscách ještě v 80. letech (týká se to zejména výplatních strojů Francotyp).

Zajímavým úkazem byla skutečnost, že změna denního razítka přeskočila změnu výplatního razítka. Slovy sběratele, dvoukruháč předstihl motýlka. Zachovala se několik desítek takových otisků. Proč tomu bylo tak, těžko po tolika letech zjistit. Důvodů mohlo být několik. .

Jedním z příkladů popisovaného předstihu je i výplatní otisk uživatele KOVOSBĚR PODMOKLY. Výplatní stroj Francotyp, Bafra, otisk sběratelsky FR 8 - 0 - 3m (g) - 2km. 

Předchozí uživatel stroje byla firma Karl F. Jahnel, pozdější firma se nazývala Československé hutě n. p., závod Podmokly. Hlavní činností +ěchto subjektů byl sběr odpadových surovin (Karel F. Jahnel se soustřeďoval hlavně na železo a    kovy,Jeho závod po válce v národní správě byl závodem pro úpravu hutních a slévárenských surovin. 

Otisk s datem 24. 6. 47

Averz s výplatním otiskem uživatele KOVOSBĚR.

Reverz s dokladem o dřívějším uživateli a pozdějším uživateli před a po Kovosběru.

Bruggy (6)