HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - pátek, 03 červen 2022

  • Zveřejněno v ZÁLIBY

TŘIKRÁT ODLOŽENÝ KONCERT

Dne 1. 6. 2022 se uskutečnil  v Praze třikrát  kvůli kovidovému běsnění odložený koncert André Rieu a  jeho  Orchestru Johanna Strausse. V Praze již po sedmé.

 

02 ARÉNA PRAHA

 

IMG 0873     

 

76 TROMBÓNŮ

 

IMG 0875     IMG 0877     IMG 0878     IMG 0879     IMG 0881     IMG 0883     IMG 0884     IMG 0892      IMG 0893      IMG 0891

 

kONCERT

 

IMG 0904     IMG 0900      IMG 0901   

 

 

PLATINUM TENORS NEMOHOU CHYBĚT

 IMG 0905   

 

 IMG 0899     IMG 0902   

JAKO VŽDY TLUMOČÍ DO ČEŠTINY MARTINA

j  IMG 0903

IMG 0909     IMG 0907 

 

SOPRANISTKY DNEŠNÍHO VEČERA

   IMG 0919     IMG 0921

 

IMG 0932     IMG 0931      IMG 0924

 

JEDNA SKLADBA ZA DRUHOU

 

IMG 0912     IMG 0913      IMG 0914     IMG 0935   

 

HOSTÉ VČERA - COMEDIAN HARMONISTS (BERLIN COMEDIAN HARMONISTS) - Hudební skupina s dlouholetou tradicí a smutným osudem a v lehce novém obsazení.

Obnovená skupina v roce 1997 prezentující reportoár stejnojmenné skupiny z 20. a raných 30. let . Jejich skladby Veronika der Lenz ist da, Sabine, Hummerschwanz, Se dici di Lacsiarmi, Irgendwo auf der Welt, Die Liebe der Matrosen a daší jsou nesmrtelné. 

 

IMG 0938     IMG 0945     IMG 0942     IMG 0940

IMG 0955     IMG 0956     IMG 0957     IMG 0968      IMG 0963     IMG 0965          IMG 0981

ZÁVĚREČNÁ

IMG 0979     IMG 0984      IMG 0982

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VÝVOJ VÝPLATNÍCH STROJŮ a jejich otisků VE SVĚTĚ (2)

Prvním vývojovým stupněm, který byl na úplném začátku výplatních strojů byl stroj s pevným (fixním) výplatním otiskem, s pevnou výplatní hodnotou. Tyto stroje s těmito otisky se objevily koncem 19. století (1896 - 1897) v USA a množily  se v různých částech světa jako houby po dešti. V období 1897 až cca 1920 (Kongres UPU v Madridu) byl tento vývoj velmi živelný. UPU nereagovala, vše se řešilo na místní úrovni patentových úřadů a napojených poštovních správ v různých zemích. Podle toho vzhled otisků byl velmi různorodý. Jednoticím kritériem výpatnách strojů bylo:

1/ stroj vyplácel přiznané poštovné,

2/ stroj konstrukčně mohl registrovat vyplacené poštovné. 

Proč vývoj dospěl někdy v 80. až 90. letech 19. století přirozenou cestou k myšlence vynalézt výplatní stroj?  Vždyť od 40. let tu byl revoluční Hillův vynález poštovní známky, který na chvíli vyřešil nárůst a odbavení listovních zásilek. Co se stalo?

Ve svých publikacích jsem důvody popsal takto:

"Koncem 19. a začátkem 20. století doznala lidská společnost nesmírných kvalitativních a kvantitativních změn ve všech oblastech - politické, sapolečnesko -kulturní a zejména pak hospodářské. Rychlý vývoj společnosti se ve svých kladech a záporech odrazil v lidském životě. Svůj odraz našel rychlý vývoj i v poštovním provozu. Enormně vzrostl počet přepravovaných zásilek. Rozšířil se i počet poštovních služeb."

"Náhlae se vyskytla logicky nutná potřeba řešit vzniklý stav a přizpůsobit se mu. Držet  s ním krok. Vznikla potřeba vyzvořit moderní prostředek, který by racionálně urychlil poštovní provoz, uspořil zároveň čas nutný ke zpracování a hlavně odpovídal dabému tsupni vývoje lidské společnosti".

Citace z knihy Ivan Leiš, Frankotypisté, strana 6, Radonice 2018.

Když jsem si probíral země, které vykročily na cestu vynálezů výplatních otisků s otiskem s pevnou (fixní, limitovanou) hodnotou  Jako první, tak mne napadla velmi podobná souvislost s Hillovou poštovní známkou. Vždyť výplatní otisky navázaly na podobu poštovní známky, ale zohldnily přidavou hodnotu společnosti, která se technicky přehoupla do dalšího stádia vývoje. Podoba byla zejména v pevné hodnotě (u známky natištěné, u otisku vytištěné mechanismem stroje). Byly tam i daší podobnosti (název státu, měna apod.). Vynálezci výplatníchtsroje a jejich otisků se nechali inspirovat poštovní známkou. Nahrály k tomu i ekonoické relativně klidné okolnosti. Inflace či hyperinflace nehrozila, hodnota otisku plně vyhovovala. 

Karel BASIKA ve své knize "Kurs filatelie" mistrně popsal důvody, proč vznikla poštovní známka. strana 35 - 39).

V 18. a 19. století byla pošta oblíbena, zejména v Anglii. Poměry zejména při vybírání poplatků byly nepříznivé pro ty, jimž byl adresován. Sazba byla složitá (podle vzdálenosti, počtu archů či příloh  a váhy). Poštovné rostlo, jakmile tato kritéria byla překročena. Poštovní bylo nákladné.  Většina zásilek byla doručována soukromými osobami a ne poštou. Rowland Hil ve svém pamětním spisu "Poštovní reforma, její důležitost a potřeba " (1837) vše popsal  a navrhl řešení.  Srpen 1839 přinesl schválení zákona, který podepsala samotná královna.  10. leden 1840 to jistil. Bylo zavedeno jednotné poštovné bez ohledu na vzdálenost.  Úspěch se rozšířil do světa. 

Potřeba "stvrzenky", že bylo zaplaceno poštovné byla nutná. Nejdřív to byl návrh dopisního papíru s potvrzením, přišly i Mulreadyho obálky. Vše vyústilo v zavedení poštovní známky.  U jejího zrodu stál knihkupec James Chalmers. Nakonec byl přijat návrh původní rytiny City - Medaille.  Vydaly se dvě hodnoty známek: černá jednopennyovka a modrá dvoupennyovka s potrétem královny, názvem "postage" a hodnotou. Objevila se na ní písmenka zvláštní tiskárenské sazby proti zneužití.  New York se přidal v roce 1842, následovaly další země.  UPU reagovala postupně, s každým jejím kongresem se přijímala nařízení, které poštovní známku zakotvily v poštovním provozu.

Poštovní známka zvýraznila linku tištěného potvrzení o zaplacení poštovního, potvrzení na kterém byla vytištěna a stvrzena pevní (fixní, limitovaná) hodnota poštovného. 

Za několik desítek let se došlo k výplatním strojům, nebť stroje a jejich otisky přece jen ve srovnání s poštovní známkou o několik úrovní zrychlily poštovní provoz. 

Co píše americká liuteratura v tomto smyslu? Citace z "The International Postage Meter Stamp Catalog", Joeal A. Hawkins, Richard Stambaugh, Goodyear 2005, 1. vydání, strana XVIII).

"Zanedlouho po zavedení poštovní známky v roce 1840 se zjistilo, že počet podaných zásilek vyžadovaný zakoupení podaných zásilek, namočení lepidla a přilepení na zásilku je enormní a tento proces příliš pomalý.  Průzkum možností  zrychlit tento proces přivedl na svět stroj,  který zautomatizoval aplikaci poštovného, tedy výplatní stroj (postage meter). "

"Prvním byl Carle Busch z Paříže, který takový stroj sestrojil  Srpen 1884 znamenal souhlas s Buschovým patentem stroje, který tiskl a registroval poštovné pomocí automatických razítek. Tento vynález však poštovní správy nepřijaly a vynález nebyl nikdy použit". 

Koncem století přišel italský vynálezce žijící v USA hrabě Detalmo di Brazza Savorgnan s vynálezem, který vyhovoval  požadovaným kritériím a který byl přijat nejen patentovým úřadem v New Yorku, ale hlavně americkou poštovní správou v NYC.  Na tomto prvním zatím uznaném světovém výplatním otisku nebyla fixní hodnota, ale nápis REGISTERED, což znamená, že stroj měl fixní poplatek za doporučenou poštu. 

Brzo následovaly další otisky ve světě s pevnou hodnotou. Otisky vytvořily paralelu k existujícím poštovním známkám, ovšem rychlejší a racionálnějí. Tento zůsob využily zejména subjekty odesílající velký počet zásilek. Spojitost mezi výplatním otiskem a poštovní známkou, oba artefakty s fixním poštovným nelze nevidět.

 

port 1 004 kopie kopie kopie kopie     port 1 006 kopie kopie kopie kopie

 

 

 

 

 

Číst dál...

ATYPICKÉ DENNÍ RAZÍTKO OTISKU PLZNĚ 8

Zavedení PSČ v roce 1963 se dotklo v menší míře i výplatních otisků Francotyp, sběratelského podtypu FR 6  - 4m. Přístup rytce štočku se projevilo v různorodosti vzhledu denního razítka. Výjimečně se změnil i vzhled a velikost denního razítka jako u otisku používaného poštou PLZEŇ 8. Průměr denního razítka (věnjší kruh) - 25 mm, rozteč dvou kruhu 3 mm (normálně 4 mm).

PSČ se v denním razítku pošty Plzně 8 objevilo relativně velmi brzo  po zavedení PSČ. Zde to bylo již 15. 3. 1973 (otisk 1. dne - R).

plzen 8 001

 

Celistvosti poštou prošlé s tímto otiskem.

 

Otisk na poštovní průvodce, otisk s datem 7. 12. 1973

 

plzen 8 003

 

Listovní celistvost s otiskem ze dne 7. 8. 1974

 

plzen 8 004

 

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ OTISKY A DIAKRITIKA

Na začátek definice

 

Diakritické znaménko je znaménko v okolí písmene (nad ním, pod ním, vedle něj), která nějak pozměňuje jeho význam (nejčastěji označuje jeho odlišnou výslovnost).

Ne každé znaménko je diiakritickým (např. tečka nad písmenem je dnes již nedílnou součástí tohoto znaku. Od diakritických znamének je třeba odlišovat i interpunkční znaménka a tzv. punktaci.

 

Znaky s diakritikou v češtině:

á, é, í, ó, ú. č, ď, ě, ň, ř, š, ť, ž, ů

Znaky má i slovenština:

á, ä, č, ď, é, í, Í, ĺ, ň, ó, ô ( s vokáňem) , ŕ, š, ť, ú, ý, ž

 

Diakritická (rozlišujícíí) znaménka vytvořily vrásky na obličejích rytců názvů českých a slovenských pošt.  Jednak z důvodů, že existují diakritická znaménka, jednak z důvodů omezeného prostoru dvou kruhů (rozteč jen 4 mm), kam se názvy pošt ryly. Rytci vnesli do názvů nové a  inovativní způsoby. Znaménka se ryla vedle písmen, zanášela se do vnitřku písmen  apod. Často vznikla řada zajímavostí a odlišností. 

 

Definici výplatního otisku a denního razítka není třeba uvádět.

 

Tato část sběratelství j se považuje za vysoce specializovaou nebo dokonce studijní oblast.

 

Příklady umístění diakritických znamének v případě několika českých pošt u výplatních otisků strojů Postalia ze 60. a ý0. let, kdy Československo zavalila lavina těchto strojů, zejména na poštách a později i v komerční sféře.

 

FRÝDLANT V ČECHÁCH

Otisk s datem 28. 1. 1970

čárky, vklíněné dovnitř písmena "Y", nalepené na písmeno z pravé strany "A",

háček vpravo od písmene "C" 

znatelné mezery mezi "L" a "A" a "A" a "N" z důvodů centrování názvu v denním razítku

 

frydlant v cechach 002

 

HAVLÍČKŮV BROD 2

Otisk s datem 1. 12. 1969

krátká čárka - spíše tečka vedle "I", háček vedle "C", kroužek vklíněn do "U"

 

havlickuv brod 001

 

HLINSKO V ČECHÁCH 1

Otisk s datem 19. 11. 1969

háček vedle "C" a čárka vedle "A" - obé podle normy

 

hlinsko v cechach 001 

 

HORAŽĎOVICE 1

Otisk s datem 18. 12. 1969

háčky vedle "Z" a "D"

 

horazdovice 1 001 

 

HORŠOVSYKÝ TÝN 

Otisk s datem 4. 2. 1070

háček vedle "S", čárky ve dvou "Y" vklíněny do písmen

 

horsovsky tyn 001  

 

HOŘICE V PODKRKONOŠÍ

Otisk s datem 5. 3. 1970

háčky vedle písmen "R" a "S",  výrazná dlouhá čárka vedle "I"

 

horice v podkrkonosi 001

 

 

Poznámka všechny zobrazené otisk jsou otisky 1. dne, ohodnocení "R". 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS