HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - únor 2022

NĚKOLIK POHLEDŮ (163) - ZEMSKÁ HASIČSKÁ JEDNOTA V ČECHÁCH

V Měšťanské besedě v Praze dne 2. 2. 1891 vznikla  Zemská ústřední hasičská jednota království Českého. Ten den se konala ustavující Valná hromada této organizace. V roce svého vzniku měla Jednota celkem 1273 hasičských sborů a 85 782 členů. Později došlo k přejmenování za první republiky na název Zemská hasičská jednota v Čechách.  Od roku 1895 začaly vycházet "Hasičské rozhledy" s názvem, který se podařilo udržet až do roku 1953. 

Dne 21. 10. 1945 byl vládním nařízením ustaven "Svaz československého hasičstva".  V roce 1953 vládním nařízením 95/1953 se přejmenoval na "Československý svaz požární ochrany". Členům se začalo říkaz "požárník". 

Zemská ústřední hasičská jednota v Čechách začala používat výplatní stroj za Protektorátu Čechy a Morava. Zatím se zachytil otisk z února 1942 v barvě červené (úplný poněmčený vzor). Jelikož bly od roku 1941 povoleny otisky i v modré barvě pro novinové zásilky, je pravděpdobné, že tomuto subjektu byly povoleny též modré otisky  pro vyplácení jejich Hasičských rozhledů. 

V období 3. republiky v obnoveném prvorepublikovém vzoru se používaly otisky v barvě červené (odesílání korespondence)  i modré (rozesílání tiskovin). 

 

_____

 

V období 4. republiky došlo v československu ke změně výplatního razítka (zoubkovaný obdélník)  a pro rozesílání tiskovin byl použit modrý otisk. JEDEN Z MÁLA V TOMTO OBDOBÍ. (RR) . Byl tolerován poštovní správou do ukončení činnosti tohoto uživatele.  Vedle něj se používal i červený otisk na rozesílání korespondence.

 

Cenný modrý otisk na HASIČSKÝCH ROZHLEDECH.

 

modrovous 003     modrovous 002

 

Číst dál...

STŘÍPEK DO MOZAIKY (10 - 1)

Příklad  příležitostného poštovního otisku s PSČ v denním razítku (pošta  696 62 STRÁŽNICE)

 

DR 010

 

 

 

PSČ v Československu od roku 1973

Rok 1973 a zavádění PSČ vnesl do sběratelství výplatních otisků nový aspekt. PSČ se podle nařízení objevilo v denním razítku před názvem pošty a  samostatné (podnikové) PSČ se mělo objevit před domicilem v označení oprávněného uživatele. Vyskytlo se nepřeberné množství variant. Desítky otisků vydalo i na exponát, což se mi podařilo a exponát Poštovní směrovací čísla (PSČ) a výplatní otisky ČSSR. Zveřejňuji titulní list exponátu, kterž prošel několika výstavami. Exponát byl sestaven v roce 1989 a poté několikrát vystaven. Příležitostně s ním zájemce seznámím na tomto webu.

DR 015

 

Dnes jen střípek a několik ukázek toho, jak PSČ ovlivnilo vzhled otisků.

 

PSČ V OTISKU PODLE PRAVIDEL

PSČ přiřazené dohlédací/podací poště

PSČ podnikové (uživatelské)

Zanesení PSČ se týkalo jak komerčních otisků, tak poštovních

 

DR 008

 

DR 012

 

DR 013

 

DR 009

pokračuje

 

 

Číst dál...

NITRANSKÉ POSTÁLKY

Hodně československých pošt si vyzkoušela minimálně dvě, ale i více výplatních strojů různých soustav. V rámci jedné soustavy se často vyskytuje celá řada variant. Mezi takové pošty patří i pošty ve slovenské Nitře.

Vše začalo výplatním strojem Francotyp, a to poměrně brzo po schválení strojů v provozu pošt.

FRANCOTYP

FR 8 - 0 - 5m + FR 8 - 0 - 4m

Otisky ze dne 16. 7. 1953 + 13. 7. 1949 + 23. 7. 1970

nitra 003     nitra 001      nitra 002

 

Koncem 60. let nastoupily postálky. Vysyktlo se několik variant.

 

POSTALIA

NITRA 1

první varianta (bez rozlišovacích znaků, číslice data nízké, oblé)

časové rozmezí: - 1/68 - 1/79 - 

 

nitra 001 

 

NITRA 1

druhá varianta (tři křížky v dolním mezikruží, vysoké a štíhlé číslice data)

- 11/73 -

 

nitra 002

 

949 01 NITRA 1

třetí varianta (vysoké, štíhlé a menší číslice, hvězdička v dolním mezikruží, bez desetinné tečky)

- 10/82 -11/83 - 

nitra 006

949 01 NITRA 1

čtvrtá varianta (odlišná číslice data, robustní, hvězdička v dolním mezikruží)

- 4/86 - 

 

nitra 005

 

I na ostatních nitranských poštách byly výplatní stroje Postalia (2 podoby)

 

NITRA 3

bez rozlišovacích znaků, nízké, oblé číslice data

- 3/70 - 4/76 - 

 

nitra 008

 

949 04 NITRA 4

dvě hvězdičky před a za názvem pošty, štíhlé, vysoké číslice data denního razítka

- 6/73 - 10/79 - 

nitra 009 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

PRVNÍ POŠTOVNÍ BYL HASLER (9. část)

Poslední část mniniseriálu o firmě Hasle Bernr, jejích zakladatelích a stopě strojů Hasler v Československu věnuji výplatním strojům  Hasler zejména pak ze začátků, kdy firma Hasler AG se tomuto oboru poštovnictví věnovala od základů a v celosvětovém měřítku uspěla. I když dnes již neexistuje. Její minulost a výjimečný know - how splynuly s největším výrobcem výplatních strojů  v Evropě  a druhým největším výrobcem na světě, firmou Neopost Francie, jehož se Hasler Ascom stal součástí.  

Jak jsem řekl, Hasler zanehal stopu u nás. Pokoušel se proniknout do našeho poštovního prostoru již ve 30. letech -  neúspěšně. Vyšlo jí to hned po válce v roce 1946, kdy se poštovní správa rozhodla pro jejich stroje k umístění na poštách.. V době koncem 80. let učinila po delší odmlce další pokus i v komerční sféře na Slovensku a v Čechách, a opět uspěla a stroje Hasler opět dokázala svou úspěšnost v poštovním provozu i po rozdělení Československa. 

Jeden z hlavních potsorů dostaly dva stroje Hasler, které byly umístěny v pražské kanceláře  Swissair v Praze (článek je na tomto webu). 

 

Takže podívejme se na první stroje firmy Hasler, které vznikly pod dohledem Gustava Haslera (zdroje: vlastní archiv,  archiv MSS, archiv MK, archiv Hasler) 

 

Stroje Hasler v období 1922 - 1939

 

HASLER, Model F 22, 1922

 

003

 

HASLER, model roku 1924

 

004 

HASLER, model F 66 ruční, rok 1926

 

f 66 002

HASLER, model  F 66, elektrický, rok 1926

f 66 003

HASLER, model F 88, rok 1938 (?), elektrický

 

f 88 f 99 001

 

HASLER, model F 99, rok 1939 (?), ruční

 

003 

 

Dnes je těžko zjistitelné, které z uvedených modelů byly čs. poštovní správou prostřednictvím firmy B. Jarolímek nakoupeny, musel to být jeden z posledních shora. Pravděpodobně elektrický. I v době války Hasler asi vyvíjel další modely, ale vývoj a výroba se vlivem válečných událostí určitě zpomalily.  Každopádně Hasler byl schopen požadované stroje do Československa dodat, což se stalo. 

 

Číst dál...

STŘÍPEK DO MOZAIKY (9)

Výplatní otisky v období 1946 - 1992 (Československo, výplatní razítko ve tvaru pseudoznámky - zoubkovaného obdélníku, komerční uživatelé)

Po několika letech odmlky přišly v 70. a 80. letech ke slovu též  příležitostné výplatní otisky připomínající historii komerčních subjektů. Bohužel připomínaly jen rok vzniku a  počet let existence  v to m kterém roce. Někdy se obhevilo logo dřívějších majitelů či vlastníků.  Z ideologických důvodů si však nepřipomněly jména či názvy původních zakladatelů či majitelů (režim v těchto letech zadupal soukromé hospodaření a navíc nebylo z politického hlediska  vhodné připomínat, že řada úspěšných podniků byla založena cizinci hlavně z Německa a Rakouska).  Docházelo k obludným až směšným paradoxům, jako například u otisku uživatele Kladenský revír - dúl Zápotocký. Několik případů za všechny.

 

Uživatel KLADENSKÝ REVÍR n.p.  DŮL ZÁPOTOCKÝ N.P. ŠVERMOV

pošta Švermov u Kladna

FRANCOTYP,  FR 8 h - 3m (g) 

otisk ze dne 30. 7. 1977

 

pril 001

Uživatel: Milo n. p. Olomouc

pošta Olomouc 1

Francotyp

FR 8 - 0 - 4m - 1k

otisk s datem 19. 11. 1970

 

pril 002

 

Uživatel: Jihomoravský průmysl masný n. p. Kostelec u Jihlavy

pošta Kostelec u Jihlavy (s atypickými hvězdami před a za názvem pošty) 

Francotyp (stále s jednokruhovým denním razítkem) 

FR 8 - 0 - 4m

otisk s datem 21. 1. 19Ý2

 

pril 004

Uživatel: BUZULUK  n. p. Komárov 

pošta Komárov u Hořovic

Francotyp (stále s jednokruhovým denním razítkem, druhá číslice data otiskuje plný obdélníček - chybotisk)

FR 8 h - 4m - 1k

otisk s datem 3?. 10. 1972  

 

pril 005

 

Uživatel: TOS Čelákovice n. p.

pošta 250 88 Čelákovice

Francotyp (kapacita číslic vrčení vyčerpána - nahrazena plným odbélníčkrm, v mezidobí datum korikováno denním razítkem pošty)

FR 8 - 0 - 4m

otisk s datem 5. 1. .. (1981)

 

pril 006

 

Uživatel: Sigma Lutín n.p .

pošta 783 49 Lutín

Postalia

otisk s datem 26. 9. 1988

pril 008

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

PRVNÍ POŠTOVNÍ BYL HASLER (8. část)

DNES POKRAČUJI STRUČNOU KRONIKOU FIRMY HASLER BERN, KTERÁ KROMĚ JINÉHO SE ZAPSALA DO VÝROBNÍ A HISTORIE ŠVÝCARSKA A CELÉHO SVĚTA NEJEN VÝROBOU VÝPLATNÍCH TSROJŮ, ALE I DALŠÍCH VÝROBKŮ. STALA SE PRVNÍM ODDAVATELEM VÝPLATNÍCH STROJŮ PRO ČESKOSLOVENSKÉ POŠTY A POZDĚJI DODÝVALA I STROJE PRO KOMERČNÍ SUBJEKTY.

 

STRUČNÁ KRONIKA - Od ETW (Federální telegrafní dílna k HASLERrovi a dál k ASCOMu  a NEOPOSTu)

Osudy otce a sna Haslerových v minulém pokračování. 

1851 Švýcarská spolková rada se rozhodla zřídit celostátní síť s vlastními telegrafními stroji, která by byla nezávislá na zahraničí.

1852 Byla založena  veřejná společnost ETW (Eidgenösissche Telegraphenwerkstätte) v Bernu. Prvními odbornými řediteli  byli inženýr Matthäus Hipp a hodinář Jakob Karl Kaiser. Podle vzoru německého telegrafu byl vyroben vlastní model a bylo zřízeno první spojení mezi St. Gallenem a Curychem. Do konce roku se zřídilo 34 telegrafmních kanceláří se 115 telegrafy. Hipp vylepšil první model telegrafu a firma začala tyto přístroje vyvážet do zahraničí.

1855 Do ETW nastupuje jako adjunkt Gustav Adolf Hasler jako nástupce Hippa. Firma začala vyvíjet nové meteorologické registrační přístroje (termografy, přístroje k měření deště).

1861 Společnost vyvážela 80% své produkce. Vyvstala otázka privatizace.

1865 Společnost ETW přeměněna na soukromou firmu Telegraphenwerkstätte Hasler & Escher. Heinrich Albert Escher se stává novým partnerem G. A. Haslera a byl zkušeným manažerem (vedl Železniční závody a MIncovnu). S firmou začal spolupracovat i Švéd Lars Magnus Ericsson.

1879 Společník Haslera Escher umírá. Před smrtí předal  G. A. Haslerovi práva ke společnosti. G. A. Hasler byl jediným vlastníkem firmy.

1880 Před firmou se objevily nové výrobní a obchodní možnosti (telefonizace Curychu).

1883 Firma vyrábí telefonní aparáty.

1886 Firma vyrábí telefonní centrály pro 50 účastníků.

1887 Nový výrobní program: tachometry pro lokomotivy.

1890 Zakladatel firmy  vynálezce G. A. Hasler umírá. Firmu přebírá jako dvaadvacetiletý jeho syn Gustav Hasler. Firma má 100 zaměstnanců. Soustřeďuje se především na  trh s telefony a telefonními sítěmi.

1891 Patent č. 3950 od G. A. Haslera na tachometry. Vyrobeno a dodáno 20000 kusů.

1909 Firma se přeměňuje na akciovou společnost podnázvem Hasler AG Bern. Akciový kapitál obnáší jeden milion franků. Před válkou firma rozvíjí bezpečnostní a signální technické prostředky.

1922 Firma se ujímá nového výrobního programu: výplatních strojů (Frankiermaschinen). Prvními modely jsou ruční a elektrické stroje. 

1923 Firma vyvíjí a dodává telefonní přístroje na mince.

1924 Začíná výroba telefonních centrál ve velkém.

1925 Zprovozňuje se první telefonní centrála nového typu.

1927 Firma vyvíjí poštovní schránky. Firma vyvíjí i přístroje a systémy pro armádu.

1928 Vyvíjí se další výplatní stroje nových generací s automatickým pohonem, jakož i další stroje na přídavné operace (obálkové stroje apod.).  Firma vyvíjí a vyrábí i stroje na registraci a placení daní a  vyplácení  balíků Později uvádí na trh velmi úspěšný model Mailmaster. Zřizuje se dceřiná firma v USA - Hasler Mailing Systems. Ta se stává partnerem USPS. 

1946 Hasler se stává prvním dodavatelem výplatních strojů pro československé pošty.

1952 Vyvinuty elektronické moduly pro různé přístroje.

1948 Založena nadace HASLER - WERKE, hlavní poslání: vzdělání v telekomunikčním oboru.

1952 Gustav Hasler umírá.

1955 Nadace je aktivní  v oboru tranzistorů (licence od Bell Laboratories)

1963 Všechny existující firmy v držení firmy Hasler AG  - Autelca AG, HASLER SIGNAL AG, HASLER REGISTRIERKASSEN AG, FAVAG s dalšími dceřinými firmammi vytváří HASLER HOLDING AG.

1967 Firma nabízí PCM (Puls Code Modulation).

1971 Firma vyrábí dálnopisy a telexové ústředny.

1986 Uskutečňuje se fůze s firmou ASCOM a vytváří se ASCOM HOLDING AG. Uskutečňují se projekty bezdrátového přenosu dat. Vyvíjí se pagery. Za tímto účelem akvizice firmy Tateco AB v Göteborgu.

1987 Další fůze s firmou Autophon Solothurn (založena 1922) a Zellweger Telecommunications  -  vzniká  ASCOM AG. Spojily se tři gaganti, kteří vyráběli  různou telekomunikační techniku. Existuje poštovní divize  ASCOM HASLER pro výrobu a obchod s výplatními stroji. 

1988 Akvizice firmy Rockaway Corporation (manipulace s poštou).

1990 Akvizice  firmy Frako GmbH, firma Monétel (automatizace služeb). Zvolena strategie podnikové telekomunikace. Akvizice firmy Timplex (dceřiná společnost firmy Unisys).

Ascom AG byla svého času největší švýcarská telekomunikační společnost. Vyrábí a distribuje spínací a přenosová zařízení, mobilní rádiové systémy, kabelové a dálkové faxy, naslouchátka, telefony na mincew a karty, pneumatické poštovní systémy.

1992 Vytvořen NEOPOST skupinou investorů vedenou Fonds Partneraires

2002 Akvizice společnosti ASCOM HASLER, divize poštovních systémů švýcarské fimy ASCOM. Vše přebírá NEOPOST. Neopost uvádí na trh Postage - On - Call online poštovní výplatní reset systém.

Probíhají další významné akvizice v různých telekomunikačních oborech.

2022: NEOPOST S. A. (Bagneux, Francie)  je největším evropským a druhým největším světovým výrobcem poštovních a logistických systémů  (Pitney - Bowes je největším na světě).

Program Neopostu:

- poštovní systém,

- výplatní systém,

- přídavné systémy k výplatním systémům,

- sledování zásilek,

- logistické systémy pro poštovnictví,

- e-postage systémy,

- úhrada poštovného prostřednictvím internetu,

- kodování,

- doprovodné systémy.

Největšími trhy jsou USA, poté Francie a Velká Británie. Pobočky má v těchto zemích:  Německo, Itálie, země Beneluxu. Neopost operuje v Belgii, Kanadě, Irsko, Itálii, Nizozemí, Śpanělsku, Velké Británii a USA.  V Česku má zastoupení - firmu Eurofin v Ústí nad Labem (první dodavatel digitálních výplatních strojů v Česku komerčním uživatelům a českým poštám).

2014 Neopost uvádí do provozu první digitální výplatní stroje v Česku (modré barvy pro provozovatele Česká pošta).

 

Součástí významného know - how fy Ascom a posléze Neopost  je i bývalá firma Hasler.

______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

V Bernu existuje Haslerova (ulice) se stejnojmennou tramvajovou stanicí. Různé přístroje lze najít v Muzeu pro komunikace  Bern a v Technickém muzeu Enter. Poštovní známka zobrazená v minulém pokračování vzdává hold G. A. Haslerovi.

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Obrázková příloha k firmě Hasler:

 

Zdroj wikipedia. org, bürgerbibliothek bern

1/ První morseův telegraf vyrobený firmou ETW v roce 1870

2/ Snímek firmy Hasler - Werke v letech 1894 - 1895,

3/ Letecký snímek  firmy z roku 1987

 

hasl 005

 

hasl 003       hasl 007

 

Číst dál...

STŘÍPEK DO MOZAIKY (8)

CELISTVOSTI VYPLACENÉ VÝPLATNÍM STROJEM A DOPLNÉNÉ DENNÍM RAZÍTKEM

V poštovním provozu se vyskytují i zajímavé případy u celistvostí, které jsou vyplaceny výplatním strojem a jeho otiskem popřípadě otisky a korigovány doplněným denním razítkem dohlédací/podací pošty. Důvodů je celá řada. Dnes čtyři příklady za všechny. 

Celistvost s datem 20. 7. 1977 - vyplacena strojem Postalia (z otisku jen denní razítko)

Poštovní manipulantce se nepodařilo otisknout na celistvost celý výplatní otisk (výplatní razítko chybí). Celistvost je doplněna poznámkou o vyfrankování v částce Kčs 1,- a doplněna denním razítkem pošty KRALOVICE.

raz 001

 

Doporučená celistvost s výplatním otiskem METALIS n. p.  Nejdek u Karlových Var s datem 29. 2. 1956

Stroj Bafra, typ B, otisk sběratelsky FR 8 - 0 - 4m (g), dohlédací pošta NEJDEK 1. Celistvost s provizorní R - nálepkou, která není natištěná, ale doplněná denním razítkem dohlédací/podací pošty.

raz 002

 

Doporučená celistvost ze dne 13. 4. 1955 s otiskem uživatele KABLO DĚČÍN, dohlédací/podací pošta Děčín 2.

Otisk ze stroje Francotyp Bafr, otisk sběratelsky FR 8 - 0 - 4m (g).

Zásilka byla vyplacena dne 13. 4. 1955, ale dodána na přepážku podací pošty o den později. Dle Poštovního řádu toto nené správný postup. Nicméně pošta korigovala tento stav denním razítkem hlavně s ohledem na to, že se jednalo o zapsanou zásilku.

 

raz 003

Celistvost odslaná užvatelem akciovou společnosti lIGNA/L. & C., Hardtmuth a  vyplacená dne 25. 7. 1950 výplatním otiskem, ale podaná na přepážce pošty České Budějovice 1 o den později. Korekce byla nutná pomocí denního razítka s datem 26. VII. 1950.

Otisk ze stroje Francotyp, sběratelsky FR 8 - O - 4m (ng).

Celtsvost je zajímavá cenzurním razítkem  cenzurního úřadu v Praze- město.

 

raz 004

 

NEOBVYKLÉ nebo NEZNÁMÉ DŮVODY

Řada celistvostí vzniká svou neobvyklostí, kdy rozhoduje okamžik podání a momentální rozhodnutí odesilatele.To jsou celistvosti neobvyklé.

Jsou i celistvosti vznikající z neznámých důvodů .V provozu se vyskytuje případ dodatečného dennho razítka, což  znamená pro sběratele záhadu. Důvod zcela jistě existuje, i když se jedná o domněnku. Může jít i o nadbytečnost či omyl ze strany poštovního manipulanta anebo se vyskytuje nějakýjiný, možná nutný či logický důvod.

Celistvost s datem ?. IV. 74 ( základní poštovné v hodnotě 0,30 hal. zajistila celina, doplatek ve výši Kčs 1.60 za expres pokryl výplatní stroj Pitney - Bowes). Bylo obvyklé expresní zásilky doplňovat denním razítkem, základnmí účelem bylo ale znehodnocení známky na celině denním razítkem. 

 

raz 005

 

 

PŘÍCHOZÍ RAZÍTKO

Některé pošty mají ustálenou praxi doplňovat příchozí poštu příchozím razítkem. Má to svůj důvod dle Poštovního řádu anebo se jedná o náhodu či o korekci.

V celistvosti  odesilatele Škodaexport Praha (výplatní otisk Pitney - Bowes, hybridní otisk s rámečkem ze stroje Postalia - jediný známý případ v Československu v té době) s datem 1?. VI. 1977 je korigována příchozím razítkem pošty Moravský Krumlov ze dne 5. VII. 1977. Data dávají tušit pravděpodobný důvod (či možné důvody) korekce : Vidím dva:

- datum v otisku není úplné - je nedotištěné,

- celistvost dorazila na dodací poštu s větším zpožděním  (5. 7. 1977). 

 

raz 006

Další případy budu k tomuto příspěvku průběžně doplňovat. Takže se k tomuto článku vracejte.

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

MUZEUM WERDENFELS

Muzeum Werdenfels v GA - PA

Jedno z nejlepších a nejstarších muzeí v Německu se nachází v GA - PA. V pěti patrech a v prostoru o rozloze 906 m2 na svých exponátech přibližuje života v této oblasti.

 

werden 003     werden 004     werden 001     werden 002     WERDEN 006    werden 005     WERDEN 007     WERDEN 008     WERDEN 009

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS