HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - neděle, 25 září 2022

CHEMLON HUMENNÉ - OTISK DO MOZAIKY

Po 1. 1. 1973, kdy se v Československu zavedla PSČ, se staly výplatní otisky vděčným artefaktem sběratelské obce. Řada otisků se změnila. Vytvořily se i zajímavé případy zasazení PSČ.

Jedním z takových případů je výplatní otisk n. p. CHEMLON HUMENNÉ. V souvislosti s novým výplatním strojem tohoto subjektu se vyskytlo přání počkat na PSČ a později jej zasadit do denního razítka. Denní razítko obsahovalo asymetrický název pošty HUMENNÉ. Název byl posunut do pravé části razítka.  Výplatní otisk s asymetrickým názvem pošty v denním razítku vyplácel zásilky poměrně dlouho - od II/73 do III/79 -, možná i déle.

Otisk s datem 26. V. 76

chemlon 009

 

Nový otisk se zasazeným PSČ 066 02 se objevil na otisku ze dne 27. VII. 1984.

V označení oprávněného uživatele poctivá pracovnice podatelny vpisovala přidělené podnikové PSČ rukou - 066 33.

 

chemlon 010

Číst dál...

ARCHIVY PROMLOUVAJÍ, SBÍRKA DOKLÁDÁ (19 - 13)

Československo

Čs. pošty

Písmeno "U"

1980

POSTALIA

 

688 01 UHERSKÝ BROD 1

Otisk s datem 6. 3. 80 (R - esej).

Horní otisk níže.

 

688 01 UHERSKÝ BROD 1

Otisk s datem 2. 7. 1980(R - právoplatný otisk 1. dne - stroj začal vyplácet zásilky tohoto dne).

Dolní otisk níže.

uhersky brod 005

 

 

 

686 01 UHERSKÉ HRADIŠTĚ 1

Otisk s datem 6. 3. 1980 - esej (R)

Výplatní stroj začal vyplácet až 19. 6. 1980 (R)

uherske hradiste 001

 

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ OTISKY POŠT PRAHA 022 A PRAHA 023

PRAHA 022 a PRAHA 023

(pražské pošty se speciálními činnostmi)

 

 

Výplatní otisk pošty PRAHA 022

Hasler

Otisk s datem 22. 1. 1961

Denní razítko - průměr vnějšího kruhu 27mm, dvoukruhové bez můstků, symetrické umístění denního razítka.

 

praha 022 a praha 023 001

 

PRAHA 023

FR 4 - 3m (g) - 2k (bez můstků)

Otisk s datem 2-VI 54

Číslice data bez teček, římské číslice v řádu měsíců, atypická pomlčka za dvojkou v datu, dvoukruhové denní razítko bez můstků, gotické výplatní číslice bez výplatního znaménka. 

 

praha 022 a praha 023 002

Otázkou zůstává, zda se jedná o otisk FR 4 - 3m /g) anebo FR BAL - 3m (g). Ze zatím jediné zachované celistvosti známé ve veřejném prostoru se nedá poznat o jaký otisk a z kterého tsroje Francotyp se jedná. 

 

Číst dál...

VÝVOJ VÝPLATNÍCH STROJŮ a jejich otisků VE SVĚTĚ (11)

Vysvětlení na úvod, proč si výplatní stroje s fixní hodnotou připomínáme.

Pod delší odmlce se dnes opět vydáme do světa, abychom si přiblížili výplatní stroje s fixní (pevnou) výplatní hodnotou v Dánsku. Od roku 1840, kdy se objevila první poštovní známka, svět na konci století pociťoval úspěch poštovní známky. Zrychlila poštovní provoz. Usnadnila uživatelům proces při zasílání zásilek. Vývoj však šel dál a koncem století se ukázalo, že je potřeba využít moderních  technických prostředků, aby narůstající objem zásilek se mohl úspěšně a rychle zpracovat. Nabídly se výplatní stroje. 

Vynálezci výplatních strojů na různých místech ve světě se kromě jiného soustředili na výplatní razítko, ve kterém viděli pokračovatele poštovní známky v modernějším hávu. Jednak vytvořili mnohde umělecké kousky z grafického a ryteckého hlediska, které skutečně známku připomínaly. Mnohdy tyto "známky z automatů" se za moderní známky považovaly. tento pocit umocnily fixní (pevné) hodnoty, které se ve výplatních razítkách výplatních otisků objevily. Brzo se však ukázalo, že tento "omyl" je nutno napravit. Hospodářské disproporce přinášely inflaci a zvýšení poštovních poplatků. Co s tím? Vynálezci vymysleli nejprve stroje s limitovanou hodnotou, která kopírovala širokou škálu poštovních poplatků či sazeb. Ale i těmto strojům dal vývoj vale.

Bylo nutno vymyslet něco lepšího a pružnějšího. Pomohla zejména německá hyperinflace ve 20. letech. Německo zavedlo výplatní stroje s mnohonásobnou (neomezenou a nastavitelnou hodnotou) výplatní hodnotou ve výplatním razítku.  Každá fáze vývoj si zaslouží popis či analýzu. Nejvíce však výplatní stroje s fixní hodnotou. Už proto, že se mohou zaměnit s dalšími prostředky vyplácení poštovních zásilek. Zejména ty, které orážely jen výplatní razítko a ne další části otisku (denní razítko či označení uživatele). Omyly umocnila skutečnost, že řada otisků byla vydávána automaty na různých místech, které nejen poskytovaly otisky, ale které registrovaly současně s oražením otisku i  poštovní poplatky. 

 

Dnes se zmiňuji o výplatních otiscích Dánska s fixní (pevnou) hodnotou výplatného. 

Dánsko

V Dánsku se první výplatní stroje objevily v roce 1925. Dánské úřady šly zprvu cestou strojů s fixní hodnotou.Výplatní razítka bylo různá. Na poštách a uživatelů se objevily stroje různých výrobců:

- Universal (model NZ) v černé a červené barvě. Hodnota 10 oere. Byly i stroje s dalšími hodnotami 5, 20, 30. Ty byly ale zkušební a neobjevily se v poštovním provozu.,

- Hasler , stroje s různými fixními hodnotami ,

- Neopost, výplatní razítka s různými hodnotami,

- Hasler z roku 1926 s více výplatními hodnotami. Jsou známy čtyři stroje,

Na přiloženém obrázku jsou tyto první čtyři stroje zobrazeny v popsaním pořadí. 

Poté Dánsko přešelo na výplatní stroje s mnohonásobnou hodnotou ve výplatním otisku (první stroj těchto technických parametrů byl stroj Francotyp -(model Bafra).  

 

Katalogové hodnoty těchto otisků jsou v rozmezí od Kč 2500,- - 7000,--,

 

dansko 001

 

 

Tyto otisky se nedají zaměnit s automatovými známkami, neboť od samého počátku v roce 1925 stroje měly ve své konstrukci nejen výplatní razítko, ale i denní razítko. Na rozdíl od výplatních strojů, které otiskovaly  jen výplatní razítko (viz Belgie či Śvýcarsko) a bývaly po vzoru poštovních známek znehodnoceny poštovním denním razítkem.

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS